U téměř každého rekordu uvádím hlavní zdroj. Opět se snažím údaj ověřovat z více zdrojů, někde se však údaje bohužel výrazně liší. Ve sporných případech se řídím zdravým selským rozumem a pokud ani ten nestačí, uvádím i konkurenční názory.

Seznam hlavních zdrojů je uveden na konci článku. V první části článku jsou rekordy, týkající se polohy, rozlohy a členitosti pobřeží, ve druhé části najdete povrch Evropy.

1) Poloha, rozloha, členitost pobřeží Evropy

Rozloha a vymezení Evropy

   Evropa je druhým nejmenším světadílem. Její rozloha je přibližně 10,382,000 km² (7,0 % světové souše), menší je pouze Austrálie a Oceánie. Tento údaj se uvádí nejčastěji, je však sporný, protože vymezení hranic Evropy není jednotné. Nejčastěji se hranice mezi Evropou a Asií uvádí takto: pohoří Ural, řeka Emba, severní pobřeží Kaspického moře, Kumo-manyčská sníženína (dolní tok řeky Kumy, jezero Manyč a řeka Manyč), ústí řeky Don, Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské moře, úžina Dardanely, Egejské moře. K takto vymezené pevninské části se řadí ještě ostrovy. Sporné jsou především Azory, kde se většina pramenů přiklání k názoru, že se řadí k Evropě.

Takto vymezená Evropa má tedy rozlohu oněch 10,382,000 km² a k tomuto vymezení by se přiklonil i já. Jiní autoři řadí Azory do Afriky. Horší je to s hranicí na východním okraji kontinentu. Jednak není jasné, kudy vést hranici u pohoří Ural. Převažující názor je, že hranice vede po východním úpatí pohoří Ural a celé pohoří Ural je v Evropě, někteří zeměpisci však razí názor, že hranice vede po hřebeni Uralu. Dále je sporná řeka Emba. Někteří autoři uvádějí raději řeku Ural, která je mnohem vodnatější a delší než Emba. A nejspornější je hranice v oblasti Kavkazu.

Většina se kloní ke zmíněné Kumo-manyčské sníženině, někteří však posunují hranici až k severnímu úpatí Kavkazu, jiní dokonce tvrdí, že hranicí je hlavní hřeben Velkého Kavkazu (názor především amerických geografů). V tom případě by byl Elbrus nejvyšší horou Evropy. A konečně řada britských autorů řadí do Evropy dokonce i Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, což už mi přijde dost zcestné. Nicméně názorů je spoustu, tak si vyberte J I v dalších částech článku se budu držet prvního uvedeného vymezení.

Nejsevernější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejsevernějším bodem celého světadílu je mys Fligeli na Rudolfově ostrově v Zemi Františka Josefa v Rusku. Leží na 81^o51‘ severní šířky.

Nejsevernější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejsevernějším bodem samotné pevniny je mys Nordkinn v Norsku, který leží na 71^o08‘ severní šířky. Často se jako nejsevernější bod Evropy udává mys Nordkapp v Norsku. Ten leží nepatrně severněji než mys Nordkinn, je však na ostrově, který leží nedaleko pevniny. Zde se jedná o typickou „turistickou past“, protože mys Nordkapp je daleko snáze dostupný než mys Nordkinn, na který nevede silnice, nebo než mys Fligeli v Zemi Františka Josefa, z fyzicko-geografického hlediska však nemá toto vymezení žádné opodstatnění.

Nejjižnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejjižnější bod celého světadílu je řecký ostrůvek Gávdos jižně od Kréty. Leží na souřadnici 34^o48‘ severní šířky.

Nejjižnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejjižnějším bodem samotné evropské pevniny je mys Marroqui (též Punta Marroqui) ve Španělsku. Leží na 35^o59‘ severní šířky. Na nejjižnějším bodu kontinentu tedy neleží Gibraltar, jak se řada lidí domnívá!

Nejzápadnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejzápadnějším bodem celého světadílu je Faj Grande na ostrově Flores na Azorských ostrovech v Portugalsku. Leží na 31^o16‘ západní délky. Někteří autoři však řadí Azory do Afriky, v tom případě by pak nejzápadnějším bodem byl mys Bjargtangar na Islandě, který leží na 24^o32‘ západní délky. Island se do Evropy řadí zcela nepochybně, přesto však kdesi v Irsku občas balamutí turisty zcela nesmyslným tvrzením, že nejzápadnější bod Evropy leží na západním pobřeží jejich ostrova.

Nejzápadnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejzápadnějším bodem samotného světadílu je mys Roca (Cabo de Roca) v Portugalsku, který leží na 9^o29‘ západní délky. Nachází se kousek na západ od Lisabonu.

Nejvýchodnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejvýchodnějším bodem celého světadílu je mys Flissingskij na Nové Zemi – Severním ostrově v Rusku. Leží na 69^o09‘ východní délky.

Nejvýchodnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejvýchodnější bod pevniny je pravděpodobně ústí řeky Bajdarata do Bajdaratského zálivu Karského moře v Rusku. Leží na 68^o41‘ východní délky. Toto vymezení je velmi sporné, protože vymezit přesně, kde probíhá východní úpatí Uralu právě v této oblasti, je mimořádně obtížné. Jiné prameny tedy uvádějí hodnoty mírně posunuté na západ, i když i ony považují za nejvýchodnější bod pevniny východní úpatí Polárního Uralu.

Největší moře

   Evropu omývají pouze dva oceány – Atlantický a Severní ledový. Větší z nich je Atlantik, který má rozlohu asi 94 milionů km². Největším jednotlivým mořem, které se řadí rovněž k Atlantiku a současně omývá břehy Evropy, je Středozemní moře. Jeho rozloha je přibližně 2,556,000 km².

Nejdelší a nejhlubší fjord

   Nejdelší fjord v Evropě je Sognefjord v Norsku, který je dlouhý 187 kilometrů. Často se sice udává i Vestfjorden (rovněž v Norsku), ten však podle mého názoru nelze považovat za pravý fjord, protože je ohraničen především ostrovy a nezařezává se zdaleka tak hluboko do pevniny jako Sognefjord. Sognefjord je zároveň nejhlubším evropským fjordem – dosahuje maximální hloubky 1,308 metrů.

Fjordy jsou pro Norsko typické. Na snímku je Geirangerfjord, který je pravděpodobně nejvíce navštěvován turisty.

Nejvyšší příliv

   Největší příliv v Evropě je v ústí řeky Severn ve Spojeném království. Řeka Severn ústí do Bristolského zálivu v západní Anglii. Maximální rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem je 16,3 metru.

Nejužší mezikontinentální průliv

   Bospor (turecky Karadeniz Boğazi), Turecko. Šířka v nejužším místě je 660 metrů. Bospor je zároveň neužší mezikontinentální průliv na světě! Průliv je dlouhý 32 kilometrů, hloubka je pouhých 33-105 metrů. Bospor spojuje evropskou a asijskou část Turecka, a zároveň i Černé a Marmarské moře. Bospor nebýval vždy průlivem – za dob ledových, kdy byla hladina světových moří mnohem níže než dnes (voda byla vázána v ledovcích), bylo dnešní Černé moře jezerem a Bospor byl řekou, tekoucí z tohoto jezera do Středozemního moře.

Teprve po vzestupu hladiny moří v důsledku doby poledové se z Bosporu stal průliv. Na obou stranách průlivu se rozkládá město Istanbul. V Istanbulu existují v současnosti dva velké mosty přes Bospor, vedle nich pak spojuje oba břehy lodní doprava. Průliv měl vždy mimořádný strategický význam, stejně jako sousední Dardanely (turecky Çanakkale Boğazi, ve starověku Hellespont), spojující Marmarské a Egejské moře.

Úžina Bospor v Istanbulu. Vlevo Evropa, vpravo Asie

Nejsladší moře

   Baltské moře – průměrná salinita 6-7‰. Nejsladší moře na světě! V nejsevernější části Baltského moře (Botnický záliv) však salinita klesá až na 3‰, voda je tedy už spíše brakická než slaná. Je to způsobeno nižší teplotou (menší výpar), velkým přítokem sladké vody (do Baltu se vlévají poměrně vodnaté řeky jako Odra, Visla či Něva), hlavně však opět omezenou výměnou vody se Severním mořem, se kterým je Baltské moře spojeno poměrně úzkými průlivy Øresund, Kattegat a Skagerrak. Baltské moře bylo za dob ledových jezerem a mořem se stalo teprve v důsledku stoupnutí mořské hladiny po roztátí ledovců. 

Největší ostrov Evropy

   Velká Británie. Rozloha tohoto ostrova je 216,777 km² (jiné prameny uvádějí lehce jiné číselné údaje, prvenství Velké Británie v rámci Evropy je ovšem nesporné). Velká Británie je devátým největším ostrovem světa. Druhým největším ostrovem Evropy je Island, třetím Irsko. 

Největší říční ostrov

   Největší říční ostrov Evropy je Žitný ostrov na Slovensku. Má rozlohu přibližně 1,600 km². Žitný ostrov je ohraničen z jihu Dunajem, ze severu pak Malým Dunajem a z východu částečně i dolním tokem Váhu.

Největší ostrov rozdělený mezi dva státy

   Irsko. Ostrov Irsko má rozlohu 84,406 km². Větší část ostrova tvoří nezávislá Irská republika, menší část tvoří Severní Irsko, součást Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Nejmenší ostrov rozdělený mezi dva státy

   Ostrůvek na jezeře Södra Boksjön na norsko-švédské hranici. Má rozlohu 0,1 ha. Nejmenší mořský ostrov rozdělený mezi dva státy je Märket/Märketin, malý skalnatý ostrůvek v Baltském moři, o který se dělí Finsko a Švédsko. Jeho rozloha je 3,3 ha. V obou případech se jedná o světové rekordy!

Největší poloostrov

   Skandinávský. Má rozlohu 774,000 km². Na tomto šestém největším světovém poloostrově leží celé Švédsko, velká část Norska a nepatrná část Finska. Prvenství Skandinávského poloostrova v rámci Evropy je nesporné, údaje o rozloze však kolísají – neexistuje totiž, pokud je mi známo, žádná definice poloostrova, ani žádné přesné kritérium, kde poloostrov „začíná“.

2)Povrch Evropy

Nejvyšší hora

   Mont Blanc (italsky Monte Bianco) ve stejnojmenném masivu Západní Alp, na hranici Francie a Itálie. Dosahuje nadmořské výšky 4,807 m.n.m. Anglosaští autoři (Američané a Britové) však většinou považují za nejvyšší horu Evropy Elbrus (5,642 m.n.m.) – viz sporné vymezení hranic Evropy v úvodu článku. S tímto názorem se neztotožňuji, nicméně ho pro úplnost uvádím.

Až do tohoto místa, Aiguille du Midi (3842 m. n. m.), se můžeta na hoře Mont Blanc dostat lanovkou ze Chamonix.

Nejvyšší hora na ostrově a nejvyšší činná sopka

   Nejvyšší činná sopka Evropy je Etna (3,323 m.n.m.) na ostrově Sicílie (Itálie). Etna je zároveň nejvyšší evropskou horou ležící na ostrově. Údaje o výšce se liší v jednotlivých pramenech i o desítky metrů, protože nadmořská výška vrcholů sopek se často v důsledku intenzivní vulkanické činnosti poměrně rychle mění. Etna je zároveň horou mimořádně mohutnou – obvod její základny tvoří asi 150 kilometrů a sopka tak pokrývá plochu 1,600 km². Vrchol Etny často pokrývá sníh, na mírně skloněných svazích se nachází stovky parazitických kráterů. Etna je mimořádně aktivní sopkou a erupce jsou velmi časté. 

Průměrná nadmořská výška Evropy

   Průměrná nadmořská výška povrchu Evropy je pouhých 290 m.n.m., což je daleko nejméně ze všech kontinentů. Větší část Evropy totiž pokrývá nížina.

Nejvyšší (a jediná!) činná sopka na pevnině

   Téměř všechny evropské sopky se rozkládají na ostrovech (Sicílie, Liparské ostrovy, Théra, Island, Azory, Jan Mayen). Nejvyšší (a jedinou!) činnou sopkou na pevnině je tak poměrně nízký Vesuv (italsky Vesuvio) v Itálii. Měří 1,279 m.n.m a tyčí se nad městem Neapolí (Napoli). Obvod základny Vesuvu je asi 70 kilometrů. Výbuch Vesuvu v roce 79 n.l. způsobil jednu z nejznámějších přírodních katastrof lidských dějin.

K explozi došlo zcela nečekaně a žhavá láva a množství kamenných úlomků okamžitě usmrtily téměř všechny obyvatele města Pompeje (bylo jich asi 20,000) a několik dalších měst a vesnic (např. města Herculaneum a Stabie). Pompeje a další města pak byly ještě zasypány několikametrovou vrstvou sopečného popela. Dnes žije v erupčním okruhu asi 3 miliony lidí, kteří by mohli v případě nenadálého výbuchu přijít o život.

Největší sopečný výbuch v historii

   Sopka Théra (Thira, též Santorini) na stejnojmenném řeckém ostrově  v souostroví Kyklady vybuchla kolem roku 1,640 př.n.l. Odhaduje se, že tehdy bylo vyvrženo do vzduchu asi 58-68 km³ materiálu a na místě někdejšího ostrova vznikla ohromná kaldera, jejíž většinu zalilo moře. Jednalo se o jeden z největších výbuchů v lidské historii a téměř určitě o největší sopečnou explozi v Evropě, zaznamenanou v historické době. Výbuch Théry možná způsobil zánik mínójské civilizace na Krétě, protože v jeho důsledku se utvořily obrovské vlny tsunami, které zdevastovaly nedaleká pobřeží. Dnes dosahuje sopečný ostrov Théra nadmořské výšky 566 m.n.m.

Nejsevernější činná sopka

   Nejsevernější činnou sopkou Evropy i celého světa je vulkán Beerenberg na ostrově Jan Mayen. Leží na 71^o05‘ severní šířky. Beerenberg měří 2,278 m.n.m. Ostrov Jan Mayen leží na sever od Islandu a patří Norsku.

Nejničivější zemětřesení (počet obětí)

   Zemětřesení, kde byl zaznamenán největší počet lidských obětí, postihlo 28.12.1908 sicilské město Messina (Itálie). Zemětřesení mělo magnitudo 7.2 a vyžádalo si podle odhadů 70,000 – 100,000 obětí na životech. Zemětřesení, které postihlo 1.11.1755 Lisabon, mělo magnitudo 8.7 a vyžádalo si 70,000 obětí. Další velká zemětřesení postihla opět Itálii – v roce 1693 Sicílii (60,000 obětí) a v roce 1783 Kalábrii (50,000 obětí). Velmi silná zemětřesení postihují čas od času i Balkán.

Nejdelší pohoří

   Pohoří Ural v Rusku je dlouhé asi 2,400 kilometrů a je nejdelším pohořím Evropy (pro srovnání – Alpy jsou dlouhé přibližně 1,050 kilometrů). Ural je jedním z nejstarších evropských pohoří. Je tradičně považován za přírodní hranici mezi Evropou a Asií. Většina geografů vede hranici Evropy a Asie po východním úpatí Uralu, celý Ural se tedy nachází v Evropě. Ural je mimořádně bohatý na rudné suroviny (zejména železo, měď, zinek, platina). Ural se dělí na Polární, Severní, Střední a Jižní Ural. Nejvyšší hora Uralu, Narodnaja, měří 1,895 m.n.m.

Nejnižší bod souše (nejhlubší proláklina)

   Nejnižší bod evropské souše je hladina Kaspického moře v Rusku a Kazachstánu v „nadmořské“ výšce -28 m.n.m. Sever Kaspického moře je obklopen Kaspickou nížinou.

Nejdelší jeskyně

   Nejdelší jeskyně Evropy je Optimistická jeskyně (Optimistyčna, Optimičeskaja) nazápadní Ukrajině. Leží východně od města Ivano-Frankivs’k. Je dlouhá 214 kilometrů. Byla objevena v roce 1965 a dosahuje maximální hloubky pouhých 20 metrů. Optimistická jeskyně je největší sádrovcová jeskyně na světě! Většina krasových jeskyních vznikla ve vápencích (vápenec, kalcit, CaCO₃). Sádrovcový (sádrovec, CaSO₄ . 2 H₂O) kras je méně častý.

Nejdelší stalaktit

Jeskyně Cueva de Nerja, Španělsko. Délka 59 metrů. Sahá ze stropu až téměř na dno jeskyně. Světový rekord!

Nejdelší stalagmit

Krásnohorská jeskyně, Slovenský kras, Slovensko. Výška 32,7 metru. Světový rekord! 

Nejhlubší propast

Gouffre de la Pierre St. Martin, Pyreneje, Francie. Hloubka 1,174 metrů. Světový rekord!

Nejdelší ledová jeskyně

Eisriesenwelt („Svět ledových obrů“), Rakousko. Délka prozkoumané části je 42 kilometrů. Světový rekord!

Největší (a jediná) poušť

     Často se můžete setkat s tvrzením, že Evropa je jediná světadíl (mimo Antarktidu), kde nejsou pouště. To je však omyl! Písečná poušť Ryn se nachází v evropské části Kazachstánu, mezi řekami Volha a Ural. Pouště se obvykle nacházejí v oblastech s nižším ročním úhrnem srážek než 200 milimetrů. Velmi suchá krajina je podél pobřeží Kaspiku i na západ od Volhy, kde povrch tvoří polopoušť či velmi suchá step.

Největší pískovcový most

   Pravčická brána, Česká republika – šířka oblouku 25 metrů, výška 21 metrů. Nachází se v Děčínské vrchovině, v Národním parku České Švýcarsko.

Největší národní park

   Největší národní park Evropy je NP Jugyd Va v Rusku. Má rozlohu 18,917 km². Park se nachází na Severním a Polárním Urale.

Použité zdroje:

• Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003
• Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007
• Školní Atlas Evropy, Kartografie Praha, 2001
• Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992
• Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992
• Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)
• http://cs.wikipedia.org