Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie I. – Členitost a povrch

Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie I. – členitost a povrch

   Opět porovnávám údaje z několika zdrojů a pokud se liší, přikláním se k tomu, který se mi zdá pravděpodobnější nebo se na něm shoduje více nezávislých zdrojů. Pokud nedokážu správný údaj ani odhadnout, zmiňuji i konkurenční názory. Většinou uvádím i hlavní zdroj, ze kterého je údaj čerpán. Pokud není uvedeno jinak, jedná se pouze o rekord Austrálie a Oceánie. Pokud je tento rekord zároveň i světovým, je tak vždy uvedeno.

1)Poloha, rozloha a členitost pobřeží Austrálie a Oceánie

Rozloha a hranice Austrálie a Oceánie

   Austrálie a Oceánie je nejmenší světadíl. Celková rozloha (včetně všech ostrovů) je 8,910,000 km², což je 6.0 % rozlohy světové souše. Samotný kontinent (bez ostrovů) má však rozlohu pouze 7.6 milionu km². Stát Austrálie (Australský svaz) je naopak větší než samotný světadíl – rozloha Australského svazu je 7.7 milionu km², protože se za jeho přímou součást považuje i ostrov Tasmánie a několik menších ostrovů. Pojem „Oceánie“ potom v sobě zahrnuje mnoho ostrovů v Tichém oceánu. Tyto ostrovy se dělí na 3 velké geograficko-etnické oblasti – na Melanésii („černé ostrovy“), Mikronésii („drobné ostrovy“) a Polynésii („mnoho ostrovů“). Zjednodušeně řečeno, do Oceánie se řadí všechny ostrovy ležící v Tichém oceánu na východ od Nové Guineje. Palau a Marian (včetně těchto ostrovů), které se zároveň nacházejí na jih od 30. rovnoběžky severní šířky. Do Oceánie tedy nepatří Indonésie (s výjimkou Nové Guineje), Timor, Filipíny, Japonsko (včetně malinkých japonských ostrůvků na sever od Marian – Boninských a Vulkánových ostrovy) a dále ostrovy ležíci v bezprostřední blízkosti Severní Ameriky (včetně souostroví Aleuty), Jižní Ameriky (k té se řadí ještě Galapágy, nikoliv však už Velikonoční ostrov, který je součástí Oceánie) a Antarktidy (tady je situace asi nejspornější – ostrovy Macquarie se však řadí většinou k Antarktidě, zatímco ostrov Campbell je součástí Oceánie). I když je Austrálie a Oceánie nejmenším světadílem co do plochy souše, je pravda, že pokud bychom měřili mořskou rozlohu světadílu (včetně plochy moře mezi ostrovy), byla by Austrálie a Oceánie naopak světadílem daleko největším. V žádném jiném světadíle nejsou tak velké vzdálenosti jako v Austrálii a Oceánii. Vzdálenost nejzápadnějšího bodu (West Point na ostrově Dirk Hartog Island u západního pobřeží Austrálie) a nejvýchodnějšího bodu (chilský ostrov Sala-y-Gómez  východně od Velikonočního ostrova) je 15,849 kilometrů!

Nejsevernější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejsevernějším bodem celého světadílu je ostrůvek Kure Island (jeden z ostrovů souostroví Midway), který leží na 28^o25’N. Souostroví Midway, proslavené především rozhodující námořní bitvou druhé světové války, dostalo název podle své polohy. Leží totiž téměř přesně v „polovině cesty“ mezi Severní Amerikou a Asií. V současnosti patří souostroví Midway USA.

 

Nejsevernější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejsevernějším bodem samotné australské pevniny je Cape York (Mys York) na 10^o41’S. Mys York je nejsevernějším bodem Yorského poloostrova (Cape York Peninsula), který se nachází na severovýchodě Austrálie.

 

Nejjižnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejjižnějším bodem celého světadílu je ostrov Campbell Island, ležící na 52^o30’S. Ostrov Campbell patří Novému Zélandu. Nepatrně jižněji ležící ostrovy Macquarie Islands (patří Austrálii) se už naopak většinou řadí k Antarktidě.

Nejjižnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejjižnějším bodem samotné australské pevniny je South East Point. Ten leží na jihovýchodě Austrálie ve státě Victoria na 39^o07’S.

Nejzápadnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejzápadnějším bodem celého světadílu je West Point na ostrově Dirk Hartog Island. Bod má souřadnici 112^o56’E. Ostrov Dirk Hartog Island patří Austrálii a leží v bezprostřední  blízkosti jejího západního pobřeží (stát Západní Austrálie). Austrálii patří i Vánoční ostrov (Christmas Island) a Kokosové ostrovy (Cocos Islands, též Keeling Islands), které se nacházejí mnohem západněji, ty však leží mnohem blíže k Indonésii než k australské pevnině a řadí se tedy již do Asie. Za nejzápadnější (a zároveň nejvýchodnější) bod celé Austrálie a Oceánie lze však také považovat ostrovy Vanua Levu, Rambi a Taveuni v soustroví Fidži (viz dále).

Nejzápadnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejzápadnějším bodem samotné pevniny je Steep Point v Západní Austrálii. Má souřadnici 113^o09’E na malém úzkém poloostrově, který vybíhá směrem k ostrovu Dirk Hartog Island (viz výše).

Nejvýchodnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejvýchodnějším bodem celého světadílu je ostrov Sala-y-Gómez, ležící na 105^o28’W. Tento ostrov, ležící kousek na východ od známějšího Velikonočního ostrova, patří Chile. Je mnohem blíže Jižní Americe než Austrálii, řadí se však do Oceánie. Důvod je především etnický – původní obyvatelstvo Velikonočního ostrova je polynéského původu a Velikonoční ostrov a ostrov Sala-y-Goméz se řadí do Polynésie a tudíž do Oceánie. Lze ovšem oprávněně namítnout, že tyto ostrovy leží už na západní polokouli! V tom případě jsou nejvýchodnějším a zároveň i nejzápadnějším místem Oceánie ostrovy Vanua Levu, Rambi a Taveuni v souostroví Fidži. Tyto ostrovy protíná 180. poledník a leží tak zároveň na východní i západní polokouli. Datová hranice sice probíhá na východ od souostroví Fidži, pro zeměpisnou polohu je však rozhodující 180. poledník, který spolu s nultým (Greenwichským) poledníkem dělí Zemi na západní a východní polokouli. Čili – jak zpívá Pepa Nos – kdo jde pořád na východ, dojde na západ.

 

Ostrůvek Sala-y-Gómez je neobydlený a nezajímavý. Jediným oživením jeho fádního povrchu je maják, který se tam nachází.

Tato cedule označuje místo, kterým prochází 180. poledník. Vesnice Waiyevo, ostrov Taveuni, Fidži.

Nejvýchodnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejvýchodnějším bodem samotné australské pevniny je Cape Byron ve státě New South Wales (Nový Jižní Wales), ležící na 153^o39’E.

Největší moře

   Oceánie leží v Tichém oceánu, západní a jižní Austrálii pak omývá Indický oceán. Z jednotlivých moří je největší Filipínské moře (součást Tichého oceánu) – zaujímá rozlohu 5,726,000  km². Filipínské moře je typické moře meziostrovní, ležící na hranici mezi Asií a Oceánií. Jeho hranici tvoří ze západu asijská souostroví a ostrovy – Japonsko, Rjúkjú, Taiwan, Filipíny a Moluky, z východní strany pak souostroví, řadící se částečně k Oceánii (Palau, Mikronésie, Mariany), částečně ještě k Asii (Vulkánové a Boninské ostrovy). Filipínské moře je největší na světě! Prvním Evropanem, který se plavil ve vodách Filipínského moře, byl Portugalec ve španělských službách Fernão Magalhães, který se během své plavby kolem světa (1519-1522) stal zároveň prvním Evropanem, který přeplul Tichý oceán.

 

Nejvyšší příliv

    Nejvyšší hodnoty přílivu v Austrálii jsou v zálivu King Sound. Maximální rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem zde činí 14.4 metru. King Sound je relativně malý uzavřený záliv Indického oceánu a leží v severozápadní Austrálii (stát Západní Austrálie – Western Australia).

Největší hloubka oceánského dna

   Marianský příkop – 10,924 metrů. Světový rekord! Marianský příkop leží nedaleko souostroví Mariany. Nejhlubší místo s maximální hloubkou 10,924 metrů se jmenuje hlubina Challenger (Challenger Deep) a nachází se asi 340 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam (území USA). Tato hodnota byla naměřena v roce 1984 Japonci pod záštitou UNESCO a je celosvětově uznávána (Sověti naměřili v roce 1959 jiný údaj – 11,034 metrů. Ten je často uváděn i v našich starších atlasech). Marianský příkop má celkovou délku 2,550 kilometrů a šířku 70 kilometrů.

 

Největší ostrov

   Daleko největší ostrov Oceánie je Nová Guinea. Její rozloha je 800,000 km² (jiné zdroje uvádějí o trochu méně). Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa. Za největší ostrov světa je považováno Grónsko, najdou se však i badatelé, kteří tvrdí, že Grónsko není jeden ostrov, nýbrž ve skutečnosti souostroví, skryté pod ledovcovým příkrovem. Nová Guinea se řadí do Melanésie. Žijí zde stovky národů a kmenů a jedná se o pravděpodobně nejméně prozkoumané území na světě. Západní polovina ostrova je součástí Indonésie, východní polovina ostrova tvoří podstatnou část státu Papua – Nová Guinea (k tomuto státu se dále řadí i některé další ostrovy na východ od Nové Guineje).

Nejodlehlejší obydlený ostrov

   Velikonoční ostrov (Rapa Nui / Isla de Pascua) je jedním z nejodlehlejších obydlených míst na světě. Od nejbližší pevniny (Jižní Amerika) je vzdálen asi 3,700 kilometrů, od nejbližšího jiného obydleného místa (ostrov Pitcairn) je vzdálen 1,900 kilometrů. Velikonoční ostrov se řadí do Polynésie a patří Chile.

 

Velikonoční ostrov proslavily především záhadné kamenné sochy moai.

Nejvyšší mořské útesy

   Milford Sound (Nový Zéland – Jižní ostrov). Útesy vyčnívají 1,584 metrů nad hladinu. Milford Sound je fjordem a leží v NP Fiordland. Světový rekord!

 

Největší atol

   Kiritimati (Vánoční ostrov – neplést s jiným Vánočním ostrovem, který leží u Jávy a patří Austrálii!). Leží ve východní části tichomořského státu Kiribati a má rozlohu souše asi 388 km² (rozloha sporná). Pokud by se počítala i plocha laguny, která je úplně obklopena atolem, pak by byl největší Kwajalein na Marshallových ostrovech, který má plochu 2,850 km². Největším vyzdviženým korálovým atolem je pak Lifou (Lifu) v souostroví Loyauté u Nové Kaledonie, který má rozlohu 1,146 km². Ve všech těchto případech se jedná o světové rekordy!

 

Nejvzdálenější místo od pevniny

   Tzv. Tichomořský pól nedostupnosti (The Pacific pole of inaccessibility, též zvaný Point Nemo). Tento bod má souřadnice přibližně 48^o53´S a 123^o24´W. Nejbližší souší (nikoliv nutně  kontinentem!) jsou ostrovy Ducie Island (na sever, v Pitcairnových ostrovech), Moto Nui (na severovýchod, u Velikonočního ostrova) a Siple Island (na jih, poblíž Země Mary Byrdové v Antarktidě). Vzdálenost „Nemova bodu“ od těchto nejbližších pevnin je 2,688 kilometrů. Plocha kruhu se středem v tomto bodě a opsaného kružnicí, která prochází uvedenými body, je přes 22 milionů kilometrů čtverečních, čili zhruba tolik jako byla rozloha bývalého Sovětského svazu. Na této obrovské ploše se nenachází ani píď souše! Světový rekord! Tento bod by mohl být přiřazen jak k Antarktidě, tak k Oceánii.

Největší poloostrov

   Největší poloostrov Austrálie a Oceánie je Arnhemská země (Arnhem Land). Ta leží na severozápadě Austrálie v Severním teritoriu (Northern Territory) a má rozlohu 243,000 km². Některé zdroje však za největší poloostrov považují Yorský poloostrov (Cape York Peninsula) v jihovýchodní Austrálii (stát Queensland), který má rozlohu 210,000 km². Spor není v číselném údaji, nýbrž v otázce, zda lze Arnhemskou zemi považovat za poloostrov. Neexistuje totiž žádná všeobecně uznávaná definice poloostrova a co je či není poloostrov, je víceméně věc názoru. Osobně se přikláním spíše k tvrzení, že Arnhemská země je poloostrovem.

2)Povrch Austrálie a Oceánie

Nejvyšší hora celého světadílu (na ostrově)

   Nejvyšší horou Austrálie a Oceánie (a zároveň i Indonésie) je Puncak Jaya (4,882 m.n.m.)v pohoří Maoke, (provincie Západní Irian – čili západní část ostrova Nová Guinea, Indonésie). Na starých mapách je ještě uvedena výška 5,030 m.n.m., novější údaje jí však přisuzují značně nižší údaj. Ve vrcholové části ji dokonce pokrývá malý ledovec, který však pravděpodobně brzy roztaje. Rovněž se pro tuto horu používá starší anglický název – Carstensz Pyramid. Puncak Jaya je nejvyšší horou na světě, která leží na ostrově!

Nejvyšší hora pevniny

   Nejvyšší horou samotné australské pevniny je Mount Kosciuszko (2,228 m.n.m.). Tato hora leží ve Sněžných horách (Snowy Mountains – v této oblasti Austrálie v zimě pravidelně sněží), které jsou součástí Australských Alp (Australian Alps). Australské Alpy leží na jihovýchodě Austrálie na hranicích států Victoria a New South Wales a jsou součástí Velkého předělového pohoří (Great Dividing Range). Mount Kosciuszko leží ve státě New South Wales (Nový Jižní Wales). Horu pojmenoval po polském národním hrdinovi polský cestovatel Paul Strzelecky v roce 1829. Tadeusz Kościuszko stál v čele velkého protiruského povstání v roce 1794 a bojoval rovněž ve válce za nezávislost USA na americké straně.

 

Nejdelší pohoří

   Pokud nebudeme počítat podmořské hřbety, pak jednoznačně nejdelším pohořím Austrálie a Oceánie je Velké předělové pohoří (Great Dividing Range). To lemuje východní okraj australské pevniny a zasahuje do tří australských států: Queensland, New South Wales (Nový Jižní Wales) a Victoria. Délka tohoto pohoří je 3,600 kilometrů, maximální výšky dosahuje v Australských Alpách (viz výše).

 

Nejvyšší hora (absolutní výška – převýšení od základny k vrcholu)

   Mauna Kea (ostrov Hawaii, USA). Absolutní výška 10,204 metrů. Mauna Kea je nejvyšším bodem ostrova Hawaii. Jedná se o vyhaslou sopku. Vrchol má nadmořskou výšku 4,205 m.n.m., základna hory se nachází téměř šest kilometrů pod mořskou hladinou. Světový rekord!

 

Nejvyšší činná sopka

   Nejvyšší činnou sopkou Oceánie je Mauna Loa (ostrov Hawaii, USA). Nadmořská výška jejího vrcholu je 4,168 m.n.m. Základna sopky leží 6 kilometrů pod mořskou hladinou. Eliptická základna sopky na dně oceánu má rozměry 119 x 85 kilometrů. Mauna Loa je zároveň nejvyšší činnou sopkou na světě co se týče relativního převýšení – měří (podobně jako o něco vyšší, ale vyhaslá Mauna Kea) od úpatí k vrcholu přes 10 kilometrů. Objem hory je 40,000 kilometrů krychlových – Mauna Loa je největší horou na světě co se týče objemu!

Největší aktivní sopečný kráter

   Sopka Kilauea (ostrov Hawaii, USA) – průměr kráteru je 3.2 kilometru. Světový rekord!

Nejníže položené místo (nejhlubší proláklina)

   Nejníže položeným místem Austrálie a Oceánie je hladina Eyreova jezera (Lake Eyre), ležící ve výšce -16 m.n.m. Slané Eyreovo jezero je největším jezerem Austrálie. Leží v bezodtoké pánvi v Jižní Austrálii (South Australia) a občas úplně vyschne.

 

Největší poušť

   V Austrálii se nachází Velká písečná poušť, Velká Viktoriina poušť, Simpsonova poušť, Gibsonova poušť, poušť Tanami a Sturtova poušť. Prakticky všechny prameny však tyto pouště řadí zvlášť. Největší z nich je Velká Viktoriina poušť (Great Victoria Desert), která zaujímá plochu 650,000 km². Rozkládá se na jihu kontinentu ve státech Západní Austrálie (Western Australia) a Jižní Austrálie (South Australia).

Největší skalní monolit (izolovaná skála)

   Uluru (Ayers Rock) v Severním teritoriu (Northern Territory) v Austrálii. Výška skály je 335 metrů, obvod 9 kilometrů. Je tvořena načervenalým pískovcem. Stáří útvaru je asi 450 milionů let. Pro australské Aboridžince (domorodé Austrálce) je toto místo posvátné. Leží téměř přesně uprostřed Austrálie, asi 400 kilometrů na jihozápad od města Alice Springs. Největší skalní monolit na světě!

Největší národní park

   Největším národním parkem Austrálie a Oceánie je NP Fiordland. Ten se rozkládá na Jižním ostrově (South Island) Nového Zélandu a má rozlohu 12,500 km².

 

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992

Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)

South America on a shoestring, Lonely Planet, 2007

http://en.wikipedia.org

http://cs.wikipedia.org

http://www.worldislandinfo.com/

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

http://www.worldislandinfo.com/

http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/svetnej.php