Zeměpisné rekordy Asie II.- Vodstvo a podnebí

Zeměpisné rekordy Asie II.- Vodstvo a podnebí

Vodstvo Severní Asie (3)

Nejdelší řeka

   Nejdelší řekou Asie je Chang Jiang (Jang-c‘-ťiang, anglický přepis obvykle Yangtse River) v Číně. Měří 6,379 kilometrů a je třetí nejdelší řekou světa (1. Amazonka, 2.Nil, 4. Mississippi-Missouri). Údaje o této řece se pořád mění, a to spíše směrem k vyšším číslům – starší údaje uvádějí délku tohoto veletoku téměř o 1000 kilometrů kratší! Takže Chang Jiang takto „předstihla“ řeku Mississippi-Missouri, která byla dokonce v dobách našich otců a dědečků považována za nejdelší řeku světa. Řeky se ovšem neustále přeměřují, takže změny v budoucnu nejsou vyloučeny. Název Jang-c‘-ťiang znamená Modrá řeka, název Chang Jiang znamená Dlouhá řeka).

   Celý veletok se vejde do hranic jednoho státu! Pramení v pohoří Kunlun Shan v provincii Čching-chaj (Qīnghǎi), která se nachází v severovýchodní části Tibetské náhorní plošiny v západní Číně. Zpočátku je Chang Jiang divoká horská řeka. Na středním toku protéká Chang Jiang oblast zvanou Tři soutěsky. Tři soutěsky mají celkovou délku 90 kilometrů a jejich šířka je maximálně 180 metrů. Chang Jiang byl v těchto místech přes 150 metrů hluboký a byl tak nejhlubší řekou světa. V této oblasti byla postavena gigantická přehrada Tři soutěsky. Hráz přehrady byla dokončena v roce 2005 a v roce 2009 zde má být uvedena do plného provozu největší hydroelektrárna na světě.

Na dolním toku se řeka v období dešťů vylévá z břehů a zaplavuje obrovská území. Chang Jiang ústí do Východočínského moře kousek severně od města Shanghai deltou, která je dlouhá 330 kilometrů a tvoří ji především dvě mohutná ramena. Vzedmutí říční hladiny vlivem mořského přílivu se projevuje až do vzdálenosti 500-700 kilometrů od ústí. Chang Jiang je spojen s druhou nejvýznamnější čínskou řekou, Huang He (Chuang-che, Žlutá řeka) Velkým kanálem, který je dlouhý 1,600 kilometrů (pokračuje ze Žluté řeky dále na sever až do Pekingu).

Nejvodnatější řeka

   Nejvodnatější řekou Asie je rovněž Chang Jiang (Jang-c‘-ťiang) v Číně. Největší průtok má řeka těsně před deltou. Průměrný průtok je 31,900 m3/s. I zde se údaje liší. Na rozdíl od délky toku však změřit přesně průtok největších světových veletoků snad ani nejde. Podle Wikipedie je Chang Jiang třetí nejvodnatější řekou světa (1.Amazonka, 2.Kongo, 4.La Plata-Paraná).

Řeka s největší plochou povodí

   Největší plochu povodí má sibiřský veletok Ob-Irtyš2,990,000 km2. Délka toku je 5,410 kilometrů. Ob je především ruská řeka a celý leží v Rusku, včetně pramene. Avšak jeho hlavní přítok Irtyš, který je na soutoku delší než samotný Ob, protéká Kazachstánem a pramení v pohoří Mongolský Altaj v Číně (provincie Sin-ťiang, též Xīnjiāng). Povodí řeky Ob-Irtyš je více rozvětvené než povodí řeky Chang Jiang a zaujímá proto větší plochu. Plochou povodí je Ob-Irtyš (podle Školního atlasu) pátou největší řekou světa (údaje se ale opět výrazně liší!). Na dolním toku zamrzá Ob až na 200 dní v roce!

Nejdéle zamrzající řeka

   Lena – zamrzá ve městě Kirensk (horní tok) na 203 dnů v roceSvětový rekord (alespoň co se týče velkých řek)! Pro srovnání – nejdéle v Evropě zamrzá řeka Severní Dvina v Archangelsku – na 191 dní v roce. Další evropské řeky: Volha v Kazani 147 v roce, Něva v Petrohradě 147 dní v roce, Visla ve Varšavě 60 dní, Rýn v Kolíně nad Rýnem 21 dní.

Největší říční delta

   Společná delta řek Gangy a Brahmaputry – Bangladéš a Indie. Rozloha přibližně 75,000 km2 (tedy asi jako rozloha České republiky). Světový rekord!

Největší jezero (rozloha)

ObrazekNejvětším jezerem Asie je samozřejmě Kaspické moře, což je daleko největší jezero na světě. Jeho rozloha je 371,000 km2. Přestože severozápadní břeh jezera mezi řekami Embou (či Uralem) a Kumou je hranicí mezi Evropou a Asií, celé Kaspické moře leží v Asii. Povodí Kaspického moře je bezodtokou oblastí, protože jeho hladina leží v nadmořské výšce -28 m.n.m. Do Kaspického moře ústí nejdelší a nejvodnatější řeka Evropy Volha či třetí nejdelší řeka Evropy Ural. Na březích jezera leží celkem 5 států: Rusko, Ázerbájdžán, Írán, Turkmenistán a Kazachstán.

Kaspické moře je slané. Jeho salinita je výrazně proměnlivá – u ústí Volhy je salinita kupříkladu kolem 10‰ (pro srovnání – průměrná salinita vody v oceánech je 35‰), kdežto v zálivu Kara-Bogaz-Gol je salinita až 300‰, čili asi jako v Mrtvém moři. Tento záliv je totiž téměř úplně oddělen od zbytku Kaspického moře a jeho vody se tak téměř nepromíchávají se zbytkem jezera. Leží ve velmi suché oblasti a neústí do něj velké řeky, takže je v něm dosti velký výpar. Kaspické moře je mimořádně bohaté na zásoby ropy a zemního plynu. Prvním místem, kde se ropa začala těžit ve velkém, bylo okolí Baku. V současnosti jsou však největší prozkoumané zásoby kolem severní části jezera v Kazachstánu.

Oblast Kaspického moře je velmi bohatá na ropu. Na snímku jsou těžební čerpadla nedaleko ázerbájdžánského hlavního města Baku

Největší jezero (objem)

   Nejobjemnějším jezerem Asie je Kaspické moře. Obsahuje asi 78,200 km3 vody. Světový rekord! Kaspické moře je největší jezero světa co se týče plochy a je i hodně hluboké (maximální hloubka 1,025 metrů, třetí nejhlubší jezero světa), takže má i největší objem. Na druhém místě v Asii i celosvětově je jezero Bajkal (23,000 km3), které je poměrně veliké a především mimořádně hluboké.

Největší sladké jezero (objemem i rozlohou)

   Největší sladkovodní jezero v Asii je Bajkal v Rusku. Je nejobjemnějším sladkovodním jezerem světa (objem 23,000 km3). V Bajkalu je více sladké vody než ve všech pěti Velkých jezerech na hranici USA a Kanady dohromady! Bajkal je tak největší zásobárnou tekuté sladké vody na světě, zadržuje asi 20% tekuté sladké vody na světě (největší zásobárnou sladké vody vůbec je ovšem Antarktický ledovcový štít, kde se voda nachází v pevném stavu). Rozloha Bajkalu je 31,500 km2. Je tak největším sladkovodním jezerem Asie, druhým největším jezerem Asie a 7. největším jezerem světa. Bajkal zamrzá přibližně na 6 měsíců v roce. Do Bajkalu ústí stovky řek (největší z nich je řeka Selenga), odvodňován je řekou Angara, která ústí do řeky Jenisej.

Nejhlubší  a geologicky nejstarší jezero

   Nejhlubším jezerem světa je Bajkal v Rusku. Maximální hloubka jezera Bajkal je 1637 metrů (údaje se liší, řada pramenů uvádí i o něco vyšší hodnoty). Druhým nejhlubším jezerem světa je Tanganika s maximální hloubkou 1,470 metrů. Bajkal je geologicky nejstarším jezerem na světě, existuje už 25 milionů let. Je (stejně jako jiná superhluboká jezera) tektonického původu a vzniknul na starém kerném zlomu, který je dodnes aktivní, takže se Bajkal neustále rozšiřuje rychlostí asi 2.5 centimetru za rok.

Nejdelší jezero

   Nejdelší jezero Asie i celého světa je Kaspické moře.  Měří na délku 1,199 kilometrů. Kaspické moře je výrazně protaženo severojižním směrem.

Nejdelší sladkovodní jezero

   Nejdelším sladkovodním jezerem Asie je Bajkal. Měří na délku 636 kilometrů a je druhým nejdelším sladkovodním jezerem světa po africké Tanganice. Šířka jezera Bajkal je kolem 50 kilometrů.

Jezero, které je napůl slané a napůl sladké

   Jezero Balchaš (Balkaš) v Kazachstánu. Rozloha 15,600 – 23,400 km2, maximální délka jezera je 605 kilometrů. Toto dlouhé a úzké jezero je Sarymským poloostrovem rozděleno na dvě téměř oddělené části. Západní část jezera je široká a mělká, a protože do ní ústí poměrně významná řeka Ili, pramenící ve vysokých horách, je zde voda sladká (průměrná salinita v této části jezera je 1‰, což lze považovat za sladkou vodu). Zato východní část jezera, užší a hlubší, postrádá významný přítok a voda je slaná (salinita 6‰, což lze už považovat za slanou vodu, přesto je to však daleko méně než je salinita oceánů, která je kolem 35‰). Vody obou částí jezera se spolu téměř nemísí. Jezero je bezodtoké a výrazně mění svojí rozlohu (maximální hloubka jezera – ve východní části – je 26 metrů, výškové kolísání hladiny jezera je až tři metry).

Největší kalderové jezero

   Největší kalderové jezero na světě je jezero Toba na ostrově Sumatra v Indonésii, v pohoří Barisan. Hladina jezera leží v nadmořské výšce 905 m.n.m. Rozloha jezera je 1,100 km2. To je rozloha samotné vodní plochy, protože uprostřed jezera ještě leží ostrov Samosir, který samotný má rozlohu 630 km2 a je největším ostrovem světa na ostrově. Jezero Toba je mimořádně hluboké, maximální hloubka je 529 metrů. Kalderová jezera jsou jezera sopečného původu. Kaldera vznikne zhroucením a propadnutím se původního kráteru sopky a téměř vždy se rychle zaplní vodou. Zjednodušeně se tato jezera také nazývají kráterová, což je však nepřesné. Kráterová jezera mají totiž mnohem menší rozměry než jezera kalderová.

Nejvyšší vodopád

   Nejvyšším vodopádem Asie je Hannoki-no-taki na ostrově Honšú v Japonsku. Jiný název tohoto vodopádu je Aunno-no-taki . Je vysoký přesně 500 metrů. Tento vodopád je sezónní a v létě zcela vysychá.

Nejvodnatější vodopády (průměrný průtok)

   Nejvodnatější vodopády Asie jsou vodopády Khône na řece Mekong v Laosu. Jejich průměrný dlouhodobý průtok je 11,610 m3 za sekundu. V době maximálního průtoku v monzunovém období protéká vodopády až 50,000 m3/s.

Nejširší vodopády

   Vodopády Khône na řece Mekong v Laosu. Jsou 21 metrů vysoké a dosahují šířky 10,783 metrů. Světový rekord!

Největší ledovec

   Největší jednotlivý ledovec Asie je ledovec „Akademie věd“ na ostrově Komsomolec (souostroví Severní země) v Rusku. Tento ledovec dosahuje tloušťky až 500 metrů a zaujímá rozlohu 5,900 km2. Zabírá tak více než polovinu povrchu tohoto ostrova (celý ostrov má rozlohu přibližně 9,600 km2). Na ostrově Komsomolec leží i nejsevernější bod celé Asie, mys Arktičeskij, zatímco další ostrov Severní země, Bolševik, leží poměrně nedaleko od nejsevernějšího bodu samotné asijské pevniny, mysu Čeljuskin. Celková rozloha souostroví Severní země je asi 37,000 km2, z toho téměř přesně polovina (18,325 km2) je zaledněna.

Severní země je tak jednoznačně nejvíce zaledněným územím v Asii, přestože řada pramenů na tyto ostrovy jaksi zapomíná. Ačkoliv komunisté teoreticky přišli o moc v Rusku už v roce 1991 a většina měst, hor a řada dalších geograficky významných míst byla přejmenována (alespoň oficiálně, místní lidé často nadále používají staré názvy), u Severní země se na to jaksi pozapomnělo. A tak největším ostrovem Severní země je nadále ostrov Říjnové revoluce, jen o něco menší jsou pak ostrovy Bolševik a Komsomolec. A u západního pobřeží ostrovů Říjnové revoluce a Komsomolec (které navzájem odděluje průliv Rudé armády) se jaksi nesměle krčí malý Pionýr (to je také ostrov!). Všechny tyto 4 ostrovy jsou částečně zaledněné, stejně jako ostrov pátý (Šmidtův ostrov).

Nejdelší údolní ledovec

   Fedčenkův ledovec, pohoří PamírTádžikistán – délka 77 kilometrů. Tento údaj bere v úvahu přímou nerozvětvenou délku ledovcového splazu.

Počasí a podnebí Asie (4)

   Rekordy podnebí jsou mimořádně sporné. Týká se to teplot i srážek, kde panují značné rozdíly v údajích. V Asii to platí snad nejvíc ze všech kontinentů. Největší rozdíly v údajích jsou u rekordně nízkých i vysokých teplot a u nejvyšších srážek. Problémem je hlavně metodika měření. V následujících údajích (co se týče absolutních teplotních a srážkových rekordů) proto vycházím především ze zdroje nejpovolanějšího – oficiálních údajů Světové meteorologické organizace (WMO), což je organizace OSN. Tyto údaje jsou totiž spolehlivě ověřené, na rozdíl od jiných, často dosti podezřelých údajů.

Nejvyšší absolutní teplota

   Nejvyšší teplota na území Asie byla zaznamenána ve městě Tirat Tsvi (Tirat Zevi) v Izraeli. 21.6.1942 tu naměřili 53.9oC ve stínu. Tirat Zevi leží na souřadnicích 32°25’N a 35°32’E v „nadmořské“ výšce -220 m.n.m. Jiné údaje udávají jako nejteplejší místo město Jacobabad v Pákistánu nebo některá místa v Íránu. Ve všech těchto oblastech můžou letní teploty přesáhnout magickou padesátku.

Nejnižší absolutní teplota

   Nejchladnější oblastí celé Asie je východní Sibiř. Panuje zde ovšem neuvěřitelný zmatek v údajích. WMO oficiálně uznává tři údaje ze dvou různých míst (mě osobně se ovšem zdá podezřelé, že by byla úplně stejná rekordní teplota naměřena třikrát). Ve městě Verchojansk(67°33’N, 133°23’E, nadmořská výška 107 metrů), které leží na řece Jana, naměřili -67.8ohned dvakrát – 5.2.1892 a znovu o dva dny později – 7.2.1892. Úplně stejnou teplotu, tedy        -67.8oC, naměřili v nedalekém městě Ojmjakon (63°28’N a 142°23’E, nadmořská výška 800 m.n.m.) 6.2.1933. Ojmjakon leží na řece Indigirka. V únoru tedy raději do této oblasti Ruska nejezděte… Můžete se dočíst kvanta dalších údajů, například o teplotách nižších než -70oC, ty ale nejsou uznávány organizací WMO a často je záhadou, jak vůbec byly změřeny (o jedné takové teplotě jsem se například někde dočetl, že byla „vypočítána“! Jak se dá teplota vypočítat, se mě ale neptejte). V této oblasti Sibiře jsou každopádně největší teplotní rozdíly na světě během roku. V létě tu může být přes 30oC, takže rozdíl mezi minimální teplotou v zimě a maximální teplotou v létě může přesáhnout 100oC!

Nejvyšší průměrné roční srážky (dlouhodobý průměr)

   Většinou se uvádí za nejdeštivější místo v Asii (a někdy i na světě) Cherrapunji (též Cherrapunjee, Čérápuňdží). Údaj WMO však uvádí jiné místo, které ovšem také leží v indickém státě Meghalaya, a to Mawsynram. V tomto místě, které leží na souřadnicích 25°18’N a 91°35’E v nadmořské výšce 1,431 m.n.m., naměřili dlouhodobý průměr 11,872 mm. Tento průměr byl ovšem naměřen v průběhu 38 let, takže je podle mého názoru otázka, zda je to dostatečně dlouhá doba pro dlouhodobý průměr. To v Cherrapunji měří srážky nepřetržitě od roku 1851!

Nejvyšší srážky během jednoho roku (absolutní rekord)

   Světový rekord v této „disciplíně“ drží město Cherrapunji (Cherrapunjee, Čérápuňdží) v indickém  státě Meghalaya. Od srpna 1860 do července 1861 zde spadlo celkem 26,470 mm srážek. Cherrapunji leží v monzunové oblasti a nejvíce proto prší v létě. Monzun však zdaleka není stejně silný v každém roce, a proto jsou zde například oproti Havajským ostrovům mnohem větší výkyvy co se týče objemu srážek v jednotlivých letech. Někdy se Cherrapunji či jiná místa v indickém státě Meghalaya uvádí i jako vůbec nejdeštivější místa na světě i v dlouhodobých průměrech. Cherrapunji má souřadnice 25°02’N a 91°08’E a leží v nadmořské výšce 1313 m.n.m.

Nejvyšší srážky za jeden měsíc (konkrétní nejdeštivější měsíc)

   Cherrapunji (Cherrapunjee, Čérápuňdží), stát Meghalaya, Indie. V červenci 1861 zde spadlo 9,300 mm srážek v jednom měsíci! To je téměř tolik, kolik zde jindy spadne během celého roku (dlouhodobý roční průměr v Cherrapunji je kolem 11,000 mm). Červenec je měsíc, kdy jsou obvykle monzunové deště v této oblasti obzvláště silné.

Nejnižší průměrné roční srážky

   Nejsušším místem Asie je podle WMO město Aden v Jemenu. Za posledních 50 let tam průměrně spadlo 45.7 mm. Aden je významný přístav a leží na březích Adenského zálivu na souřadnicích 12°45’N a 45°04’E v průměrné nadmořské výšce 19 m.n.m. Některé jiné prameny udávají jiná místa, například ostrov Masíra (Masírah), který patří Ománu. Oproti údajům ze Sahary nebo z pouště Atacama, kde v některých místech prakticky vůbec neprší, je údaj z Adenu, na to, že jde o rekord celého kontinentu, dosti vysoký.

Nejvyšší atmosférický tlak

   Nejvyšší atmosférický tlak byl naměřen ve městě Agata v Rusku 13.12.1968, a to přesně 1083.3 hPa. Agata leží na 66°53’N a 93°28’E v nadmořské výšce 261 m.n.m. v pohoří Putorana na Sibiři. Nad Sibiří se díky mimořádně mrazivému vzduchu vytvoří každou zimu mohutná tlaková výše, jejíž vliv občas ovlivňuje i počasí ve střední Evropě. Světový rekord!

Nejtěžší kroupa

   Nejtěžší kroupa byla zaznamenána v distriktu Gopalganj v Bangladéši – vážila 1.02 kg a spadla z nebe 14.4.1986. Světový rekord!

Nejničivější tornádo (počet mrtvých)

   Nejničivější tornádo udeřilo 26.4.1989 v distriktu Manikganj v Bangladéši. Vyžádalo si asi 1,300 obětí na lidských životech. Světový rekord! Tornáda jsou nejničivější větrné útvary, avšak díky poměrně malým rozměrům si většinou nevyžádají vysoký počet obětí. V Bangladéši je vůbec dost nebezpečno – pokud se neutopíte při každoročních záplavách, ať už způsobených monzunovými dešti, tropickými cyklonami nebo vlnou tsunami (v roce 2004), může Vás zabít nejničivější tornádo nebo nejtěžší kroupa (viz výše).

Použité zdroje:

Zeměpisné rekordy Asie II.- Vodstvo a podnebí
5 (100%) 2 votes

Poslední aktualizace:

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

Petr Daubner napsal celkem 866 článků. Zobrazit všechny články autora Petr Daubner

7 komentářů: „Zeměpisné rekordy Asie II.- Vodstvo a podnebí

  • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

    Reagovat
  • Super stránky, super texty a moc zajímavé. Ale mohli byste sem prosím prosím přidat nejsušší a nejdeštivější místo Asie a informace o něm???? Děkuju předem.
    Jinak souhlas s …, fakt super stránky :-))))

    Reagovat
  • Přesně tohle potřebuji do svého pracovního listu 😀 Bohužel to tu nikde nemůžu najít. 🙁

    Reagovat
  • Nejsušší a nejdeštivější místa máte na konci článku, stačí trochu hledat 🙂

    Reagovat
  • Dobrý den, potřeboval bych poradit. Hledám 2. nejdeštivější místo na Zemi. Mělo by být zřejmě nikde v Asii.

    Já jsem našel pouze 1. nejdeštoivější místo.

    Moc děkuji

    Reagovat
  • Dobrý den. Prosím potřebuji vědět jaké je 1. nejdeštivější místo v Asii.

    Předem děkuji za odpověď.

    Jeffik

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.