Zeměpisné rekordy Asie I. – Členitost a povrch

Zeměpisné rekordy Asie I. – členitost a povrch

   Opět porovnávám údaje z několika zdrojů a pokud se liší, přikláním se k tomu, který se mi zdá pravděpodobnější nebo se na něm shoduje více nezávislých zdrojů. Pokud nedokážu správný údaj ani odhadnout, zmiňuji i konkurenční názory. Většinou uvádím i hlavní zdroj, ze kterého je údaj čerpán. Pokud je daný asijský rekord zároveň i rekordem světovým, je tak vždy uvedeno! Uvítám jakékoliv Vaše názory, námitky a připomínky u tohoto i dalších článků. Pište, pište, pište! Rekordy budou samozřejmě průběžně doplňovány a aktualizovány.

1)Poloha, rozloha a členitost pobřeží Asie

Rozloha a hranice Asie

   Asie je největší světadíl. Zaujímá rozlohu 44.4 milionu kilometrů čtverečních, tj. 29.7% světové souše. S Evropou a Afrikou má Asie suchozemskou hranici, od Austrálie a Oceánie a Severní Ameriky je oddělena hranicí mořskou. Asie je jediným světadílem, jehož území patří k úmořím všech 4 oceánů.

   Hranice mezi Evropou a Asií je daná spíše historicky než fyzickogeograficky a geografové se v jejím vymezení zcela neshodují. Nejčastěji se hranice mezi Evropou a Asií vymezuje takto (od severu): východní úpatí pohoří Ural – řeka Emba (řeka Ural) – severozápadní pobřeží Kaspického moře – Kumomanyčská sníženina (dolní tok řeky Kuma, jezero Manyč-Gudilo, řeka Manyč) – ústí řeky Don – Azovské moře – Kerčský průliv – Černé moře – průliv Bospor – Marmarské moře – průliv Dardanely – Egejské moře. Jiné názory a dělení viz Zeměpisné rekordy Evropy I.

   Hranici mezi Asií a Afrikou tvoří (ze severu): Suezská šíje (šířka Suezské šíje je 125 km, v současnosti touto šíjí prochází Suezský průplav) – Suezský záliv – Rudé moře – průliv Báb al-Mandab (široký v nejužším místě 17.5 kilometru) – Adenský záliv.

   Hranici mezi Asií a Severní Amerikou tvoří Beringův průliv (minimální šířka 85 kilometrů).

   Hranici mezi Asií a Austrálií a Oceánií tvoří (ze severu): Filipínské moře (ostrovy lemující Filipínské moře ze západu a severu se řadí k Asii, ostrovy na východním okraji Filipínského moře se řadí k Oceánii) – Seramské moře (na západ Asie, na východ ostrov Nová Guinea, řadící se do Oceánie) – Arafurské moře – Timorské moře.

   Z významných souostroví a ostrovů se k Asii řadí tyto (od severu): Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Komandorské ostrovy (na východ ležící Aleuty se řadí k Severní Americe), Kurily, Sachalin, Japonsko, Rjúkjú, Boninské a Vulkánové ostrovy, Taiwan (Tchaj-wan), Filipíny,  Indonésie (prakticky všechny větší ostrovy s výjimkou Nové Guineje), Singapur, Hainan (Chaj-nan), Vánoční ostrov, Kokosové (Keelingovy) ostrovy (obě tato území patří Austrálii, ale fyzickogeograficky se řadí do Asie), Nikobary, Andamany, Srí Lanka (Cejlon), Čagoské ostrovy, Maledivy, Lakadivy, Qeshm (v Hormuzském průlivu), Bahrajn, Masíra (u břehů Ománu), Farsanské ostrovy (v Rudém moři), Kypr.

 

Nejsevernější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejsevernějším bodem Asie je mys Arktičeskij na ostrově Komsomolec (souostroví Severní země, Rusko), který leží na 81^o16’N.

 

Nejsevernější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejsevernějším bodem samotné asijské pevniny je mys Čeljuskin (Čeljuskinův mys). Leží na poloostrově Tajmyr v Rusku na 77^o43’N. Světový rekord (nejsevernější bod světové pevniny – bez ostrovů)!  Tento bod byl pojmenován po ruském mořeplavci Semjonu Ivanoviči Čeljuskinovi (žil asi 1700 – 1760), který prozkoumal poloostrov Tamyr a dosáhnul jako první nejsevernějšího bodu asijské pevniny v roce 1742. Mys Čeljuskin je vzdálen 1,370 kilometrů od severního pólu.

Nejjižnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejjižnějším bodem Asie jsou Kokosové (Keelingovy) ostrovy. Leží přibližně na 12^o30’S. Soustroví Cocos (Keeling) Islands sice patří Austrálii, geograficky se však řadí do Asie, ke které leží podstatně blíže.

Nejjižnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejjižnějším bodem samotné asijské pevniny je mys Tanjung Buru v Malajsii. Leží v nejjižnějším bodem Malajského poloostrova na 1^o25’N.

 

Nejzápadnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Za nejzápadnější bod Asie lze považovat nejspíše západní cíp ostrova Bozcaada v Turecku na 25^o58‘E. Drtivá většina ostrovů v Egejském moři je součástí Řecka a řadí se tudíž do Evropy. Ostrov Gőkçeada je v podstatě jediným velkým ostrovem v Egejském moři, který patří Turecku, ten však leží již v evropské části Turecka (západně od Dardanel), kdežto mnohem menší ostrůvek Bozcaada, který leží kousek jižněji, má již blíže k asijské části Turecka a leží nepatrně západněji, než mys Bana Burnu. Nicméně čistě podle zeměpisných souřadnic leží nejzápadnější místo Asie ve východním Rusku, a to tam, kde 180. poledník protíná Wrangelův ostrov a dále asijskou pevninu přibližně v místech, kde z ruského území vybíhá směrem na východ poloostrov Čukotka. Místa ležící na východ  od 180. poledníku jsou již na západní polokouli, a to v jejím nejzápadnějším místě!

Nejzápadnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Za nejzápadnější bod asijské pevniny se celkem logicky považuje mys Baba (turecky Baba Burnu) na západním pobřeží asijského Turecka. Leží na 26^o03’E. Podle logiky číslo 2 (striktně vzaté zeměpisné souřadnice) však leží nejzápadnější bod asijské pevniny ve východním Rusku v místech, kde 180. poledník protíná asijskou pevninu (viz výše).

 

Nejvýchodnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Za nejvýchodnější bod celého světadílu je obvykle považován ostrov Ratmanov (Ratmanovův ostrov, též zvaný Velký Diomedův ostrov)  v Diomedových ostrovech v Rusku. Ten leží na 169^o02’W, což už je ovšem na západní polokouli. Malý Diomedův ostrov, který leží od Velkého Diomedova ostrova 4 kilometry východně, již patří USA. Mezi oběma ostrovy probíhá kromě hranice státní i hranice datová, takže na každém z ostrovů je jiné datum. Oba ostrovy leží přibližně v polovině Beringova průlivu. Podle logiky číslo 2 je ovšem nejvýchodnějším bodem Asie 180. poledník (viz výše).

Nejvýchodnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Za nejvýchodnější bod asijské pevniny je tradičně považován Dežnevův (Děžňovův) mys (mys Dežneva) na poloostrově Čukotka v Rusku, který leží na 169^o40’W, tedy na západní polokouli. I zde je ovšem možné za nejvýchodnější bod pevniny považovat 180. poledník (viz výše). Semjon Ivanovič Dežnev (čti Děžňov, anglická transkripce je Semion Ivanovich Dezhnyov, rusky  Семён Ива́нович Дежнёв) byl ruský objevitel. Žil v letech 1605-1673. V roce 1648 proplul kolem nejvýchodnějšího bodu Asie, který je po něm pojmenován, a prokázal tak, že Asie je oddělena průlivem od Severní Ameriky.

Největší  moře

   Největším jednotlivým mořem (nepočítáme-li oceány), omývající Asii, je Filipínské moře. Má rozlohu 5,726,000  km² a je součástí Tichého oceánu. Největší moře na světě, ležící na rozhraní Asie a Oceánie. Filipínské moře je typické moře meziostrovní. Jeho hranici tvoří ze západu a severu asijská souostroví a ostrovy – Japonsko, Rjúkjú, Taiwan, Filipíny a Moluky, z východní strany pak souostroví, řadící se částečně k Oceánii (Palau, Mikronésie, Mariany), částečně ještě k Asii (Vulkánové a Boninské ostrovy). Prvním Evropanem, který se plavil ve vodách Filipínského moře, byl Portugalec ve španělských službách Fernão Magalhães, který se během své plavby kolem světa (1519-1522) stal zároveň prvním Evropanem, který přeplul Tichý oceán.

Nejhlubší moře

   Největší hloubka v Asii byla naměřena rovněž ve Filipínském moři, a to konkrétně ve Filipínském příkopu (maximální hloubka 10,830 metrů). Filipínský příkop leží východně od souostroví Filipíny a je třetím nejhlubším příkopem na světě. Oba dva nejhlubší příkopy světa, Marianský (hloubka 10,924 metrů) a Tonžský (hloubka 10,882 metrů) leží rovněž v Tichém oceánu, avšak řadí se již k Oceánii. Všechny hlubokomořské příkopy, dosahující hloubky více než 10,000 metrů, leží v Tichém oceánu.

Nejslanější moře

   Nejslanější moře je Rudé moře, patřící k Indickému oceánu. Rudé moře omývá jak Asii, tak Afriku. Jeho salinita (slanost) dosahuje 40-42‰ (průměrná salinita světového oceánu je 35‰ – při této salinitě mrzne mořská voda při -1,9^oC). Světový rekord! Vysoká salinita je důsledkem extrémně suchého podnebí (pouště z obou stran, minimální srážky, minimální přítok z pevniny a naopak velký výpar) a velmi omezené výměny vody mezi Rudým mořem a Adenským zálivem (odděluje je pouze velmi úzký průliv Báb al-Mandab).

Největší příliv

   Největší přílivy na světě jsou vesměs v Atlantiku. V Asii je místem s největším přílivem Penžinský záliv v Rusku. Maximální rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem tu činí 13.2 metru. Penžinský záliv je součástí Ochotského moře, které se řadí k Tichému oceánu.  Jen o málo menší je maximální příliv v Khambátském zálivu (západní Indie, Indický oceán) – 12.5 metru.

Největší ostrov

    Největší ostrov Asie je Kalimantan (Borneo), který má rozlohu 725,500 km². Udaje o rozloze Kalimantanu se značně liší. Školní atlas světa například uvádí 746,546 km². V každém případě je však Kalimantan největším ostrovem Asie a třetím největším ostrovem na světě (po Grónsku a Nové Guineji). Kalimantan je zároveň jediným ostrovem na světě, který je rozdělen mezi tři státy! Na Kalimantanu leží část států Indonésie a Malajsie a celý stát Brunej.

Ve zbytcích deštného pralesa na ostrově Kalimantan se ještě prohánějí orangutani.

Největší jezerní ostrov

   Největší jezerní ostrov Asie je ostrov Olchon v jezeře Bajkal v Rusku. Ostrov má rozlohu 730 kilometrů čtverečních.

Největší ostrov na ostrově

   Největší ostrov na ostrově je Pulau Samosir. Má rozlohu 630 km² a leží v jezeře Toba, které leží na ostrově Sumatra v Indonésii. Světový rekord! Jezero Toba je největším kalderovým jezerem na světě a má rozlohu 1,100 km² (rozloha samotné vodní plochy), tedy ani ne dvakrát více než ostrov Samosir, který se nachází ve středu jezera. Ostrov Samosir je vlastně vyhaslou sopkou uprostřed propadlé kaldery, která byla zaplněna vodou. Ostrov je obydlen.

Největší poloostrov

   Arabský poloostrov – rozloha 2,780,000 km². Světový rekord! Většinu povrchu Arabského poloostrova pokrývá poušť. Na poloostrově leží celé státy Saúdská Arábie, Jemen, Omán, Katar, Spojené arabské emiráty a částečně i Kuvajt, Irák a Jordánsko. Přesné vymezení severní hranice poloostrova je sporné, přibližně ho ale ohraničuje 30. rovnoběžka severní šířky. V Asii leží i druhý (Přední Indie, 2,088,000 km²) a třetí (Zadní Indie, 2,000,000 km²) největší poloostrov světa.

Nejužší mezikontinentální průliv

   Bospor (turecky Karadeniz Boğazi), Turecko. Šířka v nejužším místě je 660 metrů. Nejužší mezikontinentální průliv na světě! Průliv je dlouhý 32 kilometrů, hloubka je pouhých 33-105 metrů. Bospor spojuje evropskou a asijskou část Turecka, a zároveň i Černé a Marmarské moře. Bospor nebýval vždy průlivem – za dob ledových, kdy byla hladina světových moří mnohem níže než dnes (voda byla vázána v ledovcích), bylo dnešní Černé moře jezerem a Bospor byl řekou, tekoucí z tohoto jezera do Středozemního moře. Teprve po vzestupu hladiny moří v důsledku doby poledové se z Bosporu stal průliv. Na obou stranách průlivu se rozkládá město Istanbul. V Istanbulu existují v současnosti dva velké mosty přes Bospor, vedle nich pak spojuje oba břehy lodní doprava. Průliv měl vždy mimořádný strategický význam, stejně jako sousední Dardanely (turecky Çanakkale Boğazi, ve starověku Hellespont), spojující Marmarské a Egejské moře.

Vjezd do úžiny Bospor směrem od Marmarského moře. Vlevo je Evropa, vpravo Asie. Oba kontinenty spojuje silniční most.

Nejvzdálenější místo od moře

   Džungarská brána, Kazachstán/Čína. Tento průsmyk v nadmořské výšce cca 400-500 m.n.m. je od nejbližšího mořského pobřeží vzdálen vzdušnou čarou 2,650 kilometrů. Světový rekord!

2) Povrch Asie

Nejvyšší hora

   Mount Everest (nepálsky Sagarmatha, tibetsky Ču-mu-lang-ma, v čínském přepisu Qomolangma) 8,850 m.n.m. Leží v pohoří Himálaj, na hranicích Nepálu a Číny (Tibet). Světový rekord! Uvedená výška se udává ve většině nových publikací, starší údaje se lišily o několik metrů. Mount Everest  poprvé zdolali Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský Šerpa Tenzing Norgay 29. května 1953. Celkově je na světě 14 osmitisícovek, z toho 10 v Himálaji a 4 v Karakoramu. Plukovník George Everest (1790 – 1866) byl britský zeměměřič (narozen ve Walesu), po kterém byla hora pojmenována. Druhou nejvyšší horou světa je K2 (též Čchokori, Qogir Feng, anglicky Mount Godwin-Austen), nejvyšší hora pohoří Karakoram. Měří 8,611 m.n.m. a nachází se na hranicích Číny a Pákistánu. Obě osmitisícová a všechna sedmitisícová pohoří na světě se nacházejí v Asii.

Nejvyšší hora na ostrově

   Nejvyšší horou Asie, která leží na ostrově, je Mount Kinabalu (4,101 m.n.m.). Nachází se na severovýchodě ostrova Kalimantan (Borneo) v malajském státě Sabah.

 

Největší a nejvýše položená náhorní plošina na světě

   Tibetská náhorní plošina, Tibet, Čína. Její průměrná nadmořská výška je 4,875 m.n.m.Její rozloha je kolem 2,000,000 kilometrů čtverečních. Rozměry plošiny jsou přibližně 2000×1100 kilometrů, sněžná čára se nachází ve výšce 5,800 m.n.m. V Tibetu je chladné a suché vysokohorské podnebí. Místy má Tibetská náhorní plošina téměř pouštní charakter, protože leží ve srážkovém stínu Himálaje a dalších vysokých pohoří. V méně suché části převládá suchý travnatý porost. Lesy zde nejsou vůbec. Hlavní město Tibetu Lhasa leží v nadmořské výšce 3,630 m.n.m., což je  na tibetské poměry velmi nízko!

 

Nejvyšší činná sopka

   Nejvyšší činnou sopkou Asie je Ključevskaja na Kamčatce (Rusko). Měří 4,750 m.n.m.Ključevskaja je zároveň nejvyšší horou Ruska na východ od Uralu. Patří k nejaktivnějším sopkám na světě. Naposledy vybuchla v červenci 2007.7

Největší a nejničivější zaznamenaný sopečný výbuch v historii

   Sopka Tambora (ostrov Sumbawa, Indonésie) – při erupci v roce 1815 vyvrhla asi 150 kilometrů krychlových sopečného materiálu! Při výbuchu vzniknul kráter o hloubce 1250 metrů. Množství sopečného prachu zakrylo slunce na mnoho dní a způsobilo celoplanetární ochlazení v následujícím roce. Výbuch zabil okamžitě 10,000 lidí, celkový počet obětí však byl 92,000 – většina obětí zemřela následkem výbuchu hlady. Tento výbuch byl tedy zároveň nejhorším doloženým sopečným výbuchem co se týče počtu obětí. Světové rekordy (množství vyvrženého materiálu i počet obětí)! Další obrovská exploze, která se odehrála rovněž v Indonésii, byl výbuch sopky Krakatau v roce 1883. Výbuch této sopky, která se nacházela na ostrůvku mezi Jávou a Sumatrou, zabil asi 36,000 lidí. Nejvíce lidí zabila obrovská vlna tsunami, kterou výbuch způsobil. Výbuch sopky Krakatau bylo slyšet téměř 5 000 kilometrů daleko! V Singapuru bylo slyšet hromobití intenzity dělostřelby a v Brisbane na východním pobřeží Austrálie se třásly sklenice v pivních barech. Krakatau však vyvrhla „jen“ 20 kilometrů krychlových materiálu, tedy mnohem méně, než Tambora.

Země s největším počtem činných sopek

   Indonésie – během historie bylo v Indonésii zatím zaznamenáno 86 činných sopek. Světový rekord!

Sopečný komplex Bromo – Semeru na východní Jávě, Indonésie

Nejsilnější zaznamenané zemětřesení (magnitudo)

   Nejsilnější zemětřesení, které bylo v Asii zatím zaznamenáno, udeřilo 26.12.2004 a mělo epicentrum západně od indonéského ostrova Sumatra. Způsobilo obrovskou vlnu tsunami, která zabila nejméně 225,000 lidí (viz níže). Toto zemětřesení mělo magnitudo 9,0 Richterovy škály a je 4.-5. nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením v historii co se týče magnituda a 4. co se týče počtu obětí. Stejně silné zemětřesení (magnitudo 9.0 Richterovy škály), postihlo 4.11.1952 ruský poloostrov Kamčatka.

Nejničivější zemětřesení (počet obětí)

   23.1.1556, Shansi, Čína. Toto zemětřesení (jeho intenzita  se odhaduje na cca stupeň 8 Richterovy stupnice) si vyžádalo 830,000 obětí. Světový rekord!

Nejničivější vlna tsunami

   Indický oceán, 26.12.2004. Vlny tsunami, vyvolané zemětřesením, usmrtily nejméně 225,000 lidí. Světový rekord! Epicentrum zemětřesení bylo západně od severní Sumatry. Nejvíce mrtvých si tsunami vyžádala v Indonésii, zabíjela ale i například v Thajsku, Indii, na Srí Lance a Maledivách a dokonce i ve východní Africe. Zemětřesení samotné mělo magnitudo 9,0 Richterovy škály a je 4.-5. nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením v historii co se týče magnituda a 4. co se týče počtu obětí.

 

Nejnižší bod souše (nejhlubší proláklina)

   Mrtvé moře  (Izrael+Palestina/Jordánsko) – „nadmořská“ výška hladiny je -420 m.n.m. (stav v roce 2007). Světový rekord! Mrtvé moře je daleko nejhlubší světovou proláklinou (prolákliny jsou místa na zemském souši se zápornou nadmořskou výškou). Mrtvé moře napájí jediná řeka Jordán, která má však velmi málo vody (zejména v létě, kdy teploty zde šplhají až k +50^oC). Proto jezero neustále vysychá, a to tempem přibližně jeden metr nadmořské výšky za rok. Na stará čísla z atlasů proto zapomeňte. Mrtvé moře je zároveň jedním z nejslanějších jezer, v jednom litru vody se nachází kolem 300 gramů solí! Sůl z Mrtvého moře má léčivé účinky a lze ji koupit i v našich lékárnách. Největší hloubka Mrtvého moře je 330 metrů, takže bude ještě chvíli trvat, než jezero vyschne úplně.

 Mrtvé moře unese dokonce i moji maličkost!

Nejhlubší kryptodeprese

   Bajkal – dno jezera má „nadmořskou“ výšku -1,181 m.n.m. Světový rekord!Kryptodeprese je místo na zemském povrchu, které má zápornou nadmořskou výšku a je skryto pod jezerní hladinou. Nejhlubší kryptodeprese se nacházejí v hlubokých tektonických sníženinách a jednou z nich je právě jezero Bajkal. Jeho hladina má nadmořskou výšku 456 m.n.m., maximální hloubka jezera je 1637 metrů, dno je tedy v nadmořské výšce -1181 m.n.m.

 

Největší poušť

   Největší pouští Asie a druhou největší pouští světa je Arabská poušť. Zaujímá plochu 2,590,000 km² (wikipedia.org uvádí jen 2,330,000 km²) a pokrývá převážnou část Arabského poloostrova. Některé údaje favorizují Gobi (Mongolsko/Čína, rozloha 1,300,000 km²), a to z toho důvodu, že Arabskou poušť dělí na více menších pouští (například pouště Rub al-Chálí, Dahna a Nafúd). To mě osobně však přijde zcela nelogické, protože Arabská poušť je jediným pouštním celkem a uvedené pouště jsou pouze částí jednoho většího celku, podobně jako je například Libyjská poušť nebo Velký východní erg součástí Sahary. Gobi je tedy až druhou největší pouští v Asii (a třetí největší na světě). Samotná poušť Rub al-Chálí, která zabírá asi čtvrtinu rozlohy Arabské pouště, je největší souvislou písečnou pouští na světě. Název Arabská poušť (na Arabském poloostrově) nelze zaměňovat s Arabskou pouští coby částí Sahary (východně od Nilu)!

Poušť s největšími teplotními rozdíly na světě

   Gobi (Mongolsko/Čína). Teplota v létě dosahuje až 45^oC ve stínu, v zimě však může být naopak až -40^oC. Studené větry od severu dokonce často v zimě přinášejí sníh.

Nejdelší jeskyně

   Nejdelším jeskynním systémem v Asii je jeskyně Gua Air Jernih v Malajsii (stát Sarawak). Její změřená délka je 151 kilometrů.

 

Největší jeskynní prostora (dóm)

   Sarawak Chamber (Lubang Nasib Bagus), Gunung Mulu National Park, stát Sarawak, ostrov Kalimantan (Borneo), Malajsie. Dóm má délku 700 metrů, šířku 300 metrů a výšku 70 metrů. Světový rekord!

Nejhlubší jeskyně

   Jeskyně Voronija (Voronya), Abcházie (z mezinárodního hlediska stále součást  Gruzie). Maximální hloubka jeskyně je 2,140 metrů. Světový rekord!

 

Nejrozsáhlejší travertinové terasy na světě

   Pamukkale (turecky „Bavlněný zámek“), Turecko. Délka teras je 2,500 metrů, výška 150 metrů. Vápník, rozpuštěný v teplé vodě (38^oC) se tu sráží ve formě vápenatého sintru.

                                       Pamukkale v Turecku je kouzelné místo.

Největší národní park

   Největší národní park v Asii je Kerinci-Seblat v Indonésii. Má rozlohu 14,845 km². Kerinci (3,805 m.n.m.) je nejvyšší horou Jávy a zároveň nejvyšší činnou sopkou celé Indonésie. V tomto parku roste například největší květina světa Rafflesia arnoldi a žijí zde tygři, nosorožci, sloni, levharti a další zajímavé druhy zvířat (mj. 370 druhů ptáků).

Použité zdroje:

• Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003
• Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007
• Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992
• Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992
• Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)
• http://en.wikipedia.org
• http://cs.wikipedia.org
• http://www.worldislandinfo.com/
• www.factmonster.com
• https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook
• http://en.wikipedia.org/wiki/Dead_Sea#cite_note-ISRAMAR-1
• http://www.1world2travel.com
• http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/svetnej.php
• http://maps.google.com
• http://www.caverbob.com/wlong.htm