Za duchem Persie v Íránu – Kášán a Soltáníje

Kášán prý založila královna Zubejda, kterou můžeme znát z pohádek Tisíce a jedné noci. Soltáníje je zase nerozlučně spjata s Ilchánskou dynastií, jíž vděčí za své nejkrásnější památky. Přijměte pozvání do těchto jedinečných íránských měst a prohlédněte si je pěkně zblízka!

Soltáníje je spíše menší město ležící na severozápadě Íránu v regionu Abhar, patřícím do provincie Zanjnan. Dříve byl jeho význam mnohem větší, než dnes. Na druhou stranu jde opravdu o historické město, založené ve středověku. Dnes ho obdivujeme pro jeho velkou historickou, architektonickou a uměleckou hodnotou. Většina dříve nádherných staveb se bohužel proměnila v ruiny, i ty však skýtají mnoho zajímavého k prohlédnutím. A místní legenda navíc tvrdí, že mauzoleum Ojayt se stalo předlohou pro jednu legendární indickou stavbu.

Věděli jste, že: V současné době je Soltáníje trvale obývána asi 6 000 lidmi?

Za historií Soltáníje

Město je neodbytně spjato s Ilchánskou říší, což je vlastně znovu sjednocená Persie rukou Čingischánova vnuka chána Hülegü někdy v polovině 13. století. Soltáníje pak byla vystavěna na přelomu 13. a 14. století, a to jako hlavní město nově vzniklého království.

Volba Soltáníje měla hned několik důvodů. Přispěla k tomu jistě její jedinečná poloha i mírné klima, jež zde převládá po většinu roku. Což je mimochodem další důvod, proč se na svých cestách touto oblastí vydat právě sem. Chladná léta a množství pastvin v okolí – to byly opravdu významné rozhodovací argumenty. Soltáníje se také rychle stala důležitým obchodní centrem, přes které proudilo velké množství hedvábí na všechny strany.

Chci velké město s velkou zdí

Tak nějak asi znělo zadání pro architekty, zformulované nastupujícím vládcem Argunem, jež vládl v letech 1284-1291. Podle jeho záměru se měla Soltáníje stát nedobytnou pevností, obklopenou silně opevněnou zdí, poskytující městu ochranu proti možné invazi zahraničních vojsk. Původně měřily hradby v obdobu „pouhých“ 12 000 kroků, ovšem jeho syn – Oldżajt – panující v letech 1304-1316, ji značně rozšířil. Díky němu se zeď více než zdvojnásobila a dosáhla délky 30 000 kroků. Stavba Soltáníjských hradeb tak byla dokončena teprve v roce 1313 a dodnes nelze její zbytky přehlédnout.

V první polovině 14. století však sláva Soltáníje musela ustoupit rozpínajícímu se Tabrízu, novému hlavnímu městu Ilchánské říše. Přesto se zde stále odehrávaly důležité diplomatické mise a fungovaly obchodní instituce. A co víc. V roce 1318 tu byla založena arcidiecéze (rozhodnutím papeže Jana XXII), která fungovala až do roku 1425.

I nedávná historie Soltáníje je velmi bohatá

Po rozpadu Ilchánské říše se Soltáníje a její stala předmětem bitev mezi jinými dynastiemi. Například v roce 1384 byla obsazena Timurem. A navzdory tomu si stále zachovala status důležitého obchodního střediska. Zvrat přišel za vlády Fatih Aliho Šáha na přelomu 18. a 19. století. V té době se nedaleko Soltáníje nacházela známá letní královská rezidence – Soltanabad, což byla při opravách města jistě výhoda. A konečně v roce 2005 byla Soltáníje zařazena do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO .

Proč se vydat do Soltáníje

V tomto městě najdeme mnoho nádherných příkladů historické perské architektury. Zmínit je rozhodně třeba hlavně mauzoleum Oljaytu, postavené v letech 1302-1312, s nádhernou 50 metrů vysokou tyrkysovou kopulí (v době výstavby šlo o největší kopuli) na světě. Mauzoleum je obklopeno osmi minarety. Uvnitř mauzolea najdeme mnoho unikátních příkladů arabské výzdoby – zejména mozaiky, fajáns a různé druhy nástěnných maleb. Díky tomu někteří místní lidé věří, že Oljay se stal předlohou legendárního Taj Mahalu. A nezapomeňte navštívit také zachovalý madrás – školu.

Kášán a jeho paláce – to prostě musíte vidět

Leží v polovině cesty mezi městy Teherán a Esfahán. Jako první vás určitě zaujmou všudypřítomné zásobárny na vodu – ovšem ne na ledajakou. V zimě se sem totiž nahrne sníh, který v létě roztaje. Geniální řešení, že? Najdete tu dokonce i tzv. ledový dům ze seldžuckého období. V něm se nechala voda v zimě zmrznout a v létě sloužil jako zásobárna ledu. A nesmíme zapomenout ani na bághíry – větrné věže, sloužící k ochlazení města.

Doporučujeme zamířit i do hrobky šáha Abbáse I., zakladatele Esfahánu. Ale nenechte se mýlit, velkolepá hrobky uprostřed modlitebního sálu nepatří jemu, ale světci Habíbovi ebn-e Músovi, po němž se celé mauzoleum jmenuje. Velký vládce tu byl zkrátka odsunut tak trochu do pozadí a jeho hrobku kryje jen jednoduchý náhrobek.

Co ještě navštívit

Hledáte nejkrásnější palác ve městě, pak to bude určitě Cháne-e Tabatabájí – nejvýznamnější kupecký palác vůbec. Patřil rodině obchodníků s koberci a a rozpíná se na ploše 4 500 metrů čtvereční. Postaven byl v první polovině 19. století a obdivovat můžete nádherně zdobenou fasádu i bohaté malby a fresky uvnitř.

Obdivovat se můžete i Cháne-e Ameriha – největšímu soukromému domu v Íránu. 10,5 tisíc metrů ukrývá sedm nádvoří, 185 místností a dokonce i soukromé lázně, známé jako hammam. Není divu, projektován byl totiž proto tři rodiny.

A pokud se chcete osvěžit, s radostí vás uvítá Hammám sultána Mira Ahmada ze 16. století. Můžete si vyzkoušet, jak si vodních radovánek užívala legendární dynastie Safíjovců. Mýdlová masáž, parní lázeň, šálek čaje na pestrobarevném koberci – to vše si tu můžete dopřát za velmi příznivé ceny. Jde o takovou příjemnou tečku celého putování.