Velrybí "safari" v Puerto Lopez

Obsah

Z ekvádorské Amazonie jsme podnikli dlouhý přesun na tichomořské pobřeží. Z Quita jsme do přístavu Puerto Lopez jeli asi nejluxusnějším autobusem v celém Ekvádoru. Slečna nás před vstupem na „palubu“ dokonce prohledávala, jestli u sebe nemáme zbraň… Do Puerto Lopez jsme dorazili večer po deseti hodinách jízdy v autobuse a ubytovali jsme se v hotelu s honosným názvem „Acapulco“. K pobřeží Tichého oceánu je to z hotelu přijatelných 200 metrů.

Velryby a Isla de la Plata

Hlavní atrakcí v Puerto Lopez je výlet na nedaleký ostrov Isla de la Plata. Po cestě slibují všechny turistické kanceláře. ve městě, že zahlédneme velryby. No uvidíme!

Druhého dne ráno jsme v 9:30 odrazili od břehu. Spolu s námi bylo na malé lodi čtrnáct dalších turistů plus čtyři muži posádky. Ostrov nebyl ráno vidět, padla mlha (včera večer, když jsme přijeli, vidět byl). Cesta lodí na ostrov trvá normálně asi 80 minut. My jsme se ale cestou rádi zdrželi. Z klidného moře kus od nás najednou vyskočila velryba!

Ihned jsme se tím směrem vydali nejen my, ale i další turistické lodě. Velryb bylo na místě několik, odhadem tak deset. Těžko říct přesně, protože z velryby byla vždy vidět jen nějaká ploutev – „klasická“ ocasní, prsní, nebo hřbetní.

Občas velryba i po „velrybím způsobu“ stříkala do vzduchu vodu. Jednou celá velryba opět vyskočila do vzduchu nad hladinu. Chvílemi to vypadalo, že velryby si hrají mezi sebou i s námi, ale asi po tři čtvrtě hodině zmizely…Velryby (španělsky ballenas) se v okolí Puerto Lopez pravidelně vyskytují v létě (červenec-srpen).

V tomto období sem připlouvají z jihu kvůli námluvám. Zbytek roku totiž žijí v chladných antarktických vodách, kde je mnohem víc planktonu. Ale při páření raději uvítají teplé rovníkové vody právě u ekvádorského pobřeží.

Po úchvatném velrybím představení se vylodili na ostrově Isla de la Plata. Ostrovu se často přezdívá „Galapágy pro chudé“. Narozdíl od skutečných Galapág, které jsou dost daleko v oceánu a jejichž návštěva je dost drahou záležitostí, ostrov Isla de la Plata je na dohled od pevniny – 40 kilometrů od ekvádorského pobřeží. Je veliký jen asi 2×4 kilometry. Galapágy částečně připomíná svou faunou – žijí zde některé druhy, které se na pevnině nevyskytují.

Ostrov Isla de la Plata jako součást NP Machalilla

Ostrov i přilehlé pobřeží je součástí Národního parku Machalilla. Proto je zakázáno na ostrově přespávat, kempovat apod. a je možné se tu pohybovat pouze s průvodcem. To asi pro případ, že by Vás tu napadlo zůstat déle, třeba abyste hledali poklad.

Na ostrově totiž podle legendy někde ukryl obrovský poklad slavný anglický pirát Francis Drake. Obrovskou kořist, kterou naloupil na Španěly ovládaném tichomořském pobřeží, měl údajně ukrýt na ostrově Isla de la Plata a už se pro něj později nestihl vrátit. Dnes tu ovšem můžete objevovat hlavně poklady přírody.

Ostrov je poměrně vyprahlý, porostlý suchou vegetací. Místy tu rostou i vysoké kaktusy. Isla de la Plata je hlavně útočištěm obrovského množství ptáků – především tereje modronohého (skutečně má modré nohy) a albatrose. Zahlédli jsme i tuleně, který se slunil na pláži pod útesy. Všude jsme chodili s průvodcem.

Terejové a albatrosové jsou zde úplně krotcí. Klidně sedí na vejcích na okraji cesty nebo si vykračují po pěšince přímo proti Vám a Vy se jim musíte vyhnout. Ani náznak plachosti. Asi si dobře uvědomují, že jsou přísně chráněni a nic jim od turistů nehrozí. Místy to tu připomíná zoologickou zahradu.

Například hned vedle cedule s latinským názvem „Albatros albatros“ sedí živý albatros – jako by ho tam nainstalovali (nebo vedle jeho hnízda nainstalovali tu ceduli? Anebo umí albatros číst…:-) A pod anglickým nápisem „tuleň“ jsme hluboko pod námi na útesech skutečně zahlédli jednoho tuleně…V rámci výletu jsme si i trochu zašnorchlovali u pobřeží a pak zase hurá zpět na pevninu.

Pláž Los Frailes na Isla de la Plata

Pláž Los Frailes už leží na pevnině, ale spolu s ostrovem Isla de la Plata tvoří jeden národní park – Machalilla. Los Frailes je kousek od Puerto Lopez. Bohužel z kousku se nakonec vyklubalo deset kilometrů, a protože bylo pěkné vedro, byla to „procházka“ poměrně úmorná.

Po deseti nekonečných kilometrech pochodu po asfaltové silnici ve vedru (nevzali jsme si vůbec žádnou vodu!!!) jsme konečně došli ke vstupu do národního parku.

Pokračujeme dál směrem k moři, pochodujeme po suchých kopečcích. Okolo rostou suché stromy, trnité keře, všechny teď v létě bez listí. a sem tam vykoukne z povadlého porostu i kaktus.

Nakonec docházíme přímo k moři, kde jsou tři nádherné pláže. Všechny jsou písčité, obklopené krásnými útesy. První dvě pláže s roztomilými španělskými názvy – “ La Playita“ („Plážička“) a “ La Tortuguita“ („Želvička“) jsou malé a téměř liduprázdné. Potkali jsme tu jen dva turisty.

Z místní fauny jsme pak zahlédli pár pelikánů, kraby a ve vodě při šnorchlování kolem břehu i pár ryb a korálů. Třetí, hlavní pláž, se jmenuje „Los Frailes“ („Mniši“).

Je největší a je tu poměrně hodně turistů, protože na tuto jedinou pláž se lze dostat i po jiné cestě autem. Všechny tři pláže jsou ale nádherné, sluníčko svítí, voda teplá, nádhera! Zpět do Puerto Lopez už jsme tentokrát jeli stopem. Chytli jsme auto asi po pěti minutách stopu. Při vystupování jsme poděkovali „muchas gracias“.

Chlapíci po nás koukali trochu divně, asi očekávali, že za stop zaplatíme, ale o peníze si neřekli…

Městečko Puerto Lopez

Poslední den v Puerto Lopez jsme si zvolili jako flákací a trávíme ho přímo v Puerto Lopez. V městečku (no městečku, je to spíš roztahaná vesnice) samotném není nic zajímavého k vidění. Zajímavé je akorát pobřeží. Kolem moře je spoustu malých restaurací, vesměs rybích. Přiznám se, že nejsem zrovna nadšenec do ryb co se jídla týče.

Ale ryby v Puerto Lopez připravují opravdu vynikající. Jsou všechny čerstvé, ráno vytažené z moře, a i když jídla vypadají jednoduše, jsou mimořádně dobrá. Vyzkoušel jsem jednou rybu na česneku a jednou obalovanou jako filety (na másle?) s citronem – jedno lepší než druhé.

Rybáři vyráží každé ráno na moře. Když přistanou, ryby zbaví hlav a vnitřností a maso putuje přímo do restaurací. Hlavy a vnitřnosti a další zbytky pak vyhodí někde u pláže na hromadu. Na to už čekají celé legie místních opeřenců a pouštějí se do hodování. Spokojenost je oboustranná – ptáci se nažerou dosyta a rybáři si nemusí lámat hlavu, co se zapáchajícím rybím odpadem.

Největšími ptáky na pobřeží jsou pelikáni. Ti mají také nejostřejší „lokty“ (či spíše zobáky a křídla) a nažerou se první. Ostatní ptáci musí počkat, až co zbyde. Pelikánů je v Puerto Lopez opravdu spoustu. Pokud si zrovna nepřilepšují u rybářů, tráví většinu dne lovem přímo u pobřeží. Stovky pelikánů poletují nad hladinou, pak sklopí křídla a vrhnou se střemhlavě pod hladinu jako kamikadze.

Pelikán se narozdíl od jiných rybožravých ptáků může namočit celý a potopí se třeba i několik metrů pod hladinu, zatímco jeho konkurenti (například fregatky) si nemohou namočit křídla a loví klouzavým letem těsně nad vodní hladinou. Dál od města jsme narazili i na volavky, které loví v bažinách a kolem říčky těsně před jejím ústím do moře.

Hodnocení Puerto Lopez

Celkově se nám v Puerto Lopez mimořádně líbilo. Super kuchyně, krásné pláže, zajímavý ostrov Isla de la Plata. Ale určitě nejsilnějším zážitkem, a to nejen zde, ale vůbec na celé naší cestě Ekvádorem, bylo pozorování velryb. Úchvatná podívaná! Přesto, že můj kamarád, který Puerto Lopez před několika lety navštívil, i internetový průvodce, kterého jsem doma před odjezdem studoval, shodně tvrdili, že Puerto Lopez je nudné a nemá sem ani cenu jezdit, se mi nakonec Puerto Lopez a okolí líbilo z celého Ekvádoru nejvíc. Pokud pojedete do Ekvádoru v létě, kdy je velrybí sezóna, určitě si výlet do Puerto Lopez nenechte ujít.

Puerto Lopez – praktické informace (stav v roce 2005)

Autobus: Quito – Puerto Lopez – 10 hodin jízdy – 12 USD
Ubytování: Puerto Lopez (hotel Acapulco) – 4,50 USD/osoba a den (pláž asi 200 metrů od hotelu)
Výlet na ostrov Isla de la Plata: 50 USD/osoba a den
z toho: 30 USD za samotný výlet (celkem 8 hodin – plavba + chození s průvodcem po ostrově a krátké šnorchlování+pozorování velryb na volném moři) + 20 USD – vstup do NP Machalilla (vstupné platí několik dní, takže jsme ho využili hned druhý den i při vstupu do pevninské části parku – pláže Los Frailes).
Jídlo v restauraci: 3 USD (vynikající ryba+rýže+hranolky)
Pivo v restauraci: 1 USD
Internet: 2 USD/hodina (silně předražené, jinde v Ekvádoru je běžná cena 1 USD/hodinu, ale v Puerto Lopez je spoustu turistů, tak toho zneužívají).
Americký dolar (USD) je v Ekvádoru oficiální měnou.