Těžba zinku v roce 2009
1.Čína 3100 tisíců tun
2.Peru 1509
3.Austrálie 1290
4.USA 736
5.Kanada 698
6.Indie 695
7.Kazachstán 480
8.Bolívie 422
9.Mexiko 390
10.Irsko 386
Svět celkem 11200
Největší světoví producenti zinku v roce 2004
(těžba v tisících tun)
1.Čína 2,300 tis. tun
2.Austrálie 1,300
3.Peru 1,200
4.Kanada 790
5.USA 739
Svět 2004 9,600
Zinek (latinsky Zincum, chemická značka Zn) je měkký, křehký, lesklý, modrobílý, na vzduchu stálý kov. Je snadno tavitelný, neboť jeho teplota tání je pouhých 420oC, teplota varu je pak 907oC. Hustota zinku je 7,140 kg/m3. Zinek je velmi odolný vůči korozi, proto se často pozinkovávají železné předměty, které nejsou vystaveny velkému mechanickému namáhání – nejvíce se používá pozinkovaný plech (na střechy, parapety oken apod.). Používá se i k výrobě elektrod. Zinek je součástí mnoha různých slitin, z nichž nejběžnější je mosaz – slitina mědi a zinku. Existuje řada dalších sloučenin zinku – zinek a měď se například v různém poměru mísí s dalším kovem – hliníkem. Zinek je po železe, mědi a hliníku čtvrtým nejvíce průmyslově vyráběným kovem. Z 90% se zinek vyrábí ze sulfidických rud, z nichž nejdůležitější je sfalerit (sulfid zinečnatý, ZnS).
Zinek je rovněž důležitým prvkem pro správný vývoj rostlin i živočichů. Zinek je v lidském těle například součástí různých enzymů, je přítomen ve spermatu a je důležitý pro správnou funkci mužských pohlavních orgánů. Nedostatek zinku v lidském těle může dále způsobit nechtěný úbytek na váze, pomalé hojení ran a smyslové poruchy. Z potravin je zinek nejvíce obsažen v játrech, tmavém mase, mléku, vejcích či ústřicích, méně pak i ve fazolích, ořeších a cereáliích. Vegetariánská strava může být příčinou nedostatku zinku, protože živočišné produkty obsahují mnohem více zinku než rostlinné.
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.