Těžba uranu v roce 2009

Od | 17 dubna, 2018

Těžba uranu v roce 2008

(produkce koncentrátu uranu v tunách)

1.Kanada                    9000   tun

2.Kazachstán               8512

3.Austrálie                   8433

4.Namibie                    4400

5.Rusko                       3521

ČR                                275

Svět celkem               43880

Největší světoví producenti uranu v roce 2004

(produkce koncentrátů uranu v tunách)

 

1.Kanada                    11,597 tun

2.Austrálie                     8,982

3.Kazachstán                 3,719

4.Rusko                         3,280

5.Nigérie                        3,245

   Česko                           412

   Svět 2004                40,263

   Uran (latinsky Uranium, chemická značka U) je černý kovový prášek, který se při teplotě 1330oC taví na bílý kov s jasně modrým nádechem. Je přirozeně radioaktivní. Teplota tání uranu je 1,132oC, teplota varu 4,131oC. Hustota uranu je mimořádně vysoká – kolem 19,000 kg/m3. Z chemického hlediska se sice jedná o kov, ale z hlediska využití je to kov velmi netypický, neboť se řadí mezi paliva. Obohacený uran se používá jednak jako palivo do jaderných elektráren, jednak jako materiál pro výrobu atomových bomb (základem modernějších typů atomových zbraní je ovšem spíše plutonium, první atomová bomba, svržená na Hirošimu, však byla uranová). V menším měřítku se uran používá k barvení skla.

   Všechny izotopy uranu232U – 238U, jsou radioaktivní. V přírodě se daleko nejvíc vyskytuje 238U (99,275% přírodního uranu). Ten má zajímavý poločas rozpadu – asi 4,5 miliardy let, čili téměř přesně tolik, kolik činí odhadované stáří naší planety. Dále se v přírodě vyskytují izotopy 235U (0,72% přírodního uranu) a 234U (0,006%). Ostatní známé izotopy se v přírodě nevyskytují a byly vyrobeny uměle. Uran byl objeven už v roce 1789 a byl pojmenován po tehdy nově objevené planetě, Uranu. Teprve v roce 1896 však Francouz Henri Becquerel objevil jeho radioaktivitu. Marie Curie-Sklodowská poté se svým manželem Pierrem Curriem izolovali z jáchymovské uranové rudy (smolince) dva nové radioaktivní prvky – radium a polonium (které Marie Curie pojmenovala po své vlasti, Polsku, které tehdy ovšem jako stát neexistovalo). Všichni tři francouzští badatelé obdrželi za objevy spojené s radioaktivitou v roce 1903 společně Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1911 pak Marie Curie-Sklodowská dostala i druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii. První řízenou jadernou reakci provedl italský fyzik Enrico Fermi v roce 1942 na hřišti university v Chicagu. První jaderná elektrárna však byla uvedena do provozu až v roce 1954 v Obinsku v SSSR. První atomová bomba v dějinách (neřízená jaderná reakce) byla odpálena na americké jaderné střelnici v Alamogordu v Novém Mexiku 16.7.1945. Následovalo vojenské využití jaderné bomby. První atomová bomba, která dopadla na Hirošimu 6.8.1945, dostala název „Little Boy“ (chlapeček) a byla uranová (druhá bomba, „Fat Man“ (tlouštík),svržená o 3 dny později na Nagasaki, byla plutoniová). Hlavním konstruktérem prvních atomových bomb byl americký fyzik Julius Robert Oppenheimer.

   Nejdůležitější a nejstarší známou uranovou rudou je smolinec (uraninit, UO2 čili oxid uraničitý). Uran je v současnosti jediným kovem, který se těží v České republice a Česko je zároveň jedinou zemí EU, kde se v současnosti těží uran. Jediný český důl je v provozu v Dolní Rožínce poblíž Žďáru nad Sázavou. V minulosti však bylo Československo pravděpodobně nejvýznamnějším producentem uranu na světě – těžilo se v Jáchymově, v Horním Slavkově, v Příbrami a ve Stráži pod Ralskem. Přesná čísla ovšem neexistují, protože byla komunisty z vojenských důvodů utajována. Není ovšem pochyb o tom, že velká část sovětského jaderného arsenálu byla vyrobena z českého uranu.

   Aby bylo možno uran použít jako palivo do jaderných elektráren nebo jako náplň jaderných bomb, musí proběhnout obohacování uranu. Tím se rozumí zvýšení množství izotopu 235U z přírodních 0,72% na 2-4% u jaderného paliva a na více než 95% při použití v jaderné bombě. Jako odpad po obohacování uranu pak zbude ochuzený uran (zbavený podstatné části izotopu 235U). I ten se využívá ve vojenství, tentokrát při výrobě konvenčního střeliva, které má vysokou průraznost a používá se zejména při výrobě protipancéřových projektilů. Tyto střely jsou rovněž slabě radioaktivní, větší roli při zamoření životního prostředí však v tomto případě hraje toxicita uranu, protože uran je stejně jako většina těžkých kovů jedovatý.

One thought on “Těžba uranu v roce 2009

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..