Světové zeměpisné rekordy IV. – Příroda, počasí a podnebí

Světové zeměpisné rekordy IV.    (Příroda – počasí a podnebí)

   Údaje se opět snažím ověřovat z několika nezávislých zdrojů, neboť se opět často velmi liší. Seznam všech zdrojů je na konci článku. U každého údaje je pak uveden pouze jeden ze zdrojů, který se mi zdá nejvíc věrohodný.  Údaje u podnebí se však liší mimořádně a někdy jsou evidentně nesmyslné, nicméně jsou opisovány a přebírány dalšími zdroji…

Nejvyšší absolutní teplota

   Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena 13.9.1922 v Libyi (Al Azízíah): +57,8^oC ve stínu.

Nejnižší absolutní teplota

   Nejnižší absolutní teplota byla naměřena 21.7. 1983 na ruské vědecké stanici Vostok v Antarktidě: -89,2^oC. Tato výzkumný stanice leží v nadmořské výšce 3,488 m.n.m.).

Nejvyšší průměrná roční teplota

   Dalol (Etiopie): +34,4^oC. Tento údaj je uváděn nejčastěji, není však zcela věrohodný, protože se jedná o naměřený průměr z let 1960-1966 (!). Nejteplejší místo světa (co se týče ročního dlouhodobého průměru) je každopádně na sever od rovníku. Dalol je zároveň nejteplejším obydleným místem. Místo leží v Afarské proláklině, kterou vyplňuje nehostinná Danakilská poušť.

 Nejnižší průměrná roční teplota

   Plateau Station (vědecká základna USA, Antarktida): -56,4^oC. Opět se jedná o nejčastěji citovaný údaj a opět se dá považovat za nepříliš věrohodný – jedná se o průměr měření z let 1966-1968 (!).

Nejnižší průměrná měsíční teplota

   Ruská vědecká základna Vostok, Antarktida. Průměrná teplota v srpnu 1960 byla -72^oC.

Nejvyšší průměrná měsíční teplota

   Death Valley, California, USA: +38,9^oC (červenec). Některé jiné údaje sice uvádějí u stejného místa údaj přesně o 10^oC vyšší, což se mi však dle selského rozumu zdá naprosto nemožné a jedná se o evidentní překlep převzatý dalšími zdroji…

Největší absolutní výkyv teploty v jednom místě (absolutní hodnoty)

   Ojmjakon (východní Sibiř, Rusko): 102.8^oC. Nejnižší naměřená teplota v Ojmjakonu je -67.8^oC (6.2.1933)., tento údaj je věrohodný a oficiálně ho uznává WHO. Absolutní nejvyšší teplota v Ojmjakonu pak byla údajně naměřena + 35,0^oC, tudíž rozdíl je oněch 102,8^oC. V každém případě je však místem největších teplotních výkyvů východní Sibiř a rozdíl dělá kolem 100^oC.

 (Poznámka: Absolutně nejnižší teplota v Rusku byla aměřena, kromě Ojmjakonu, rovněž 5.2. 1892 a znovu 7.2.1892 ve městě Verchojansk: -67,8^oC. V atlasech se také často udává u Ojmjakonu nejnižší absolutní naměřená teplota -78^oC, což je zcela nevěrohodné, stejně jako obdobný údaj z  Fort Good Hope v Kanadě).

Největší teplotní výkyv během jednoho dne

  Browning Montana, USA. 23.-24.1.1916 poklesla teplota v jednom dni o 56^oC – z +7^oC na -49^oC.

Nejrychlejší náhlý pokles teploty

   Rapid City, South Dakota, USA. 10.1.1911 tu poklesla teplota skutečně rapidně rychle – během 15 minut o neuvěřitelných 26^oC.

Nejchladnější trvale obydlené místo (roční průměrná teplota)

   Eureka, teritorium Nunavut, Kanada. Roční průměrná teplota je -19,7^oC. Eureka leží na 80. stupni severní šířky na Ellesmerově ostrově a nachází se zde stálá meteorologická stanice. 

Nejvyšší roční srážky (dlouhodobý průměr)

   13,299 mm, Quibdo, Kolumbie. Místo leží v nadmořské výšce 70 m.n.m. na 6^oN a 77^oW. Údaj se mi osobně zdá dost podezřelý, nicméně ho udává asi nejpovolanější zdroj – oficiální data Světové meteorologické organizace (http://wmo.asu.edu). Jindy se za nejdeštivější místo považováno Mount Waialeale, ostrov Kauai, Havajské ostrovy, USA nebo indické Cherrapunjee (Čérápuňdží).

Nejvyšší roční srážky (konkrétní nejdeštivější rok)

   Světový rekord v této „disciplíně“ drží město Cherrapunji (Cherrapunjee, Čérápuňdží) v indickém  státě Meghalaya. Od srpna 1860 do července 1861 zde spadlo celkem 26,470 mm srážek. Cherrapunji leží v monzunové oblasti a nejvíce proto prší v létě. Monzun však zdaleka není stejně silný v každém roce, a proto jsou zde oproti Havajským ostrovům mnohem větší výkyvy co se týče objemu srážek v jednotlivých letech. Někdy se Cherrapunji či jiná místa v indickém státě Meghalaya uvádí i jako vůbec nejdeštivější místa na světě i v dlouhodobých průměrech (viz například cedule na fotce – zajímavé je, že průměr je vybrán pouze z let 1973-2005 a přitom se zde srážky měří nepřetržitě od roku 1851! Takovéto kouzlení s čísly, kdy se vybere jen „rekordní“ část časové řady, je nesmyslné, nevěrohodné a, řečeno společně s Mirkem Dušínem, nečestné a nesportovní).

Nejvyšší srážky za jeden měsíc (konkrétní nejdeštivější měsíc)

   Cherrapunjee (Čérápuňdží), stát Meghalaya, Indie. V červenci 1861 zde spadlo 9,300 mm srážek v jednom měsíci! To je téměř tolik, kolik zde jindy spadne během celého roku (dlouhodobý roční průměr v Cherrapunjee je kolem 11,000 mm).

Nejvyšší srážky za 24 hodin

   Cilaos, ostrov Réunion (Francie), Indický oceán. 15.-16.3.1952 tu za 24 hodin napadlo 1,870 mm srážek.

Nejprudší déšť (nejvíc srážek za 1 minutu)

   Nejprudší déšť zaznamenali ve městě Barst (ostrov Guadeloupe, Francie, Malé Antily). Za 1 minutu tu 26.11.1970 spadlo 38 mm srážek.

Nejnižší roční srážky (dlouhodobý průměr)

      0.76 mm, Arica, Chile. Tento údaj oficiálně uznává WMO (Světová meteorologická organizace). Arica leží na 18,5^oS a 70^oW v nadmořské výšce 65 m.n.m.  Arica je město poměrně veliké (zhruba 200,000 obyvatel) a leží na okraji nejsušší světové pouště Atacama. V této oblasti prší přibližně čtyřikrát za 100 let. V poušti Atacama existuje dokonce místo, kde ještě nikdy v historii (tedy od 16. století, kdy přišli Španělé a začaly se vést záznamy) nebyl zaznamenán déšť! Srážky tu však přesto nejsou nulové, protože v určité nadmořské výšce se sráží vzdušná vlhkost. Tato mlžná vrstva se zpravidla drží kolem 300 – 500 m.n.m. Jiné údaje však favorizují egyptský Asuán (Aswán) na Nilu, nebo další místo v Egyptě, oázu Dachla (al-Dakhla) na Sahaře na západ od údolí Nilu. Obě místa mají zásoby pitné vody – Asuán z Nilu, oáza Dachla z podzemní vody.

Místo, kde ještě nikdy v historii nepršelo

   V severním Chile, v regionu Antofagasta (poušť Atacama), jsou údajně místa, kde ještě nikdy v historii (od příchodu Evropanů v 16. století, odkdy jsou zde historické záznamy) nebyl zaznamenán déšť! Srážky přesto nejsou přesně 0 mm, protože se zde občas sráží vzdušná vlhkost (rosa). Město Arica v severním Chile má průměrné roční srážky 0,8 – 1 mm a patří rovněž k nejsušším místům světa.

Nejvyšší sněhové srážky během  jednoho roku

   Mount Rainier, stát Washington, USA. V období 19.2.1971-18.2.1972 zde napadlo 31,1 metru sněhu. Mount Rainier je činná sopka, která je součástí Kaskádového pohoří. Měří 4,392 m.n.m.

Nejtěžší kroupa

   Nejtěžší kroupa byla zaznamenána v distriktu Gopalganj v Bangladéši – vážila 1.02 kg a spadla z nebe 14.4.1986. Světový rekord!

Největší kroupa

   Největší kroupa, kterou se podařilo spolehlivě změřit, spadla 22.6.2003 ve městě Aurora v Nebrasce (USA). Měla průměr 47,6 cm!

Nejvyšší rychlost větru (přímý směr)

Nejvyšší rychlost větru zaznamenali na hoře Mount Washington (stát New Hampshire, USA). Rychlost větru byla 416 km/h (pravděpodobně při jednom nárazu). Hora Mount Washington v pohoří Longfellow Mountains na východě USA je vysoká 1,917 m.n.m. Na hoře Mount Washington byla naměřená i největší rychlost větru co se týče průměrné rychlosti větru během jedné minuty – 372 km/h (12.4.1934, měřeno anemometrem). Ještě vyšší rychlosti může pravděpodobně dosáhnout vítr na okraji tornád (obvodová rychlost), což lze však přesně změřit velmi nesnadno.

Nejničivější tornádo (počet mrtvých)

Nejničivější tornádo udeřilo 26.4.1989 v distriktu Manikganj v Bangladéši. Vyžádalo si asi 1,300 obětí na lidských životech. Tornáda jsou nejničivější větrné útvary, avšak díky poměrně malým rozměrům si většinou nevyžádají vysoký počet obětí.

Nejdelší blesk

Nejdelší zaznamenaný blesk měřil 190 kilometrů. Naměřeno 13.10.2001 (místo však Wikipedia neuvádí).

 Největší intenzita úderů blesku

   Největší šanci, že Vás zasáhne blesk, máte v některých oblastech Demokratické republiky Kongo. Intenzita úderů blesku zde dosahuje až 70 úderů na jeden kilometr čtvereční v průběhu jednoho roku.

Nejvyšší atmosférický tlak

   Nejvyšší atmosférický tlak byl naměřen ve městě Agata v Rusku 13.12.1968, a to přesně 1083.3 hPa. Průměrný atmosférický tlak přepočtený na hladinu moře je 1,013 hPa. Agata leží na 66°53’N a 93°28’E v nadmořské výšce 261 m.n.m. v pohoří Putorana na Sibiři. Nad Sibiří se díky mimořádně mrazivému vzduchu vytvoří každou zimu mohutná tlaková výše, jejíž vliv občas ovlivňuje i počasí ve střední Evropě. Světový rekord!

Nejnižší zaznamenaný atmosférický tlak

   Manchester, stát South Dakota, USA. 24.6.2003 tu naměřili hodnotu 850 hPa (přepočteno na hladinu moře).

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992

http://cs.wikipedia.org