Světové a kontinentální klimatické rekordy

Světové a kontinentální meteorologické rekordy

   Před necelými dvěma měsíci zrušila Mezinárodní meteorologická organizace (WMO) oficiální absolutní teplotní rekord z libyjského El Azizia, který činil +57.8°C. A jelikož změn v oficiálních rekordních tabulkách bylo poslední dobou více, uvádím zde seznam současných klimatických rekordů, uznávaných oficiálně organizací WMO k 2.11.2012.

   Rekord z El Azizia, +57.8°C, který byl naměřen 13.9.1922, zrušila komise Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization, WMO) na svém zasedání dne 13.9.2012, tedy přesně 90 let po naměření této hodnoty. Při tomto měření totiž nebyly dodrženy některé zásady, nutné k uznání rekordu. Světový rekord tak v současnosti drží americké Údolí smrti, kde byla dne 10.7.1913 naměřena teplota +56.7°C. Měnil se pochopitelně i rekordní záznam u Afriky – v současnosti je za absolutní teplotní rekord, naměřený na území Afriky, považována hodnota +55.0°C z Kebili v Tunisku (naměřeno 7.7.1931).

   V našich atlasech a učebnicích stále přetrvávají naprosto nesmyslné údaje ohledně světových meteorologických rekordů. Některé tyto údaje nelze nikde ověřit, jiné byly naměřeny za pochybných podmínek a často se jedná jen o nepřesné odhady. Domnívám se, že jediné hodnověrné údaje, které by měly být brány v potaz, jsou právě ty, které udává WMO. Tyto údaje by totiž měly splňovat náročná kritéria, podle kterých mohou být tyto rekordy považovány za hodnověrné, na rozdíl od celé řady zcela pochybných údajů. Bohužel, i v údajích WMO určitě v minulosti byly a pravděpodobně stále ještě jsou evidentní chyby či metodická pochybení. To se týká především údajů u rekordních srážek, kde často nejsou k dispozici solidní dlouhé a souvislé časové řady měření. Přesto se domnívám, že se stále jedná o nejvěrohodnější údaje. Rekordy, uznávané WMO, lze nalézt wmo.asu.edu, což jsou oficiální stránky Arizonské univerzity, která s WMO přímo spolupracuje. U rekordů ponechávám ve většině případů původní transkripci do angličtiny (přičemž řada názvů se často přepisuje velmi rozdílně).

Světové rekordy, uznávané WMO, k 2.11.2012

   Nejvyšší absolutní teplota: +56.7°C, Furnace Creek, Death Valley (Údolí smrti), California, USA. Naměřeno 10.7.1913 v nadmořské výšce -54 m.n.m.

   Nejvyšší průměrná denní teplota: +47.5°C, Death Valley (Údolí smrti), California, USA. Naměřeno 12.7.2012. Během tohoto rekordního dne byla naměřena nejvyšší denní teplota +53.3°C, nejnižší teplota v noci pak byla +41.7°C.

   Nejnižší absolutní teplota: -89.2°C, Vostok, Antarktida. Vostok je ruská vědecká stanice v Antarktidě. Rekordní údaj byl naměřen 21.7.1983 v nadmořské výšce 3420 m.n.m.

   Nejvyšší atmosférický tlak (přepočtený na hladinu moře): 1084.8 hPa, Tosontsengel, Mongolsko. Naměřeno 19.12.2001 v nadmořské výšce 1725 m.n.m.

   Nejnižší atmosférický tlak (mimo tornáda): 870 hPa. Naměřeno v oku hurikánu Tip, v severozápadním Pacifiku, 12.10.1979, v nadmořské výšce 0 m.n.m.

   Nejvyšší průměrné roční srážky: 11872 mm, Mawsynram, Indie. Naměřeno v nadmořské výšce 1431 m.n.m. Časová řada v Mawsynramu je ovšem dlouhá pouhých 38 let, což je relativně krátké období, vezmeme-li v potaz, že síla letního monzunu v jednotlivých letech je velmi rozdílná. Tento rekord se v minulosti několikrát měnil a bude se jistě měnit i v budoucnosti, už jen díky tomu, jak narůstá časová řada, po kterou se provádějí měření.

   Nejnižší průměrné roční srážky: 0.76 mm, Arica, Chile. Naměřeno v nadmořské výšce 65 m.n.m. Časová řada pro Aricu je dlouhá 59 let.

   Nejvyšší srážky během 12 měsíců: 26470 mm, Cherrapunji, Indie. Naměřeno od srpna 1860 do července 1861. Cherrapunji leží v indickém státě Meghalaya (poblíž hranice s Bangladéší), v nadmořské výšce 1313 m.n.m. Srážky se zde měří nepřetržitě od roku 1851! Srážky jsou každý rok velmi rozdílné, podle toho, jak silný je zrovna letní monzun. Cherrapunji každopádně patří k nejdeštivějším místům na světě.

   Nejvyšší srážky během 24 hodin: 1825 mm, Foc-Foc, Réunion (Francie). Naměřeno 7.-8.1.1966 v nadmořské výšce 2290 m.n.m. Neuvěřitelně prudké deště přinášejí obvykle hurikány. Ostrov Réunion (dnes přímá součást Francie i EU!) díky tomu drží několik světových srážkových rekordů.

   Nejdelší období sucha (srážky 0 mm): 173 měsíců (14 let a 5 měsíců), Arica, Chile. Měřeno od října 1903 do ledna 1918. Arica je jasně nejsušším místem světa a výše uvedený rekord (0.76 mm) je průměrné číslo. V praxi prší v Arice jen jednou za několik let.

   Největší kroupa: 1.02 kg! Tato obrovská kroupa spadla v distriktu Gopalganj v Bangladéši14.4.1986.

   Nejvyšší rychlost (poryv) větru: 407.5 km/hod (113.2 m/s), Barrow Island, Australia. Naměřeno 10.4.1996 v nadmořské výšce 64 m.n.m. Tato rychlost byla naměřena během hurikánu.

   Nejničivější tornádo: 1300 mrtvých, 12000 zraněných. Toto tornádo udeřilo v distriktu Manikganj v Bangladéši 26.4.1989.

   Nejvyšší vlna na otevřeném moři, změřená z lodi: 29.05 metru, severní Atlantik. Naměřeno 8.2.2000.

Rekordy jednotlivých světadílů, uznávané WMO, k 2.11.2012

   U jednotlivých světadílů vybírám pouze rekordy, týkající se průměrných ročních srážek a absolutních nejvyšších a nejnižších teplot.

Nejvyšší absolutní teplota

   Evropa: +48.0°C, Athény, Řecko. Naměřeno 10.7.1977 v nadmořské výšce 236 m.n.m.

   Asie: +54.0°C, Tirat Tsvi (Tirat Zevi), Izrael. Naměřeno 21.6.1942 v nadmořské výšce -220 m.n.m.

   Afrika: +55.0°C, Kebili, Tunisko. Naměřeno 7.7.1931 v nadmořské výšce 38 m.n.m.

   Severní Amerika:  +56.7°C, Furnace Creek (Death Valley), California, USA. Naměřeno 10.7.1913 v nadmořské výšce -54 m.n.m. Světový rekord!

   Jižní Amerika: +48.9°C, Rivadavia, Argentina. Naměřeno 11.12.1905 v nadmořské výšce 668 m.n.m.

   Austrálie a Oceánie +50.7°C, Oodnadatta, Austrálie. Naměřeno 2.1.1960 v nadmořské výšce 112 m.n.m.

   Antarktida: +15°C, Vanda Station. Naměřeno 1.5.1974 v nadmořské výšce 15 m.n.m.

Nejnižší absolutní teplota

   Evropa: -58.1°C, Usť Ščugor, Rusko. Naměřeno 31.12.1978 v nadmořské výšce 85 m.n.m.

   Asie: U Asie je situace poněkud zvláštní: úplně stejná hodnota byla podle WMO naměřena celkem 3x. -67.8°C bylo naměřeno v Rusku, a to ve Verchojansku (5.2.1892 a znovu 7.2.1892, nadmořská výška 107 m.n.m.) a v Ojmjakonu (6.2.1933, nadmořská výška 800 m.n.m.).

   Afrika: -23.9°C, Ifrane, Maroko. Naměřeno 11.2.1935 v nadmořské výšce 1635 m.n.m.

   Severní Amerika: -66.1°C, Northice, Grónsko. Naměřeno 9.1.1954 v nadmořské výšce 2341 m.n.m. Tato teplota je zároveň nejnižší teplotou na světě, naměřenou na ostrově. Přímo na severoamerické pevnině byla naměřena nejnižší absolutní teplota: -63.0°C, Snag, Yukon Territory, Kanada. Naměřeno 3.2.1947 v nadmořské výšce 646 m.n.m.

   Jižní Amerika: -32.8°C, Sarmiento, Argentina. Naměřeno 1.7.1907 v nadmořské výšce 268 m.n.m.

   Austrálie a Oceánie: -23.0°C, Charlotte Pass, New South Wales, Austrálie. Naměřeno 29.6.1994 v nadmořské výšce 1755 m.n.m.

   Antarktida: -89.2°C, stanice Vostok. Naměřeno 21.7.1983 v nadmořské výšce 3420 m.n.m. Světový rekord!

 

Nejvyšší průměrné roční srážky

   Evropa: 4648 mm, Crkvice, Černá Hora. Časová řada měření je dlouhá 22 let. Naměřeno v nadmořské výšce 1310 m.n.m. Crkvice leží nad zálivem Boka Kotorská. Stránky wmo.asu.edu sice uvádějí místo jako Crkvica a leží prý v Bosně a Hercegovině, podle mého názoru se ale jedná o evidentní chybu.

   Asie: 11872 mm, Mawsynram, Indie. Naměřeno v nadmořské výšce 1431 m.n.m. Časová řada v Mawsynramu je dlouhá 38 let. Světový rekord!

   Afrika: 10287 mm, Debundža, Kamerun. Naměřeno v nadmořské výšce 9 m.n.m.. Časová řada měření je dlouhá 32 let.

   Severní Amerika: 7000 mm, Henderson Lake, British Columbia, Kanada. Naměřeno v nadmořské výšce 4 m.n.m. Podle mého názoru nevěrohodný údaj, protože měření bylo prováděno pouze 15 let, a to ještě nesouvisle (v letech 1923-1935 a pak 1998-2000) a ještě k tomu se jedná o podezřele kulaté číslo.

   Jižní Amerika: 8990 mm, Quibdo, Kolumbie. Časová řada je dlouhá 29 let, měřeno v nadmořské výšce 70 m.n.m. Na tomto údaji je názorně vidět, že i WMO se na svých stránkách neubránila obrovským chybám – před několika lety uváděla pro Quibdo 13299 mm, což měl být údajně světový rekord. Nový údaj je určitě pravděpodobnější.

   Austrálie a Oceánie: 11640 mm, Mount Waialeale  (ostrov Kauai), Hawaii, USA. Naměřeno v nadmořské výšce 1569 m.n.m. Časová řada měření je dlouhá 30 let.  Rekordní údaj pro samotnou Austrálii (pevninu): 8034 mm, Bellenden Ker, Queensland, Austrálie. Naměřeno v nadmořské výšce 1555 m.n.m. Časová řada měření je dlouhá 34 let.

   Antarktida: přes 800 mm, pobřeží Antarktidy. Orientační údaj, přesné údaje WMO neuvádí. Navíc se jedná o údaje na základě „časové řady“ dlouhé pouze 3 roky (1996-1999)! Nesmyslný, nevěrohodný údaj.

Nejnižší průměrné roční srážky

   Evropa: 162.6 mm, Astrachaň, Rusko. Astrachaň leží v nadmořské výšce 20 m.n.m. Časová řada měření je dlouhá 25 let.

   Asie: 45.7 mm, Aden, Jemen. Naměřeno v nadmořské výšce 19 m.n.m. Časová řada měření je dlouhá 50 let.

   Afrika: 2.54 mm, Wadi Halfa, Súdán. Naměřeno v nadmořské výšce 180 m.n.m. Časová řada měření je dlouhá 39 let.

   Severní Amerika: 30.5 mm, Batagues, Mexiko. Naměřeno v nadmořské výšce 21 m.n.m. Časová řada je ovšem pouze 14 let dlouhá.

   Jižní Amerika: 0.76 mm, Arica, Chile. Naměřeno v nadmořské výšce 65 m.n.m. Časová řada pro Aricu je dlouhá 59 let. Světový rekord!

   Austrálie a Oceánie: 102.9 mm, Troudaninna, South Australia, Austrálie. Nadmořská výška 14 m.n.m., časová řada měření je 42 let dlouhá. Nejnižší srážky v Oceánii (mimo samotný australský kontinent): 188 mm, Mauna Kea Observatory, Hawaii, USA. Naměřeno v nadmořské výšce 4200 m.n.m, časová řada je však dlouhá jen 12 let. Výkyvy srážek na Havajských ostrovech jsou opravdu pozoruhodné.

   Antarktida: 2 mm, jižní pól (Amundsen-Scott Station). Naměřeno v nadmořské výšce 2825 m.n.m. Časová řada je dlouhá pouhých 10 let.

   Podle mého názoru by měla být při měření průměrných ročních srážek časová řada alespoň 50 let dlouhá, a měla by končit dneškem. A to ze všech uvedených srážkových rekordů splňuje pouze chilská Arica a jemenský Aden. Čím je časová řada kratší, tím je údaj méně věrohodný, zvláště když se jedná o řadu, která nekončí dneškem, nebo je dokonce nesouvislá. Dlouhodobých časových řad je ovšem ve světě evidentní nedostatek, protože v extrémních klimatických podmínkách do nedávna nebyly (a často nejsou dodnes) meteorologické stanice. Proto se v budoucnosti budou muset tyto údaje přehodnotit a určitě se budou měnit, a to mnohdy velmi výrazně.