Sebevraždy na 100,000 obyvatel

(V prvním sloupci průměr populace, v druhém sloupci sebevraždy mužů, ve třetím sloupci sebevraždy žen)

…

…

(všechny tyto údaje jsou z let 2005 – 2006)

…

(tyto údaje jsou z let 1978 – 2003)

   Proč lidé vlastně páchají sebevraždy a co má vliv na jejich počet v populaci? To je velké téma pro sociology, geografy, historiky a další vědce. Odpovědět jednoduše na tuto otázku určitě nelze a faktorů a příčin je celá řada.

   Výše uvedené údaje jsou stažené z  Wikipedie, která zase vychází z dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Bohužel nejsou k dispozici statistiky za všechny státy a navíc údaje pocházejí z nestejných let. Všechny údaje z první světové jedenáctky se vztahují k letům 2005-2006, stejně jako údaje u Polska, Rakouska a Česka. Naopak u států s nejmenším počtem sebevražd jsou údaje starší, ale pro ilustraci myslím postačí.

Kde je nejvíce sebevražd?

   Nejvíce sebevražd lidé páchají v zemích bývalého Sovětského svazu, dalších postkomunistických zemích (Slovinsko, Maďarsko), v Guyaně a v Japonsku a Jižní Koreji. Možnou souvislostí u bývalých komunistických zemí se zdá být větší počet ateistů v těchto státech. V Japonsku a Jižní Koreji bude pravděpodobně hlavní příčinou zdejší společenské klima, které nutí lidi v práci i ve studiu k maximálnímu úsilí a výkonu a toto napětí každý psychicky neunese. V některých dalších zemích (Finsko) se uvažuje o vlivu podnebí na sebevražednost (dlouhé období v zimě téměř bez slunečního svitu prý způsobuje častější deprese). Velký vliv bude mít pravděpodobně také alkoholismus (pravděpodobně Rusko – zde je největší rozdíl mezi průměrným věkem dožití mezi ženami a muži a zároveň  jeden z největších rozdílů v sebevražednosti mužů a žen).

   V České republice je zhruba stejná sebevražednost jako v sousedním Polsku a Rakousku. Nejmenší sebevražednost je v některých arabských státech a zemích Karibiku a Střední Ameriky. Je zajímavé, že ačkoliv například Honduras nebo Jamajka mají extrémně vysoký počet vražd na 100,000 obyvatel (viz minulý článek), sebevražednost je v těchto zemích prakticky nulová.

Rizikové faktory sebevraždy

Z uvedených údajů je zároveň jasné, že rizikovým faktorem pro sebevražednost v populaci je především pohlaví. Ve všech státech je daleko vyšší sebevražednost u mužské části populace. Nejvyšší sebevražednost u mužské části populace (ve srovnání s ženami) je v Litvě, Bělorusku, Rusku a Polsku, naopak v Jižní Koreji je relativně vyšší podíl sebevražd žen, ale i zde páchají muži sebevraždy více jak dvakrát častěji než ženy. Číslo za celou populaci není průměrem ženy/muži, protože poměr mužů a žen v populaci států není zdaleka vždy 1:1 (téměř ve všech státech se ženy dožívají vyššího věku než muži a v populaci proto převažují, i když se celkově rodí nepatrně více mužů než žen).

   Na Wikipedii najdete i seznam sebevrahů. Ze slavných českých sebevrahů zde najdete například odkaz na Jana Palacha nebo na Jana Masaryka (u toho ovšem není dodnes jisté, jestli spáchal sebevraždu nebo byl zavražděn). Odkaz na seznam sebevrahů: