Srí Lanka II. – Z Anuradhapury do Polonnaruwy

Hned rano, jak jsme vylezli  z hotelu v Anuradhapure, odchytnul nas ridic tuk-tuku a nabidl nam, ze nas bude vozit 3-4 hodiny po pamatkach za 1000 LKR (200 Kc), tak jsme to vzali. Usetrili jsme totiz vstupne, ktere stoji teoreticky asi 20 USD, ale nikde jsme nepotkali nekoho, kdo by kontroloval listky, nebo s nama nas ridic mozna jezdil jen na ta mista, kde se platit nemusi. Anuradhapura je hodne pekne mesto co se tyce pamatek. Bylo to totiz hlavni mesto Sri Lanky uz ve staroveku a zachovaly se tu jednak pekne ruiny, a jednak pekne dagoby – velikanske buddhisticke stupy – nejvetsi jsou vysoke 70 metru! Ty se nam take libily nejvic, velike jsme videli tri nebo ctyri. Nektere se ale opravuji. U kazde stupy je maly chram se sochou Buddhy, obvykle leziciho. U jedne dagoby bylo dost mistnich modlicich se, kteri davali na modlitebni mista kvety lotosu. A okolo cihajici opicaci je primo z oltare hned kradli a pojidali. Opic se vsude okolo chramu potuluje mraky, stejne tak i bezprizornich psu. Byli jsme dost radi, ze jsme popojizdeli tuk-tukem, protoze jednotliva mista jsou docela daleko od sebe a pesky bych to chodit nechtel. Bohuzel cele dopoledne prselo – chvili malo a chvili dost. A to pisou v pruvodci, ze to tu je celorocne sucha oblast a jen obcas prijdou lijaky. Tak mi jeden lijak vychytali.

   Po prohlidce jsme se sbalili a odjeli tuk-tukem na bus. nadrazi, kde jsme nasedli na bus do mesta jmenem Polonnaruwa. Bus stal 110 LKR, vzdalenost 101 kilometru a jeli jsme to 3 hodina. Cestou pekna, i kdyz placata, krajina s ryzovisti. Na celem ostrove je velke mnozstvi umelych nadrzi, jakesi velike a melke rybniky. Na tech je spousty vodniho ptactva. Taky jsme videli autonehodu (prevraceny kamion) a jednou jsme museli zcela zastavit, protoze nam silnici zastoupil slon, ale nakonec ho opodal stojici muz odlakal trsem bananu a jelo se dal. V Polonnaruwe jsme se hned ubytovali a vyrazili na chvilku do mesta. Mesto ma sice 100,000 obyvatel, ale turisticka cast je celkem mala. Videli jsme par ruin, ale uz se stmivalo, tak zbytek si nechavame na zitra. Nakoukli jsme do jedne restaurace, kde jsme potkali prvni Cechy (kdyz nepocitam skupinu Cechu, ktere jsme videli uz v letadle. Ti se ale jeli nekam valet k mori).

   Celkove je na Sri Lance mizive mnozstvi turistu – pry se boji valky (ci terorismu) mezi vladou a tamilskymi tygry. Na silnicich je mnoho vojenskych kontrol, stejne tak i u pamatek je hodne hlidek a prohlizeji nas i batuzky. Zadne nebezpeci jsme ale zatim ani naznakem nepocitili. ..Dnes v Anuradhapure jsme videli jen 4 cizince za cely den. A to je mesto pamatkou UNESCO a fakt stoji za to. Co se tyce mistniho piva, neni nic moc, v Africe meli tedy lepsi. Zato je tu o neco levnejsi nez v Africe, prodava se v lahvich 0.625 litru a nektere znacky maji 8.8 % alkoholu (napriklad pivo s celkem prilehavym nazvem Strong), takze je to nase asi tak dvadvacitka. Sinhalci jsou v pohode, hezci a prijemni lide. Autobusy jezdi dost narvane, dnes jsme ale celou cestu sedeli, tak to bylo v pohode…Pisu ted na zajimave klavesnici, kde jsou krome latinky i sinhalska a tamilska pismena, nastesti to pise latinku… Dnes bylo relativne chladno, dest srazil teplotu z cca 30 stupnu na nejakych 25 stupnu Celsia 🙂 Zdravim stredni Evropu!