Severní Amerika – Přírodní podmínky

Severní Amerika – Přírodní podmínky
Libí se vám článek?

Amerika

Znát vše (čísla jen tučná a podtržená), včetně zakreslení objektů do slepé mapy a „omáčky“ (vysvětlení jmen, pojmů apod.). Drobnější písmo jsou zajímavosti, které nemusí znát.

1) Úvod

Objevení Ameriky:

            kolem roku 1000 – Vikingové v Severní Americe (Leif Eriksson), na jejich objev se zapomnělo.

            1492 (12.10.) – Kryštof Kolumbus (Cristobal Colón) – Ital ve španělských službách. Objevil Ameriku – ostrov San Salvador (dnes Watling) – Bahamy, myslel si, že je v Indii.

            Amerigo Vespucci – Ital, první vyslovil názor, že Amerika je nový světadíl. Po něm byla Amerika pojmenována.

            Původní obyvatelé – Indiáni + Eskymáci. Mongoloidní (žlutá) rasa, přišli z Asie přes Beringův průliv za dob ledových (před 15000 – 20000 lety? – spíš se dnes soudí, že dříve).

            Přistěhovalci – běloši (z Evropy)

– černoši (původně otroci, z Afriky)

Dělení Ameriky:

            1) Z hlediska přírodního – Severní (24 mil. km2) a Jižní (18 mil. km2). Hranicí je Panamská šíje (Panamský průplav).

            2) Z hlediska kulturně jazykového – Severní a Latinská Amerika.

                        Severní Amerika – USA + Kanada – převažuje angličtina.

                        Latinská Amerika – mimo USA a Kanadu, převažují latinské (románské) jazyky – španělština a portugalština (Brazílie).

2) Severní Amerika – členitost

rozloha SA: 24 mil. km2

oceány: Tichý, Atlantský, Severní ledový

moře: Baffinovo moře, Davisův průliv, Hudsonův průliv, Hudsonův záliv, Jamesova zátoka, Beaufortovo moře, Čukotské moře, Beringův průliv, Beringovo moře, Aljašský záliv, Kalifornský záliv, Mexický záliv, Panamský záliv, Panamský průplav, Karibské moře, Yucatánský průliv, Floridský průliv, Sargasové moře (též Sargassové), záliv Fundy (nejvyšší příliv na světě – 19.6 metru), záliv svatého Vavřince, Cabotův průliv.

            ostrovy: Grónsko (největší ostrov na světě, patří Dánsku, 2.1 mil. km2), Baffinův (5. největší na světě), Ellesmerův, Devon (největší neobydlený ostrov světa), Viktoriin, Aleuty, Vancouver, Kodiak (medvědi!), Bahamy, Velké Antily (Kuba, Hispaniola, Portoriko, Jamajka), Malé Antily (jednotlivě znát nemusí)., Bermudy, Newfoundland.

            poloostrovy: Labrador (největší v SA, 4. na světě), Nové Skotsko, Aljaška, Kalifornský, Yucatán, Florida.

3) Severní Amerika – povrch

            nížiny: Arktická, Pobřežní, Mississippská.

 Pobřežní nížina (Coastal Plain) se skládá ze dvou částí – 1) Atlantská nížina, 2)Pobřežní nížina Mexického zálivu.

            pohoří a plošiny: Kordillery – nejdelší suchozemské pohoří na světě, v Jižní Americe nazývané Andy.

            Kordillery v SA: obecně: západní a východní část, mezi nimi v SA a Mexiku plošiny a pánve (ne však v Kanadě!). Západní část – Pobřežní pásmo, Kaskádové pohoří, Sierra Nevada. Na Aljašce Aljašské hory – nejvyšší hora SA Mount McKinley 6194 m.n.m. Východní část – Skalnaté hory (Rocky Mountains).

Nejvyšší horou USA mimo Aljašku je Mt. Whitney (4418 m.n.m.) v pohoří Sierra Nevada.  Nejvyšší horou Skalnatých hor je Mount Elbert (4399 m.n.m.) v USA. Nejvyšší horou Kanady je Mount Logan (5951 m.n.m.) u hranice s Aljaškou.

USA – mezi západní a východní částí Kordiller leží plošiny a pánve: Kolumbijská plošina, Velká pánev, Coloradská plošina, údolí Smrti (Death Valley -86 m.n.m. – nejnižší místo SA).

Mexiko – Sierra Madre Occidental (západní část), Sierra Madre Oriental (východní část), mezi nimi Mexická plošina.

činné sopky v SA – západní části Kordiller: USA: Mount Rainier (4392 m.n.m.), Mexiko: Citlaltépetl (5610 m.n.m. – též Pico de Orizaba), Popocatépetl (5452 m.n.m.), Střední Amerika: Tajumulco (v Guatemale, 4220 m.n.m.)

Mimo Kordillery: Laurentinská vysočina, Appalačské pohoří (Mount Mitchell 2037 m.n.m.)

4)Podnebí a vegetace Severní Ameriky

   sever – 1)polární (arktický) pás – ledovce, věčný sníh, mrazová poušť. Hlavně Grónsko a ostrovy v Kanadě (nejsevernější z nich je Ellesmerův). Neroste tu prakticky nic. Lední medvědi.

             – 2)subpolární (subarktický) pás – sever Kanady a Aljašky. Krátké mírné „léto“ (do 10°C). Tundry – mechy, lišejníky, zakrslé stromy.

   střed – 1)mírný pás – většina USA a Kanady (kromě severu). Tajga (severský jehličnatý les), směrem na jih pak i smíšené a listnaté lesy (Kanada – javor). Prérie (stepi Severní Ameriky) – travnaté povrchy bez stromů. V USA zasahují do mírného pásu i pouště – Solná (Velká solná) poušť – je vysoko, v zimě může být až -40°C! V mírném pásu je i údolí Smrti. Převažující větry od západu!

             – 2)subtropický pás – jih USA, sever Mexika. I zde jsou pouště – Gilská (Arizona), Mohavská (Kalifornie)… Typická rostlina: kaktus saguaro (výška až 15 metrů), dále agáve, juky…

   Jiné pouště: Nevadská poušť (součást Velké pánve). Sonorská poušť (v mexickém státě Sonora, Gilská je její podčástí), poušť Chihuahua (v mexickém státě Chihuahua)…

   jih – tropický pás – jih Mexika, Střední Amerika, Karibik, Florida. Pralesy, v sušších částech savany.

   Kordillery – výrazný vliv nadmořské výšky, ovlivňují i rozložení podnebných pásů „za nimi“ – například prérie jdou spíše ze severu na jih než ze západu na východ. V suchých údolích a pánvích nedostatek srážek – pouště.

   Teplotní rekordy SA – 1) + 57°C, Údolí smrti (Death Valley).   vědět! Od 13.9.2012 oficiální světový rekord!

    Podle WMO to bylo přesně 56.7°C, 10.7.1913 v místě zvaném Furnace Creek Ranch, v nadmořské výšce -54 m.n.m.

                                       –  2) -66.1°C, Northice, Grónsko. nemusí vědět!

   Naměřeno 9.1.1954 v nadmořské výšce 2,341 m.n.m. na souřadnicích 78°04’N a 38°29’W (údaj z WMO). Je to zároveň nejnižší teplota na světě, která byla naměřena na nějakém ostrově. Nejnižší teplota naměřená přímo na kontinentě: -63.0°C Snag, Yukon Territory, Kanada (dle WMO). Naměřeno (ten Snag) 2.3.1947 v nadmořské výšce 646 m.n.m. V atlase je Fort Good Hope (-78°C) – naprosto nevěrohodný údaj.

   Ničivé větry – 1)tornádo – větrný vír malých rozměrů. Hlavně v povodí Mississippi a na západ od ní (prérie).

   Trychtýř je široký cca 50-500 metrů. Rychlost pohybu trychtýře je jen 30-60 km/h, ale obvodová rychlost prý až 650 km/h – nejrychlejší větry na zemi (obtížně měřitelné). Vznik – střet studeného a teplého větru. Podtlak, budovy explodují.

                       – 2)hurikán – větrný vír velkých rozměrů, východní pobřeží SA (Florida, obě Karolíny, Mexický záliv, Karibik, Bahamy. Tropická cyklona. Doprovázeny silnými dešti a záplavami v pobřežních oblastech.

   Průměr až 500 kilometrů. Uvnitř je „oko hurikánu“ – krásné jasné počasí. Rychlost větrů až 320 km/h. Tvoří se nad oceány a devastuje pobřeží. Mimo SA se jim říká jinak (cyklon, tajfun…).

5)Vodstvo Severní Ameriky

   1)řeky

   Mississippi-Missouri – nejdelší řeka SA (4. na světě – 6212 km). Soutok v St. Louis. Mississippi se vlévá deltou do Mexického zálivu poblíž New Orleans.

            přítoky Missouri: Yellowstone, Platte

            přítoky Mississippi: Ohio (do Ohia Tennessee), Arkansas, Red

   Jiné důležité řeky (od severu k jihu): Yukon, Mackenzie-Slave-Athabaska (4241 km, 2. nejdelší v SA, 12. na světě), Nelson-Saskatchewan (North- a South-), řeka svatého Vavřince (St.Lawrence River – krátká, ale důležitá, spojuje Atlantik a Velká jezera), Niagara (mezi Erijským jezerem a Ontariem, zde leží Niagarské vodopády, nejvodnatější v SA, výška 52 metrů, šířka 1200 metrů, průtok 5900 m3/s), Columbia (-Snake), Colorado, Rio Grande, Colorado „II.“, Hudson (protéká New Yorkem).

   vodopád Yosemite (Kalifornie) – 736 metrů vysoký, nejvyšší v SA

   2)jezera

   Velká jezera – Hořejší (Lake Superior – 2.největší na světě, největší sladkovodní, největší v SA, rozloha 82000 km2 – jako ČR), Huronské (5. největší na světě), Michiganské (jediné leží celé v USA, 5. na světě), Erijské (12.), Ontario (14.).

   Další důležitá jezera: Velké Medvědí, Velké Otročí (nejhlubší v SA, hloubka 614 metrů), Athabaska, Winnipežské, Manitoba, Crater Lake (Oregon, hloubka 589 metrů), Nikaragua, Managua, Velké Solné jezero (Great Salt Lake – Utah), Okeechobee.

Datum poslední aktualizace: 2.11.2012

petr.daubner

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner has 870 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    6 komentářů: „Severní Amerika – Přírodní podmínky

    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

      Reagovat
    • Je zde hodně duležitých informací a to vše je v docela zkrácené formě. Tento článek je velmi dobrý

      Hodnotím 10/10

      Reagovat
    • To je super přesně to jsem hledal! Děkuji 🙂

      Reagovat
    • docela zmatené… ale jinak sem potom našla vše co sem hledala 🙂

      Reagovat
    • docela zmatené… ale jinak sem potom našla vše co sem hledala 🙂

      Reagovat
    • dobrý děkuju potřebovala jsem to do prezentace ve škole a docela to stačí

      Reagovat

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.