Javorový sirup…
…je jeden z nejznámějších kanadských produktů. Očekával jsem když ne celé obchody, tak že aspoň části obchodů budou vyhrazeny výhradně pro výrobky spojené s touto pochoutkou. No, tak zatím jsem neviděl jedinou skleničku sirupu. Prej se dá v obchodě sehnat, ale já na něj ještě nekápnul. Možná to bude proto, že nevím, jak se javorový sirup řekne francouzsky. Nevíte to někdo? Takže zatím jsem od Andrée jenom ochutnal jogurt s příchutí javorového sirupu a bylo to ZAJÍMAVÝ…
„Je me souviens“…
…je věta, kterou mají Quebečané na každé poznávací značce auta. Volně přeložená znamená „Pamatuji si“, „Vzpomínám“. A co že si pamatujou? No přece, že jsou francouzského původu! Vztah k Francii a francouzštině je tu skutečně silný. Když se v pátek loučí Francouz s kolegama v práci, řekne „Bon weekend“ a nikomu to nepřijde divný. Quebečan řekne „Bon fin de semaine“, což znamená pěknej konec týdne, protože by se asi hanbou propadnul, kdyby musel použít anglické slovo. Vztah Francie a Quebecu funguje i naopak. I Francouzi rádi navštěvují Quebec. Na místní – řekl bych značně provinční – letiště, odkud se dá normálně letět tak akorát do Montrealu a Chicaga malým vrtulovým letadlem, letos celé léto létají přímé linky z Paříže! Prostě Quebec slaví výročí a každej, kdo ráno zdraví Bonjour chce být u toho.
Québecký parlament. Samozřejmě s vlajkou Québecu. Kanadskou byste tu ve městě hledali těžko.
Andrée…
…je naprosto skvělá paní domácí. Moc toho anglicky neumí, ale i s omezenou slovní zásobou umí udělat skvělý vtipy. Je veselá, i když přijde z práce a tu teda zrovna nemá nejlehčí. Pracuje v nemocnici na oddělení, kde leží staří nebo nevyléčitelně nemocní lidé a čekají na smrt. Skoro každý den tam někdo umře, tak už je na to zvyklá. Takže si při přípravě zemřelé osoby na odvoz dokáže dělat legraci a klidně mluví na paní, co zemřela: „Pani Kadrnožková, mohla byste podržet pravou ruku takhle? A mohla byste se otočit na bok?“ Ale pani Kadrnožková na to nedbá. Zemřelí totiž nespolupracujou, říkala Andrée.
Včera vyprávěla smutnej příběh. Lékaři, který rentgenuje lidi s podezřením na rakovinu, se zranila dcera. Nějaká zlomenina. Tak jí sám zrentgenoval a na snímku pak zjistil, že má jeho dcera rakovinu prsu s metastázami po celém těle. Jistá smrt, nevyléčitelné. To si pak člověk uvědomí, že jsou důležitější věci než víkend zkažený špatným počasím…
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.
Salut Feďa,
Javorový sirup se řekne „“le sirop d’érable““.
To s tím „“vlastenectvím““ mi přijde nejen patetické, ale vyloženě nechutné. To bude asi tím, že jsem silně frankofobní…
A soutěžní otázka mi nepřijde jednoduchá, já třeba odpověď vůbec netuším:-)
Bon fin de semaine! (za celých šest let francouzštiny jsem se s tímhle nesetkala, my se ve škole vždycky učili jen week-end)
Díky za překlad sirupu. Už jsem si to tu nechal přeložit a včera si koupil sušenky s jeho příchutí. Mně Francouzi nevadí, ale čeho je moc, toho je příliš. To je zajímavý, když nemáš ráda francouzský věci, že ses učila ten jazyk tak dlouho.
Co se týče otázky, nebyla jednoduchá, to je fakt. Chtěl jsem napsat, že je její zadání jednoduché. Ale kupodivu jsem v došlých odpovědích našel dvě správné. Na židli je písmo Inuitů.
Po tom, co jsem si tu francouzštinu ve čtrnácti zvolila, už se s tím až do maturity nedalo nic dělat:-)
A chutnaly sušenky? Já mám ten sirup docela ráda, kdysi když jsme ho měli doma, dávali jsme si ho na banán a to bylo moc dobrý…
Ještě jsem ty sušenky neochutnal. Koupil jsem si totiž taky velkou 400g čokoládu, tak teď zpracovávam tu. Ale já sladký rád, tak ji možná dnes dorazim a načnu sušenky. Třeba o jejich chuti napíšu poznámku do deníku 🙂
Nějak se mi z tý sladký debaty začínaj sbíhat sliny…já jsem nedávno v Marks and Spencer objevila svoje oblíbený britský sušenky (chocolate digestive), jichž jsem následkem toho zkonzumovala nezdravý množství. A k svátku jsem dostala samý dobrý věci, tak teď nevim co dřív…a zejtra na mě u babičky čeká plnej mrazák zmrzliny…já bych si na analýzu sladkostí mohla založit deník speciální.