Quebec 4

Od | 12 dubna, 2019

…o přechodech pro chodce…

…. Vlastně nevím, jestli je na nich něco tak zvláštního, posuďte sami. Nemají tu na semaforech barvy, ale vztyčenou dlaň (stůj!) a pochodujícího panáčka (jdi si!). Při panáčkovi zároveň běží odpočet sekund, které říkají, jak dlouho ještě bude zelená. To není špatné, ale někdy je to poněkud stresující. Zvlášť u přechodu, který je přímo pod schody, po kterých ráno chodím do práce. Když člověk vidí, že mu zbývá pět vteřin a má před sebou posledních pět schodů, tak může poněkud zpanikařit touhou stihnout to a přerazit se. Pokud ale nejedou auta, přechází tu lidé i na červenou, resp. vztyčenou dlaň. Nevím, jestli je to povolené, ale všichni to dělají, tak jsem se přizpůsobil.

   Výjimkou jsou křižovatky dvou rušných ulic. Tam nastává speciální situace, kdy mají – jednou za čas – na cca 25 sekund červenou všechny auta a všichni přechází všude. Řada lidí potřebujících se dostat na opačný roh proto přechází diagonálně přímo prostředkem křižovatky. No a to je asi vše o přechodech.

   Jdeme dál. Nemůžu znovu nezmínit…

…Québec, Québečany a jejich francouzštinu…

…neboť mě opět dostala další paní úřednice z institutu, která neuměla ani slovo anglicky a u které jsem se měl dozvědět něco o získání mého stipendia. Prostě mě vzala za ruku, táhla po chodbě a přemýšlela, kdo by nám utvořil styčný překladatelský bod. Úplně jsem si představoval, co se jí honí hlavou: „Prčic, kdo by moh´ umět anglicky? Růža z osobního? Kdepak! Fanča z PR? Asi ne… Pepík z technickýho? No zkusíme ho.“ Pepík nakonec trochu uměl, tak jsem se dozvěděl, že snad příští týden bych si mohl v bance vyzvednout první část stýpka. Super, Andrée už se ptala, kdy hodlám platit nájem.

   Dva Francouzi, co se v pondělí od Andrée odstěhovali a odletěli zpět do Evropy, mi zajímavě o místňácích vyprávěli. Prý jsou fakt hrdí na francouzský původ. Každý rok jsou desetidenní(!) slavnosti, kde se Québečané převlečou do šatů z Francie 17. století a hrajou si na Francouze. Když Francouzovi přijde e-mail, řekne, že mu přišel e-mail (použije normálně slovo e-mail). Když dostane e-mail Québečan, řekne, že mu přišel…no nepamatuju si, jak se to řekne, ale prostě francouzskej výraz pro e-mail! Takže místní mluví víc francouzsky, než normální Francouzi z Francie.

   Co bych ještě zmínil? Dnes večer bylo krásně, šel jsem po nábřeží a sledoval…

…různá představení a vystoupení…

   Québec skutečně mohutně slaví 400 let založení a po městě je spousta míst, kde probíhají koncerty, divadla, pantomima, atd. Zítra tu bude koncert nejslavnější Québečanky, zpěvačky Celine Dion. Zašel jsem na autobusové nádraží poptat se po dopravě do některého národního parku. Pochopitelně neexistuje. Ale zastávka jednoho spoje je nedaleko vstupu do národního parku Jacques Cartier, z kterého mi chybí fotky z minulého víkendu, tak se tam zkusím znovu dostat. Slečna z infocentra řekla, ať zkusím stopovat a stopaře jsem tu viděl, tak to prubnu.

Obrazek

   Raftman, místní pivo s přidaným panákem whiskey, pití to pro silné muže.

    No a při návratu z procházky jsem zašel do jednoho malého krámku pro pivo. Dostal jsem typ na místní pivo. Je děsně silný (měl jsem to nejslabší s 5,5 % alkoholu), píše se na něm, že je v něm trochu whiskey a je to fakt síla. Snažil jsem se prodavače zeptat, zda je láhev zálohovaná a zda ji můžu přinést zpátky do obchodu. Asi si myslel, že to vyžahnu hned před obchodem na ulici, tak mě hned prosil, ať nepiju na veřejnosti, že bych dostal pokutu. Slíbil jsem mu, že nebudu a dal si ho až k večeři (pro změnu těstoviny s omáčkou – stále jí ve sklenici trochu zbývá). No a mám po něm tohle spisovatelský střevo.

One thought on “Quebec 4

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..