Quebec 17

Halloween…

…je svátkem dovezeným z Evropy a přetvořeným v USA a Kanadě k obrazu severoamerickému. Tedy konzumnímu. Průběh v podstatě degradoval na pouhé nastavování igelitek, košíků nebo jiných věcí, které jsou schopné pojmout hodně sladkostí. Takže děti v maskách prostě obcházejí domy, zazvoní, nastaví igelitku, dostanou sladkosti a jdou dál. Nemusí zazpívat, říct básničku, předvést něco, nic. Večer pak do sebe sladkosti nahází a je jim pak pěkně zle.

   Na druhou stranu mne mile překvapila invence a zápal dospělých. Hodně jich mělo skvělé masky, strašili děti a výzdoba některých předzahrádek byla vskutku záhrobní. Bylo vidět, že si s ní dali práci. A rozdali tuny sladkostí. Někteří dokonce vozili své malé děti po ulicích v různých vozících a trakařích.

Já strávil Halloween s rodinou kamaráda Patricka ve městě La Baie asi 200 km na sever od Québecu. Během večera jsem s dětmi obešel několik desítek domů a pak sledoval, jak si u stolu vyměňují oblíbené a neoblíbené sladkosti. Čirou náhodou nikdo z pěti dětí neocenil dávku malých tyčinek Mars, z čehož jsem s nepokrytou radostí profitoval a rád je těch „ošklivých“ tyčinek zbavil.

Park.

   Když Vám místní řekne, že byl v Parku, budete asi jako já na rozpacích. „OK a v kterém parku jsi byl?“ Národních parků je v okolí celá řada. Teď už vím, že Park je pro místní rezervace, která se táhne desítky kilometrů na sever od Québecu až k fjordu Saguenay. Na některých místech sousedí s národními parky, které jsem navštívil.

   O Parku mi řada místních říkala, že má specifické mikroklima. Jelikož oblast Parku nedosahuje velké nadmořské výšky, moc jsem tomu nevěřil. Ovšem když jsme v pátek vyjeli za polojasného počasí z Québecu a vjeli do Parku, zatáhlo se, padla mlha a teplota znatelně klesla. V Québecu není ani zrno sněhu a tady leželo dobrých 10 cm…

   Parkem vede hlavní silnice mezi Québecem a městem Chicoutimi. Po setmění se údajně místní na cestu přes Park pokud možno nevydávají, mají z cesty z trochu tajemných příčin obavy. My se vydali na zpáteční cestu v sobotu pozdě večer. Patrickovo rodina jezdí už dva roky přes Park přibližně jednou měsíčně a tohle bylo prý poprvé, co vyjeli za tmy. Vyrazili jsme za pohodového počasí a suché vozovky. Po 20 kilometrech začala brutální vánice, vichr hnal obrovské vločky proti nám, nebylo nic vidět a brzo bylo na silnici dobře 10 cm sněhu. Patrickova žena se chtěla vrátit. Nakonec jsme pomalu jeli dál, vánice ustala a dojeli jsme v pohodě domů, ale v jednu chvíli to byla docela pěkná čina. Něco na tom mikroklimatu bude.

70, 80 a 90…

…jsou číslovky, které lze říct ve francouzštině dvěma způsoby. Jednoduše a složitě. Francouzští frančtináři se drží složitého způsobu. Sedmdesát proto řeknou „soixante-dix“, tj. polopaticky přeloženo „šedesát-deset“. Proč se tento bohatý jazyk v tomto směru ve svém vývoji jaksi zarazil, to mi není jasné. Ostatní francouzsky mluvící obyvatelstvo, tj. Valoni a francouzští Švýcaři, prostě řeknou „septante“, tedy sedmdesát. U devadesátky už přechází Francouzi do vyšších počtů, neboť ji vyjádří výrazem „quatre-vingt-dix“, tedy „čtyři(krát)-dvacet-deset“. Chcete-li ohromit věkem vaší devadesátišestileté babičky, nejdříve si v hlavě připravte, že je to 4 x 20 + 16 a pak prostě řekněte „quatre-vingt-seize“. Belgičana touto matematikou neohromíte, naopak nepochopí, proč pro 90 nepoužijete prostě „nonante“. U osmdesátky mé pobavení francouzsky mluvícím obyvatelstvem vrcholí, neboť všichni znají výraz „octante“, nikdo ho nepoužívá a všichni si myslí, že ho používají ti ostatní. Ne Francouzi, ti se pochopitelně drží svého 4×20, tj. „quatro-vingt“. Ale Belgičani si myslí, že Švýcaři „octante“ používají, Švýcaři si myslí, že to používají Belgičané…no a nakonec ten výraz nepoužívá ani jeden z těchto národů! Věru zajímavé.

Dvouhlavá hora…

…francouzsky Montagne a deux tetes byla mým posledním québeckým výletem. Za krásného slunného počasí jsme udělali tříhodinovou procházku s Heather a Georgem. Říkal jsem jim, jak jsem si dobře vybral dobu, kdy Québec navštívit. Během tří měsíců jsem zažil tři roční období: léto, podzim a zimu. Odpověděli, ať si nemyslím, že jsem zažil zimu. To, že na zemi leží patnácticentimetrová vrstva čerstvého sněhu a mrzne, nepovažují za zimu. Mno, tak tu opravdovou kanadskou asi zažít ani nemusím. Takže brzo nashle!

Obrazek

                                                                      Kluziště v centru Québecu

Fotografie k tomuto článku najdete na adrese http://picasaweb.google.com/feda.fiala/Halloween

 

 

 
Quebec 17
Libí se vám článek?

1 komentář: „Quebec 17

  • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.