Putování po Norsku a cesta do Osla

Nacházíte se v kategorii Cestování, ve které naleznete deníky z cest a cestopisy. Největší porce zápisků je z velké Cesty kolem světa Petra Daubnera – Kompletní seznam všech seřazených zápisků z této cesty naleznete na stránce – Cesta kolem světa 2009 – 2011 – mapa článků. 

Moje cestování se vždy lišilo v jedné věci… Téměř všude kam se vydám nesmí chybět prut na ryby společně s další tunou nástrah v plastových krabičkách. Zkrátka a dobře to ke mě patří a rybaření je pro mě více než jen koníček. Když se ovšem spojí dvě věci, které mám rád tak je to zkrátka dokonalé. Cestování, rybolov, krásná příroda. To všechno jsem také zažil v posledním mém putování po Norsku. Navštívil jsem zde nekolik řek, prošel stovky kilometrů pěšky, podíval se i s lodí na moře, nasbíral spoustu zkušeností a chtěl bych vám právě o této rybářsko cestovatelské výpravě v několika po sobě jdoucích článcích vyprávět. 
Začínáme… Do jednoho mého cestovního batohu jsem potřeboval narvat všechny potřebné věci včetně přívlačových nástrah. Pruty jsem měl dva, jeden menší teleskopický, který byl určen jako náhradní a ten druhý jsem po celou dobu musel nosit v ruce. V Brně jsem nastoupil na autobus, který mě dovezl do Prahy. A v Praze na autobus, který mě dovezl až do Německa a to konkrétně do Rostocku. Zde jsem poté čekal čtyři hodiny na trajekt, který mířil až do Švédského Trelleborgu. Po sedmi hodinové platbě jsem byl opět na souši a mohl pokračovat v mé cestě. Přímo z Trelleborgu mi jel spoj až do Osla a já se konečně nacházel v Norsku.

Chtěl jsem využít toho, že jsem v Oslu a porozhlédnout se tu. Už předem jsem četl nějaké články a dočetl se, že Oslo je hlavní město Norska, které je v žebříčku třetím nejdražším městem v Evropě. Zároveň, že je to město, které je mezi turisty navštěvující Norsko vyhledáváno vůbec nejvíce.
Pro ty z vás, kteří by chtěli navštívit pouze toto město tu mám hned několik snadnějších tipů jak se sem dostat. Za prvé se sem dá pohodlně doletět, let z Prahy trvá cca jen dvě hodinky. Druhá možnost je využít autobus a celkově jízda bude trvat okolo dvaceti dvou hodin. No a poslední možností je vzít si svoje vlastní auto a projet se přes Švédsko, kde můžete hned na několika zajímavých místech také párkrát zastavit. Nic méně tomu bych se věnoval později v jiných článcích, které budu řadit do rubriky okolo Švédska.

Po příjezdu do Osla jsem se ocitl na velkém nádraží a první moje kroky směřovaly do budovy s turistickými informacemi (Trafikanten). Zde mimo několika letáků, které mě zaujali jsem si pořídil také mapu a celodenní jízdenku do MHD, která mě stála šedesát norských korun, což je v přepočtu na naše peníze 180Kč, záleží na aktuálním kurzu. Podle mapy jsem hledal vždy nejblíže postavené památky, které bych chtěl vidět a tou první byla Opera, která najdete i hned na druhé straně silnice směrem od nádraží. Líbilo se mi zajímavé zpracování budovy a možnost vyšplhat se po její střeše až nahoru a pořídit hned několik velmi zajímavých fotografií. Tato budova se ovšem nedá považovat za historickou památku, nýbrž za novostavbu, jelikož jí slavnostně otevíral Král Harald v roce 2008. Celkově je to budova za 3,3 miliard norských korun, kterou a teď pozor spoluzakládal Martin Roubík, český architekt, který žije v Norsku. Před budovou jsem se dal do řeči s milým starším pánem, který uměl velmi dobře a plynule anglicky. Říkal mi, že v Oslu žije už přes třicet let a že s tím to projektem udělali velmi dobře, jelikož dříve se kulturní představení konali v provizorní budově. Prý více než půl století tu něco podobného chybělo a zkrátka bylo na čase tu pořídit sál s kapacitou až 1350 sedících diváků. Ještě chvíli jsme si povídali a poté mi bylo doporučeno se jít podívat na nepříliš daleko vzdálenou hradní pevnost jménem Askerhus. Po pár minutách chůze jsem byl na místě u hradu postaveného roku 1299 králem, jehož jméno je Hakon V. Magnusson. Hrad byl koncipován jako královské sídlo a v době vlády Christiana IV byla tato pevnost přestavěna na renesanční zámek. V 18 století a konkrétně roku 1815 byl tento zámek opuštěn a nikým neobývám. Po konci druhé světové války byli vynaloženy veliké finanční prostředky pro zachování této budovy a následně tak vzniklo Vojenské muzeum ve kterém se můžete něco dozvědět až do dob Vikingů. Dále je zde muzem jménem Hjemmefrontmuseum, což znamená v překladu Národně osvobozenecký boj muzeum. No a v poslední řadě v zámecké kapli byl také pohřben již zmíněny král Hakon VII. a také královna Maud. Tady se mi opravdu líbilo a pokud nemáte problém s několika základními slovíčky v Norštině, máte možnost se dozvědět hned několik zajímavých informací. Jednak si je můžete přečíst a nebo se na cokoliv zeptat a pokud narazíte na Norského občana, věřte mi, že bude velmi ochotný a rád vám co nejsrozumitelněji odpoví.