Polonnaruwa – Srí Lanka – Historie, Náš pobyt, Informace

Nacházíte se v kategorii Cestování, ve které naleznete deníky z cest a cestopisy. Největší porce zápisků je z velké Cesty kolem světa Petra Daubnera – Kompletní seznam všech seřazených zápisků z této cesty naleznete na stránce – Cesta kolem světa 2009 – 2011 – mapa článků. 

Polonnaruwa je město ve střední části Srí Lanky a tvoří jeden z vrcholů kulturního trojúhelníku(další dvě města, tvořící vrcholy kulturního trojúhelníku, jsou Anuradhapura a Kandy). Stejně jako ostatní dvě města, i Polonnaruwa byla svého času nejdůležitějším městem ostrova a zachovalo se zde mnoho památek, které jsou natolik významné, že Polonnaruva byla zařazena na Seznam světového dědictví (World Heritage List) UNESCO.

Z dějin Polonnaruwy

   Ačkoliv Polonnaruwa bývá spolu s Anuradhapurou často řazena do společné škatulky s názvem „starověká města“, není toto označení přesné. Polonnaruwa je totiž daleko mladší než Anuradhapura a její dějiny začínají až v 11. století našeho letopočtu, tedy ve středověku. V 11. století totiž sinhálský král Vidžajabáhu I. (vládnul asi v letech 1055-1110) opustil Anuradhapuru, která čelila častým invazím z jihu indického subkontinentu, a vybudoval v roce 1070 n.l. nové hlavní město, Polonnaruwu.

 Mocenského vrcholu dosáhlo království Polonnaruwa ve století následujícím. Synovec zakladatele, král Parákramabáhu I. (vládnul asi v letech 1153 – 1186) nejen vyhnal indické Čóly, kteří předtím vtrhli na Srí Lanku, z ostrova, ale přenesl boje na indické území a podniknul dokonce i nájezd proti Barmě. Parákramabáhu I. byl nejen velký válečník, ale rovněž velký stavitel, který nechal v Polonnaruwě postavit spoustu nádherných staveb, parků a vodních nádrží. Moc Polonnaruwy ale po tomto svém vrcholu opět postupně pohasla.

Následovaly další invaze z Indie. Za slabých vládců také docházelo k chátrání umělých nádrží a zavlažovacích nádrží a v okolí města se rozšířila malárie. Nakonec byla Polonnaruwa, stejně jako předtím Anuradhapura, opuštěna a její trosky během několika desetiletí pohltila džungle. Polonnaruwa tak byla hlavním městem ostrova necelých 250 let (do roku 1215).

Polonnaruwa dnes

   Dnes je Polonnaruwa jedním z největších měst na Srí Lance. Má asi 100,000 obyvatel. Toto tedy alespoň udává průvodce, ale docela rád bych věděl, kam se tu tolik lidí vejde, protože Polonnaruwa na nás působila spíše dojmem provinčního maloměsta.

   Přijeli jsme sem jednoho pošmourného dne autobusem z Anuradhapury. Po cestě jsme viděli docela hezkou krajinu s mnoha vodními nádržemi, rýžovými poli a vodními ptáky, ale také bouračku (převrácený kamion) a jednou silnici dokonce zatarasil pravý nefalšovaný slon a ne a ne se hnout z místa. Nakonec se ho ale jednomu domorodci přece jenom podařilo odlákat ze silnice trsem banánů.

Bohužel první dny našeho pobytu na Srí Lance nám pořád pršelo a nepřestalo ani v Polonnaruwě. Večer jsme podnikli krátký průzkum města, ale neshledali jsme v něm nic zajímavého. Celá novější zástavba v podstatě lemuje jednu dlouhou hlavní silnici (kde se sakra ukrylo těch 100,000 obyvatel?), zatímco ruiny starého města jsou na okraji Polonnaruwy, kousek od našeho hotelu.

   Druhého dne jsme vyrazili do starého města na prohlídku zdejších ruin. Jelikož jsme se chtěli vyhnout placení astronomického vstupného (25 USD na osobu), vstali jsme už v 6:00 a pokusili jsme se (za stálého deště) proniknout do areálu postranním vchodem. Ten sice nebyl hlídán, ale strážci nás odchytli o kus dál, takže jsme nakonec byli nuceni kapitulovat a zaplatit. Celý areál je oplocen a je dlouhý několik kilometrů. Lonely Planet doporučuje půjčit si v Anuradhapuře i v Polonnaruwě na prohlídku památek kolo.

Zatímco v Anuradhapuře jsou památky rozprostřené po velké ploše a půjčit si kolo se jeví jako docela dobrý nápad, v Polonnaruwě jsou ruiny mnohem kompaktnější a dají se obejít pěšky, což jsme nakonec učinili. Nicméně kolo by nebylo ani tady k zahození, přece jenom jsme se prošli. Lze si pronajmout i tuk-tuk nebo dodávku, ale v Polonnaruwě bych dal určitě přednost (na rozdíl od roztahané Anuradhapury, v níž se navíc nesnadno orientuje) kolu nebo pěší prohlídce, protože si vše můžete prohlédnout v klidu a nejste vázáni na něčí doprovod.

   V Polonnaruwě je několik skupin zřícenin, zdaleka nejzajímavější a největší je ale ta hlavní, kterou jsme navštívili my. Rozkládá se na sever od nového města. Celý areál je jedna velká rozlehlá planina, která je porostlá řídkým lesem a má na délku asi tak 5 kilometrů. Přešli jsme jí celou až na konec a zase zpátky, takže s různými odbočkami jsme nachodili dobrých 15 kilometrů.

Celý den nám bohužel pršelo – ne nějak prudce, ale zato skoro pořád. Po celé planině je spousty ruin. Většinou jsou zde pouze základy a pár kamenů, částečně pokrytých vegetací, ale místy jsou některé památky velmi dobře zachovalé. Nejvíce nás zaujaly tyto objekty:

1) Čtyřúhelník

Na tuto krásnou skupinku zřícenin narazíte kousek od hlavního vchodu. Nečekejte nic obrovského, s velikánskými dagobami v Anuradhapuře to nelze srovnávat, ale stavby jsou to moc pěkné. Určitě nejhezčím objektem je kruhový chrám Vatadage, který má průměr 18 metrů. Je vyfocen snad v každém průvodci a publikaci o Srí Lance a i když neohromuje svými rozměry, jedná se o jednu z nejkrásnějších staveb na ostrově. Z každé světové strany vede do chrámu vchod, který je vždy ozdoben sochami strážců po stranách schodiště a měsíčním kamenem. Schody od každého vchodu vedou na vyvýšenou plošinu se čtyřmi sochami Buddhy.

Měsíční kámen je polokruhový a tvoří vlastně první schod na schodišti, které vede k nějakému posvátnému místu. Obdobné kameny najdeme i v Anuradhapuře a dalších místech na ostrově. Každý prvek měsíčního kamene má hluboký náboženský význam. Tak například oblouk se zvířaty (slon, lev, kůň a buvol) představuje fáze lidského života: zrození, nemoci, stáří a smrt. Labutě zase symbolizují svaté a předky, kteří nám mohou být nápomocni na naší cestě životem. Další významnou budovou v oblasti čtyřúhelníku je zbytek chrámu Hatadage, ve kterém se kdysi uchovávala relikvie na celé Srí Lance nejposvátnější – Buddhův zub (ten byl uložen původně v Anuradhapuře, poté v Polonnaruwě a v současné době je umístěn v Chrámu Buddhova zubu v Kandy).

Ačkoli většina památek v Polonnaruwě je buddhistických, můžeme zde najít i pozůstatky menších hinduistických chrámů, zasvěcených Šivovi a Višnuovi (Šiva déválé a Višnu déválé). Některé z nich se nacházejí v bezprostřední blízkosti Čtyřúhelníku. V celém areálu staré Polonnaruwy se pohybuje mnoho opic, nejvíc jsme jich však viděli právě v oblasti čtyřúhelníku. Opice šplhající po ruinách starých chrámů vypadají úžasně.

2) Rankota vihára

Největší dagoba (buddhistická stúpa) v Polonnaruwě. Je vysoká 54 metrů.

3) Gal vihára

Jedná se o skupinu soch zobrazujících Buddhu, která se rozkládá v severní části památkového komplexu. Sochy jsou celkem čtyři  a jsou vytesány z jednoho skalního  masivu. Každá socha zpodobňuje Buddhu v jiné poloze. Ležící socha například zobrazuje Buddhu poté, co dosáhnul nirvány. Tato socha je dlouhá 14 metrů. Hned vedle ležícího Buddhy stojí jeho sedmimetrový „kolega“. Další dva Buddhové značně menších rozměrů se pak krčí opodál a meditují v sedící poloze. Nad sochami byla bohužel vztyčena veliká kovová střecha, takže sousoší prakticky nelze ze žádné strany vyfotit vcelku tak, aby se alespoň kousek tohoto nevzhledného monstra nedostal do záběru.

   Popisu dalších památek Vás ušetřím. Celkově jsme v areálu staré Polonnaruwy strávili asi 6 hodin. Jelikož v ceně nemalého vstupného je i možnost navštívit zdejší muzeum, učinili jsme tak nakonec celkem rádi, zvláště když pořád pršelo. Muzeum je takové standardní, ani ošklivé, ale ani žádný zázrak. Prohlédli jsme si tu alespoň na fotkách i těch pár dalších památek, které jsou v jiné části města a kam už se nám nechtělo v tom dešti trmácet. Muzeum stojí poblíž veliké umělé vodní nádrže Parákrama Samudra (Parákramovo moře).

   Když jsme plánovali cestu po Srí Lance, vážně jsme uvažovali, že vynecháme buď návštěvu Anuradhapury, nebo Polonnaruwy, protože vidět podobné ruiny dvakrát po sobě se mi zdálo zbytečné. Ale po jejich zhlédnutí Vám doporučuji navštívit oboje. Jejich charakter je dost odlišný. Dagoby v Anuradhapuře jsou velikánské a asi mě uchvátily víc, ale v Polonnaruwě  jsou zase památky blíže u sebe a tvoří kompaktnější celek, ve kterém Vás neruší žádná jiná zástavba. V době našeho pobytu (prosinec 2008) nebyli v Anuradhapuře téměř žádní turisté, zatímco v Polonnaruwě jich bylo z nějakého záhadného důvodu mnohem více. Pokud ale máte čas, navštivte obě stará města – stojí to za to!

Praktické informace

kursy v prosinci 2008: 1 USD = 110 LKR, 1 EUR = 142 LKR, takže velmi přibližně 1 Kč = 5 LKR (srílanských rupií)

Autobus:  Anuradhapura – Polonnaruwa: 101 kilometrů, 3 hodiny jízdy, 110 LKR

                  Polonnaruwa – Dambulla: 66 kilometrů, 1.5 hodiny jízdy, 70 LKR

Ubytování: Hotel Samudra Guest House – 700 LKR za pokoj pro 2 osoby.

Vstupné do památkového komplexu: 2,700 LKR nebo 25 USD! Vstupné je na místní poměry neuvěřitelně drahé. Pokud chcete navštívit i Anuradhapuru a skálu Sigiriya, vyplatí se koupit si okružní vstupenku Kulturního trojúhelníku. Ta stojí tolik jako dva jednotlivé vstupy, takže za jeden vstup ušetříte.

Internet: Kousek od hotelu na hlavní „třídě“ za 120 LKR na hodinu.