Podnebí a vodstvo ČR

Podnebí a vodstvo ČR
Libí se vám článek?

5)Podnebí ČR

   Česká republika leží v mírném pásu, na rozhraní oceánského a kontinentálního podnebí. Střídají se tu čtyři roční období, převažují větry za západu (přičemž v Čechách je převaha západního proudění mnohem výraznější než na Moravě).

   Na podnebí v konkrétním místě nemá zeměpisná šířka (ve směru sever – jih) ani kontinentalita (vzdálenost od oceánu, ve směru západ – východ) zdaleka takový vliv jako nadmořská výška, která výrazně ovlivňuje teplotu i srážky.

   Průměrná roční teplota klesá v průměru o 0.6°C na 100 metrů nadmořské výšky. Výjimkou jsou především teplotní inverze, kdy teplota s rostoucí nadmořskou výškou naopak stoupá. Teplotní inverze nás postihují především v zimě, kdy se v údolích drží nízká oblačnost, zatímco na horách se tato oblačnost protrhá a je slunečno a tepleji.

   S rostoucí nadmořskou výškou dále obecně stoupá roční úhrn srážek. Velkou roli u srážek ale hraje i reliéf krajiny (návětrné svahy x závětrné svahy, srážkový stín).

Rekordy ČR – počasí a podnebí

   Nejvyšší průměrná roční teplota: +9.5°C, Hodonín. V Praze je průměrná roční teplota 9.4°C, přičemž v zimě je v Praze podstatně tepleji než v Hodoníně (tzv. velkoměstský tepelný ostrov – umělá produkce tepla).

   Nejnižší průměrná roční teplota: +0.2°CSněžka.

   Nejvyšší absolutní teplota: +40.4°C, Dobřichovice (okres Praha-západ, 20.8.2012, naměřeno v 16:20 SELČ)

   Nejnižší absolutní teplota: -42.2°C, Litvínovice u Českých Budějovic (11.2.1929)

   Nejvyšší průměrné roční srážky: 1705 mm, Bílý Potok (Jizerské hory).

   Sněžka má roční průměr jen 1227 mm – Krkonoše leží částečně ve srážkovém stínu Jizerských hor.

   Nejnižší průměrné roční srážky: 410 mm, Libědice (okres Chomutov). Celá oblast Žatecka leží ve srážkovém stínu Krušných hor.

   Praha má (dle Atlasu ČR) roční průměr srážek 487 mm.

   Nejvyšší srážky za 24 hodin: 345 mm, Nová Louka (Jizerské hory, 29.7.1897). Středoevropský rekord!

   V Praze v průměru naprší zhruba 30% ročního úhrnu srážek v zimní polovině roku, 70% v letní polovině roku (přesněji, podle Kunského, 32% v zimě x 68% v létě). Vliv mají hlavně přívalové srážky během letních bouřek.

Větrné proudění a tlakové útvary

   Převažující západní proudění přináší do Česka častý přechod front. Přes území ČR přechází asi 60 front během jednoho roku, počasí se tedy v průměru mění jednou za 6 dní. Se západním prouděním k nám také putují pohyblivé tlakové útvary (cyklony, anticyklony).

   Počasí u nás dále často ovlivňují stacionární tlakové útvary. Ty jsou buď celoroční, nebo sezónní:

   A)stálé (celoroční) tlakové útvary – jsou nad Atlantským oceánem. Proto k nám přináší vlhké počasí.

1)islandská tlaková níže – v zimě přináší relativně teplé počasí, se srážkami dešťovými i sněhovými, v létě naopak přináší spíše relativně chladnější počasí, s deštěm.

2)azorská tlaková výše – v létě přináší teplé počasí a bouřky, v zimě mírné a deštivé počasí.

   B)sezónní tlakové útvary – vytváří se nad asijskou pevninou, proto k nám přináší suché počasí.

                        1)sibiřská tlaková výše – vytváří se v zimě. Přináší k nám sucho a silný mráz.

                        2)íránská tlaková níže – vytváří se v létě. Přináší k nám suché a horké počasí.

Nejvýznamnější singularity

   singularita =  poměrně pravidelná odchylka od celkového trendu počasí v dané roční době.

   ledoví muži (12.5.-14.5. – Pankrác Servác, Bonifác) – v této době často proniká na naše území studený arktický vzduch, způsobující znatelné ochlazení.

   Medardova kápě (8.6. – Medard) – v červnu a červenci k nám občas přichází „evropský monzun“.

   babí léto (konec září, počátek října) – v této době se u nás občas vytvoří anticyklóna s jasným a teplým počasím.

   vánoční obleva – kolem Vánoc k nám často pronikne teplý vzduch z oceánu („Váánoce na blátě“).

6)Vodstvo ČR

U vodstva pamatovat jen podtržená čísla!

A)Řeky

   Území České republiky je odvodňováno do tří moří – Severního (63% území), Černého (28%) a Baltského (9%). Všechna tato úmoří se stýkají v masivu Králického Sněžníku, a to konkrétně na hoře Klepý (též Klepáč, 1144 m.n.m.), na hranici s Polskem.

   Bod, kde se stýkají všechna tři úmoří, není totožný s vrcholem hory Klepý, nýbrž leží na jih od vrcholu.

   Z celoevropského hlediska jsou nejdůležitější české řeky Labe (celková délka 1165 km, z toho u nás 370 km) a Odra (celková délka 854 km, z toho u nás 112 km), které jediné se vlévají do moře(jsou to tedy řeky 1. řádu).

Nejdelší řeky České republiky

   Zdroj: Wikipedia. Řeky jsou seřazeny podle délky toku v kilometrech  na území ČR. Číselný údaj v závorce značí celkovou délku toku, u nás i mimo území ČR. Čísla zaokrouhluji na celé km. Čísla se často v různých pramenech liší (a to zejména u těch řek, které tečou na našem území jen částečně).

                1.Vltava                                 430

                2.Labe                                   370   (1165)

                3.Morava                              284     (353)

                4.Ohře                                   247     (316)

                5.Berounka-Mže                 243     (246)

6.Sázava                               225

                7.Dyje                                   209     (311-včetně Rakouské Dyje)

                8.Jihlava                               185

                9.Svratka                              174

                10.Jizera                                164

1)Úmoří Severního moře

   Úmoří Severního moře zabírá 63% plochy ČR. Zabírá přibližně historické území Čech. Úmoří Severního moře = povodí Labe.

   Labe – nejvodnatější řeka ČR. V Hřensku má průměrný průtok zhruba 300 m3/s. Je druhou nejdelší řekou ČR. Pramení na Labské louce v Krkonoších (ve výšce 1380 m.n.m.). Na území ČR se nachází ⅓ délky i ⅓ plochy povodí Labe, zbytek je v Německu (německý název je Elbe). Labe má u nás výrazně nepravidelnou říční síť: drtivě převažují levostranné přítoky. Maximum vody má většinou v dubnu, někdy až v květnu (→ tající sníh na horách). Labe je splavné od Chvaletic (ty jsou mezi Kolínem a Pardubicemi, blíž ke Kolínu).

   Labe celkem měří 1165 km, z toho u nás 370 km. Celý tok Labe-Vltava však měří 1346 km! Plocha povodí celkově je asi 144000 km2, z toho u nás 51000 km2 (čísla se lehce liší). Průměrný průtok u Hřenska je přesně 308 m3/s.

   Vltava – délka 430 km (někde se uvádí 433 km), nejdelší řeka na území České republiky. Pramení jako Černý potok pod Černou horou na Šumavě (ve výšce 1172 m.n.m., vrchol Černé hory má 1315 m.n.m.). Dále se jmenuje Teplá Vltava. U Volar přijímá Studenou Vltavu (ta je kratší a pramení v Bavorsku), dále se pak tok jmenuje již jen Vltava. Soutok s Labem je v Mělníce. Vltava je v Mělníce výrazně delší i vodnatější než Labe a má mnohem větší plochu povodí, přesto se tok dále jmenuje Labe. Vltava je splavná od Prahy, od soutoku s Berounkou.

   Vltava má u Mělníka plochu povodí zhruba 28000 km2 (polovina Čech, Labe má po Mělník plochu povodí jen 14000 km2), průtok 150 m3/s  (Labe jen 100 m3/s) a délku 430 km (Labe jen 249 km). Celý nejdelší souvislý tok na území ČR, Labe-Vltava, měří 539.5 km, celá délka toku Labe-Vltava pak je 1346 km.

   V Praze se do Vltavy vlévá řada potoků, z nichž nejdelší jsou Rokytka a Botič.

Rokytka – nejdelší vodní tok na území Prahy! Celková délka 36.2 km, z toho na území Prahy 31.5 km (Vltava měří na území Prahy jen 30.9 km). Rokytka mj. protékánejvětším pražským rybníkem, tím je Počernický rybník (v Dolních Počernicích, rozloha 17 ha). Vlévá se do Vltavy v Libni.

Botič – měří 33.5 km, z toho na území Prahy 21.0 km. Leží na něm největší vodní nádrž v Praze, a tou je Hostivařská přehrada (plocha 42 ha). Vlévá se do Vltavy u Výtoně (nedaleko Vyšehradu).

   Botič teče v Praze celkem 1.2 km potrubím. Botič je vodnatější než Rokytka!

   Lužnice – pramení z rakouské strany Novohradských hor (Lainsitz), odvodňuje Třeboňskou pánev a vlévá se do Vltavy u Týna nad Vltavou.

   Otava – vzniká soutokem Vydry a Křemelné, za hlavní zdrojnici se považuje Vydra. Vlévá se do Vltavy u Zvíkova (Orlická přehrada). Otava je zlatonosná řeka.

   Sázava – vytéká z rybníka Velké Dářko (severně od Žďáru nad Sázavou). Vlévá se do Vltavy u Davle.

   Zdrojnicí Sázavy je Stružný potok, ten teče do Velkého Dářka a až od výtoku z Velkého Dářka se to jmenuje Sázava.

   Berounka – hlavní zdrojnicí Berounky je Mže (Mies), pramenící v Bavorsku. Název Berounka nese řeka až od soutoku s Radbuzou v Plzni. Vlévá se do Vltavy v Praze-Lahovicích. Malý kousíček Berounky je splavný (od Prahy-Radotína, kde je přístav).

   V Plzni je soutok celkem 4 řek. Úhlava se vlévá ještě do Radbuzy těsně před soutokem se Mží, Úslava už se vlévá do Berounky, tedy za soutokem Radbuzy a Mže.

   Ohře – pramení v Bavorsku (Eger). Vlévá se do Labe u Litoměřic.

2)Úmoří Černého moře

   Úmoří Černého moře (= povodí Dunaje) zabírá 28% České republiky. Pokrývá téměř celou Moravu (ne však Slezsko), což je povodí řeky Moravy. Do povodí Dunaje patří i malé části Českého lesa a Šumavy, které jsou odvodňovány směrem do Bavorska. Malá část Moravy je odvodňována do Váhu (řeka Vlára).

   Morava – pramení pod Králickým Sněžníkem (ve výšce 1275 m.n.m.). Třetí nejdelší a třetí nejvodnatější řeka na území ČR. Průtok na soutoku s Dyjí je větší než u Labe v Mělníce (Morava na soutoku s Dyjí 109 m3/s, Labe v Mělníce před soutokem s Vltavou jen kolem 100 m3/s). Tvoří část hranice mezi Českem a Slovenskem (a poté mezi Rakouskem a Slovenskem), vlévá se do Dunaje kousek před Bratislavou.

Nejvodnatější řeky ČR

Zdroj: Atlas světa. Průměrný průtok v m3/s na českém území, zaokrouhleno na celé jednotky.

1.Labe                   308   (Hřensko)

2.Vltava                150   (Mělník, resp. Vraňany, odkud se odpojuje kanál)

3.Morava             109   (trojmezí Česko, Rakousko, Slovensko, po soutoku s Dyjí)

4.Dyje                     44   (před soutokem s Moravou)

5.Odra                     43   (státní hranice s Polskem)

6.Ohře                     38   (před soutokem s Labem)

7.Berounka            36   (před soutokem s Vltavou v Praze-Lahovicích)

8.Otava                   26   (před soutokem s Vltavou)

9.Sázava                 25   (Davle, před soutokem s Vltavou)

10.Lužnice             24   (před soutokem s Vltavou)

   Průměrný průtok Labe v ústí (u Hamburku)  je 750 m3/s, průměrný průtok Odry v ústí (u Štětína) je 535 m3/s.

   Dyje – nejdůležitější přítok Moravy. Soutok Moravy a Dyje leží za Břeclaví, přesně v trojmezí Česko/Slovensko/Rakousko. Pramení v Rakousku jako Thaya (Rakouská Dyje – hlavní zdrojnice), druhou (kratší) zdrojnicí je Moravská Dyje.

   Soutok obou Dyjí leží v Rakousku.

3)Úmoří Baltského moře

   Úmoří Baltského moře (= povodí Odry) pokrývá 9% území ČR, hlavně Severní Moravu a Slezsko + malé části na severu Čech (Šluknovský, Frýdlantský a Broumovský výběžek).

   Odra – pramení v Oderských vrších (pod Fidlovým kopcem, ve výšce 634 m.n.m.). Druhá nejdelší a nejvodnatější řeka, pramenící u nás. Ústí do Baltského moře u Štětína (Polsko), tvoří rovněž velkou část hranice Německo/Polsko.

B)Jezera

Jezera v ČR jsou malá a je jich málo. Jsou různého původu:

1)Jezera ledovcového původu

   Jediná významná jezera ledovcového původu máme u nás na Šumavě. Jsou částečně hloubená (karová), částečně hrazená morénou. Je jich 5: Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Mláka (Laka).

   Tři další ledovcová jezera jsou na bavorské straně Šumavy. Jedno malinké ledovcové jezírko je i v Krkonoších – Mechové jezírko. Větší ledovcová jezera jsou na polské straně Krkonoš – Wielky a Maly Staw.

Tři největší a nejhlubší jezera ČR

1.Černé                  18.4       40.6

2.Čertovo              10.3        37

3.Plešné                   7.5       18.3

První číslo je plocha v hektarech, druhé číslo je hloubka v metrech.

   Černé jezero – největší a nejhlubší jezero České republiky.

   Je odvodňováno Černým potokem do Úhlavy.

   Čertovo jezero – druhé největší a druhé nejhlubší jezero ČR. Jako jediné ze šumavských jezer je odvodňováno do Dunaje.

2)Krasová jezírka

   Jsou v jeskyních a propastech. Nejznámější jsou jezírka na dně Macochy a především jezírko v Hranické propasti. To je hluboké nejméně 373 metrů!

   V atlasech se udává hloubka Hranické propasti 289.5 nebo 329.5 metru. Poslední údaj, 442.5 metru, byl změřen 1.10.2012 (podrobnosti – viz Wikipedia). Z toho hloubka suché části je 69.5 metru, hloubka jezírka pak minimálně 373 metrů. Krzysztof Starnawski se toho dne potopil do hloubky 225 metrů pod hladinu, sondu pak ponořil až do hloubky 373 metrů, aniž bylo dosaženo dna. Odhaduje se, že propast by mohla být hluboká i přes 700 metrů.

3)Jezero hrazené sesuvem

   Odlezelské (Mladotické) jezero – leží u vesnice Odlezly (obec Žihle), na Mladotickém potoce, v povodí Střely. Je čtvrtým největším českým jezerem (po Černém, Čertově a Plešném). Vzniklo po sesuvu v roce 1872.

   Odlezelské jezero se neustále zmenšuje, neboť se postupně zanáší. Dnes je asi 500 metrů dlouhé, 70-100 metrů široké a zabírá plochu asi 4.5 ha. V roce 2006 mělo maximální hloubku 6.6 metru.

   Nejpoužívanější název jezera je Odlezelské. Je tak označováno v automapě ČR, na wikipedii i na google.cz. Název Mladotické prosazuje doc. Janský, poněvadž se narodil v Mladoticích, které jsou však od jezera mnohem dále než Odlezly. Někdy se používá i název Potvorovské jezero podle vesnice Potvorov, která je od jezera dále než Odlezly, ale blíže než Mladotice.

4)Rašelinná jezírka

   Malá jezírka, u nás jsou na Šumavě, v Jizerských horách a v Hrubém Jeseníku. Největším rašelinným jezírkem je Chalupské jezírko v Chalupské slati na Šumavě.

   Chalupské jezírko zabírá plochu 1.3 ha. Další česká rašelinná jezírka: tři jezírka v Tříjezerní slati na Šumavě, jezírko Rokyta v Rokytské slati u Modravy, Velké a Malé mechové jezírko v Jeseníku.

   Ne ve všech rašeliništích se vytvořila jezírka! Naše rašeliniště můžeme rozdělit na dva typy:

   1)vrchoviště – jsou napájena pouze dešťovou vodou.

   2)slatě – jsou napájena dešťovou i pramennou vodou.

5)Drobná říční jezírka

   Jedná se většinou o opuštěné říční meandry a slepá ramena. Nejvíc jsou u nás v okolí Labe a Moravy.

   Na území Prahy je takovým jezírkem Krňák (též Krňov), což je slepé rameno Berounky na Zbraslavi.

   V 19. století se po několika povodních hlavní tok Berounky přemístil od Zbraslavi k Lahovicím, v místě starého koryta je  Krňák, který je chráněnou přírodní památkou. Výměra této přírodní památky je 26.56 ha, ale kolik z toho připadá přímo na vodní plochu, se mi nepodařilo vypátrat.

C)Umělé vodní nádrže

1)Rybníky

   Rybníky byly u nás budovány k chovu ryb už od středověku. Nejvíce rybníků u nás bylo v 16. století, později jejich počet klesal. Dnes máme u nás celkem 52000 hektarů (520 km2) rybníků. Nejvíce jich je v Třeboňské a Českobudějovické pánvi.

   Rybníky byly stavěny buď na potocích, nebo byly k jejich napájení zřizovány umělé kanály. Nejznámějšími takovými kanály jsou Opatovický kanál (napájel řadu rybníků z Labe na Pardubicku), Zlatá stoka (kanál v Třeboňské pánvi, napájející rybníky z Lužnice) a Nová řeka (kanál spojující Lužnici s Nežárkou).

   Nejslavnějšími staviteli rybníků byli  Štěpánek Netolický (žil 1460-1538, vybudoval Horusický rybník a Zlatou stoku) a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (žil 1535-1604, vybudoval rybník Rožmberk).

   Největším českým rybníkem je Rožmberk. Leží v Třeboňské pánvi a zaujímá rozlohu 489 ha. Je napájen přímo řekou Lužnicí.

   Jiné známé rybníky: Horusický (2. největší, Třeboňská pánev), Bezdrev (3. největší, Českobudějovická pánev), Velké Dářko (Českomoravská vrchovina, vytéká z něj Sázava), Máchovo jezero (u Doks), Nesyt (největší rybník Moravy – u Lednice, okres Břeclav, 7. největší rybník ČR), Počernický rybník (rozloha 17 ha, největší rybník na území Prahy, v Dolních Počernicích).

2)Přehradní nádrže

   Na rozdíl od rybníků byly budovány převážně na velkých řekách.

Největší přehradní nádrže v ČR jsou tyto:

   a)Lipno I (na Vltavě) – největší nádrž co se týče plochy, rozloha 4870 ha (10x větší než Rožmberk, 265x větší než Černé jezero). Hloubka 20 metrů.

   b)Orlík (na Vltavě) – naše největší nádrž co se týče objemu. Druhá největší nádrž ČR plochou (2732 ha), max. hloubka 74 metrů, zadržuje 716 milionů m3 vody (Lipno I jen 306 mil. m3).

   c)Dalešice (na Jihlavě) – naše nejvyšší přehrada. Výška hráze je 100 metrů, hloubka je 85.5 metru (obojí nejvyšší hodnota u nás).

   Řada přehrad plní několik účelů, ale vždy jeden z nich převažuje. Podle hlavního účelumůžeme naše přehradní nádrže rozdělit na:

   a)hydroelektrárny – většina našich přehrad byla stavěna především kvůli výrobě elektrické energie. Patří sem všechny přehrady vltavské kaskády (Lipno, Orlík, Slapy – tyto přehrady dále plní i účely ochranný a rekreační), dále například Dalešice (na Jihlavě), Vranov (na Dyji), Nechranice (na Ohři).

   b)vodárenský – Švihov (též Želivka) na Želivce. Je třetí největší nádrží ČR, co se týče plochy i objemu (1670 ha, 298 mil. m3), zásobárna pitné vody pro Prahu. Slezská Harta.

   c)závlahový – Nové Mlýny (3 nádrže o celkové ploše 3226 ha!)

   d)ochranný – například Jesenice (na řece Odravě – přítok Ohře, u Chebu), též Hostivařská přehrada (na potoce Botič, největší nádrž na území Prahy, rozloha 42 ha). Čistě ochranné hráze jsou většinou malé. Ochrannou funkci má ovšem i řada našich velkých přehrad jako druhotný účel (např. přehrady vltavské kaskády).

Slepá mapa – vodstvo + města

Budou znát všechny následující řeky, vodní nádrže (v.n.) a města (tj. všechny objekty v dané slepé mapě – viz příloha). Pokud je název řeky uveden v závorce, jedná se o přítok dané řeky.

Řeky a přehrady

   1)povodí Labe (kromě Vltavy a jejích přítoků): Labe, Úpa, Metuje, v.n. Rozkoš, Orlice, Divoká Orlice, Tichá Orlice, Loučná, Chrudimka, v.n. Seč, Doubrava, Cidlina (-Bystřice), Mrlina, Výrovka, Jizera, Košátecký potok, Ohře, Odrava, v.n. Jesenice, Svatava, Teplá, v.n. Nechranice, Blšanka, Chomutovka, Bílina, Ploučnice, Kamenice.

   2)povodí Vltavy: Teplá Vltava, Studená Vltava, v.n. Lipno, Vltava, Malše (-Stropnice), v.n. Římov, Bezdrevský (též Soudný) potok, Lužnice (-Nežárka), Vydra, Křemelná, Otava (-Volyňka, -Blanice, -Lomnice), v.n. Orlík, Mastník, v.n. Slapy, Sázava (-Želivka, -Blanice), v.n. Švihov (též Želivka), Mže, v.n. Hracholusky, Radbuza, Úhlava, v.n. Nýrsko, Úslava, Berounka (-Střela, -Litavka, – Loděnice), Rokytka.

   3)povodí Moravy (Dunaje): Morava, Desná, Třebůvka, Bystřice, Bečva (-Rožnovská Bečva, -Vsetínská Bečva), Valová, Haná, Olšava, Velička, Kyjovka, Dyje, Moravská Dyje, v.n. Vranov, Jevišovka, v.n. Nové Mlýny, Svratka, (-Litava, -Svitava), v.n. Vír, Jihlava (-Oslava), v.n. Dalešice, v.n. Mohelno.

   Vlára – patří do povodí Dunaje, nikoliv však Moravy, vlévá se do Váhu.

   4)povodí Odry: Odra, Opava (-Opavice, -Moravice), v.n. Kružberk, Ostravice, Olše (-Stonávka), v.n. Těrlicko, Osoblaha, Bělá, Stěnava, Lužická Nisa.

celkem: 101 řek a nádrží

Města

   Čechy: Cheb, Mariánské Lázně, Tachov, Domažlice, Klatovy, Český Krumlov, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Tábor, Strakonice, Prachatice, Písek, Benešov, Příbram, Plzeň, Rokycany, Rakovník, Beroun, Kladno, Praha, Mělník, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Žatec, Louny, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín, Kutná Hora, Jičín, Trutnov, Broumov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Havlíčkův Brod.

   Morava a Slezsko: Žďár nad Sázavou, Jihlava, Třebíč, Znojmo, Svitavy, Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž, Vyškov, Přerov, Prostějov, Olomouc, Šumperk, Jeseník, Bruntál, Krnov, Opava, Ostrava, Bohumín, Orlová, Havířov, Karviná, Třinec, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín.

celkem: 76 měst

Datum poslední aktualizace: 15.4.2015

petr.daubner

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní. Na těchto stránkách se tedy snažím skloubit zejména zeměpis a cestování. Další informace o mně naleznete zde

    Petr Daubner napsal 871 příspěvků Zobrazit všechny příspěvky člena

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *