Niue – divošský ostrov

Zeměpisné souřadnice ostrova Niue jsou 170^o západní délky a 19^o jižní šířky. Je to ostrov korálového původu a od Nového Zélandu je vzdálen asi 2400 kilometrů. Má rozlohu 263 km² a v roce 2021 zde žilo 1642 obyvatel. (počet obyvatelstva neustále klesá, v roce 1966 měl 5200 obyvatel!). Z toho přibližně polovina žije v hlavním městě Alofi. Celoroční průměrná teplota je 27^oC a jsou zde mimořádně vysoké srážky (roční průměr 7700 mm!). Ostrov je plochý, nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku pouhých 68 m.n.m. Je to typický atol a jedná se o jeden z největších korálových ostrovů na světě.

V Niue se mluví niuesky

Niue je zámořské území Nového Zélandu s rozsáhlou vnitřní samosprávou (mj. vlastní parlament a vláda). Veškeré vnitřní záležitosti si Niue spravuje samo, Nový Zéland je odpovědný pouze za obranu a zahraniční politiku. Ostrov má i vlastní ústavu (z roku 1974) a vydává vlastní zákony. Mluví se zde niuesky (polynéský jazyk, nejvíce podobný tonžštině a samojštině) a anglicky. Většina obyvatel se hlásí k místní protestantské niueské církvi. Původně bylo Niue administrativně přiřazěno k dalšímu novozélandskému zámořskému území, Cookovým ostrovům, ale od roku 1946 má samostatný status. Nejdůležitějšími odvětvími hospodářství je zemědělství a turistický ruch.

Hlavní položky vývozu představují (kromě zemědělských plodin) fotbalové míče a výrobky uměleckých řemesel. Vydávají se i vlastní poštovní známky. Nejdůležitějším obchodním partnerem (kromě Nového Zélandu) je Fidži.  Niue dostává z Nového Zélandu pravidelnou ekonomickou pomoc (v roce 2006 to bylo 2,6 mil. USD).