(Ne)známý poklad Kréty aneb vítejte v kaňonu Samaria

Od | Říjen 29, 2019

Proč ten podivný nadpis? Inu, protože fotografie tohoto nevšedního přírodního díla určitě všichni dobře znáte. Vyskytují se v každém turistickém průvodci touto oblastí. Ovšem přiřadit si k této lokalitě i název – to už je něco docela jiného.

Kréta je největším a zároveň nejjižněji položeným ostrovem Řecka. Její horstva tvořená převážně vápencem se vypínají do výšky okolo 2 000 metrů, nejvyšším vrcholkem je pak Psiloritis s výškou 2 456 metrů nad mořem. Mimochodem místní mu neřeknou jinak než Ida.

Jde o zemi protkanou mnoha mýty. Právě tady se prý totiž narodil bájný Zeus a Paris rozhodoval o osudu zlatého jablka a tím i o svém vlastním. A kam zamířit za kaňonem samaria? Napište si do itineráře Lefka Ori alias Bílé hory.

Řeka, razící si cestu nádhernou krajinou aneb vznik kaňonu Samaria

Bílé hory si své jméno zaslouží právem. Zdejší vápenec je totiž neobyčejně čistý a místy přechází dokonce v sádrovec. A právě tudy si razí cestu řeka Tarraios a to ve výšce okolo 1 200 metrů nad moře. Právě tady začala hloubit svůj opravdu pozoruhodný kaňon.

Skály jsou téměř nepřístupné a porůstají je jen řídké trsy cypřišů. Ve skalních rozsedlinách se pak občas všemi silami drží i věkovité fíkovníky, které na podzim vydávají i své chutné plody všem odvážným cestovatelům, kteří se je nebojí ochutnat. Na jaře pak na vás ze skrytých zákoutí vykouknou půvabné růžové nebo červené kvítky oleandrů.

Kaňon Samaria na Krétě neláká jen na fantastickou krajinu

Putování mezi rozeklanými skalami, zářícími do všech stran svou bělostí, má rozhodně něco do sebe. Ovšem potěší vás i okolní příroda. Není tak výjimečné zahlédnout nad hlavou kroužící orly nebo celá hejna kavčat žlutozobých. A budete-li opravdu tišší a opatrní, můžete vysoko nad sebou zahlédnout i kozy bezoárové.

Právě kaňon Samaria jim jako jedno z mála míst v Evropě stále ještě poskytuje přirozené útočiště, musíte se však dívat opravdu dobře – díky svému přirozenému zbarvení téměř splývají se skalami. Není divu, že se jim už od starověku daří unikat pátraní odhodlaných lovců. Mimochodem všeobecně se předpokládá, že právě kozy bezoárové jsou předchůdkyněmi dnešních koz domácích.

Po stopách dávných pašeráků

Ovšem odlehlost tohoto místa nesvědčí jen přírodě. Dodnes například vede k severnímu konci kaňonu dřevěné schodiště, klesající z výšky 1 200 metrů. Cesta od něj pokračuje dál do rokle a poté až k vesnici Samaria, opuštěné v roce 1962. A proč právě tehdy? Protože přesně v tomto roce byl kaňon vyhlášen národním parkem a jakékoli osídlení se rázem stalo nelegálním.

Budete-li pokračovat sál, snadno se dostanete i do nejužšího místa kaňonu, nazývaného Železná brána. Stezka je tu velmi úzká, takže se sem rozhodně nevydávejte za špatného počasí. Skučící vítr ba vám mohl na hlavu shodit nejedno nepěkné překvapení.

Jestliže se rozhodnete prozkoumávat kaňon Samaria dál, narazíte i na několik opuštěných vesnic. Jedna z nich je skryta opravdu důkladně. Agia Roúmeli není vidět ani od moře, což byl zcela jistě záměr. Poskytovala totiž útočiště pašerákům a podvratným živlům. Dnes jsou tu k vidění už jen četné opuštěné domky a zahrádky. Své poslední obyvatele získala opuštěná vesnice v roce 1941. Tehdy se tu totiž po okupaci Kréty usídlily partyzánské jednotky.

Dnes patří Agia Roúmeli spolu s okolním hájem starých olivovníků do katastru národního parku Samaria. Mimochodem pokud byste chtěli kaňon projít úplně celý, počítejte s pěti hodinami poměrně náročné chůze. Nejde tedy o nic pro sváteční turisty. Sezóna začíná v květnu a končí v říjnu, jindy je kaňon nepřístupný kvůli stoupající vodě řeky.

(Ne)známý poklad Kréty aneb vítejte v kaňonu Samaria
5 (100%) 1 vote

Poslední aktualizace:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.