Největší světoví těžaři olova v roce 2008

5 největších světových těžařů olova v roce 2008

1.Čína                         1500   tisíců tun

2.Austrálie                     645

3.USA                          406

4.Peru                           345

5.Mexiko                      101

Svět celkem                 3860   tisíců tun

Největší světoví producenti olova v roce 2004

(těžba v tisících tun)

1.Čína                         950 tis. tun

2.Austrálie                   678

3.USA                         445

4.Peru                          306

5.Mexiko                     139

  Svět 2004               3,150

   Olovo (latinsky Plumbum, chemická značka Pb) je měkký, kujný a těžký kov, velmi odolný vůči korozi. Olovo se velice dobře zpracovává, protože má mimořádně nízkou teplotu tání – pouhých 328oC. Teplota varu je pak 1,749oC, hustota olova je 11,340 kg/m3.

   Olovo i všechny jeho sloučeniny jsou jedovaté. Je známo už od starověku. Dnes se olovo  používá například k výrobě akumulátorů nebo střeliva (vyšší průraznost střely díky velké hmotnosti). Tetraethylolovo ( Pb(C2H5)) se přidává do benzínu, v němž zpomaluje rychlost jeho hoření a zvyšuje oktanové číslo paliva. Olovo se používá rovněž na ochranu před rentgenovým a radioaktivním zářením (běžně se s ním například setkáváme v nemocnicích při ochraně obsluhy medicínských rentgenů). Olovo se také často přidává do skla, ve kterém zvyšuje index lomu. Z olovnatého skla se proto vyrábí zejména lustry, těžítka, vázy a další dekorativní předměty. Díky nízké teplotě tání se používá při pájení (nejobvyklejší pájky jsou  slitiny olova s cínem).

   V přírodě se čisté olovo prakticky nevyskytuje. Nejčastější sloučeninou olova je galenit(sulfid železnatý, chemicky PbS). Avšak velká část (asi 80%) olova se opět zpětně recykluje (výše uvedené údaje v tabulce tedy udávají těžbu, nikoliv výrobu olova!) Takže například Česká republika vyrobila v roce 2004 díky recyklaci 15,000 tun olova (olovo ani žádné jiné rudy – s výjimkou uranu – se v současné době v Česku netěží).

   V poslední době je jasně patrná tendence odbourávat použití olova při výrobě běžných předmětů denní spotřeby. Důvodem je poměrně vysoká toxicita olova. Dříve se z olova vyráběly třeba vodovodní roury, které byly sice odolné vůči korozi, avšak olovo se z nich uvolňovalo do vody, což se projevilo na zdravotním stavu obyvatelstva. U dětí například může být olovo příčinou zpomalení duševního vývoje. Ve větším množství pak olovo  způsobuje anémii, poškození mozku apod. Olovo se navíc v lidském těle kumuluje (zejména v kostech) a odbourává se z těla jen velmi obtížně. Životní prostředí je olovem poměrně silně zamořené, a to zejména „díky“ používání olova jako složky benzínu. Stále více se proto prosazuje použití ekologičtějšího bezolovnatého benzínu.

Největší světoví těžaři olova v roce 2008
Libí se vám článek?

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner has 866 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    2 komentáře: „Největší světoví těžaři olova v roce 2008

    • Díky, z téhle stránky jsem udělal dobrej referát na výbornou.

      Reagovat
    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

      Reagovat

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.