Nejvetší světoví producenti mědi v roce 2008

5 největších světových producentů mědi v roce 2008

1.Chile                         5330   tisíců tun

2.USA                         1310

3.Peru                         1270

4.Čína                           950

5.Austrálie                     886

Svět – celkem            15400   tisíců tun

Největší světoví producenti mědi v roce 2004

(v tisících tun)

1.Chile                         5,410

2.USA                         1,160

3.Peru                         1,040

4.Austrálie                      854



5.Indonésie                     840

   Svět                        14,600

(Zdroj:   http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html ) 

   Měď (latinsky Cuprum, značka Cu) je ušlechtilý kov červenohnědé barvy. Má teplotu tání 1,085oC a teplotu varu 2,562oC, hustota mědi je 8,960 kg/m3. Měď má vynikající tepelnou i elektrickou vodivost. V ryzím stavu se měď v přírodě vyskytuje vzácně, mnohem častěji je přítomna ve sloučeninách. Nejčastěji se nachází ve formě sulfidů. Čistá měď je velice odolná vůči korozi – na vzduchu se rychle pokryje vrstvou měděnky, která pak zbytek kovu chrání proti hloubkové korozi. Měď se používá při výrobě střešních krytin, okapů, při výrobě kotlů a zejména v elektrotechnice (vodiče, elektromotory, části integrovaných obvodů).

   Měď byla pravděpodobně prvním kovem vůbec, který se člověk naučil zpracovávat. V českých zemích je zpracování mědi poprvé doloženo v eneolitu (4000-2200 př.n.l.) – důkaz slévání mědi byl nalezen v obci Makotřasy u Kladna. Na Blízkém východě se však měď  zpracovávala již dříve a místo názvu eneolit (pozdní doba kamenná) zde historici používají název chalkolit (doba měděná). Teprve později přišla nějaká chytrá hlava na to, že pokud se do mědi přidá i cín, vznikne slitina s mnohem lepšími vlastnostmi než je samotná měď – bronz. Bronz je tvrdší než měď a má zároveň (díky cínu) i nižší teplotu tání. V  bronzu bylo zhruba 90% mědi a 10% cínu. Měď hojně těžili ve starověku Féničané, a to především na Kypru. Podle Kypru získala měď i svůj latinský název – Římané ji pojmenovali cyprium, z čehož vzniklo později slovo cuprum. Bronz se využívá v hojné míře dodnes. Vyrábějí se z něj ložiska, zvony, pamětní mince, dříve též děla. Jinou významnou slitinou mědi je mosaz – slitina mědi a zinku. Rovněž v mosazi většinou převažuje měď – obvyklý poměr u mosazi je 70% mědi a 30% zinku. Z mosazi se vyrábí například hudební nástroje, vybavení koupelen či různá kování.

   V lidském těle se měď významně podílí na krvetvorbě, tvorbě kostí a ovlivňuje fungování nervového systému. Měď obsahují například ořechy, játra nebo houby. Nedostatek mědi v těle se projevuje zejména anémií (chudokrevností).


 
Nejvetší světoví producenti mědi v roce 2008
Libí se vám článek?

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner has 870 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    2 komentáře: „Nejvetší světoví producenti mědi v roce 2008

    • Velmi zajimavy je postup, jakym se oddeluje med od horniny. Je ji tam jen 1%. Tak se hornina rozdrti a necha se plavat v chem. roztoku, ktery je odpudivy od medi. Pisek se namoci a klesne ke dnu a zrnko medi s nalepenymi bublinami plave a vynori se na povrchu, kde se potom med sbira jako smetana.

      Reagovat
    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

      Reagovat

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.