Nejvetší světoví producenti mědi v roce 2008

5 největších světových producentů mědi v roce 2008

1.Chile                         5330   tisíců tun

2.USA                         1310

3.Peru                         1270

4.Čína                           950

5.Austrálie                     886

Svět – celkem            15400   tisíců tun

Největší světoví producenti mědi v roce 2004

(v tisících tun)

1.Chile                         5,410

2.USA                         1,160

3.Peru                         1,040

4.Austrálie                      854

5.Indonésie                     840

   Svět                        14,600

(Zdroj:   http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html ) 

   Měď (latinsky Cuprum, značka Cu) je ušlechtilý kov červenohnědé barvy. Má teplotu tání 1,085oC a teplotu varu 2,562oC, hustota mědi je 8,960 kg/m3. Měď má vynikající tepelnou i elektrickou vodivost. V ryzím stavu se měď v přírodě vyskytuje vzácně, mnohem častěji je přítomna ve sloučeninách. Nejčastěji se nachází ve formě sulfidů. Čistá měď je velice odolná vůči korozi – na vzduchu se rychle pokryje vrstvou měděnky, která pak zbytek kovu chrání proti hloubkové korozi. Měď se používá při výrobě střešních krytin, okapů, při výrobě kotlů a zejména v elektrotechnice (vodiče, elektromotory, části integrovaných obvodů).

   Měď byla pravděpodobně prvním kovem vůbec, který se člověk naučil zpracovávat. V českých zemích je zpracování mědi poprvé doloženo v eneolitu (4000-2200 př.n.l.) – důkaz slévání mědi byl nalezen v obci Makotřasy u Kladna. Na Blízkém východě se však měď  zpracovávala již dříve a místo názvu eneolit (pozdní doba kamenná) zde historici používají název chalkolit (doba měděná). Teprve později přišla nějaká chytrá hlava na to, že pokud se do mědi přidá i cín, vznikne slitina s mnohem lepšími vlastnostmi než je samotná měď – bronz. Bronz je tvrdší než měď a má zároveň (díky cínu) i nižší teplotu tání. V  bronzu bylo zhruba 90% mědi a 10% cínu. Měď hojně těžili ve starověku Féničané, a to především na Kypru. Podle Kypru získala měď i svůj latinský název – Římané ji pojmenovali cyprium, z čehož vzniklo později slovo cuprum. Bronz se využívá v hojné míře dodnes. Vyrábějí se z něj ložiska, zvony, pamětní mince, dříve též děla. Jinou významnou slitinou mědi je mosaz – slitina mědi a zinku. Rovněž v mosazi většinou převažuje měď – obvyklý poměr u mosazi je 70% mědi a 30% zinku. Z mosazi se vyrábí například hudební nástroje, vybavení koupelen či různá kování.

   V lidském těle se měď významně podílí na krvetvorbě, tvorbě kostí a ovlivňuje fungování nervového systému. Měď obsahují například ořechy, játra nebo houby. Nedostatek mědi v těle se projevuje zejména anémií (chudokrevností).

Jak se Vám líbí tento článek?

Poslední aktualizace:

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner napsal celkem 866 článků. Zobrazit všechny články autora Petr Daubner

    2 komentáře: „Nejvetší světoví producenti mědi v roce 2008

    • Velmi zajimavy je postup, jakym se oddeluje med od horniny. Je ji tam jen 1%. Tak se hornina rozdrti a necha se plavat v chem. roztoku, ktery je odpudivy od medi. Pisek se namoci a klesne ke dnu a zrnko medi s nalepenymi bublinami plave a vynori se na povrchu, kde se potom med sbira jako smetana.

      Reagovat
    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

      Reagovat

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.