Největší jezera Evropy

Největší jezera Evropy

Tabulka níže ukazuje největší jezera Evropy. V seznamu naleznete celkově 22 vybraných jezer. Tabulka vychází ze dvou zdrojů: 1. zdroj je z kapesního atlasu světa, Kartografie – Praha 2003. Zdroj číslo tři vychází z wikipedie.  Tabulka je řazena podle zdroje číslo 1. 

Opět jsem vybral dvojí údaje, protože jako vždy se čísla liší. U prvního zdroje jsem použil vlastně zdroje dva, protože bohužel v obou českých atlasech od téhož vydavatele jsou evidentní překlepy, takže jsem pořadí poskládal z obou zdrojů. Nezpochybnitelné se zdá pořadí prvních šesti jezer, na dalších místech jsou již odlišnosti. Z prvních dvaceti jezer jich je nejvíce v Rusku (10), následují Finsko (6) a Švédsko (3), jednoho zástupce má Estonsko a Maďarsko. Čudské a Pskovské jezero je vlastně jezero jedno, které se dělí na dvě části. Jezero leží na hranici Ruska a Estonska, v Estonsku má název pouze jeden (Peipus). Největším jezerem střední Evropy je Balaton (česky též někdy nazývaný jako Blatenské jezero) s necelými 600 km² (čili rozlohou o něco převyšuje Prahu), jen nepatrně menší jsou pak další středoevropská jezera – Ženevské a Bodamské. Bodamské jezero je z velkých jezer jediné, které leží na hranici tří států.

Ladožské jezero v zimě.

Oba dva zdroje řadí nesprávně na sedmé místo jezero Ijsselmeer v Nizozemsku. Ijsselmeer však nesplňuje definici jezera! Jezero je vodní nádrž přírodního původu, kdežto „jezero“ Ijsselmeer vzniklo uměle – přehrazením mořského zálivu. Ačkoliv se tedy běžně nazývá jezerem, jedná se o umělou vodní nádrž (asi podobně, jako je naše Máchovo jezero ve skutečnosti rybníkem). Proto jsem jezero Ijsselmeer do seznamu nezařadil. Wikipedia pak ještě „vtipně“ označuje za největší jezero střední Evropy Ženevské jezero (ne kvůli číselnému údaji – asi ale Maďarsko neřadí do střední Evropy…). Wikipedia si ale na jediné stránce sama odporuje hned několikrát.

Dalším problémem je i vymezení jezer. Zejména ve Finsku je situace naprosto nepřehledná. Tak například jezero Saimaa má velice rozeklaný tvar, je v něm obrovské množství zátok a ostrovů. Podle Wikipedie je například jezero Haukivesi pouze částí jezera Saimaa, ale i když jsem se díval do docela podrobné mapy Finska, netroufnu si rozhodnout, jestli je to pravda nebo jestli se jedná o samostatné jezero. Mezi finskými jezery jsou často jen velice úzké šíje či průlivy a pobřeží je neuvěřitelně členité, takže rozhodnout, jestli se jedná o samostatná jezera či části jezera téhož, je v některých případech prakticky nemožné. Proto údaje z téměř jakéhokoliv zdroje je nutno posuzovat velmi, velmi kriticky…