Proč si v Mrtvém moři nezaplavete? A kam se vypravit v jeho okolí?

Mrtvé moře máme spojené především s léčebnými zájezdy. Úlevu tu najdou lidé, trpící kožními nebo dýchacími obtížemi. Potěší však i milovníky nevšedních zážitků a zajímavých turistických památek. Na maratón v plavání se tu ale příliš netěšte.

Mrtvé moře (arabsky Al-bahr al-Majit) najdeme mezi Jordánskem a Izraelem. Název moře je však poněkud zavádějící. Ve skutečnosti jde o bezodtokové jezero. Jeho délka se pohybuje okolo 67 km, maximální šířka pak 18 km. Ovšem tyto údaje velmi rychle zastarávají. Mrtvé moře totiž vysychá, každým rokem posouvá své hranice o metr i více, takže jakékoliv naměřené hodnoty rychle ztrácejí na aktuálnosti. Ještě nedávno se dokonce odhadovalo, že do roku 2050 vyschne zcela. I proto podepsaly v roce 2015 Izrael s Jordánskem dohodu o vybudování kanálu přivádějícím vodu z Rudého moře. Realizace plánu je však značně kontroverzní (už jen kvůli narušení unikátního ekosystému) a zatím nejistá.

Chcete vědět víc? Více zajímavostí o této oblasti se dozvíte v článku Světové zeměpisné rekordy I. – Příroda a povrch.

Přírodní Mrtvé moře? Přístup zakázán

Aktuálně je jeho plocha 1 050 km2 rozdělena na dvě části. Severní přírodní část je prozatím o něco větší. Je napájena pouze řekou Jordánem, která však rychlému úbytku vody bránit nestačí. Na březích tak vznikají četné solné vrty a závity hrozící propadem. Scházení k vodě a koupání v ní je proto zcela zakázáno. Přístupné jsou pouze vyšlapané turistické stezky na skalních úbočích.

Jižní část Mrtvého moře podléhá zkáze o něco pomaleji, může za to dodávaná voda z továrny Dead Sea works. Ani tady si však nemůžete přijít ke břehu, kdekoliv se vám zlíbí. Většinu přístupného pobřeží mají totiž rozdělené hotely, umožňující ubytovaným hostům vstup na pláže výhradně za poplatek.

Léčivé účinky Mrtvého moře

Do vod Mrtvého moře se obvykle vydávají zejména lidé trpící nějakým kožním onemocněním. Zejména léčba lupénky zde často zaznamená velmi významný posun. Může za to především vysoká koncentrace minerálů ve vodě. Vždyť Mrtvé moře se může pochlubit salinitou až 33 %, což je oproti běžné mořské vodě koncentrace desetinásobná! Pro zdraví kůže je důležitý zejména:

• draslík
• brom
• mangan
• vápník
• zinek
• hořčík
• sodík

Svůj podíl na ústupu příznaků má i vyšší intenzita UV záření (helioterapie alias léčba sluncem) a cíleně aplikované bahenní zábaly peloterapie, přinášející úlevu často už po několika dnech. Není náhodou, že si bahno z Mrtvého moře můžete zakoupit ve specializovaných obchodech nebo lékárnách. Léčbě přímo na místě se však samozřejmě nic nevyrovná.

Věděli jste, že: bahno od Mrtvého moře používali staří Egypťané k mumifikaci některých zemřelých?

Navíc je prokázáno, že v okolí hladiny Mrtvého moře se množství kyslíku ve vzduchu pohybuje okolo 41 %, což je o 10 % více, než v běžném ovzduší. Místní prostředí tak velmi dobře působí na psychiku a pomáhá vám lépe se uvolnit a relaxovat, což není k zahození při žádné léčivé terapii.

Budete se vznášet, ale nezaplavete si

Turistické průvodce jsou plné lidí, kteří se jen tak bez ničeho pohupují na hladině a čtou si třeba knížku. Ano, voda Mrtvého moře je opravdu tak hustá, že se v ní zkrátka neponoříte, absence nejrůznějších plaveckých stylů má však i svůj další důvod: už pouhé otočení na břicho vás totiž pravděpodobně odmění sprškou extrémně slané vody, která v očích velmi nepříjemně pálí. Budete-li se chtít přece jenom pokusit o pár temp, nezapomeňte si potápěčské brýle. I tak to však půjde poměrně ztuha.

Ryby ani vodní rostliny tu nepotkáte, na to je koncentrace minerálů příliš vysoká. Přesto však není Mrtvé moře tak úplně bez života, v jeho vodě se daří mnoha různým druhům bakterií, zejména pak rodu Halobacteria. Hory obklopující jeho hladinu pak poskytují domov mnoha druhům ptáků, velbloudům, kozorožcům, damanům, šakalům, liškám a vzácně dokonce i levhartům. Avšak šance, že na tyto nekorunované vládce izraelské pouště narazíte, jsou opravdu minimální.

Pouštní pevnost Masada vás uhrane svou velkolepostí

Když si židovská královská dynastie Hasmonejců hledala místo pro stavbu velkolepé pouštní pevnosti, jen stěží mohla vybrat líp. Masadu si však nejvíce spojujeme s proslulým židovským králem Herodesem, který ji v prvním století před naším letopočtem nechal zrenovovat a přestavět do dnešní podoby.

Až do svého zániku byla Masada symbolem židovského odporu proti římským utlačovatelům. Přebývali tu pověstní sikariové, útočící za pomoci skryté dýky i zélóti (Horlivci), jež pod vedením svého krále Eleazara raději povraždili sami sebe i své ženy a děti, než aby padli do rukou mužům krvelačného římského císaře Tita.

Je s podivem, na jak dlouho byla tato památka téměř zapomenuta. Život se sem vrátil až díky americkým badatelům E. Smithovi a E. Robinsonovi, jež v roce 1838 toto místo „znovuobjevili“ a zahájili zde rozsáhlé archeologické práce.

Náš tip: Masada je nejkrásnější za východu slunce, rozhodně se tedy vyplatí si přivstat.

Národní park Ein Gedi a Davidův vodopád

Až se nabažíte zajímavostí historických, vydejte se za těmi přírodními. Blízký Národní park Ein Gedi (Pramen kůzlete) nabídne zajímavou procházku skalním údolí, do něhož společné působení vody a větru vrylo množství bizarních tvarů a proláklin.

Bývá tu celkem příjemně – kromě občasných školních výletů je počet turistů víc než rozumný. Jen hlavní atrakci parku – Davidovým vodopádem – budete nejspíš trochu zklamaní. Na naše poměry jde spíš o malý vodopádek, obklopený trochou té zeleně. Cesta sem je ale opravdu krásná, takže nakonec přece jen tak úplně rozčarováni nebudete. A navíc se můžete z mnoha vyhlídek kochat výhledem přímo na Mrtvé moře. A to za trochu plahočení po skalách a horkém písku rozhodně stojí!