Miloš Zeman (28. září 1944)

Český prezident, talentovaný pragmatik, prognostik,  bývalý předseda poslanecké sněmovny

Miloš Zeman patří mezi kontroverzní politiky, kteří svým jednáním, veřejným vystupováním i projevy vyvolávají poměrně silné emocionální reakce ze strany široké veřejnosti. Jeho osobní postoje a vystupování na veřejnosti vychází i z jeho poměrně komplikovaného osobního života, které se v jeho osobnosti odráží. Díky tomu má své četné vášnivé odpůrce a zároveň i nadšené příznivce. Rád se vyjadřuje s despektem vůči novinářům, médiím a svým bývalým mladším kolegům z ČSSD. Toto jednání mu však přináší také značné negativní odezvy. Na svých veřejných vystoupeních je napadán, jsou po něm vrhána vejce. V září tohoto roku se proti němu při návštěvě pražské základní školy dokonce otevřena postavila skupina rodičů, jež doprovázeli se ratolesti do 1. třídy.

Hulvátství, despekt a často vulgární vyjadřování za hranou je způsob, kterým se Miloš Zeman projevuje na veřejnosti. Mnoha lidem je jeho projev sympatický a proto má mnoho obdivovatelů. Na politické scéně se pohybuje od roku 1989, kdy se aktivně angažoval v Občanském fóru. Již dvakrát mu byla českými občany dána důvěra a pravomoc vykonávat poměrně náročnou pozici českého prezidenta. V letošním roce si tento post obhájil po velmi těsném duelu s jeho protikandidátem Jiřím Drahošem a získal si přízeň svých voličů. Ovšem akcí „pálení červených trenýrek“ místo prohlášení pro tisk, hodil ručník do ringu svým zarytým odpůrcům a bohužel i zahraničním médiím.

Dětství a mládí (léta 1944 – 1967)

Miloš Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Vyrůstal bez sourozenců, neboť jeho rodiče se asi dva roky po uzavření manželství rozvedli. Na jeho výchově se podílela především jeho matka Marie Zemanová (1917–1997) a jeho babička, svého otce neměl možnost poznat.  Marie Zemanová působila jako učitelka a byla v Kolíně přímo vyhlášená svou přísností. Dokonce svého syna asi půl roku vyučovala. Otec byl poštovním úředníkem a s rodinou se aktivně nestýkal. Zemřel ve věku synových třinácti let.

V letech 1950 – 1959 absolvoval Základní devítiletou školu v Kolíně. Byl vášnivým čtenářem knih různých žánrů, na své okolí působil spíše samotářsky. Jako oblíbené místo pro četbu svých oblíbených knih (verneovek, sebraných spisů Karolíny Světlé, militantní katolický časopis Vlasť…) uvedl kolínský hřbitov, který je upravený ve stylu lesoparku. Samotářská povaha Miloš Zemana a také nefungující rodinné zázemí mohlo být zdrojem jeho specifické „necitlivosti“, která se během jeho politické kariéry plně projevila a za níž je Miloš Zeman především na postu prezidenta ČR značně pranýřován. Jeho povahovou svéráznost posílilo také jeho studium na Střední ekonomické škole v Kolíně, kterou absolvoval v  letech 1959 – 1963.  

Při svém studiu byl jediným chlapcem ve třidě mezi samými děvčaty, což mu dávalo také pocit určité dominance. Školní zaměstnanci, spolužáci a další lidé, kteří s ním byli v té době v osobním kontaktu na něj vzpomínají jako na mimořádně nadaného a inteligentního studenta. Podle jiných zdrojů působil Zeman spíše namyšleně a nadutě. Samotný Miloš Zeman se o absolvované střední škole vyjádřil jako o instituci, která ho nijak zvlášť informačně neobohatila, neboť vychovávala „spíše jen ekonomické úředníky“.

Po maturitě  v roce 1963 nastoupil do svého prvního zaměstnání ve strojírnách Tatra Kolín na pozici pracovníka účtárny. Na určitou dobu se mu rozplynul sen o studiu na vysoké škole a musel se potýkat se všední, v mnoha ohledech stereotypní prací v účtárně. On sám tuto práci označuje jako „papírovou válku bez jakéhokoliv efektu“. To mělo také vliv na jeho despekt k byrokracii a úřednictvu jako takovému. Co bylo příčinou jeho nepřijetí na vysokou školu? Novinářka Marcela Jurková ověřila, že příčinou jeho nedoporučení k pokračování ve studiu na vysoké škole byl referát o Karlu Čapkovi. Zeman v tomto „osudovém“ referátu zdůraznil jeho Hovory s T. G. M, což se prostřednictvím jeho češtinářky, nadšené komunistky, doneslo řediteli školy.

Miloš Zeman zkrátka podcenil komplikovanost doby a na základě rozhodnutí školní rady mu bylo odepřeno doporučení k dalšímu studiu. Osud však nebyl k jeho touze po dalším vzdělávání až tak krutý. V roce 1965 mu bylo ze strany jeho zaměstnavatele Tatry Kolín umožněno studium na Národohospodářské fakultě vysoké školy ekonomické v Praze. Tuto vysokou školu studoval nejprve v dálkovém studiu, následně se mu díky svým úsporám z platu v účtárně podařilo v roce 1967 přejít na denní studium. Při studiích se mu podařilo najít také další zdroj financování svých studií. Nastoupil jako pomocná síla u profesora Pavla Hrubého. Zeman na něj v pozdějším období vzpomínal jako na osobnost, jež ho hodně ovlivnila.

Vstup i vyloučení z KSČM (léta 1968 – 1970)

V roce 1968 se stal členem Komunistické strany Československa. V následujícím roce 1969 se mu podařilo úspěšně odpromovat na VŠE Praha s diplomovou  prací na téma prognostiky (s názvem Futurologie a budoucnost). Také se podílel na založení Československé futurologické společnosti, která fungovala až do roku 1971 a následně byla režimem zakázaná. V roce 1968 se Miloši Zemanovi naskytla 1. možnost spolupráce se sociální demokracií. Od svého známého obdržel malý lísteček s přihláškou do této strany, avšak nikdo ze sociální demokracie na jeho zájem o členství nereagoval. V roce 1970 byl z KSČM vyloučen na popud prověrkové komise, což mělo představovat exemplární formu jeho potrestání za jeho nesouhlas se sovětskou okupací a výhrady vůči počínající normalizaci.

Miloš Zeman byl nejen vyloučen z KSČM, ale také na základě tohoto opatření přišel o řádné zaměstnání a následně se potýkal s otázkou hledání svého nového působiště. Snažil se hledat si zaměstnání, které by alespoň trochu odpovídalo jeho kvalifikaci a schopnostem. V této nesnadné situaci měl tak trochu štěstí a zásluhou „kvalitních“ přátel získal docela přijatelné místo. V roce 1971 se mu podařilo získat místo v tělovýchovném podniku s názvem Noctua, následně Sportpropag,  kde nastoupl do střediska výzkumu. Zde pracoval asi 10 let. Středisko, jež se zaměřovalo na výzkumy ohledně sportu a  tělovýchovy vedl sociolog Pavel Machotín. Ve stejném roce se oženil se svou ženou Blankou, spolužačkou ze střední školy. Následně se jim narodil syn David, který je nyní známým lékařem. Manželství s Blankou vydrželo necelých osm let a po rozvodu zůstal Zeman asi patnáct let v osamění bez partnerky. Zeman svůj rozvod komentuje jako uzavřenou epizodu bez bolestivých a traumatických míst.

Předrevoluční boj s komunistickým režimem (léta 1984 – 1989)

Rok 1984 byl pro osobní život Miloše Zemana opět komplikovaným mezníkem. Na popud ÚV KSČ bylo oddělení komplexního modelování zrušeno a Zeman zůstal opět bez oficiálního zaměstnání. Jako záminka byl použit protistranický sborník „Metodologické problémy společenskovědního výzkumu“. Naštěstí se mu poměrně rychle podařilo zajistit si zaměstnání u zemědělského podniku Agrodat. Jeho zájem o prognostiku neutuchal a o dva roky později – v roce 1986 se stává členem Světové prognostické společnosti (World Futures Research Society).  I milovaná prognostika se pro něj stala osudovým zájmem a po publikování článku „Prognostika a přestavba“ v Technickém magazínu byl potřetí propuštěn ze zaměstnání.

Sametová revoluce a vstup Miloše Zemana do vrcholové politiky

Jako spousta jiných občanů ČR a také významných osobností, jež se potýkaly s perzekucí ze strany režimu, se i Miloš Zeman účastnil protikomunistické demonstrace na Národní třídě dne 17. listopadu 1989. Po vzoru Václava Havla a jiných aktérů sametové revoluce vystupoval na demonstracích na Letné 25. listopadu 1989, besedoval v divadlech s herci a účastnil se setkání se studenty na vysokých školách. V roce 1990 také získal zaměstnání v Prognostickém ústavu ČSAV, čímž získal po letech možnost plně využít své intelektuální schopnosti a ve stejném roce také zahájil svou politickou kariéru na půdě Federální shromáždění jako člen Občanského Fóra.  V červnu 1990 došlo k jeho znovuzvolení a také se navíc stává předsedou rozpočtového výboru a členem předsednictva Federálního shromáždění.

V roce 1992 je opět zvolena na poslance Federálního shromáždění. Tentokrát již kandiduje za ČSSD, neboť porevoluční OF ukončilo svoji činnost pro názorové neshody jeho členů a došlo ke vzniku dalších stran.  Rok 1993 je pro Miloše Zemana velmi významný. Přinesl mu zajímavé změny v jeho osobním i pracovním životě. V únoru je zvolen do čela ČSSD. K jeho vstupu a angažování se v této straně výrazně přispěl i Václav Svoboda. ČSSD se v této době potýkala s finančními problémy a kauzami, které se nakonec podařilo zdárně vyřešit a ukončit. Funkci předsedy strany vykonával několik následujících let. Do jejího čela byl opakovaně zvolen ve volbách v roce 1995, 1997 a 1999. V roce 2001 již kandidaturu na post předsedy ČSSD odmítl s odůvodněním, že již svou stranu přivedl do pozice nejsilnější politické strany v ČR.

V jeho soukromí došlo také k zásadní změně. 2. srpna 1993 se také znovu oženil. Se svou novou ženou Ivanou se znal ze sekretariátu, kde se také poznali a sblížili. 1. ledna 1994 se jim narodila dcera Kateřina, která po absolvování gymnázia a zahraničních škol od roku 2016 pobývá a pracuje v Londýně.

Politická angažovanost Miloše Zemana a jeho zvolení prezidentem ČR

V letech 1996 – 1998 působil jako předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zde usiloval o rovnoprávnou spolupráci a souhru všech parlamentních stran, včetně dohody s ODS vedené Václavem Klausem, na základě tzv. opoziční smlouvy.

22.července 1998 byl zvolen za předsedu vlády ČR. V této funkci setrval až do 12. července 2002. Zastával tento úřad v nejednoduchém období celosvětové hospodářské krize, což se projevovalo poklesem hrubého domácího produktu a reálných mezd. Za jeho působení se podařilo následky hospodářské krize zmírnit, zvýšit výkon ekonomiky i celkovou životní úroveň obyvatelstva. Došlo také k poklesu inflace z 10 % na pouhá 3 %. Podařilo se více zprofesionalizovat armádu a také zvýšit důvěru zahraničních firem a zajistit příliv zahraničního kapitálu. Došlo k reformám ve státní správě, k privatizaci bankovního sektoru a snížení deficitu státního rozpočtu.  V roce 2002 již odmítl opět kandidovat na pozici předsedy vlády. Své rozhodnutí Zeman odůvodnil vyvedením ČR z hospodářské recese. Namísto toho se na popud příznivců a členů ČSSD začal zajímat o kandidaturu na post prezidenta ČR.

V následujícím roce se pokusil kandidovat na pozici prezidenta ČR. Jeho kandidatura však nebyla úspěšná a dalších 10 let tento důležitý úřad po svém zvolení vykonával Václav Klaus. Miloš Zeman se stáhl do ústraní na svou milovanou Vysočinu, kde setrvával jako starobní důchodce.

V roce 2007 ukončil svou činnost v ČSSD z důvodu naprostého nesouhlasu s vedením strany a politikou Jiřího Paroubka. O dva roky později zakládá Stranu Práv Občanů a v březnu 2010 je zvolen jejím předsedou. 

Od 8. března 2013 do současnosti (po svém znovuzvolení v letošním roce) vykonává funkci prezidenta ČR.

Miloš Zeman v roli spoluautora a publicisty

Miloš Zeman svou politickou kariéru také přehodnotil ve svých vydaných knihách. Mezi jeho vydané paměti, bibliografie, politické úvahy patří:

• Naše posttotalitní knize a její možná východiska – 1991 – soubor politických postojů a názorů.
• Varovná prognostika – kniha, která v roce 1991 nevyšla – 1998 – kniha, jež čtenáře obeznamuje s varovnou prognostikou a snaží se odhadnout, co se bude dít v blízce vzdálené budoucnosti.  
• Kdo je Miloš Zeman –1998 – spoluautorem knihy je Josef Brož – jedná se o bibliografii psanou formou rozsáhlého rozhovoru, který Miloš Zeman poskytl v dubnu a květnu roku 1998 v Poslanecké sněmovně ČR.
• Zpověď bývalého prognostika – 1998 – jedná se o další knihu napsanou stylem rozhovoru se žurnalistou, v níž Zeman obhajuje svou vědeckou – publicistickou činnost. 
• Jak jsem se mýlil v politice – vydáno v roce 2005 –  je zde popsáno porevoluční působení Miloše Zemana.
• Vzestup a pád české sociální demokracie – 2006 – kniha, v níž Zeman otevřené hovoří o svém působení v ČSSD. Popisuje zde problémové okamžiky, zejména problémy v oblasti finanční, korupci, touhu po osobní moci a další, s nimiž se ČSSD svého času potýkala.
• Zpověď informovaného optimisty – 2012 – jedná se o další knižní rozhovor s Milošem Zemanem, tentokrát v podání novináře Petra Žantovského.
• Moje Vysočina – 2016 – opět spoluautorské dílo, na jehož vytvoření se podíleli Karel Beneš a Bohumil Eichler svými fotografiemi a Miloš Zeman je doplnil svými postřehy a komentáři.

Zdroje:

• http://www.zemanmilos.cz/cz/t/zivotopis.htm
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Kate%C5%99ina_Zemanov%C3%A1
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Vl%C3%A1da_Milo%C5%A1e_Zemana
• https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/milos-zeman-7019
• Kdo je Miloš Zeman – Josef Brož, Miloš Zeman, 1998 – Petr Rybka, by arrangement wit Rybka Publishers, 1998
• Miloš Zeman: Příběh talentovaného pragmatika Intelektuál válčí s intelektuály – Lubomír Kopeček, 2017 – Barrister & Principal Publishing, z. ú., 2017