NP Hortobágy se nachází ve východním Maďarsku, přibližně mezi řekou Tiszou a městem Debrecen. Zároveň se také nachází na seznamu světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní krajina, kam patří stepní část s tisíciletou tradicí domestifikace šedého skotu, vodních buvolů, ovcí racka, kudrnatých prasat mangalica a koní nóniusz. Hřebčín Máta (Mátai Ménes) má 300 letou tradici chovu.
Biosférická rezervace UNESCO byla vyhlášena na ochranu vodního ptactva, jak migrujícího, tak hnízdícího. V NP Hortobágy bylo zaznamenáno 340 druhů ptáků, ze kterých zde 160 druhů trvale hnízdí. Symbolem NP Hortobágy je jeřáb šedý, jehož 70-100 tisícová hejna se zde ročně na podzim zastavují k odpočinku při své migrační pouti na jih. Například letošní „festival jeřábů“ se v NP Hortobágy uskuteční 17. října. Největším hnízdícím ptákem je drop velký, největší evropský pták a jeden z nejtěžších létajících ptáků světa.
Podél dřívějších obchodních a solných cest křižujících stepní pláně byly vždy po 10-12 km vystavěny zájezdní hostince – csárdy. Některé z nich jsou stále návštěvníkům k dispozici a nabízejí tradiční pokrmy. Zejména jsou známé produkty místního bio chovu šedého skotu a prasat mangalica. Toto vepřové maso se vyznačuje velmi nízkým obsahem cholesterolu a tuku a kudrnaté rezavé, černé a bílé mangalice se kromě Maďarska chovají jen na několika málo místech v Rakousku a ve Švýcarsku.
Malá obec Hortobágy
Pastevci se rozdělovali do 4 hierarchických skupin: nejvyšší příčku zaujímali pastevci koní, následovali pastevci skotu, ovcí a na nejnižším místě byli pastevci prasat. Mezi typické druhy pro dnešní maďarskou pusztu patří šedý maďarský skot, rohatá ovce „racka“ a kadeřavé prase „mangalica“. Dále je puszta bohatá zejména na vodní ptactvo.
Malá obec Hortobágy je správním centrem stejnojmenného národního parku. Nachází se zde rovněž unikátní záchranná stanice pro poraněné a nemocné ptactvo, tzv. ptačí nemocnice, pastýřské muzeum a Puszta ZOO s místními domestikovanými druhy zvířat. Historickou dominantou obce je kamenný devítiobloukový most z roku 1827, kdy nahradil dřívější most dřevěný. Hortobágyská „csárda“ (venkovské pohostinství) slouží pocestným již od roku 1699, dnešní podoba je ve stylu venkovského baroka.
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.
Dobrý den,
Chystáme se na dovolenou do Maďarska, konkrétně do Puszty. Na základě Vašeho článku mi dovolte dotaz, zda je tato oblast vhodná i pro hendikepované, konkrétně dcera chodí s chodítkem, tak jestli se dá alespoň částečně prochodit i s ní? Děkuji mnohokrát za Váš názor
I have to thank you for thhe effokrts yoou have puut inn pennihg this site.
I’m hoping to see the samme high-grade conmtent bby yoou later on aas well.
In truth, yyour creative writig abilities has motivated mme to get mmy own, personal site noww 😉