Kutná Hora a její (nejenom) církevní památky

Malebná krajina Kutné Hory inspirovala J.K. Tyla k napsání písně Kde domov můj. Četné architektonické památky zase připomínají bohatou historii města, která se datuje již od raného středověku. Historické jádro Kutné Hory, s členitou městskou zástavbou a nádhernými církevními památkami, spadá od roku 1995 plným právem pod ochranu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Monte Carlo středověku – i tak bývá Kutná Hora někdy nazývána. Ve druhé polovině 13. století zde byly odkryty bohaté stříbrné doly a jejich význam se brzy rozrostl daleko za hranice regionu. Ve středověku patřilo město díky svému bohatství mezi nejvýznamnější středoevropské metropole, ve kterých se mísily nejrůznější kulturní vlivy. Právě na tuto dobu odkazují unikátní gotické stavby s patrnými kosmopolitními prvky.

Církevní památky Kutné Hory

Na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány hned dvě kutnohorské církevní stavby; pozdně gotických chrám svaté Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, někdy nesprávně nazývaný katedrálou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele

Kostel je o dvě století starší. Byl založen v roce 1142 jako cisterciácký klášterní kostel. Jeho plné jméno zní Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Byl dvakrát téměř zničen a vystavěn znovu od základů. Proto v jeho architektuře převážil vliv gotický, i když vnitřní a zčásti i vnější výzdoba pochází z doby barokní.

Sedlecký kostel se kromě unikátní architektury může pochlubit i dalšími zajímavosti. Tou první je nejstarší gotická církevní monstrance na světě, která byla objevena náhodou při jedné z pozdějších rekonstrukcí kostela. Monstrance je k vidění pouze o významných církevních svátcích. Zato Kostnice v podzemní kapli kostela je návštěvníkům otevřená celoročně. Vznikla po zrušení místního hřbitova na konci 15. století. Ostatky více než 40 000 mrtvých byly s pietou přeneseny do interiéru kostela a postupně vytvořily unikátní výzdobu vnitřní kaple.

Náš tip: Víte, kde najdete ještě větší Kostnici v ČR? Stačí navštívit Nížkov na Vysočině.

Chrám svaté Barbory

Chrám svaté Barbory nebo také Svatoborský chrám dali kutnohorští patricijové vystavět v roce 1388. Jejich pohnutky byly čistě světského charakteru, neboť toužili po rozsáhlém a zdobném chrámu, který by svou velkolepostí snadno překonal blízký Sedlcký kostel. Původně mělo jít o chrám trojlodní, ale do architektonických plánů byly velmi brzy přidány dvě další chrámové lodě. Na stavbě se podílela celá řada vynikajících architektů, mezi ty nejznámější patří Jan Parléř, Benedikt Rejt či Matyáš Rejsek.

Měli byste vědět: Jan Parléř byl synem známého stavitele Svatovítské katedrály Petra Parléře. Právě on se stavbou Chrámu sv. Barbory započal. Jeho vizi, inspirovanou stylem francouzských gotických katedrál, po odeznění husitských válek (během nichž byla stavba na téměř šest desítek let přerušena) dokončili jiní.

Vnitřní jádro chrámu je obestavěno bohatým věncem přilehlých kaplí ve stylu slavných francouzských katedrál. Kromě lomené gotické klenby se chrám může pochlubit také síťovou žebrovou klenbou, bazilikálně řešenými okny a bohatou pozdněgotickou výzdobou.

Není ovšem bez zajímavosti, že tato stavba nebyla nikdy zcela dokončena. Jak těžba stříbra v okolních dolech klesala, docházely i volné finanční prostředky. Poslední část soulodí, která měla celou stavbu obohatit možná až o šest dalších klenebních polí, tak zůstala jen na papíře.

A co během návštěvy této nádherné památky určitě nevynechat? Rozhodně pozdně gotické fresky s báňskou tématikou, a to zejména v Hašplířské kapli, byť některé z nich najdeme i v jiných kaplích chrámu. Mincovní kaple zase ukazuje, jakým způsobem zde byly ve středověku raženy mince. A milovníci exotiky by rozhodně měli navštívit Smíškovskou kapli, kde na ně bude z malířské výzdoby shlížet třeba král Šalamoun, královna ze Sáby nebo vidění Tiburtské Sybily. Malby velmi dobře reflektují soudobou italskou produkci, takže snadno uvěříte, že se právě nacházíte v některém z vyhlášených italských chrámů nebo kostelů.

Historické městské jádro Kutné Hory

Díky přírodnímu bohatství se z původně hornického městečka stala malebná městská zástavba s množstvím uměleckých stylů. Barokní domky tu stojí vedle domů gotických a renesančních. Čilému stavebnímu ruchu nezabránilo ani hustě poddolované podloží, které později městské jádro silně ohrožovalo. V roce 1961 získala Kutná Hora statut Městské památkové rezervace a jako taková byla později zahrnuta i do programu UNESCO.

V letech 2009-2011 prošel celý městský komplex kompletní rekonstrukcí, která odhalila řadu vnitřních i vnějších zdobných prvků a zpřístupnila část staveb návštěvníkům. Kromě domů a jejich průčelí byly zrekonstruovány a co nejlépe historicky zpodobněny i ulice, náměstí a parky.

Kam na výlet v okolí? Určitě nesmíte vynechat hrad Vlašský Dvůr

Byl založen už ve 13. století a to Václavem II. Původně šlo o jednoduchou kamennou pevnost, sloužící zejména jako sklad stříbrné rudy, ovšem už o století později prošel poměrně náročnou rekonstrukcí. Aby, ne, když se právě do něj rozhodly zodpovědné autority umístit centrální mincovnu Českého království. Ano, právě tady vznikaly legendární pražské groše.

V 16. století byl ovšem hrad Vlašský Dvůr prohlášen za neobyvatelný a pomalu chátral až do 19.století, kdy celý objekt koupilo město. Opravená budova velmi brzy začala hostit radnici a dívčí a měšťanskou školu. Dnes tu najdete Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory a Galerii Felixe Jeneweina.