Obsah
Jezero Balchaš (Balkaš) v Kazachstánu má průměrnou rozlohu 18,200 km2. Plocha jezera však během let značně kolísá (zhruba mezi 15,600 – 23,400 km2), protože jezero je bezodtoké a srážky jsou posledních 100 let značně nepravidelné.
Hladina jezera kolísá i během jedné sezóny až o tři metry (sezónní průměr je 1,6 metru). Maximální délka jezera je 605 kilometrů. Povodí jezera zahrnuje plochu 413,000 km2 – z toho asi 85% je na území Kazachstánu a 15% na území Číny.
Řeka Ili dodává jezeru Balchaš 3/4 vody
Toto dlouhé a úzké jezero je Sarymským poloostrovem rozděleno na dvě téměř oddělené části. V nejužším místě je zde jezero široké jen 3,5 kilometru a vody obou částí jezera se spolu téměř nemísí.
Maximální šířky dosahuje jezero v západní části (74 kilometrů), ve východní části je značně užší a šířka se pohybuje mezi 9-19 kilometry. Největší hloubka jezera (východní část) je 26 metrů, střední hloubka je však pouhých šest metrů!
Západní část jezera
Západní část jezera je široká a mělká, a protože do ní ústí poměrně významná řeka Ili, pramenící ve vysokých čínských horách, je zde voda téměř sladká – její salinita je kolem 1‰. Jezero sice leží ve velmi suché oblasti (průměrné roční srážky jsou kolem 150-200 mm), avšak vzhledem k tomu, že řeka Ili má ledovcový režim odtoku, je nejvyšší stav vody v jezeře na přelomu června a července. Řeka Ili celkově dodává přibližně tři čtvrtiny celoročního přísunu vody do jezera.
Jezero Balchaš ze satelitu. Foto: http://en.wikipedia.org
Východní část jezera
Zato východní část jezera, užší a hlubší, postrádá významný přítok a voda je proto slabě slaná. Její průměrná salinita se pohybuje kolem 6‰ (pro srovnání – průměrná salinita mořské vody je kolem 35‰, salinita většiny slaných jezer je však podstatně vyšší – například Mrtvé moře má salinitu kolem 300‰, čili zhruba padesátkrát vyšší než východní Balchaš!). Do východní části jezera sice ústí několik řek, ty však v létě často úplně vyschnou a do jezera pak ani nedotečou.
Klima v okolí Balchaše je suché a výrazně kontinentální. Jsou zde poměrně studené zimy, a proto Balchaš zamrzá v průměru 140 dní v roce. Žije v něm mnoho druhů ryb (kromě původních druhů se tu daří i sladkovodním rybám, které zde byly vysazeny – například kapři, okouni, candáti, líni). Na řece Ili leží významná Kapčagajská přehrada (1400 km2). Část vody z řeky Ili se využívá k zavlažování. Počet obyvatelstva pak roste zejména v čínské části povodí a panují obavy, aby se neopakovala stejná tragédie, jako v případě Aralského jezera. Toto kdysi čtvrté největší světové jezero už totiž z větší části vyschlo právě díky nadměrnému odběru vody z jeho přítoků Amudarji a Syrdarji.
Zdroje:
- Země, Praha, Euromedia Group – Knižní klub, 2004 (Encyklopedie, v originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)
- http://cs.wikipedia.org
- http://en.wikipedia.org
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.
Dneska žádný článek? Nevídané! Začínám se vážně obávat o Vaše zdraví…
Super informace dík
A to je vše ja chci vědět proč je z jedné strany solné a z druhé sladkovodní.
Možná je to moje chyba,ale sarymský poloostrov nemohu nikde zalézt,prostě jakoby neexistovalo a spíš se píše,že se odděluje průlivem uzynaral 😉
Název Sarymský poloostrov je starší, bude tedy zřejmě ruský. Nový název tohoto poloostrova (patrně kazašský) je Saryesik. V Kazachstánu bylo po roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, mnoho zeměpisných názvů změněno, „pokazašštěno“. Tak například dnešní Almaty se dříve jmenovalo Alma-Ata. Podobný problém je prakticky u všech názvů na území bývalého SSSR mimo Rusko (srovnej například minulou a dnešní trankripci některých názvů měst na Ukrajině). U nás jsou zažité minulé, tedy poruštěné názvy, zatímco ty nové prakticky nikdo nepoužívá (v češtině tedy říkáme Kyjev a ne Kijiv, Taškent a ne Toškent, Baku a ne Baki).
ahoj chtěl chtel bych vědět jestli podel řeky Ili jestli fauna a flora je na přežití ( voda a fauna která nám dává živiny na přežití myslím tím ovoce a rostliná potrava … Arigato za vaše přispěvky a komentáře 🙂