Holešov a památky židovské kultury – víte, jaký unikát se tu skrývá?

Pokud bychom měli vyjmenovat nejvýznamnější židovské památky v ČR, většina z nás by skončila u pražských židovských synagog – Staronové nebo Španělské. A to je rozhodně škoda, protože právě v moravském Holešově najdete památky přinejmenším stejně zajímavé.

Málokdo například ví, že jeden z dvaceti nejvýznamnějších Židů světa žil a působil právě tady (byť se zde nenarodil). A kde bychom našli jedinou zachovalou synagogu tzv. polského typu v Evropě? Ano, samozřejmě a tady. A to zdaleka nejsou všechny zajímavosti, kterými se Holešov pyšní. K vidění je tu toho mnohem víc.

Velká židovská komunita, o které dnes prakticky nikdo neví

Když v roce 1454 vyloučil Ladislav Pohrobek Židy ze všech královských měst na Moravě, musela si řada obyvatel najít nové místo k životu. Jedna z voleb padla právě na Holešov, kde postupně vznikla čtvrtá největší (co do velikosti) židovská obec na Moravě. V jednu chvíli tvořili dokonce Židé přibližně třetinu všech obyvatel města. Právě tento fakt dal vzniknout mnoha významným památkám, o kterých dnes budeme mluvit.

Všechno to začalo starou synagogou

Už v 15. století zde vyrostla první židovská synagoga – ovšem ze dřeva, jak bylo v tehdejším stavitelství zvykem. Na svém místě však nestála dlouho, už v roce 1560 ji kompletně zničil rozsáhlý požár. To však zdejší obyvatele na kolena rozhodně nesrazilo – naopak. Na jejím místě prakticky okamžitě vyrostla nová, tentokrát už kamenná. Co jí pochybilo na vnějším vzhledu (dodnes jde prakticky o obyčejnou „kostku“, tvářící se pokud možno v okolní městské zástavbě maximálně nenápadně), to jí bylo vynahrazeno na bohatě zařízených interiérech. Jak významná tato nevšední konstelace byla, se dozvíte později.

Dominantou celého prostoru je velká přízemní modlitební místnost. Dominuje jí velké pódium – bima – vyvedené ve tvaru jakéhosi altánku. Jde o nádhernou ukázku jemného kovářské umění z 18. století. Nejde o původní součást vybavení, to zmizelo spolu s novou synagogou, o které bude ještě řeč. Pódium sem bylo přesunuto po zániku židovské obce v nedalekých Dřevohosticích.

Židovské mše přístupné veřejnosti se zde konají pouze během jednoho týdne v roce – v Týdnu židovské kultury, probíhajícího v červenci. Za červeným, zlatě vyšívaným závěsem, se pak ukrývá Tóra.

Vystoupit lze po schodišti i do bývalé ženské galerie, kde se dodnes zachovaly zlomky původních hebrejských textů, doplněné nádhernými malbami na okrajích. A pokud vystoupíte ještě o patro výše do místnosti, sloužící původně jako židovská škola, můžete obdivovat i půvabně zdobený dřevěný strop z 18. století se zvířecími, květinovými a ovocnými motivy.

V obou místnostech je pak dnes umístěna rozsáhlá expozice na téma Židé a Morava, jež vás seznámí s nejvýznamnějšími památkami na Moravě, spjatými s židovskou obcí.

Stará, ale vlastně Šachova synagoga

Oficiální název staré synagogy zní Šachova. Byla pojmenována podle významného židovského učence rabína Šabbataje Ben Meria ha-Kohena (1621-1663), známějšího však pod hovorovou přezdívkou Šach. Narodil se původně v Litvě, odsud však musel uprchnout a po několika peripetiích se usadil právě v Holešově. Dodnes platí za významného židovského učence a mudrce. Mimochodem svou přezdívku Šach získal už ve svých 24 letech a vděčí za to knize Siftej Cohen, pojednávající o židovském soudnictví a právu. A právě první písmena jejího kompletního jména mu vytvořila přezdívka SzaCH – respektive Šach, hovorově psáno.

Kromě autorství mnoha knih je Šabbataj Ben Meria ha-Kohen zapsán zlatým písmem i v historii Holešova, kde významně přispíval k pozitivnímu obrazu židovské obce – dodnes je řazen mezi 20 nejvýznamnějších osobností židovské kultury vůbec. Zemřel v pouhých 42 letech a jeho impozantní hrobku najdete na místním židovském hřbitově.

Nenápadný vzhled Šachovu synagogu zachránil před nacisty

A proč vlastně Stará synagoga? Inu, protože v v roce 1893 přestala svými kapacitami stačit a vedle ní byla postavena nová. I když se ani Holešovu nevyhnulo několik pogromů, neměly tak velký dopad jako v jiných městech, takže v 19. století tu žilo více než 1 700 židovských obyvatel. Stará synagoga se proměnila v byty a skladiště. A právě to, spolu s jejím nenápadným exteriérem, vedlo k tomu, že ji Němci v roce 1941 jednoduše přehlédli. Nově postavenou synagogu vypálili a ruiny zlikvidovali, nenápadné „kostky“ v jejím sousedství si však nikdo nevšiml.

Dnes lze model Nové synagogy obdivovat právě na výstavě Židé a Morava. Bohužel vlivem holocaustu židovská obec v Holešově zanikla a dnes tu žije jen několik „synů židovských otců.“ Ti však bohužel nejsou považováni za Židy, protože židovská víra se dědí po matce.

U Vchodu do Šachovy synagogy dnes stojí pomník, v němž jména všech zemřelých najdete, spolu s několika artefakty z původního židovského města. A jen stěží zde budete sami. Do Holešova totiž míří ortodoxní židé z Německa, Izraele ale i USA.

Na návštěvu na židovský hřbitov v Holešově

První písemná zmínka o něm pochází z roku 1606, nejstarší zachovalý náhrobek však nese letopočet 1647. Celkem jich tu najdete přes 1500, takže hledání toho nejstaršího může být docela zajímavou adrenalinovou zábavou (s přihlédnutím k pietě tohoto místa).

Hrobku rabína Šacha však nepřehlédnete. A najít tu můžete třeba i hrobku rodičů Rudolfa Jelínka, zakladatele lihovaru a známé slivovice z Vizovic. Hřbitov je přístupný zcela zdarma, do synagogy stojí vstupné pro dospělého 90 Kč. Otevřena je po celý rok, ovšem od listopadu do března je nutné si prohlídku předem rezervovat.

Jak se Vám líbí tento článek?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.