Hlavní města Austrálie, Oceánie a Antarktidy

Od | 6 dubna, 2023

Obsah

   Termín „město“ je v případě některých území v Oceánii hodně nadneseným významem. Vždyť některé „metropole“ mají jen několik set obyvatel! Někdy se proto spíše používá termín „správní středisko“.

Austrálie a Oceánie – nezávislé státy

V současné době (červen 2008) je v Austrálii a Oceánii 14 nezávislých států.

Austrálie – Canberra

Fidži – Suva

viti-levu-07-suva-stridani-strazi-pred-prezidentskym-palacem.jpg

Suva – střídání stráží před prezidentským palácem.

Kiribati – Tarawa (Bairiki)

  • Kiribati je jeden z nejmenších států světa(811 km2), avšak pokud by se počítala mořská rozloha (cca 5,000,000 km2), bylo by Kiribati sedmou největší zemí světa. Hlavní město Tarawa leží na stejnojmenném atolu. Starší prameny uvádějí i další název tohoto města, Bairiki, které leží na jednom z ostrůvků atolu Tarawa.

Marshallovy ostrovy – Majuro

  • Majuro je nejčastěji používaný název hlavního města Marshallových ostrovů a leží na stejnojmenném atolu (Majuro). Jiný často používaný název je Dalap-Uliga-Darrit. Tento bizarní trojjediný název hlavního města je odvozen z názvů tří ostrůvků, které jsou navzájem pospojované a tvoří atol Majuro. Vládní úřady sídlí v Dalapu.

Mikronésie – Palikir

  • Celý název státu je Federativní státy Mikronésie. To je sice delší, zato však přesnější označení, protože termín „Mikronésie“ se používá nejen pro název státu, ale i pro název oblasti v Oceánii, která je rozlehlejší než samotný stát Mikronésie. Někdy je však za hlavní město označována i Kolonia. Ta leží na stejném ostrově jako hlavní město Palikir (ostrov Pohnpei). Vzdálenost obou měst je pouhých 8 kilometrů.

Nauru – Yaren

  • Nauru má rozlohu pouhých 21 km2. Je to třetí nejmenší stát světa a nejmenší republika na světě. Hlavním městem je fakticky Yaren, i když hlavní město není oficiálně určeno. Města v našem slova smyslu na ostrově vlastně ani neexistují a Yaren je název distriktu na jihozápadě ostrova, kde sídlí parlament.

Nový Zéland – Wellington

Palau – Melekeok

  • Melekeok (na ostrově Babelthuab) je nově vystavěné hlavní město Palau, do kterého se postupně přesouvají vládní úřady z bývalé metropole Kororu (na ostrově Koror).

Papua – Nová Guinea – Port Moresby

Samoa – Apia

  • Do roku 1997 se tento stát oficiálně nazýval „Západní Samoa“.

Apia - zátoka Apia Harbour

Šalomounovy ostrovy – Honiara

Tonga – Nuku’alofa

Tuvalu – Funafuti (Vaiaku)

  • Hlavní město Tuvalu (čtvrtý nejmenší stát světa, 26 km2) se nazývá buď Vaiaku, nebo Funafuti podle stejnojmenného ostrova, na kterém leží. Rozloha atolu Funafuti je pouhých 5 km2

Vanuatu – Port Vila

  • Též se používá název Port-Vila (s pomlčkou) nebo zkrácený název Vila.

Obrazek

Port Vila – graffiti, zobrazující domorodé tance.

Austrálie a Oceánie – závislá území

Americká Samoa – Pago Pago

  • Americká Samoa leží ve východní části souostroví Samoa (dříve Plavecké ostrovy). Má status teritoria (vnějšího území) USA.

Ashmore and Cartier – (žádné)

  • Neobydlené ostrůvky o celkové rozloze 5 km2, ležící mezi Austrálií a Jávou. Území má status australského teritoria. Na ostrovech se nacházejí přírodní rezervace.

Cookovy ostrovy – Avarua

  • Cookovy ostrovy jsou samosprávným územím Nového Zélandu (Nový Zéland odpovídá pouze za obranu a zahraniční politiku).

Francouzská Polynésie – Papeete

  • Zámořské společenství (zkratka COM) Francie. Hlavní město Papeete leží ne nejvýznamnějším ostrově Francouzské Polynésie, Tahiti.

Obrazek

Tržnice v Papeete

Guam – Hagåtña (Agana)

  • Teritorium USA a jedna z nejvýznamnějších amerických vojenských základen v Tichomoří. Z fyzickogeografického hlediska je ostrov Guam součástí souostroví Mariany, avšak má jiný status než zbytek souostroví (Severní Mariany – patří rovněž USA, viz níže). Kromě uvedených názvů hlavního města se lze setkat i s přepisem Agaña.

Hawaii (Havajské ostrovy) – Honolulu

  • Hawaii (Havajské ostrovy) není závislé území, nýbrž plnohodnotnou součástí území USA. Hawaii je zatím posledním, 50. státem USA – do Unie vstoupil v roce 1959. Je jediným státem USA ležícím v Oceánii a rovněž jediným státem USA, kde je vedle angličtiny i druhý úřední jazyk – havajština, jazyk původních obyvatel.

Midway –  (žádné)

  • Midway a další neobydlené ostrovy v Tichomoří, patřící USA, jsou spravovány společně jako „United States Pacific Island Wildlife Refuges“ a mají tedy status přírodní rezervace. Všechny ostrovy jsou především významnými hnízdišti ptáků, některé z nich však občas využívá i armáda. Stálé obyvatelstvo ani města na ostrovech nejsou. Jediní lidé, vyskytující se na ostrovech, jsou vojáci a přírodovědci. Nejznámější ze všech jsou jednoznačně ostrovy Midway (Midway Islands), a to především díky nejslavnější námořní bitvě druhé světové války v Tichomoří (červen 1942), která znamenala definitivní obrat ve válce ve prospěch USA. Atoly Midway navazují na Havajské ostrovy (leží přibližně na severozápad od hlavní skupiny ostrovů) , jsou však od území Hawaie administrativně odděleny. Dalšími ostrovy se stejným statutem jako Midway (United States Pacific Island Wildlife Refuges) jsou Baker Island, Howland Island, Jarvis Island, Johnston Atoll, Kingman Reef a  Palmyra Atoll. Všechny tyto ostrovy jsou bez stálého obyvatelstva a všechny leží (s výjimkou Midway) na jih od Havajských ostrovů.

Niue Alofi

  • Niue (též někdy nazývané Divošský ostrov) je samosprávné území ve volném společenství s Novým Zélandem. Jedná se o téměř nezávislý stát, kde Nový Zéland odpovídá pouze za obranu a zahraniční věci. Alofi nelze ani nazvat městem, má kolem 900 obyvatel.

Norfolk – Kingston

  • Norfolk, bývalá trestanecká kolonie, má nyní status samosprávného australského teritoria. Celé území, skládající se z hlavního ostrova Norfolk a několika sousedních ostrůvků, má pouhých 2,000 obyvatel, kteří jsou vesměs potomky vzbouřenců z lodi Bounty.

Nová Kaledonie – Nouméa

  • Nová Kaledonie má v rámci francouzských území speciální status pod názvem „společenství sui generis“. V praxi to znamená, že Nová Kaledonie má vyšší stupeň autonomie než „zámořská společenství“, není však součástí Francie. Referendum v roce 1998 odmítlo nezávislost ostrova, další referendum je plánováno na rok 2014.  Nouméa je na tichomořské poměry velké město – má kolem 75,000 obyvatel.

Obrazek

Katedrála svatého Josefa a marina v Nouméa

Ostrovy Korálového moře – (žádné)

  • Neobydlené ostrůvky u severovýchodního pobřeží Austrálie o celkové rozloze 3 km2. Nestálé obyvatelstvo tvoří v současnosti pouze zaměstnanci meteorologické stanice. Ostrovy Korálového moře (Coral Sea Islands) jsou australským teritoriem.

Pitcairnovy ostrovy – Adamstown

  • Pitcairnovy ostrovy (Pitcairn Islands) se skládají z obydleného ostrova Pitcairn a několika neobydlených ostrůvků v „blízkém okolí“ (v „blízkém“ na tichomořské poměry). Počet obyvatel hlavního a jediného „města“ Adamstownu se poměrně výrazně mění. V červenci 2007 tu žilo 48 obyvatel, vesměs potomků vzbouřenců z lodi Bounty. Po jednom z nich, Adamsovi, byla osada pojmenována. Ostrovy mají status „zámořského území Spojeného království“ (overseas territory of the UK).

Obrazek

Základní škola v Adamstownu

Severní Mariany – Saipan

  • Hlavní město Saipan (též dříve nazývané Garapan) leží na ostrově Saipan. Severní Mariany jsou „volně přidruženým státem USA“ podobně jako Portoriko.

Tokelau – Fakaofo (neoficiálně)

  • Jedna z nejmenších zemí světa (10 km2, necelých 1,500 obyvatel), skládající se ze tří korálových atolů. Nejdůležitější z nich se jmenuje Fakaofo. Hlavní město však není oficiálně určeno. Tokelau má status samosprávného teritoria Nového Zélandu.

Velikonoční ostrov – Hanga Roa

  • Velikonoční ostrov (angl. Easter Island,  špan. Isla de Pascua, polynésky  Rapa Nui) je jedním z nejosamělejších obydlených území na světě. Od břehů Chile je vzdálen 3,600 km, od ostrova Pitcairn necelých 2,100 km. Velikonoční ostrov je administrativně přímou součástí Chile a není tedy závislým územím v pravém slova smyslu.

Obrazek

Hanga Roa, hlavni a jedine mesto Velikonocniho ostrova pri pohledu z more

Wake – (žádné)

  • Neobydlené teritorium USA bez stálého obyvatelstva, ležící západně od Havajských ostrovů. V současnosti je využíván jako letecká a raketová základna armády USA.

Wallis a Futuna – Mata-Utu

  • Wallis a Futuna má status „zámořského společenství Francie“ (zkratka COM). Území se skládá z několika ostrůvků, ležících severovýchodně od Fidži. Hlavní město Mata-Utu má asi 1,000 obyvatel.

Antarktida – závislá území

Přímo v Antarktidě v současné době nejsou žádné nezávislé státy a s výjimkou několika  neobydlených ostrovů ani žádná závislá území. V roce 1959 byla podepsána Antarktická smlouva, která vešla v platnost v roce 1961 a v roce 1991 byla prodloužena. Tato smlouva prohlásila celé území Antarktidy (za hranici Antarktidy pro účely této smlouvy byla určena 60. rovnoběžka jižní šířky) za přírodní rezervaci a demilitarizované území. Signatářské státy se sice touto smlouvou nevzdaly definitivně svých územních nároků v Antarktidě (svých „sektorů“), nicméně tyto nároky byly smlouvou zmrazeny.

V současnosti tak území v Antarktidě na jih od 60. stupně jižní šířky neovládá žádná země. Stálé obyvatelstvo není v Antarktidě žádné, nestálé tvoří obyvatelé vědeckých stanic. Uprostřed léta (prosinec až únor) pracuje v Antarktidě až 4,000 vědců, v zimě však jejich počet klesá na tisícovku. Pokud bychom měli zcela neoficiálně udělit titul „hlavního města Antarktidy“ některé základně, byla by to určitě americká základna McMurdo na Rossově ostrově. Ta má kapacitu až 1258 osob a je daleko největší základnou v Antarktidě. Na základně je přístav a tři přistávací dráhy pro letadla (dvě sezónní a jedna celoroční) a přes 100 budov. Ačkoliv McMurdo Station jistě není klasickým městem, svým vzhledem a počtem obyvatel připomíná město určitě víc než některé vesnice v Tichomoří, honosící se titulem „hlavní město“.

Závislá území v Antarktidě se tedy vesměs nacházejí na sever od 60. rovnoběžky. Jedná se o ostrovy, které se geograficky řadí do Antarktidy, nevztahuje se však na ně platnost Antarktické smlouvy. Všechna tato území jsou neobydlená, tudíž nemají žádná hlavní města.

Bouvetův ostrov (Bouvetøya)

  • Norské teritorium v jižním Atlantiku.

Francouzská jižní a antarktická území (Terres australes et antarctiques françaises, zkratka TAAF)

  • Neobydlené území, skládající se z několika skupin ostrovů. Má status „zámořského teritoria Francie“ (nižší status než „zámořské společenství“). Tento nesourodý administrativní útvar se skládá ze čtyř skupin ostrovů. Amsterdam a Svatý Pavel, Crozetovy ostrovy a Kergueleny řadíme k Antarktidě, zatímco Roztroušené ostrovy patří geograficky do Afriky. Na ostrovech je několik vědeckých a meteorologických stanic, na kterých dohromady v průměru přebývá asi 200 pracovníků, z toho nejvíce, asi 70, na základně Port-aux-Francais na ostrově Kerguelen.

Heard a McDonald (Heard Island and McDonald Islands)

  • Neobydlené ostrovy. Mají status australského teritoria a nachází se zde významná přírodní rezervace.

Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy – (South Georgia and the South Sandwich Islands)

  • Zámořské území Spojeného království (overseas territory of the UK), spravované z Falklandských ostrovů. Stejně jako na Falklandy si na ně dělá nárok i Argentina. Funkci hlavního „města“ plní Grytviken, původně velrybářská osada. Někdy se Grytviken též nazývá King Edward Point podle zdejší vědecké stanice, která leží asi kilometr od „centra“.  V Grytvikenu žije celoročně sotva 20 lidí (vědci) a v létě, v turistické sezóně, zde počet obyvatel dočasně naroste díky turistickému ruchu, nicméně toto osídlení se stěží dá považovat za stálé obyvatelstvo.

Obrazek

Kostel v Grytvikenu byl dokončen v roce 1913 a je jedním z nejjižnějších kostelů  světa. Dodnes slouží svému účelu a občas se tu i uzavírají sňatky! (naposledy v roce 2006) 

Počty nezávislých států – celkový souhrn (stav v červenci 2011)

1.Afrika                                  54 nezávislých států

2.Asie                                     48

3.Evropa                                 45

4.Severní Amerika                   22

5.Austrálie a Oceánie               14

6.Jižní Amerika                        13

7.Antarktida                              0

  Svět – celkově                    196 (včetně Kosova a Taiwanu).

3 thoughts on “Hlavní města Austrálie, Oceánie a Antarktidy

  1. Jan Podaný

    Petře, občas s hlavními městy na ostrůvklách mám problém. A nejen já, ale sami obyvatelé. Tak ještě nabízím ke Kiribati, že hlavním městem by mohlo být i Bairiki.

  2. Petr D

    Ahoj Honzo, máš pravdu, je to ostatně napsáno v poznámce pod Kiribati. Ono u hlavních „měst“ Tichomoří jsou často dva názvy, často se to nazývá podle názvu ostrova a ještě se občas někde s hlavním městem „hýbe“. Já teď navštívil hlavní „město“ Jižní Georgie (což pravda není Tichomoří) a to má taky dva názvy. V mapách i ve „městě“ (20 nestálých obyvatel)je všude název Grytviken, ale ve starších zdrojích a na oficiálním celním razítku je název King Edward Point. Podobně to asi bude i v tom Tichomoří…

  3. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.