Hlavní města Asie

   I v tomto článku budu řadit abecedně nejdříve nezávislé státy a poté závislá či sporná území. Pokud je hlavní město sporné nebo je hlavních měst více, bude tak uvedeno v poznámce. Pokud existuje nějaký vžitý český název (například Damašek), bude uveden na prvním místě. Na dalším místě bude pak název v jazyce příslušné země (např. Dimashq). Pokud je v zemi více úředních jazyků, může být domorodý název uveden i ve více jazycích. Na třetím místě je pak mezinárodní (většinou anglický) název, pokud možno v anglické transkripci (např. Damascus). Pokud jsou všechny tři názvy shodné, je uveden pouze jeden název. Pro zařazení do kontinentů je rozhodující poloha hlavního města (např. Rusko tedy řadím do Evropy, Turecko a Kazachstán do Asie atd.). Asijské názvy jsou často přepisovány mnoha způsoby, proto jsou možné i jiné přepisy než jsou zde uvedeny (naprostý chaos a nejednotnost pak převládá v psaní čárek, přízvuků, apostrofů apod.).

Asie – nezávislé státy

V současné době (červen 2008) je v Asii 48 nezávislých států.

Afghánistán– Kábul (angl. Kabul)

Arménie – Jerevan (arménsky Jerevan, angl. Yerevan)

• Též se někdy používá poruštěný přepis Erevan.

Ázerbájdžán – Baku (ázerb. Bakı, angl. Baku)

Bahrajn – Manáma (arab. al-Manámah, angl. Manama)

Bangladéš – Dháka (bengál. Dhaka, angl. Dacca nebo Dhaka)

Bhútán – Thimphu (bhut. i angl. Thimphu)

• Velmi často se však používá i přepis Thimbu (případně Thimphú či Thimbú).

Brunej – Bandar Seri Begawan

Čína – Peking (čínsky Beijing, angl. Peking či Beijing)

• Beijing se čte „Pej-ťing“, což přesně odpovídá staršímu přepisu do češtiny. Číňané však nutí zbytek světa používat jejich oficiální systém přepisu z čínských znaků do latinky (pinyin), který naprosto neodpovídá běžnému přepisu jiných cizích názvů do angličtiny.

Filipíny – Manila

Gruzie – Tbilisi

• V zahraničí se lze setkat i s původně ruským názvem Tiflis.

Indie – Nové Dillí (hindsky Naí Dillí, angl. New Delhi)

• Tento název se obvykle zkracuje na Dillí či Delhi. Nové Dillí není fakticky samostatné město, nýbrž pouhá čtvrť velkého Dillí, z kterého je však administrativně vyčleněno.

Indonésie – Jakarta

Irák – Bagdád (arab. Baghdád, angl. Baghdad)

Írán – Teherán (persky Tehrán, angl. Tehran)

Izrael – Jeruzalém (hebr. Yerushalayim , arab. al-Quds, angl. Jerusalem)

• Jeruzalém je podle Židů (nikoliv podle Arabů, kterých je v Izraeli kolem 20%) „věčným a nedělitelným hlavním městem Izraele“. Tento fakt však neuznala ani OSN (podle níž měl být Jeruzalém původně městem s mezinárodním statutem), ani většina států světa. Proto z hlediska mezinárodního práva je za hlavní město považován spíše Tel Aviv, kde také sídlí většina zahraničních ambasád.

Japonsko – Tokio (jap. Tókjó či Tókyó, angl. Tokyo)

Jemen – San’á (angl. Sanaa)

Jižní Korea (Korejská republika) – Soul (korej. Sŏul, angl. Seoul)

Jordánsko – Ammán (arab. Ammán, angl. Amman)

Kambodža – Phnompenh (khmersky Phnum Pénh, angl. Phnom Penh)

Katar – Dauhá (arab. ad-Dawha, angl. Doha)

Kazachstán – Astana

• Toto město se kdysi jmenovalo Akmolinsk. V roce 1961 byl přijat nový název Celinograd, v roce byl změněn 1993 na Akmola a teprve od roku 1998 se město jmenuje Astana. V éře SSSR byla hlavním městem Kazašské sovětské socialistické republiky Alma-Ata (dnes Almaty).

Kuvajt – Kuvajt (arab. al-Kuwayt, angl. Kuwait)

Kypr – česky obvykle Nikósie (Levkosia, Lefkosia nebo Nicosia)

Kyrgyzstán – Biškek (angl. Bishkek)

Laos – Vientiane

• Lze se setkat i s názvem Viangchan nebo Vieng Chan. Vientiane je název francouzský, Viangchan je laoský název.

Libanon – Bejrút (arab. Bayrút, angl. Beirut) Francouzský přepis je Beyrouth.

Malajsie – Kuala Lumpur

• Oficiálním hlavním městem Malajsie je Kuala Lumpur, kde sídlí volená hlava státu (malajský král) a parlament. De facto druhým hlavním městem Malajsie je ovšem Putrajaya (oficiálně označovaná jako „administrativní centrum“), ležící kousek od KL, kde v současnosti sídlí malajská vláda a většina nejvyšších soudních orgánů.

Mongolsko – Ulánbátar (Ulaanbaatar, někdy i Ulan Bator)

Myanmar (Barma) – Neipyijto (angl. Nay Pyi Taw nebo Naypyidaw)

• Oficiálním hlavním městem je Neipyijto, kam vládnoucí vojenská junta přesídlila z původní metropole Rangúnu (též Rangoon, Yangon, Yangoon nebo Yankoun). Země se od roku 1989 oficiálně jmenuje Myanmar (též se někdy užívá jen název Myanma), na mezinárodní úrovni se však běžně používá i původní název země Barma (angl. Burma). V barmských jménech zkrátka vládne neuvěřitelný zmatek.

Nepál – Káthmándú (angl. Kathmandu)

Omán – Maskat (arab. Masqat, angl. Muscat)

Pákistán – Islámábád (angl. Islamabad)

Saúdská Arábie – Rijád (arab. ar-Riyád, angl. Riyadh)

Severní Korea (KLDR) – Pchjongjang (korejsky P’yongyang, angl. Pyongyang)

Singapur – Singapur (angl. Singapore)

• V Singapuru jsou čtyři úřední jazyky – angličtina, čínština, malajština a tamilština. Čínský název je Xinjiapo, malajský Singapura, tamilský Cinkappur).

Spojené arabské emiráty (SAE) – Abú Dhabí nebo Abú Zabi (angl. Abu Dhabi)

• Rovněž se z arabštiny někdy přepisuje Abú Zaby.

Srí Lanka – Kolombo (sinhálsky Kolamba, angl. Colombo)

Sýrie – Damašek (arab. Dimašk aš-Šám či Dimashq, angl. Damascus)

Tádžikistán – Dušanbe (angl. Dushanbe)

Taiwan – Tchaj-pej (čínsky T’aipei, angl. Taipei)

Thajsko – Bangkok

• Bangkok je thajský název, který se běžně používá v zahraničí i v Thajsku. V poslední době se však v Thajsku stále častěji používá i název Krung Thep („Město Andělů“).

Turecko – Ankara

• Původní starobylý název Angora se dnes již nepoužívá, nicméně od něj jsou odvozené například angorské kočky.

Turkmenistán – Ašchabad (turkm. Ašgabat, angl. Ashgabat nebo Ashkhabad)

Uzbekistán – Taškent (uzb. Toškent, angl. Tashkent nebo Toshkent)

Vietnam – Hanoj (vietnamsky Ha-Noi, Ha Nôi, angl Hanoi)

Východní Timor – Dili

Asie – závislá a sporná území

Abcházie – Suchumi (angl. Sukhumi)

• Od roku 1993 de facto nezávislý stát, který vznikl odtržením od Gruzie. Mezinárodně však zatím nebyl uznán žádným státem. Gruzie území Abcházie nekontroluje a na hranici Gruzie a Abcházie jsou rozmístěny jednotky OSN.

Akrotiri a Dhekelia –  (žádné)

• Akrotiri a Dhekelia jsou suverénní vojenské základny Spojeného království na Kypru. Na základnách nejsou žádná města ani stálé obyvatelstvo. Počet umístěných britských vojáků a civilistů se pohybuje kolem 6,000 – 7,000. Obě země mají status  zámořského území Spojeného království („overseas territory of UK“), na rozdíl od jiných takových území je však nespravuje guvernér, nýbrž pověřený vojenský velitel. Tyto základny s celkovou rozlohou 254 km² nejsou Britům pronajaty, nýbrž Britové nad nimi vykonávají plnou suverenitu.

Britské indooceánské teritorium –  (žádné)

• Území známé též jako Čagoské ostrovy, má status zámořského území Spojeného království („overseas territory of UK“). Britové a Američané je využívají jako námořní základny, zatímco původní obyvatelstvo ostrovů Britové deportovali na Mauricius a Seychely. Ostrovy nemají tedy v současnosti žádné stálé obyvatelstvo a tím pádem ani žádná města. Počet britských a amerických vojáků, umístěných na zdejších základnách, je přibližně 4,000.

Hongkong – Victoria (čínsky Xianggang)

• Hongkong (čínsky Xianggang) není přímo závislé území, nýbrž „zvláštní administrativní region“. Čína tu oficiálně  praktikuje politiku „jedna země – dva systémy“. Hongkong (a stejně tak Macao) má rozsáhlou autonomii (a to skutečnou, na rozdíl od autonomie Tibetu, která je pouze na papíře). Do roku 1997 byl Hongkong spravován Velkou Británií.

Jižní Osetie – Cchinvali (angl. Tskhinvali)

• Podobně jako Abcházie se v 90. letech Jižní Osetie odtrhla od Gruzie a vyhlásila nezávislost. Žádný stát však toto odtržení neznal. V současné době Gruzie nekontroluje ani území Abcházie, ani Jižní Osetie. Obě území jsou nicméně podporována ve svém separatistickém postoji Ruskem.

Macao  – Aomen (Macao)

• Status Macaa (čínsky Aomen) je úplně stejný jako u Hongkongu („zvláštní administrativní region“ Číny s faktickou rozsáhlou autonomií). Do roku 1999 patřilo Macao Portugalsku.

Kokosové (Keelingovy) ostrovy – Bantam (West Island)

• Skupina 27 ostrovů v Indickém oceánu. Leží blíže k Asii (konkrétně k Indonésii) než k Austrálii. Oficiálně se jedná o australské teritorium. Celé území má kolem 600 obyvatel a 14 km².

Náhorní Karabach – Stěpanakert (angl. Stepanakert)

• Náhorní Karabach byl součástí Ázerbájdžánu, na jeho území však žili převážně etničtí Arméni. Po arménsko-ázerbájdžánské válce v roce 1994 vyhlásil Náhorní Karabach nezávislost a odtrhnul se od Ázerbájdžánu. Náhorní Karabach však není v současnosti uznáván žádným státem na světě s výjimkou Arménie.

Palestina – Gaza (arabsky Ghazzah, angl. Gaza), Ramalláh   ???

• Území Palestinské autonomie je území okupované Izraelem, které má však na základě mírových dohod z Osla z roku 1993 autonomní postavení. Palestinu nepovažuje za své území ani Izrael. Sporný je však status Východního Jeruzaléma, který palestinští Arabové považují za přirozené hlavní město svého budoucího státu, Izrael ho nicméně anektoval (v rozporu s mezinárodním právem). Území Palestinské autonomie se tak skládá ze dvou oddělených území – Západního břehu Jordánu a pásma Gazy. Které město lze považovat za hlavní město Palestiny, je sporné (v současnosti – červen 2008 – kontroluje Gazu hnutí Hamás, zatímco Západní břeh Jordánu, kde leží Ramalláh, ovládá hnutí Fatah. Obě hnutí jsou téměř ve stavu občanské války).

Severní Kypr – Nikósie (Nicosia)

• Severokyperská turecká republika vyhlásila nezávislost v roce 1983 (už předtím, v roce 1974, obsadila turecká armáda sever ostrova). V současnosti však tento „nezávislý stát“ neuznává žádná země na světě s výjimkou Turecka.

Vánoční ostrov – The Settlement

• Vánoční ostrov je území, řadící se do Asie (nejbližší pevninou je Jáva), patří však Austrálii (se statutem teritoria). Žije zde asi 1,400 obyvatel. Nezaměňovat s Vánočním ostrovem číslo 2 (Kiritimati) ve státě Kiribati v Oceánii! Dřívější název hlavního města byl Flying Fish Cove.

Počty nezávislých států – celkový souhrn (stav v červenci 2011)

1.Afrika                                  54 nezávislých států

2.Asie                                     48

3.Evropa                                 45

4.Severní Amerika                   22

5.Austrálie a Oceánie               14

6.Jižní Amerika                        13

7.Antarktida                             0

  Svět – celkově                    196 (včetně Kosova a Taiwanu).

Maledivy                                            Male