Gibraltar

Gibraltar
Libí se vám článek?

Gibraltar

Už dávno před Araby byla v prostoru Skály (jak se jí dnes Britové často nazývají) římská osada. Po rozpadu římské říše se rozprostírala na celém Pyrenejském poloostrově říše Vizigótů. Vizigóti, germánský kmen, který během stěhování národů prošel prakticky celou Evropou, se nakonec nedokázali ubránit obrovské arabské expanzi. Arabové ovládali alespoň část Pyrenejského poloostrova až do roku 1492. Tehdy křesťanská vojska ukončila reconquistu, „znovudobytí“ celého poloostrova, když byl dobyt poslední muslimský stát na poloostrově, emirát Granada. Krátce před touto světodějnou událostí (znamenal definitivní sjednocení Španělska, navíc ve stejném roce objevil Kolumbus Ameriku a nový stát se tak stal zároveň největší koloniální velmocí), v roce 1462, byl dobyt i Gibraltar a byl připojen ke Kastilii.

Obrazek

 

Obrazek

 

 

 

 

      Mapa 1: CIA World Facbook

                              Mapa 2: http://www.britannica.com/eb/art/print?id=54828&articleTypeId=0

 Španělsko se stalo obrovskou a mocnou koloniální říší, záhy však začala jeho moc slábnout. Když vymřela ve Španělsku místní vládnoucí větev Habsburků, o stále ještě velmi bohatou španělskou říši projevilo zájem více kandidátů. Vypukla velká válka o španělské dědictví, ve které se sice nakonec podařilo Francouzům prosadit na španělský trůn Bourbony (z dynastie Bourbonů pochází i současný španělský král, Juan Calos I.), Francouzi se však museli zavázat, že nikdy nespojí Španělsko a Francii (Bourboni tehdy vládli v obou zemích). Navíc Španělsko se muselo smířit se ztrátou značné části svého území.

 

Obrazek

   Jedním z území, která ztratilo Španělsko ve válce o dědictví španělské, byl i Gibraltar. Britové, nepřítel Francouzů (a tím pádem i nepřítel Španělska, francouzského spojence), se v roce 1704 na Skále vylodili a obsadili ji. Tento stav byl následně potvrzen Utrechtským mírem z roku 1713. Jelikož Gibraltar je území velice strategicky dobře umístěné a stráží Gibraltarský průliv (šířka v nejužším místě 14 kilometrů), spojující nejen Evropu s Afrikou, ale i Atlantik se Středozemním mořem, nehodlali Britové toto území vyklidit. Naopak, svůj vliv zde ještě posílili, když tu v 19. století vybudovali vojenskou námořní základnu a později i základnu leteckou a telekomunikační centrum. Strategický význam Gibraltaru se prokázal během obou světových válek. Dodnes zůstává Gibraltar britským územím, Španělsko se však nikdy svého nároku na tuto bývalou součást svého území nevzdalo. Britové se však nechce tuto základnu v žádném případě vyklidit. Odůvodňují to hlavně výsledkem referend z let  1967 a 2002, kdy se obyvatelé Gibraltaru vyslovili pro setrvání svazku s Velkou Británií. Pravdou také je, že Britové jsou na Gibraltaru už přes 300 let, tedy déle, než toto území patřilo Španělsku.

Obrazek

   The Rock.  Foto: http://www.trekearth.com/gallery/Europe/United_Kingdom/Other/Gibraltar/photo464564.htm

   Gibraltar má dnes oficiálně status „zámořského území Spojeného království“ („overseas territory of the UK“ – tento termín se v Británii používá oficiálně teprve od roku 2002). Dříve bylo označováno za poslední kolonií na evropském kontinentě, dnes se však o „kolonii“ v žádném případě nejedná. Gibraltar má širokou autonomii a jak už bylo řečeno, sami jeho obyvatelé se v referendu vyslovili pro setrvání svazku s Velkou Británií. Jediným státem, kterému tento stav nevyhovuje, je Španělsko. To se několikrát v minulosti pokusilo přivést Brity „k rozumu“ i pozemní blokádou Gibraltaru, Britové však neustoupili a blokády se minuly účinkem.

   Gibraltar je jedním z nejmenších území na světě, má rozlohu pouhých 6,5 km2 a v roce 2007 měl asi 28,000 obyvatel (dle CIA World Factbook). Hustota zalidnění je tedy jedna z největších na světě – 4,300 obyvatel/km2. Leží na jihu Pyrenejského poloostrova, ne však v jeho nejjižnějším bodě, jak se často nesprávně tvrdí, nýbrž kousek na východ od nejjižnějšího bodu Evropy (tím je mys Marroqui ve Španělsku, který leží na 35o59‘ severní šířky a je nejjižnejším bodem pevniny. Za nejjižnější bod celého kontinentu je pak považován ostrůvek Gavdos v Řecku, který leží kousíček na jih od Kréty na 34o48‘ severní šířky). Gibraltar leží na úzkém poloostrově, vybíhajícím směrem do vod Gibraltarského průlivu. Leží na rovnoběžce 36o08‘ severní šířky. Nejvyšší bod poloostrova, Rock of Gibraltar, je strmá vápencová skála, vyčnívající do výše 426 m.n.m. a viditelná široko daleko. Pozemní hranice se Španělskem měří pouze 1,2 kilometru.

   Gibraltar má všechny znaky plné vnitřní autonomie. Oficiální hlavou Gibraltaru je samozřejmě britská královna Alžběta II., zastoupená generálním guvernérem. Gibraltar má ale vlastní vlajku, vládu a parlament (jednokomorový, 18 křesel). Má i vlastní měnu, gibraltarskou libru, která je však svázána pevným poměrem 1:1 s britskou librou, která zde rovněž platí. Běžně se však používá i euro. Gibraltar má i vlastní mezinárodní poznávací značku aut (GBZ). Obyvatelé jsou plnoprávnými britskými občany, Gibraltar však není přímou součástí Spojeného království. Úřední řečí na Gibraltaru je angličtina, běžně se však používá i španělština.

   Obyvatelé Gibraltaru, Gibraltarci, jsou vlastně míšenci mnoha národností, které se zde v průběhu staletí usazovaly – Arabů, Malťanů, Španělů, Italů, Britů a Židů. Místní usedlé obyvatelstvo, Gibraltarci, tvoří asi dvě třetiny obyvatel ostrova. Zbytek tvoří usedlí cizinci (včetně Asiatů a Marokánců) a příslušníci britských ozbrojených sil. Na Gibraltar pak denně za prací dojíždí i mnoho Španělů ze Španělska. Asi 80% obyvatelstva jsou římští katolíci, další obyvatelé se hlásí k protestanství (nejvíce k anglikánské církvi), islámu (4%), židovství (2%) a hinduismu (2%). Hlavním a jediným městem celého území je Gibraltar.

   Gibraltar nemá nejenom vůbec žádné nerostné suroviny, ale nemá ani žádný zdroj pitné vody. Voda se získává zachycováním dešťové vody do sběrných nádrží, a to zejména v zimním období (v létě zde neprší prakticky vůbec). Sběr dešťové vody se ukázal být klíčový zejména během období španělské blokády.

   Hlavním ekonomickým odvětvím na Gibraltaru jsou turistický ruch, obchod a finanční služby. Ročně navštíví Gibraltar přibližně 5-7 milionů turistů a na Gibraltaru je údajně zaregistrováno více firem, než má toto území obyvatel! Země také vydělává na reexportu ropy, která tvoří kolem 50% hodnoty vývozu Gibraltaru, přestože se zde ropy netěží ani kapka. Paradoxně největší položkou dovozu je právě ropa a ropné produkty!

Obrazek

             “Vzpomínky na Afriku?”  Makak na Gibraltaru, zahleděný směrem k africkému pobřeží.

             Foto: http://www.trekearth.com/gallery/Europe/United_Kingdom/Other/Gibraltar/photo477494.htm

 

   Gibraltar se honosí dvěma unikáty. Tou první je přítomnost opic – zdejší makak magot(Macaca sylvanus). Zdejší makakové jsou jedinými opicemi, žijícími v Evropě. Na Gibraltaru se vyskytují už od starověku, kdy je sem ze severní Afriky dovezli Kartaginci a Římané. Opice jsou velikou atrakcí, současně však i hrozbou pro neopatrné turisty – úsloví „drzý jako opice“ má své opodstatnění. Místní obyvatelé si ale opice hýčkají, neboť legenda praví, že Gibraltar bude britský, dokud zde budou tyto opice žít.

   Druhou raritou Gibraltaru, která pravděpodobně nemá obdoby jinde ve světě, je křižovatka hlavní silnice s přistávací drahou pro letadla, která je řízená semaforem! Jediná pevninská silnice se zde totiž kříží s mezinárodním letištěm a situaci nebylo možno na stísněném prostoru vyřešit jinak než křižovatkou.

petr.daubner

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní. Na těchto stránkách se tedy snažím skloubit zejména zeměpis a cestování. Další informace o mně naleznete zde

    Petr Daubner has 871 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *