Geomorfologické členění ČR

4)Geomorfologické členění ČR

Výškové členění:

   a)podle absolutní nadmořské výšky: nížiny (do 200 m.n.m.)

                                                               vysočiny (nad 200 m.n.m.)

   b)podle výškových rozdílů:  roviny: 0-30 metrů

                                                 pahorkatiny: 30-150 metrů

                                                 vrchoviny: 150-300 metrů

                                                 hornatiny: 300-600 metrů

                                                 velehornatiny: nad 600 metrů

   Výšková členitost se zjišťuje ve čtvercích 4×4 kilometry.

Základní geomorfologické členění ČR

(viz nový atlas str. 9)

provincie                                           subprovincie

Česká vysočina                                 Šumavská

                                                           Česko-moravská

                                                           Krušnohorská

                                                           Krkonošsko-jesenická (Sudetská)

                                                           Poberounská

                                                           Česká tabule

Středoevropská nížina                     Středopolské nížiny

Západopanonská pánev                   Vídeňská pánev

Západní Karpaty                               Vněkarpatské sníženiny

                                                           Vnější Západní Karpaty

   Nejdůležitější provincie v ČR jsou Česká Vysočina a Západní Karpaty. Provincie se dále dělí na subprovincie, a ty pak na geomorfologické oblasti a geomorfologické celky. Na území ČR se nachází (dle dělení ve starém atlase) celkem 4 provincie, 10 subprovincií, 28 geomorfologických oblastí a 94 geomorfologických celků. Středoevropská nížina je zastoupena pouze jedním celkem (Opavská pahorkatina), Západopanonská pánev pak dvěma (Dolnomoravský úval, Chvojnická pahorkatina).

   Nižšími jednotkami než geomorfologický celek jsou geomorfologické podcelky, geomorfologické okrsky, geomorfologické podokrsky a geomorfologické jednotky.

Významné geomorfologické oblasti a celky

Všechny oblasti a celky (i ty dílčí, pokud jsou uvedeny), očíslované a uvedené tučným písmem, musí umět zakreslit do slepé mapy. Tučné a podtržené nadmořské výšky musí znát přesně, u ostatních musí znát jen název nejvyšší hory, pokud je uvedena.

 

1)Česká vysočina (provincie)

A)Šumavská subprovincie

   1)Šumava – nejvyšší hora celé Šumavy, Grosser Arber (Velký Javor 1456 m.n.m.), leží v Bavorsku. Na české straně je nejvyšší horou Šumavy Plechý (1378 m.n.m.). Na Šumavě je celkem 8 jezer ledovcového původu, z toho 5 na české straně – Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné, Mláka (Laka). Tato jezera jsou zčásti vyhloubená (karová), zčásti hrazená čelní morénou. Na Šumavě leží také mnoho rašelinišť (slatí). U Vyššího Brodu se nachází hezký příklad mrazového rozpadu žuly – Čertova stěna.  NP park Šumava je naším největším národním parkem (681 km²), okolo něj se ještě nachází CHKO Šumava (ta je větší než NP – 996 km²). V rámci této CHKO leží i Boubínský prales (chráněný již od roku 1858).

   Rozloha celé Šumavy jako geomorfologického celku je 1671 km² – srovnej s poměrně malou rozlohou NP Šumava.

   2)Novohradské hory – Kamenec (1072 m.n.m.). SPR Žofínský prales je nejstarším chráněným územím u nás i v celé pevninské Evropě (chráněno od roku 1838).

   V Evropě je starší pouze rezervace na ostrově Vilm v Baltském moři. Tento ostrov leží u Rujany (Rügen, Německo), jeho rozloha je pouhých 0.94 km².

   3)Český les – Čerchov (1042 m.n.m.)

B)Česko-moravská subprovincie

   4)Středočeská pahorkatina – Drkolná (729 m.n.m.). Kolem Javorové skály (723 m.n.m., 2. nejvyšší hora Středočeské pahorkatiny) a Miličína se nachází výrazně chladnější oblast, tzv. Česká Sibiř. Plošně největší pahorkatina České republiky (rozloha 6328 km²).

   Středočeská pahorkatina (geomorfologická oblast) se dále dělí na 4 geomorfologické celky – pahorkatiny Benešovskou (Stráž 638 m.n.m.), Vlašimskou (Javorová skála 723 m.n.m.), Táborskou (Velký Mehelník 633 m.n.m.) a Blatenskou (Drkolná 729 m.n..m.).

   Kamenice se nachází v Benešovské pahorkatině (geomorfologický celek), v geomorfologickém podcelku Dobříšská pahorkatina (druhý podcelek Benešovské pahorkatiny je Březnická pahorkatina, v níž leží nejvyšší hora Benešovské pahorkatiny, Stráž 638 m.n.m., ležící mezi Příbramí a Strakonicemi, nedaleko Brd). Nejvyšší horou Dobříšské pahorkatiny je Pecný (546 m.n.m.) u Ondřejova. Podcelek Dobříšská pahorkatina se pak dělí na 10 geomorfologické okrsků. Kamenice leží v okrsku Kamenická vrchovina. Nejvyšší horou Kamenické vrchoviny je Vlková (521 m.n.m.). Okrsek Kamenická vrchovina se dělí na dva podokrsky: Těptínská vrchovina (rozloha 32.69 km², nejvyšší bod Vlková 521 m.n.m., nejnižší bod 250 m.n.m.) a Velkopopovická pahorkatina (rozloha 35.46 km²). Velkopopovická pahorkatina se pak ještě dělí na dvě části:  lojovickou část (nejvyšší bod 474 m.n.m., nejnižší bod 290 m.n.m.) a Kosteleckou kotlinu (nejvyšší bod 440 m.n.m., nejnižší bod 360 metrů).

Kamenice – schema

Český masiv (provincie)   →   Česko-moravská subprovincie   →   Středočeská pahorkatina (oblast)   →   Benešovská pahorkatina (celek)   →   Dobříšská pahorkatina (podcelek)   →   Kamenická vrchovina (okrsek).

Kamenická vrchovina (okrsek)

             →   Těptínská vrchovina (podokrsek) – dále se nedělí.

             →   Velkopopovická pahorkatina (podokrsek)   →   lojovická část

                                                                                                → Kostelecká kotlina (část)

   Samotná vesnice Kamenice leží pravděpodobně na rozhraní Těptínské vrchoviny a Kostelecké kotliny, těžko to lze z normální mapy určit úplně přesně. Spíše to ale vypadá na tu Kosteleckou kotlinu.

   5)Jihočeské pánve jsou dvě:  6)Českobudějovická pánev a 7)Třeboňská pánev. Odděluje je Lišovský práh (původně existovala pouze jedna pánev). Třeboňská pánev je plošně největší pánví ČR (rozloha 1360 km²).

   Jihočeské pánve jsou geomorfologickou oblastí, Českobudějovická a Třeboňská pánev jsou geomorfologické celky. Lišovský práh je geomorfologický podcelek, řadící se do Třeboňské pánve.

   8)Českomoravská vrchovina – Javořice (837 m.n.m.). Jako celek je Českomoravská vrchovina plošně největším pohořím České republiky (rozloha 11752 km²). Toto pohoří se skládá z několika částí. Nejvyšší z nich jsou 9)Javořická vrchovina (Javořice 837 m.n.m.) a 10)Žďárské vrchy (Devět skal 836 m.n.m.), dalším významným celkem jsou 11)Železné hory (u Hlinska a Chrudimi).

   Českomoravská vrchovina je geomorfologická oblast. Javořická vrchovina, Hornosvratecká vrchovina a Železné hory jsou geomorfologické celky. Žďárské vrchy jsou geomorfologickým podcelkem Hornosvratecké vrchoviny.

   12)Brněnská vrchovina. Součástí Brněnské vrchoviny je 13)Drahanská vrchovina, kde leží nejvyšší hora celé Brněnské vrchoviny, Skalky (735 m.n.m.). V Drahanské vrchovině leží 14)Moravský kras, nejvýznamnější krasové území ČR. Nachází se tu propast Macocha (relativní hloubka propasti je 138 metrů), ponorná řeka Punkva a řada jeskyní. Systém Amatérské a Punkevní jeskyně je nejdelším jeskynním systémem ČR, jeho celková délka je 35 kilometrů.

   Brněnská vrchovina je geomorfologická oblast, Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, Moravský kras je geomorfologický podcelek.

C)Krušnohorská subprovincie

   Krušnohorská subprovincie se dělí na tři geomorfologické oblasti (v závorce jsou uvedeny příslušné geomorfologické celky): 1)Krušnohorská hornatina (Smrčiny, Krušné hory, Děčínská vrchovina), 2)Podkrušnohorská oblast (Chebská pánev, Sokolovská pánev, Mostecká pánev, Doupovské hory, České středohoří) a 3)Karlovarská vrchovina (Slavkovský les, Tepelská vrchovina).

   15)Krušné hory – Klínovec (1244 m.n.m.)

   16)Smrčiny

   17)Děčínská vrchovina – Děčínský Sněžník (723 m.n.m.). Součástí Děčínské vrchoviny je i nejnižší místo ČR – hladina Labe u Hřenska (115 m.n.m.). V Děčínské vrchovině se také nachází Národní park České Švýcarsko, náš nejmladší národní park (vyhlášen v roce 2000). V něm leží Pravčická brána, největší pískovcová skalní brána v Evropě (šířka 25 metrů, výška 21 metrů).

   Podkrušnohorské pánve – jsou celkem 3: 18)Chebská pánev, 19)Sokolovská pánev a 20)Mostecká pánev.

   21)Karlovarská vrchovina. Její součástí je 22)Slavkovský les – Lesný (983 m.n.m.), nejvyšší hora celé Karlovarské vrchoviny.

   23)Doupovské hory – Hradiště (934 m.n.m.). Doupovské hory jsou jeden velký vyhaslý stratovulkán.

   24)České středohoří – Milešovka (837 m.n.m.). České středohoří je sopečného původu. Na rozdíl od Doupovských hor to není jeden velký vulkán, nýbrž řada menších sopek. Na okraji Českého středohoří (u Kamenického Šenova) leží Panská skála, největší rozpad čediče na našem území. Je to nejstarší geologická rezervace u nás (chráněna od roku 1895).

D)Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie

   25)Lužické hory – Luž (793 m.n.m.)

   26)Ještědsko-kozákovský hřbet – Ještěd (1012 m.n.m.)

   27)Jizerské hory – Smrk (1124 m.n.m.)

   28)Krkonoše – Sněžka (1603 m.n.m.) – nejvyšší hora ČR, na hranici s Polskem. Krkonošský národní park (KRNAP) je naším nejstarším národním parkem, byl vyhlášen v roce 1963 (jeho současná rozloha je 363 km²). Jsou zde výrazné stopy po pleistocenním zalednění – ledovcová údolí (doly – např. Labský, Obří), jámy (Kotelní, Sněžné). Krkonoše jsou (po Praze) druhým nejnavštěvovanějším místem ČR. V zimě navštíví Krkonoše během jediného víkendu až 100000 lidí. Hřbety Krkonoš tvoří převážně parovina (zarovnaná denudací a později opět vyzdvižená), z níž vystupují výrazné vrcholy, tvořené odolnějšími horninami (Sněžka) i menší útvary (Mužské kameny, Dívčí kameny).

   Krkonoše jako geomorfologický celek mají rozlohu 454 km². Průměrná nadmořská výška Krkonoš je 901 m.n.m. – touto hodnotou jsou Krkonoše až 3. nejvyšším pohořím ČR (1.Králický Sněžník 931 m.n.m., 2.Šumava 922 m.n.m., 4. Hrubý Jeseník – 888 m.n.m., 5.Novohradské hory 810 m.n.m.).

   Druhou nejvyšší horou ČR je Luční hora (1555 m.n.m.), třetí nejvyšší je Studniční hora (1554 m.n.m.), čtvrtou je Vysoké Kolo (1509 m.n.m.), všechny tři Krkonoších. Pátou nejvyšší horou ČR je pak Praděd (1491 m.n.m.) v Hrubém Jeseníku.

   29)Broumovská vrchovina. V Broumovské vrchovině leží Broumovské stěny a Adršpašsko-teplické skály – naše největší pískovcové skalní město, zaujímající rozlohu 28 km².

   Nejvyšší horou Broumovské vrchoviny je Královecký Špičák (881 m.n.m.).

   30)Orlické hory – Velká Deštná (1115 m.n.m.)

   31)Kladská kotlina – u nás jen malá část, větší část je v Polsku.

   32)Králický Sněžník (1424 m.n.m.) – je název pohoří a zároveň jeho nejvyšší hory, která leží na hranici s Polskem. Králický Sněžník je 3. nejvyšším pohořím ČR, pokud počítáme nejvyšší vrcholy na českém území (1.Krkonoše – Sněžka 1602 m.n.m., 2.Hrubý Jeseník – Praděd 1491 m.n.m., 4.Šumava – Plechý 1378 m.n.m.). V pohoří Králický Sněžník se stýkají všechna tři úmoří, voda odsud odtéká do Severního, Baltského i Černého moře. Na Králickém Sněžníku pramení řeka Morava.

   Králický Sněžník je nejvyšším pohořím ČR, co se týče průměrné nadmořské výšky (931 m.n.m.). Rozloha pohoří Králický Sněžník je ovšem pouze 76 km².  Hranice tří úmoří se nestýkají přímo na nejvyšší hoře Králického Sněžníku (1423 m.n.m.), nýbrž na hoře Klepý (též Klepáč) – 1144 m.n.m. Ta leží na hranici s Polskem, v pohoří Králický Sněžník, cca 7 km jihozápadně od hlavního vrcholu Králického Sněžníku (1424 m.n.m.).

   33)Rychlebské hory – Smrk (1126 m.n.m.).

   34)Hrubý Jeseník – Praděd (1491 m.n.m.). Druhé nejvyšší pohoří ČR. Praděd je nejvyšší horou Moravy. Televizní vysílač na vrcholu Pradědu je nejvyšší trvale obydlené místo v ČR. Vrchol televizního vysílače na Pradědu leží ve výšce 1653 m.n.m. – nejvyšší umělý bod ČR.

   35)Nízký Jeseník – Slunečná (800 m.n.m.). Součástí Nízkého Jeseníku jsou i Oderské vrchy, v nichž pramení řeka Odra. V Nízkém Jeseníku leží několik vyhaslých třetihorních sopek (Velký a Malý Roudný, Venušina sopka).

   Nízký Jeseník je největším geomorfologickým celkem u nás, jeho rozloha je 2894 km². Nízký Jeseník je geomorfologický celek, Oderské vrchy jsou geomorfologický podcelek.

E)Poberounská subprovincie

   Poberounská subprovincie se dělí na dvě geomorfologické oblasti: Brdskou oblast a Plzeňskou pahorkatinu. Plzeňská pahorkatina (oblast) se dělí na tři geomorfologické celky: Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina a Švihovská pahorkatina. Brdská oblast se dělí na 5 geomorfologických celků: Džbán, Pražská plošina, Křivoklátská vrchovina, Hořovická pahorkatina, Brdská vrchovina. Brdská vrchovina (geomorfologický celek) se pak dělí na tři podcelky: Brdy, Hřebeny a Příbramskou pahorkatinu.

     36)Plzeňská pahorkatina – Koráb (773 m.n.m.)

   37)Brdská vrchovina – Tok (865 m.n.m.). Tok je nejvyšší horou Středočeského kraje. Hlavní část (vlastní Brdy, kde leží Tok) se nachází u Příbrami. Nižší část Brdské vrchoviny, Hřebeny, zasahuje až do jižní Prahy, ke Zbraslavi a Radotínu.

   Nejvyšší horou Hřebenů je Studený vrch (660 m.n.m.) u Dobříše. Mníšek pod Brdy není vlastně přímo pod Brdy (ve smyslu oficiálního geomorfologického členění), nýbrž po Hřebeny. Historicky (například v kronikách) se však názvem Brdy označovala celá Brdská vrchovina.

   38)Křivoklátská vrchovina

 

   39)Hořovická pahorkatina. V Hořovické pahorkatině leží CHKO Český kras, jediná CHKO, rozkládající se částečně na území hlavního města Prahy (vybíhá až k Radotínu). V Českém krasu leží Koněpruské jeskyně.

   40)Pražská plošina. Zabírá skoro celou Prahu (kromě jihozápadu – Hořovická pahorkatina a Brdská vrchovina – a severovýchodu, kam už zasahuje Česká tabule) + okolí.

   V Pražské plošině leží i nejvyšší bod Prahy, Teleček (399 m.n.m.) (v katastrálním území Praha-Sobín) a nejnižší bod Prahy – 177 m.n.m., v místech, kde Vltava opouští území Prahy, na soutoku s Drahaňským potokem (v katastrálním území Praha-Bohnice).

   Nejvyšší bod Pražské plošiny je Na rovinách (435 m.n.m.). Ten leží mimo Prahu, západně od Kladna.

F)Česká tabule (subprovincie)

   Česká tabule se dělí na tři oblasti: Severočeská tabule, Středočeská tabule a Východočeská tabule. Do oblasti Středočeské tabule patří geomorfologický celek Středolabská tabule, jediný celek zasahují na území hlavního města Prahy. Nejvyšší bod České tabule, Ralsko (696 m.n.m.), leží v Ralské pahorkatině (součást Severočeské tabule).

   Česká tabule je pokryta převážně usazeninami křídového stáří. Typické jsou pro ni pískovce a pískovcová skalní města, z nichž nejznámější jsou Prachovské skály u Jičína. Nejvyšší horou celé České tabule je Ralsko (696 m.n.m.), vyhaslá sopka. V  České tabuli leží i další vyhaslé sopky (či hory sopečného původu): Trosky (514 m.n.m., v Českém ráji mezi Turnovem a Jičínem), Kunětická hora (307 m.n.m. – u Pardubic), Říp (461 m.n.m., u Roudnice nad Labem), Bezděz (604 m.n.m., u Doks) a další.

   41)Středolabská tabule – jediný geomorfologický celek České tabule, zasahující na území hlavního města Prahy (krajní severovýchod hlavního města).

2)Západní Karpaty (provincie)

A)Vněkarpatské sníženiny (subprovincie)

   42)Dyjsko-svratecký úval

   43)Vyškovská brána

   44)Hornomoravský úval

   45)Moravská brána

   46)Ostravská pánev

   Řazeno od jihu k severu.

B)Vnější Západní Karpaty (subprovincie)

   47)Mikulovská vrchovina – Děvín (550 m.n.m.)

   Mikulovská vrchovina je geomorfologický celek, který se dělí na dva podcelky: Pavlovské vrchy (Děvín 550 m.n.m.) a Milovickou pahorkatinu.

   48)Bílé Karpaty – Velká Javořina (970 m.n.m.). Bílé Karpaty jsou částečně odvodňovány do Váhu, částečně do Moravy.

   49)Vizovická vrchovina

 

   50)Javorníky – Malý Javorník (1021 m.n.m.)

   Na mapě v atlase je jenom Javorník. Malý Javorník je nejvyšší horou našich (moravských) Javorníků. Nejvyšší horou celých Javorníků je Velký Javorník (1071 m.n.m.), který ovšem leží na Slovensku.

   51)Podbeskydská pahorkatina. Leží v ní Hranický kras. V něm leží Hranická propast – nejhlubší propast ČR. Její hloubka je nejméně 442.5 metru – nejhlubší propast ve střední Evropě.

   V atlasech se udává většinou 289.5 nebo 329.5 metru. Poslední údaj, 442.5 metru, byl změřen 1.10.2012 (podrobnosti – viz Wikipedia). Z toho hloubka suché části je 69.5 metru, hloubka jezírka pak minimálně 373 metrů. Krzysztof Starnawski se toho dne potopil do hloubky 225 metrů pod hladinu, sondu pak ponořil až do hloubky 373 metrů, aniž bylo dosaženo dna. Odhaduje se, že propast by mohla být hluboká i přes 700 metrů.

   52)Hostýnsko-vsetínská hornatina

   53)Moravskoslezské Beskydy – Lysá hora (1323 m.n.m.). Moravskoslezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím našich Karpat. CHKO Beskydy (rozloha 1160 km²) je největší CHKO v České republice.

   54)Jablunkovská brázda

   Všechny výše uvedené geomorfologické celky jsou řazené od jihu k severu.

3)Středoevropská nížina (provincie)

   55)Opavská pahorkatina

   Opavská pahorkatina je jediný geomorfologický celek na našem území, který se řadí do provincie Středoevropská nížina, subprovincie Středopolské nížiny a oblasti Slezská nížina.

4)Západopanonská pánev (provincie)

   56)Dolnomoravský úval

   Západopanonská pánev je název provincie, subprovincie Vídeňská pánev, geomorfologická oblast Jihomoravská pánev. V oblasti Jihomoravské pánve se nachází na území ČR pouze dva geomorfologické celky: Dolnomoravský úval a Chvojnická pahorkatina. Chvojnická pahorkatina je vůbec nejmenším geomorfologickým celkem ČR, na našem území pokrývá plochu pouhých 5 km².

Poznámka: U výšek hor nad 1000 m.n.m. beru jako nejdůležitější zdroj server www.tisicovky.cz (přeměřují to!), u ostatních pak poslední vydání Atlasu České republiky od Kartografie, které používáme ve škole.

Datum poslední aktualizace: 24.6.2014