Evropa – Přírodní podmínky Evropy

Evropa – Přírodní podmínky Evropy
2 (40%) 1 vote

Evropa

Evropa – přírodní podmínky

Některé další podrobnosti dále u jednotlivých zemí! Všechny pojmy umět zakreslit do slepé mapy, nazpaměť umět tučná podtržená čísla. Většinu pojmů lze najít v atlase na mapě Evropy (str. 46-47), některé ale jen na podrobnějších mapách.

1)Členitost Evropy

   rozloha Evropy – 10.4 milionu km2 (pokud je hranice vedena po řece Ural), 10.5 milionu km2, pokud ji vedeme po Embě. Evropa je 2. nejmenší světadíl, zabírá 7% souše.

Hranice Evropy

   1)Evropa/Asie: pohoří Ural (východní úpatí) – řeka Ural (řeka Emba) – SZ pobřeží Kaspického moře (to je celé v Asii!) – Kumo-manyčská sníženina (dolní tok řeky Kuma – jezero Manyč – řeka Manyč) – ústí řeky Don – Azovské moře – Kerčský průliv – Černé moře – Bospor – Marmarské moře – Dardanely – Egejské moře. Kypr je v Asii, téměř všechny ostrovy v Egejském moři se řadí k Evropě (Řecko).

   Američané a Britové však vedou hranici Evropy po hřebeni Kavkazu a za nejvyšší horu Evropy tudíž považují Elbrus.

   2)Evropa/Afrika: Gibraltarský průliv, Středozemní moře (Sicilský průliv). Azory se řadí obvykle k Evropě, Madeira a Kanárské ostrovy se vždy řadí v Africe.

   3)Evropa/Severní Amerika: Dánský průliv. Island je Evropa, Grónsko Severní Amerika.

   I když hranice Evropy se vymezují fyzicky, Evropa je samostatným světadílem díky historii a kultuře. Název Evropa je semitského původu! Je odvozen z akkadského slova „ereb“ („večerní soumrak“ či „západ slunce“). Řekové to později změnili na „Európe“. Evropa má nejčlenitější pobřeží ze všech světadílů (všude samý poloostrov).

   Extrémní body evropské pevniny (bez ostrovů): sever – mys Nordkinn (Norsko) 71°08’N, jih – mys Marroqui (Španělsko) 35°58’N, západ – mys Roca (Portugalsko) 9°29’W, východ (sporné!) – ústí řeky Bajdaraky do Bajdarackého zálivu (Karské moře, Rusko) – 68°41’E.

Členitost Evropy – přehled

   1)oceány a moře: Evropu omývají dva oceány – Severní ledový a Atlantský.

      Severní ledový oceán: Karské moře, Barentsovo moře, Bílé moře. Hranicí mezi Severním ledovým oceánem a Atlantikem je mys Nordkapp (Severní mys) v Norsku a Špicberky – z nich vede hranice na sever Grónska (mys Morris Jesup) → Island je tedy celý v Atlantiku.

      Atlantský oceán: Grónské moře (mezi Špicberky a Grónskem → ještě Atlantik!), Norské moře, Severní moře, Dánský průliv (mezi Islandem a Grónskem, hranice Evropa/Severní Amerika), Irské moře (mezi VB a Irskem), Svatojiřský průliv (mezi Irským a Keltským mořem), Keltské moře (jižně od Irska), La Manche – v jeho nejužším místě je Calaiská (Doverská) úžina, Skagerrak, Kattegat, Øresund, Baltské moře – v něm Botnický záliv, Finský záliv a Rižský záliv, Biskajský záliv, Gibraltarský průliv, Lví záliv, Ligurské moře, Bonifácký průliv (mezi Sicílií a Korsikou), Sicilský průliv (mezi Sicílií a Tuniskem, hranice mezi Evropou a Afrikou), Messinský průliv, Tarentský záliv, Jaderské moře, Otrantský průliv (mezi Jaderským a Jónským mořem), Jónské moře, Krétské moře, Egejské moře, Dardanely, Marmarské moře, Bospor, Černé moře, Kerčský průliv, Azovské moře (posledních 7 objektů = hranice mezi Evropou a Asií).

   Celé Středozemní moře je největší evropské moře, celé má rozlohu 3 miliony km2.

   2)poloostrovy: Kola, Kanin, Skandinávský poloostrov (největší v Evropě, rozloha asi 763000 km2, jiný údaj – 774000 km2), Jutský, Cornwall (VB), Bretaňský, Pyrenejský, Apeninský, Istrie, Balkánský – na něm Peloponés, Krym.

   3)ostrovy a souostroví: Špicberky (Svalbard – Norsko, největší ostrov se jmenuje Západní Špicberk), Jan Mayen (Norsko), Země Františka Josefa (Rusko), Nová země (Rusko, Severní ostrov je o něco větší než Jižní ostrov), Kolgujev, Island (2. největší v Evropě, rozloha 103000 km2), Lofoty, Vesterály, Sjælland (největší ostrov Dánska, leží na něm Kodaň), Rujana, Gotland, Öland, Bornholm, Ålandy, Saaremaa (Estonsko), Fríské ostrovy, Faerské ostrovy, Britské ostrovy: Velká Británie (největší ostrov Evropě, 9. na světě – 216000 km2, 6.Sumatra, 7.Honšú, 8.Victoria, 10.Ellesmere) + Irsko (3. největší v Evropě, 84000 km2) + Man + Hebridy + Orkneje + Shetlandy, Normanské ostrovy (Spojené království, ne však Britské ostrovy), Azory (Portugalsko, 9 větších ostrovů, 1200 kilometrů od Lisabonu), Baleáry: Mallorca + Menorca + Ibiza, Korsika, Sardinie (2. největší ostrov ve Středozemním moří), Elba, Sicílie (největší ostrov ve Středozemním moři, 7. největší v Evropě, 25000 km2), Malta (stát a zároveň větší z obou ostrovů), Liparské ostrovy, Dalmatské ostrovy, Jónské ostrovy, Kréta, Rhodos, Sporady, Kyklady, Evia (Evvoia).

2)Geologický vývoj Evropy

Evropa je geologicky součástí Eurasijské desky. Hlavní sousední desky jsou:

      1)Africká – hranice probíhá přes Středozemní moře, kolize s Eurasijskou deskou → Alpy, Siera Nevada…

      2)Severoamerická – divergentní rozhraní, hranice s Eurasijskou deskou vede po Středoatlantském hřbetu (nejdelší pohoří na světě!). Island a Azory jsou vrcholky tohoto hřbetu. Část Islandu a Azor už leží na Severoamerické desce.

   Mezi Africkou a Eurasijskou deskou dále leží 3 menší desky (všechny jsou podčástí desky Eurasijské):

   a)Jaderská

   b)Egejská (v atlase na str. 14-15 je pouze tato, další dvě – viz Demek)

   c)Turecká

   Na rozhraní těchto desek jsou: A)velmi častá a silná zemětřesení – Itálie, bývalá Jugoslávie, Řecko, Turecko.

                                                      B)činné sopky – Vesuv (jediná na evropském kontinentě, největší výbuch v roce 79 n.l., Pompeje), Etna (největší a nejvyšší sopka Evropy – 3323 m.n.m.), Liparské ostrovy (Vulcano, Stromboli), Théra (Thira, Santorini – Řecko, výbuch kolem roku 1470 př.n.l. → tsunami zřejmě způsobila zánik mínojské civilizace na Krétě, ostrov měl prý před výbuchem výšku kolem 1500 metrů, dnes má 566 metrů). Nejvíc sopek je ale na Islandu. Celý Island je sopečného původu, je tu asi 200 činných sopek (například Hvannadalshnúkur, Hekla). V roce 1963 se u Islandu vynořil z moře nový sopečný ostrůvek Surtsey (dnes výška 240 metrů – dle atlasu).

Nejvyšší činné sopky v Evropě:

1.Etna                    Sicílie, Itálie                              3323 m.n.m.

2.Pico                    ostrov Pico, Azory                  2320 m.n.m.        nejvyšší hora Portugalska!

3.Beerenberg       ostrov Jan Mayen, Norsko    2277 m.n.m.        nejsevernější činná sopka světa!

   Původně existovala jedna pevnina – Pangea, která se asi před 250 miliony lety (v permu) rozpadla na Laurasii (Severní Amerika + Eurasie) a Gondwanu. Na konci křídy (asi před 75 miliony lety) se rozpadla i Laurasie, čímž vznikl Severní Atlantik. Mezi Afrikou a Evropou se rozkládal poměrně veliký oceán Tethys, který se přibližováním Afriky k Evropě postupně zmenšoval, až z něj zbylo jen dnešní Středozemní moře.

   Geologickým jádrem Evropy je Baltský (či Skandinávský) štít (štít = kraton) – zhruba území Švédska a Finska.  Baltský štít je prekambrického (prahorního) stáří a nebyl zvrásněn. Na štíty (obecně) navazují platformy. V Evropě je platformou především Východoevropská rovina. I ta je prekambrického stáří. Štít a platforma zabírají zhruba polovinu Evropy (východní a severní). Okrajové části kontinentu pak tvoří pohoří, která se vyvrásnila zejména v těchto obdobích:

   1)Kaledonské vrásnění – starší prvohory (ordovik/silur). Vznikla například pohoří ve Skotsku (Grampiany) a Skandinávské pohoří.

   2)Hercynské (variské) vrásnění – mladší prvohory (karbon, perm). Vyvrásnil se hlavně střed Evropy – Český masiv, Středoněmecká vysočina.

   3)Alpinské (alpsko-himálajské vrásnění) – od konce druhohor dodnes. Vyvrásnila se pohoří na jihu Evropy – Alpy, Karpaty, Apeniny, pohoří Balkánu, Sierra Nevada.

3)Povrch Evropy

Znát u hor a proláklin tučné a podtržené hodnoty přesně (celkem 9 údajů)!

Nížiny

   Východoevropská nížina (rovina) – daleko největší nížina v Evropě.  Kaspická nížina -28 m.n.m. – nejnižší místo Evropy! V Kaspické nížině leží i jediná evropská poušť Ryn – budou umět zakreslit, i když není nikde v atlase – leží v evropské části Kazachstánu, mezi ústím Volhy a Uralu do Kaspiku. Černomořská nížina, Dněperská nížina, Baltská nížina, Finská jezerní plošina, Středopolské nížiny, Severoněmecká nížina, Francouzská nížina, Velká uherská nížina, Malá uherská nížina, Valašská (Rumunská) nížina, Hornothrácká nížina, Pádská nížina. Další nížiny v Evropa (v Portugalsku, Anglii, Dánsku, Švédsku) nemají speciální názvy.

Pohoří

   Ural – dělí se na 4 části – Polární, Severní, Střední a Jižní, nejvyšší hora je Narodnaja 1895 m.n.m. v polárním Urale. Skandinávské pohoří – Galdhøpiggen 2469 m.n.m. – nejvyšší hora Skandinávie a severní Evropy. Skotská vysočina (Ben Nevis 1343 m.n.m.). Karpaty – dělí se na Západní, Východní a Jižní. Západní Karpaty zasahují i k nám. Nejvyšší horou Karpat (a Slovenska) je Gerlachovský štít 2655 m.n.m. v Západních Karpatech. Stará Planina (Balkán). Rila – Musala 2925 m.n.m. – nejvyšší hora Balkánu a JV Evropy. Pirin, Rodopy, Pindos, Dinárské hory. Alpy – dělí se na Východní a Západní. V Západních Alpách leží Mont Blanc 4807 m.n.m.nejvyšší hora Evropy (na hranici Itálie a Francie). Apeniny – Corno Grande 2914 m.n.m. Jura (= Švýcarský Jura), Švábský Jura, Vogézy, Středoněmecká vysočina, Ardeny, Francouzské středohoří. Pyreneje – Pico de Aneto 3404 m.n.m. Sierra Nevada – Mulhacén 3478 m.n.m. (nejvyšší hora Pyrenejského poloostrova), Kantaberské pohoří, Iberské pohoří, Kastilské pohoří.

   Dále umět zakreslit tyto evropské činné sopky: Etna (3323 m.n.m., Sicílie), je nejvyšší a nejmohutnější sopka v Evropě (obvod její základny je 145 km). Vesuv (1279 m.n.m., jediná činná sopka přímo na kontinentě), Vulcano, Stromboli, Thira (Théra, Santorini), Hekla.

   Zajímavosti: Druhá nejvyšší činná sopka Evropy se jmenuje Beerenberg 2278 m.n.m. a leží na ostrově Jan Mayen. Nejvyšší horou Islandu je Hvannadalshnúkur 2119 m.n.m., a je to rovněž činná sopka.

4)Podnebí a vegetace Evropy

Evropské klimatické rekordy

   Údaje v atlasech a dalších publikacích se mezi sebou často výrazně liší a občas se v nich lze setkat ze zcela nesmyslnými údaji. Zde přebírám údaje z podle mého názoru nejvěrohodnějšího zdroje, kterým jsou údaje Světové meteorologické organizace (WMO), jak je lze najít na http://wmo.asu.edu/.

   Nejvyšší absolutní teplota: +48.0°C, Athény, Řecko. Teplota byla naměřena 10.7.1977 v nadmořské výšce 236 m.n.m. Jiné zdroje uvádějí podobné nebo i nepatrně vyšší teploty na různých místech Španělska a Portugalska.

   Nejnižší absolutní teplota: -58.1°C, Usť Ščugor, Rusko. Teplota byla naměřena 31.12.1978 v nadmořské výšce 85 m.n.m. Usť Ščugor leží na řece Pečora západně od Severního Uralu na 64o15‘ severní šířky. Podle všech dalších zdrojů byla nejnižší absolutní teplota naměřena v severovýchodním cípu evropského Ruska, avšak místa a číselné údaje se liší.

   Nejvyšší průměrné roční srážky: 4648 mmCrkvice, Černá Hora. Crkvice leží v nadmořské výšce 1310 m.n.m. nad zálivem Boka Kotorská. Tento údaj lehce kolísá úměrně tomu, jak se posouvá časová řada měření, vždy se ale pohybuje kolem 4600 mm. Boka Kotorská je jediným fjordem (zatopeným údolím, které původně bylo vyhloubeno ledovcem) na Jadranu. Srážky přichází především v zimě. Některé zdroje udávají místo Crkvica v Bosně a Hercegovině se stejnou hodnotou, pravděpodobně jde o chybnou záměnu podobného názvu.

   Nejnižší průměrné roční srážky: 163 mm, Astrachaň, Rusko. Astrachaň leží v deltě Volhy na 46o22‘ severní šířky, v „nadmořské“ výšce -20 m.n.m. V Astrachani panuje extrémní kontinentální podnebí – v létě je horko, v zimě panují velmi nízké teploty (řeka Volha v Astrachani zamrzá na 111 dní v roce!) a celoročně jsou zde velmi nízké srážky. Východně od Astrachaně se nachází jediná evropská poušť – poušť Ryn.

Stačí si pamatovat dvě místa – Astrachaň a Boka Kotorská – číselné údaje ne. Tahle dvě místa uvádí snad všechny zdroje.

 

Podnebné pásy v Evropě, vegetace

Obecně: Od jihu k severu klesají teploty, od západu k východu klesají srážky.

   1)polární pás – chladno po celý rok. V Evropě je tento pás pouze na nejsevernějších ostrovech, které jsou z velké části zaledněné – Špicberky, země Františka Josefa, Nová země (zaledněný je hlavně Severní ostrov). Špicberky jako celek jsou nejvíce zaledněným územím v Evropě. Neroste tu prakticky nic, žijí tu lední medvědi.

   2)subpolární pás – vyskytuje se na úplném severu evropské pevniny. Je tu krátké chladné léto, teplota nejteplejšího měsíce je do 10°C → roste tu tundra. Mechy lišejníky, zakrslé stromy, sobi.

   3)mírný pás – zabírá většinu Evropy. Převažují západní větry, proto na kontinentě ubývají srážky od západu k východu. Podle výše srážek můžeme rozlišit 3 typy mírného pásu:

            a)oceánské podnebí. Menší rozdíly mezi létem a zimou, relativně chladná léta a relativně teplé zimy – sněží málokdy. Celoročně více srážek. Typické oblasti: Britské ostrovy, Norsko, Dánsko, severozápad Francie, Benelux.

            b)přechodné podnebí. Typická oblast: střední Evropa, jižní Švédsko (je „schované“ za Norskem a Dánskem).

            c)kontinentální podnebí. Velké rozdíly teplot mezi létem a zimou, méně srážek. Typická oblast: Rusko, Ukrajina, část Balkánu.

Příklad – porovnání stupně kontinentality: Astrachaň (Rusko) x Köln+Essen (Německo):

                                               červenec               prosinec                roční srážky         dny-zámrz

Astrachaň, 46°N, 48°E      +25.3°C                   -6.7°C                      175 mm                  111

Köln/Essen, 51°N, 7°E.     +17.3°C                  +1.7°C                      914 mm                    21 (Köln)

   Teploty v červenci a prosinci jsou průměrné. Údaje z Německa jsou kombinované z měst Köln a Essen (tato města leží asi 60 kilometrů vzdušnou čarou od sebe). Zámrz – údaj udává, na kolik dní v roce v průměru zamrzá místní řeka (v Astrachani Volha, v Kölnu Rýn). Astrachaň má výrazně kontinentální podnebí, Essen a Köln, ležící na západě Německa, mají spíše oceánské podnebí.

Vegetace v mírném pásu:

            1)lesy – rostou ve vlhčím podnebí. Jehličnaté lesy jsou typické spíše pro sever Evropy a kontinentální klima, listnaté spíše pro jih Evropy a oceánské klima, mezi nimi smíšené lesy.

            2)stepi – vyskytují se v sušších oblastech, typické pro kontinentální podnebí. Stromy zde nerostou kvůli nedostatku vláhy. Výskyt: jižní Rusko, Ukrajina, Maďarsko (puszta – místní název pro stepi). Srážky ve stepním pásu jsou cca 200-500 mm.

            3)polopoušť až poušť – tento ráz má krajina kolem Kaspického moře. Klimatická hranice pouště je přibližně 200 mm srážek za rok. Mezi ústím Volhy a Uralu do Kaspiku se nachází jediný evropská poušť Ryn (leží tedy v evropské části Kazachstánu).

   4)subtropický pás – horké suché léto, mírná vlhká zima (nesněží!). Subtropický pás je kolem pobřeží Středozemního moře. Ne všude! Vnitrozemí Itálie, Španělska či Balkánu je hodně hornaté, a proto je tu drsnější klima. Hranice subtropického pásu se kryje s hranicí rozšíření palem. Rostou tu palmy, citrusy, olivy, fíkovníky. Původně bylo pobřeží porostlé lesy (rostl tu například dub korkový či borovice korsická), avšak lesy byly během starověku a středověku vykáceny a dnes tu rostou hlavně macchie – druhotné porosty tvrdolistých trnitých keřů. Svahy jsou ohroženy erozí a často tu vypukají katastrofální letní požáry.

5)Vodstvo Evropy

Všechny řeky, jezera a umělé vodní nádrže, zde uvedené, musí umět zakreslit do slepé mapy, ledovce ne! Čísla jsou orientační a znát je nemusí.

A)Řeky

   Volha – největší řeka Evropy ve všech ohledech. Je nejdelší (3531 km), nejvodnatější(průtok kolem 8000 m3 za sekundu před rozvětvením) a zaujímá největší povodí (1.36 mil. km2). Povodí Volhy je součástí největší bezodtoké oblasti Evropy (povodí Kaspického moře v Evropě).

   Kaspické moře je jezero, které leží pod úrovní mořské hladiny (-28 m.n.m.). Z významných evropských řek do něho (kromě Volhy) ústí Ural (třetí nejdelší řeka Evropy) a poměrně krátké řeky Emba a Kuma, které jsou obvykle považovány za hraniční řeky mezi Evropou a Asií. Celkově tato bezodtoká oblast pokrývá 20,9 % plochy Evropy (asi 2 170 000 km2).

   Volha je typická nížinná řeka. Pramení ve Valdajské vrchovině a ústí do Kaspického moře největší evropskou deltou (rozloha delty je 13000 km2). Celá Volha teče v Rusku, jen malá část delty zabíhá i do Kazachstánu. Na Volze leží mnoho velkých vodních nádrží. Nejvýznamnější z nich jsou Rybinská, Samarská (od Samary až k soutoku s Kamou, největší vodní nádrž v Evropě co se týče plochy – rozloha jezera je 6450 km2) a Volgogradská. U Volgogradu má Volha největší průtok, poněvadž pak se štěpí na dvě řeky – Volhu a Achtubu, které tečou vedle sebe a teprve pak se rozvětví v deltu. Volha je propojena s řekou Don průplavem Volha-Don (délka 101 km), díky němuž je lodní dopravou propojeno Černé a Kaspické moře.

   Nejvýznamnější přítoky Volhy: Oka – vlévá se do Volhy v Nižném Novgorodě, přítokem Oky je Moskva). Kama – 5. nejdelší řeka Evropy, délka asi 2000 km, pramení na Urale, do Volhy se vlévá pod Kazaní. Leží na ní veliká Nižněkamská nádrž.

   Dunaj – druhá největší řeka Evropy ve všech hlavních parametrech (délka 2850 km, průtok 6500 m3/s, plocha povodí 800000 km2). Pramení v pohoří Schwarzwald v Německu, vlévá se velkou deltou (rozloha delty je 5000 km2) do Černého moře. Protéká celkem 10 státy a 4 hlavními městy těchto států (ta jsou uvedena v závorkách): Německo – Rakousko (Vídeň) – Slovensko (Bratislava) – Maďarsko (Budapešť) – Chorvatsko – Srbsko (Bělehrad) – Rumunsko – Bulharsko – Moldavsko – Ukrajina.

   Nejvýznamnější přítoky Dunaje: Inn, Dráva, Sáva, Tisa (do Tisy Maruše – Mureş), Prut.

   Ural – 3. nejdelší řeka Evropy (délka asi 2500 km), hraniční řeka mezi Evropou a Asií. Pramení na Urale, vlévá se do Kaspiku. Protéká Ruskem a Kazachstánem.

   Něva – délka nepatrná, avšak je to jedna z nejvodnatějších řek Evropy (průtok 2500 m3/s, 3. nejvodnatější řeka Evropy!), protože odvodňuje největší evropské jezero, Ladožské. Protéká Sankt Petěrburgem, kde zamrzá 147 dní v roce.

   Rýn – délka 1300 km, 4. nejvodnatější řeka Evropy (průtok 2400 m3/s). Protéká 6 státy – Švýcarsko – Lichtenštejnsko – Rakousko – Francie – Německo – Nizozemsko. Rýn protéká Bodamským jezerem. Nejdůležitější evropská řeka pro lodní dopravu. S Dunajem je propojen průplavem Rýn – Dunaj (ten propojuje přítoky Rýna a Dunaje – řeky Mohan a Altmühl). V severním Německu pak vede Středoněmecký kanál (průplav), který spojuje Rýn a Labe a je dlouhý 467 km! Na Rýnu leží největší říční přístav Evropy, Duisburg. Nejvýznamnějším přítokem Rýna je Mohan (Main).

   Další významné evropské řeky: Emba, Kuma, Manyč, Don, Pečora, Severní Dvina, Dněpr (4. nejdelší řeka Evropy, 2200 km, přítok Pripeť), Západní Dvina (Daugava), Němen, Visla (-Bug, -San), Dněstr, Jižní Bug, Marica, Odra (-Varta), Labe, Mása (Maas/Meuse), Pád (Po), Tibera, Seina, Rhôna, Loira, Temže (Thames), Garonna, Ebro, Douro (Duero), Tejo (Tajo), Guadiana, Guadalquivir.

B)Jezera

   Většina jezer leží v severní polovině Evropy a je ledovcového původu. Prakticky všechna jezera jsou sladká – mají odtok.

   Ladožské jezero – cca 18000 km2, Rusko, největší jezero v Evropě, 15. největší na světě. Zamrzá od prosince do května, Něvou propojeno s Baltským mořem.

   Oněžské jezero – cca 10000 km2, Rusko, 2. největší v Evropě.

   Vänern – 5500 km2, Švédsko, 3. největší v Evropě.

   Balaton (též Blatenské jezero) – cca 600 km2 (přesněji 596 km2), Maďarsko. Největší jezero ve střední Evropě. Jen o něco menší jsou další středoevropská jezera Ženevské (Lac Léman, Švýcarsko/Francie, 582 km2), a Bodamské (Bodensee, Německo/Švýcarsko/Rakousko, 572 km2).

   Další evropská jezera: Loch Ness, Lough Neagh (Severní Irsko), Ijsselmeer (umělé, spíše vodní nádrž), Vättern, Mälaren, Inari, Oulu, Saimaa (4. největší v Evropě), Čudské (5. největší v Evropě, hranice Ruska a Estonska, spolu s Pskovským jezerem tvoří vlastně jedno jezero, estonsky se celé jezero jmenuje Peipus), Bílé, Ilmeň, Vygozero, Imandra, Neziderské (stepní jezero, mělké, Rakousko/Maďarsko), Skadarské, Ochridské, Prespanské (Ochridské je na mapě to vlevo), Garda, Manyč-Gudilo.

C)Ledovce

Nejvíce zaledněnými územími v Evropě jsou ostrovy:

  Špicberky (Svalbard) – asi jedna třetina až jedna polovina rozlohy všech evropských ledovců (údaje se dost liší). Největší ledovec leží na ostrově Západní Špicberk.

   Nová země – zaledněný je v podstatě jen Severní ostrov.

   Země Františka Josefa

   Island

   Jan Mayen.

   Ledovce se dále nacházejí v těchto evropských pohořích: Alpy, Skandinávské pohoří, Pyreneje, Ural.

   Pro zajímavost uvádím údaje o ploše zaledněných území v Evropě. Zdroj: Velký atlas světa, Kartografie, Praha, 1992. Údaje jsou dost staré, někde se mi zdají podezřelé (Špicberky) a rozlohy některých ledovců dnes budou kvůli globálnímu oteplování určitě menší.

   1.Špicberky (Norsko)                     57000 km2

   Jiný údaj však uvádí 35000 km2, což mi přijde pravděpodobnější, protože z mapy se nezdá, že by ledovce pokrývaly prakticky celé souostroví,  jak vyplývá z prvního údaje. Ledovec na ostrově Západní Špicberk pokrývá celkem 20000 km2 a měl by být největším ledovcem v Evropě. Ledovec Vatnajökull na Islandu, rovněž často uváděný jako největší v Evropě,  má rozlohu jen 8456 km2. Potíž je ovšem v tom, že ledovec na Západním Špicberku není možná souvislý a možná se spíše jedná o více menších ledovců na jednom ostrově. Z mapy je to nejasné a těžko to posoudit. V každém případě jsou Špicberky nejvíce zaledněným územím Evropy, a to jak v procentu zalednění ostrovů, tak i jejich absolutní rozlohou.

   2.Nová země (Rusko)                     24300 km2

   Téměř veškeré zalednění Nové země připadá na Severní ostrov, kde je jeden veliký souvislý ledovec.

   3.Země Františka Josefa (Rusko)                 13730 km2

   4.Island             11252 km2

   Na Islandu je několik velkých ledovců. Největší z nich, Vatnajökull, ležící na jihovýchodě ostrova, je možná největším ledovcem v Evropě, má rozlohu 8456 km2. Další ledovce na Islandu jsou už podstatně menší. Druhý největší je Langjökull (1021 km2, středozápad ostrova).

   5.Alpy                                3600 km2

   Více zaledněné jsou Západní Alpy (2200 km2) než Východní Alpy (1400 km2). Ledovce v Alpách jsou relativně malé a je jich spousty. Velký Aletschský ledovec (německy Großer Aletschgletscher) v Bernských Alpách ve Švýcarsku je nejdelším údolním ledovcem Evropy, délka jeho splazu je 26 kilometrů.

   6.Skandinávské pohoří                 3200 km2

   I zde je mnoho menších ledovců, podobně jako v Alpách. Ve Skandinávském pohoří leží i největší ledovec kontinentální Evropy, Jostedalsbreen. Podle Velkého atlasu má rozlohu 855 km2, ale podle Wikipedie jen 487 km2.

   7.Jan Mayen                    70 km2

   8.Pyreneje                        30 km2

   9.Ural                                28 km2

Datum poslední aktualizace: 16.3.2012

petr.daubner

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner has 870 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    2 komentáře: „Evropa – Přírodní podmínky Evropy

    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

      Reagovat
    • skvělá práce…mám rád přehledně podané informace na jednom místě…jak píšete, každý zdroj to uvádí jinak a když to všechno člověk vidí takhle pohromadě, hned má lepší přehled 🙂

      Reagovat

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.