Obsah
Československo a Česko – oficiální název státu
Československo
- 1918-1938 Československá republika (ČSR)
- 1938-1939 Česko-slovenská republika (ČSR)
- 1945-1960 Československá republika (ČSR)
- 1960-1990 Československá socialistická republika (ČSSR)
- 1990 Československá federativní republika (ČSFR)
- 1990-1992 Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR)
Česko (v rámci federativního Československa)
- 1969-1990 Česká socialistická republika (ČSR)
- 1990-1992 Česká republika (ČR)
Samostatné Česko
- Od 1993 Česká republika (ČR)
Československo bylo federací v letech 1969-1992. Oficiální název Slovenska po roce 1969 byl obdobný jako u Česka: Slovenská socialistická republika (1969-1990) a Slovenská republika (1990-1992).
Českoslovenští a čeští prezidenti
Československo
- Tomáš Garrigue Masaryk (1918-1935). Zvolen celkem 4x, v roce 1935 abdikoval.
- Edvard Beneš (1935-1938 a znovu 1945-1948, v letech 1940-1945 byl navíc prezidentem v exilu). Dvakrát abdikoval – v roce 1938 a znovu v roce 1948.
- Emil Hácha (1938-1945). Prezidentem Československa byl v letech 1938-1939, v letech 1939-1945 pak byl státním prezidentem v Protektorátu Čechy a Morava. Po válce byl uvězněn. Zemřel ve vězení dříve, než mohl být odsouzen.
- Klement Gottwald (1948-1953). Zemřel v úřadě.
- Antonín Zápotocký (1953-1957). Zemřel v úřadě.
- Antonín Novotný (1957-1968). Donucen k abdikaci.
- Ludvík Svoboda (1968-1975). Odvolán ze zdravotních důvodů. Od roku 1974 nebyl schopen úřad vykonávat (několik záchvatů mrtvice), nechtěl ale dobrovolně odstoupit. Proto byl roku 1975 přijat speciální ústavní zákon, kterým byl odvolán.
- Gustáv Husák (1975 – 1989). Po sametové revoluci abdikoval.
- Václav Havel (1989 – 1992). Abdikoval po volbách 1992.
Ani jeden československý prezident tedy neskončil v prezidentském úřadě normálním způsobem (vypršením posledního volebního období), všichni abdikovali, byli odvoláni (Svoboda), uvězněni (Hácha) nebo zemřeli v úřadě (Gottwald, Zápotocký).
Česká republika
- Václav Havel (1993-2003)
- Václav Klaus (2003-2013)
- Miloš Zeman (2013- ?)
Václav Havel i Václav Klaus byli zvoleni (ještě parlamentem) na dvě volební období, která řádně ukončili, na rozdíl od všech československých prezidentů! Miloš Zeman je prvním prezidentem v historii, který byl zvolen přímo občany.
Premiéři Československa a Česka v letech 1918-1992
V letech 1918-1939 a 1945-1968 bylo Československo unitárním státem, a mělo tedy jen jednu vládu, československou, s výjimkou let 1938-1939, kdy Slovensko a Podkarpatská Rus obdržely autonomii a měly svoje vlastní autonomní vlády.
V letech 1939-1945 byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Ten byl formálně autonomním celkem v rámci Velkoněmecké říše a na jeho území fungovala protektorátní vláda, podřízená ovšem německým orgánům.
Od 1.1.1969 do 31.12.1992 bylo Československo federací dvou republik, a mělo tedy tři vlády – československou (federální), českou a slovenskou (republikové vlády).
Československo 1918-1939
- Karel Kramář (1918-1919)
- Vlastimil Tusar (1919-1920)
- Jan Černý (1920-1921, 1926). Dvakrát předsedal úřednické vládě.
- Edvard Beneš (1921-1922). Poloúřednická vláda.
- Antonín Švehla (1922-1926, 1926-1929). Švehla byl předsedou vlády celkem třikrát. Po volbách v roce 1925 sestavil druhou vládu (byl tedy premiérem v letech 1922-1926 nepřetržitě). V roce 1926 ho na krátkou dobu vystřídala druhá úřednická vláda Jana Černého, než se mu podařilo sestavit třetí vládu (1926-1929).
- František Udržal (1929-1932)
- Jan Malypetr (1932-1935)
- Milan Hodža (1935-1938). Jediný Slovák, který byl za první republiky premiérem Československa.
- Jan Syrový (1938). Byl posledním premiérem první republiky a následně prvním premiérem druhé republiky (tj. pomnichovského okleštěného Československa).
- Rudolf Beran (1938-1939). Premiér za druhé republiky.
Teoreticky lze za prvního předsedu vlády považovat i Tomáše Garrigue Masaryka, který byl prezidentem a zároveň předsedou exilové vlády, která existovala jen měsíc, od října do listopadu 1918. V listopadu 1918 pak byl prvním řádným premiérem zvolen Karel Kramář.
Protektorát Čechy a Morava
- Rudolf Beran (1939). Jeho vláda přetrvala z druhé republiky, za Protektorátu však pokračovala pouze jeden měsíc. Po válce uvězněn, zemřel ve vězení.
- Alois Eliáš (1939-1941). Ze všech našich premiérů skončil nejhůř. V roce 1941 byl zatčen a v roce 1942 popraven.
- Jaroslav Krejčí (1942-1945). Premiérem byl jmenován až v roce 1942, ale už v letech 1941-1942 vedl vládu místo zatčeného Aloise Eliáše. Po válce uvězněn, zemřel ve vězení.
- Richard Bienert (1945). Po válce dva roky vězněn.
Kromě protektorátní vlády, podřízené Němcům, mělo Československo v letech 1940-1945 i exilovou vládu, sídlící v Londýně. Jejím předsedou byl Jan Šrámek.
Československo 1945-1992
- Zdeněk Fierlinger (1945-1946)
- Klement Gottwald (1946-1948)
- Antonín Zápotocký (1948-1953)
- Viliam Široký (1953-1963)
- Jozef Lenárt (1963-1968)
- Oldřich Černík (1968-1970). Formálně stál Oldřich Černík v čele tří československých vlád. Ta první (do 31.12.1968) byla ještě vládou unitárního Československa. Poté byl Černík předsedou prvních dvou federálních československých vlád.
- Lubomír Štrougal (1970-1988). Ze všech československých premiérů byl ve funkci daleko nejdéle, přes 18 let.
- Ladislav Adamec (1988-1989). Adamec stál v čele dvou vlád. Sestavil první polistopadovou vládu (3.12.1989), kterou ale OF i VPN odmítly. Proto již 7.12.1989 odstoupil a vedení kabinetu pak převzal Marián Čalfa.
- Marián Čalfa (1989-1992). Stál v čele dvou vlád: první v letech 1989-1990 (tzv. vláda národního porozumění) a druhé 1990-1992, jmenované po volbách v roce 1990.
- Jan Stráský (1992). Poslední federální premiér Československa. Od 20.7. do 31.12.1992 byl i faktickou hlavou státu, neboť prezident Václav Havel 20. července 1992 abdikoval a Jan Stráský převzal coby federální premiér i pravomoci prezidenta.
Do roku 1968 existovala pouze jediná, československá vláda, od 1.1.1969 pak vznikla federální československá vláda a dvě vlády republikové, česká a slovenská.
Česko 1969-1992 (v rámci federativního Československa)
- Stanislav Rázl (1969)
- Josef Kempný (1969-1970)
- Josef Korčák (1970-1987)
- Ladislav Adamec (1987-1988)
- František Pitra (1988-1990)
- Petr Pithart (1990-1992)
- Václav Klaus (1992)
Premiéři samostatné České republiky
- Václav Klaus (1992-1998). Byl českým premiérem dvakrát v letech 1992-1998. Premiérem se stal poprvé v roce 1992 (tehdy byl ještě premiérem České republiky v rámci Československa), přičemž tato vláda pokračovala kontinuálně dál i po 1.1.1993. V roce 1997 abdikoval, v demisi vládnul až do počátku roku 1998.
- Josef Tošovský (1997-1998). Po pádu vlády Václava Klause vládnul až do předčasných voleb v roce 1998.
- Miloš Zeman (1998-2002).
- Vladimír Špidla (2002-2004). Podal demisi.
- Stanislav Gross (2004-2005). Podal demisi.
- Jiří Paroubek (2005-2006). Dokončil zbytek volebního období 2002-2006.
- Mirek Topolánek (2006-2009). Byl premiérem dvakrát. Jeho první vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Jeho druhé vládě byla vyslovena nedůvěra a podal demisi.
- Jan Fischer (2009-2010). Byl premiérem úřednické vlády do voleb v roce 2010.
- Petr Nečas (2010-2013). V roce 2013 podal demisi.
- Jiří Rusnok (2013). Předsedal úřednické vládě, nezískal však důvěru Poslanecké sněmovny, což vedlo k předčasným volbám. Jeho vláda dovládla jako vláda v demisi.
Václav Klaus (v prvním období) a Miloš Zeman byli zatím jedinými českými premiéry, kteří vydrželi v úřadě celé jedno řádné volební období (čtyři roky). Zatím dvakrát se v historii ČR stalo, že vláda nezískala důvěru. Byla to první vláda Mirka Topolánka a vláda Jiřího Rusnoka. Ostatní premiéři buď podali demisi nebo nepředsedali celé funkční období.
Poznámka: některá data se překrývají (Klaus x Tošovský), protože v České republice je běžné, že máme současně dva premiéry – jeden je jmenován nově a než sestaví vládu, vládne ten předchozí v demisi. Žádná žena se zatím v historii Československa ani České republiky nestala prezidentkou nebo premiérkou. Jedinou ženou v historii našich zemí, která kdy vládla na našem území, byla Marie Terezie (1740-1780), a to jako královna česká (nikoliv jako císařovna!).
Výsledky voleb do dolní komory československého parlamentu
Parlament během existence Československa několikrát změnil název i strukturu. Za první republiky se parlament oficiálně jmenoval Národní shromáždění republiky Československé a skládal se ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a Senátu. V tomto přehledu jsou uvedeny pouze výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, a to za celé Československo.
V roce 1946 už se parlament oficiálně jmenoval Ústavodárné shromáždění Československé republiky a byl už, na rozdíl od první republiky, pouze jednokomorový. I zde jsou výsledky za celé Československo (v poznámce jsou však i výsledku v českých zemích a na Slovensku zvlášť).
Od 1.1.1969 do 31.12.1992 bylo Československo federací, první opravdové volby ovšem proběhly až v letech 1990 a 1992. Lidé volili celkem do tří sněmoven – sněmovny lidu a sněmovny národů (dvě komory Federálního shromáždění) a do České nebo Slovenské národní rady (jednokomorové republikové parlamenty). Zde uvádím pouze výsledky do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, a to za Česko a Slovensko zvlášť, neboť zvlášť byly tyto výsledky podle zákona i posuzovány (například co se týče pětiprocentní klauzule pro vstup do parlamentu – stačilo získat 5% hlasů jen v Česku nebo jen na Slovensku, a ne 5% v celém Československu. Téměř všechny strany totiž kandidovaly jen v Česku nebo jen na Slovensku. Výsledky voleb do Sněmovny národů Federálního shromáždění a do České národní rady či Slovenské národní rady se mírně lišily.
Zobrazeny jsou všechny strany, které dostaly více než 5% hlasů. Jelikož prvorepublikové zkratky stran (s výjimkou KSČ) ani jejich celé oficiální názvy nejsou u nás všeobecně zavedené, používám tu proto (až na výjimky) zavedené zkrácené názvy.
- duben 1920 – 1.sociální demokraté 25.7%, 2.lidovci + Slovenská ľudová strana (koalice) 11.3%, 3.němečtí sociální demokraté 11.1%, 4.agrárníci 9.7%, 5.národní socialisté 8.1%, 6.národní demokraté 6.3%, 7.Německá národní strana + Německá národně socialistická strana dělnická (koalice) 5.3%. Tyto volby se ovšem nekonaly na územích, kde se měl ještě konat plebiscit o jejich připojení k Československu, což bylo Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Orava a Spiš. Volby se také nekonaly na Podkarpatské Rusi, dodatečné volby zde proběhly až v březnu 1924. Poprvé v historii u nás volily i ženy.
- listopad 1925 (předčasné) – 1.agrárníci 13.7%, 2.KSČ 13.2%, 3.lidovci 9.7%, 4.sociální demokraté 8.9%, 5.národní socialisté 8.6%, 6.němečtí agrárníci 8.0%, 7.HSĽS (Hlinkova slovenská ľudová strana) 6.9%, 8.němečtí sociální demokraté 5.8%. Tyto volby byly první, v nichž se volilo na celém území Československa!
- říjen 1929 (předčasné) – 1.agrárníci 15.0%, 2.sociální demokraté 13.0%, 3.národní socialisté 10.4%, 4.KSČ 10.2%, 5.lidovci 8.4%, 6.němečtí sociální demokraté 6.9%, 7.HSĽS 5.8%, 8. Německé volební společenství (koalice, hlavně němečtí agrárníci) 5.4%. V těchto volbách poprvé nesměli volit příslušníci armády a četnictva.
- květen 1935 (předčasné) – 1.Sudetoněmecká strana (SdP) a Karpatoněmecká strana (koalice) 15.2%, 2.agrárníci 14.3%. 3.sociální demokraté a Židovská strana (koalice) 12.6%, 4.KSČ 10.3%. 5.národní socialisté 9.2%, 6.lidovci 7.5%, 7.Autonomistický blok (koalice 4 národnostních stran, nejvýznamnější z nich byla HSĽS) 6.9%, 8.Národní sjednocení 5.6%, 9.živnostníci 5.4%. Volební účast byla povinná, za neúčast hrozila sankce! Nejvíce hlasů dostala SdP, ale díky zvláštnímu způsobu přepočítávání hlasů nakonec zvítězili spíše agrárníci, kteří dostali o 1 mandát v Poslanecké sněmovně více než SdP. Na počet hlasů však v Čechách zvítězila SdP přímo drtivě. Čechy: 1.SdP 21.5%, 2.sociální demokraté 12.9%. Morava a Slezsko: 1.lidovci 15.6%, 2.SdP 14.9%, 3.agrárníci 14.2%.
- květen 1946 – 1.komunisté (KSČ+KSS) 38.1%, 2.národní socialisté 18.4%, 3.lidovci 15.7%, 4.Demokratická strana 14.1%, 5.sociální demokraté 12.1%. Výše uvedená čísla jsou celostátním průměrem při volbách do jednokomorového Ústavodárného shromáždění Československé republiky. Komunisté byli jediní, kteří kandidovali v českých zemích (pod názvem KSČ) i na Slovensku (pod názvem KSS). Volby dopadly dost odlišně: v Čechách a na Moravě jasně zvítězila KSČ (40.2%), na dalších místech se umístili národní socialisté (23.7%), lidovci (20.2%) a sociální demokraté (15.6%). Na Slovensku jasně zvítězila Demokratická strana (61.4%) před KSS (30.5%). Tyto volby byly polosvobodné. Samotné volby proběhly férovým způsobem, ovšem bylo povoleno jen 8 politických stran, vesměs středových a levicových, zatímco pravicové strany byly zakázány. Všechny tyto strany byly sdruženy v tzv. Národní frontě. Kdo nechtěl volit žádnou stranu Národní fronty, mohl hodit do urny bílý lístek.
- červen 1990 – volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění: Česko: 1.Občanské fórum 53.2%, 2.KSČ 13.5%, 3.lidovci 8.7%, 4. Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko 7.9%. Slovensko: 1.Verejnosť proti násiliu 32.5%, 2. Kresťanskodemokratické hnutie 18.9%, 3.KSČ 13.8%, 4. Slovenská národná strana 10.9%, 5. Spolužitie 8.6%. První zcela svobodné volby po 55 letech!
- červen 1992 – volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění: Česko: 1.ODS-KDS 33.9%, 2.Levý blok (KSČM + SDL) 14.3%, 3.sociální demokraté 7.7%, 4.republikáni 6.5%, 5.KDU-ČSL 6.0%, 6. Liberálně sociální unie 5.8%. Slovensko: 1.HZDS 33.5%, 2. Strana demokratickej ľavice 14.4%, 3. Slovenská národná strana 9.4%, 4. Kresťanskodemokratické hnutie 9.0%, 5. Maďarské kresťanskodemokratické hnutie Spolužitie 7.4%. Tyto volby byly řádné, konaly se po pouhých 2 letech. Výsledky voleb za komunistické éry (1948-1989) zde neuvádím, protože tyto „volby“ ve skutečnosti neměly s řádnými volbami nic společného a navíc byly často dodatečně falšovány.
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- květen/červen 1996 – 1.ODS 29.6%, 2.ČSSD 26.4%, 3.KSČM 10.3%, 4.KDU-ČSL 8.1%, 5.ODA 6.4%.
- červen 1998 (předčasné) – 1.ČSSD 32.3%, 2.ODS 27.8%, 3.KSČM 11.0%, 4.KDU-ČSL 9.0%, 5.US-DEU 8.6%.
- červen 2002 – 1.ČSSD 30.2%, 2.ODS 24.5%, 3.KSČM 18.5%, 4.KDU-ČSL 14.2%.
- červen 2006 – 1.ODS 35.4%, 2.ČSSD 32.3%, 3.KSČM 12.8%, 4.KDU-ČSL 7.2%, 5.Strana zelených 6.3%.
- červen 2010 – 1.ČSSD 22.1%, 2.ODS 20.2%, 3.TOP 09 16.7%, 4.KSČM 11.3%, 5.VV (Věci veřejné) 10.9%.
- říjen 2013 (předčasné) – 1.ČSSD 20.5%, 2.ANO 2011 18.7%, 3.KSČM 14.9%, 4.TOP 09 12.0%, 5.ODS 7.7%, 6.Úsvit 6.9%, 7.KDU-ČSL 6.8%.
Zobrazeny jsou vždy všechny strany, které získaly více než 5% hlasů a dostaly se tedy do Poslanecké sněmovny.
Datum poslední aktualizace: 26.10.2013
Ahoj Petře, máš tam hrubku. 1990-1992 byl název na Česká a Slovenská Federativní Republika. Protože by jinak neexistovalo odůvodnění pro psaní Slovenská.
Máš pravdu. Hrubka opravena, i když pravopisně moc nechápu, proč se slova Federativní a Republika psala s velkým písmenem.
Petře, protože čeština uznává jen první jméno za vlastní. Takže by se správně mělo psát Česká a slovenská federativní republika. To ale Slováci nemohli zkousnout, tak se do češtiny zavedla výjimka.
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.