Aralské jezero

Aralské jezero
Libí se vám článek?

Aralské jezero je (nebo spíše bylo) bezodtoké slané jezero, ležící na hranicích Kazachstánu a Uzbekistánu. Hlavními jeho přítoky jsou řeky Amudarja a Syrdarja. Povodí Aralského jezera a zmíněných řek zasahuje kromě Kazachstánu a Uzbekistánu i další státy – Turkmenistán, Tádžikistán, Afghánistán, Kyrgyzstán a Čínu. Jezero již několik desítek let vysychá, v poslední době se však tento proces výrazně urychlil.

Plocha Aralského jezera

  • rok 1960                     68,000 km2     (4. největší jezero na světě)
  • rok 1998                     28,687 km2       (10. na světě)
  • rok 2004                     17,160 km2     (16. na světě)

 Mapky vysychání  jezera: https://skompasem.cz/wp-content/uploads/2018/04/SouborAral_Sea.gif

Obrazek

   V polovině 20. století bylo Aralské jezero čtvrté největší na světě. Hemžilo se to v něm rybami a lovem ryb a jejich zpracováním se živilo asi 40,000 lidí v okolí jezera. Dnes je jezero několikanásobně menší, jeho hladina klesla o nějakých 20 metrů a protože je i několikanásobně slanější než dřív, nežijí v něm žádné ryby.

Poušť Aralkum

Na místě vyschlého jezera vznikla nová poušť, Aralkum. Miliony tun odvátých solí zasolilo půdu v dalekém okolí. Zmenšení plochy jezera snížilo vlhkost zdejšího klimatu a způsobilo větší roční amplitudu teplot – léta jsou teplejší a zimy studenější. Přístavy, které ležely kdysi na březích jezera, jsou dnes vzdáleny desítky kilometrů od pobřeží.

 

 

Tady býval kdysi břeh Aralského jezera. Teď je jezero 100 kilometrů daleko…Foto: http://www.sciam.com/article.cfm?id=reclaiming-the-aral-sea&sc=rss

Obrazek

Čím je vysychání způsobeno?

Aralské jezero leží ve velmi suché až pouštní oblasti a je to jezero reliktní – je pozůstatkem někdejšího oceánu Tethys, který se rozkládal zhruba mezi Afrikou a Euroasií. Jak se Afrika postupně přibližovala k Evropě, oceán Tethys se neustále zmenšoval.

Dnes z něj zbylo Středozemní, Marmarské, Černé a Azovské moře. Kaspické moře a Aralské jezero byly od Černého moře odděleny a protože se obě nachází ve velmi suché bezodtoké oblasti, byla by stejně nakonec odsouzeny k zániku.

Proces vysychání by ovšem i v případě Aralského jezera trval velmi dlouho, protože jezero je napájeno dvěma veletoky, Amudarjou a Syrdarjou. Obě řeky pramení ve vysokých horách a stačily tak jezero zásobovat množstvím vody zejména na jaře a v létě, kdy v horách taje sníh a ledovce.

 Zbytky aralské flotily už dávno “kotví” na suchu. Foto: https://skompasem.cz/wp-content/uploads/2018/04/ImageAralShip.jpg

Pak se ale v Sovětském svazu dalo pár chytrých hlav dohromady a vymyslely skvělý plán, že by se v okolní poušti dala pěstovat bavlna. Bavlník ovšem potřebuje spoustu vody a ta se začala už od 30. let ve velkém čerpat zejména z Amudarji a Syrdarji a jejich přítoků. Vody v obou řekách výrazně ubylo a díky tomu začala klesat i hladina jezera – zpočátku pomalu, později se ale pokles hladiny začal výrazně zrychlovat.

Aralské jezero

Aralské jezero – ekologická katastrofa

Výsledkem je dnešní stav – pravděpodobně nejhorší ekologická katastrofa v celosvětovém měřítku, kterou jednoznačně způsobil člověk. V roce 2004 bylo jezero čtyřikrát menší a pětkrát slanější než v roce 1960. V letech 1961-1970 klesala hladina jezera v průměru o 20 centimetrů za rok, v 70. letech se pokles zrychlil na 50-60 cm za rok a v současnosti je to kolem 80-90 cm za rok.

V roce 2007 už jezero zabíralo pouze 10% své původní plochy a průměrná salinita jezera byla 100‰ (v roce 1960, kdy v Aralu bylo ještě spousty ryb, byla salinita 10‰).

   V současné době je jezero rozděleno na několik samostatných částí. V roce 1987 se totiž jezero rozdělilo na severní a jižní část. U Severního Aralského jezera (též Malý Aral) se díky stavbě přehrady, kterou Kazachstán dokončil v roce 2005, podařilo zvednout hladinu jezera o několik metrů.

Satelitní foto z let 1989 a 2003.  Foto: https://skompasem.cz/wp-content/uploads/2018/04/SouborAralzee.jpg

Salinita poklesla a dokonce se do jezera vrátily i některé druhy ryb. Naproti tomu u mnohem většího Jižního Aralského jezera (Velký Aral) se zdá být jeho osud zpečetěn. V roce 2003 se navíc Jižní Aral rozdělil na západní a východní část.

Zdroje:

petr.daubner

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní. Na těchto stránkách se tedy snažím skloubit zejména zeměpis a cestování. Další informace o mně naleznete zde

    Petr Daubner has 707 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *