Aralské jezero

Od | 6 dubna, 2023

Obsah

Aralské jezero je (nebo spíše bylo) bezodtoké slané jezero, ležící na hranicích Kazachstánu a Uzbekistánu. Hlavními jeho přítoky jsou řeky Amudarja a Syrdarja. Povodí Aralského jezera a zmíněných řek zasahuje kromě Kazachstánu a Uzbekistánu i další státy – Turkmenistán, Tádžikistán, Afghánistán, Kyrgyzstán a Čínu. Jezero již několik desítek let vysychá, v poslední době se však tento proces výrazně urychlil.

Plocha Aralského jezera

1960 68,000 km2 (4. největší jezero na světě)
1998 28,687 km2 (10. na světě)
2004 17,160 km2 (16. na světě)

V polovině 20. století bylo Aralské jezero čtvrté největší na světě. Hemžilo se to v něm rybami a lovem ryb a jejich zpracováním se živilo asi 40,000 lidí v okolí jezera. Dnes je jezero několikanásobně menší, jeho hladina klesla o nějakých 20 metrů a protože je i několikanásobně slanější než dřív, nežijí v něm žádné ryby.

Poušť Aralkum

Na místě vyschlého jezera vznikla nová poušť, Aralkum. Miliony tun odvátých solí zasolilo půdu v dalekém okolí. Zmenšení plochy jezera snížilo vlhkost zdejšího klimatu a způsobilo větší roční amplitudu teplot – léta jsou teplejší a zimy studenější. Přístavy, které ležely kdysi na březích jezera, jsou dnes vzdáleny desítky kilometrů od pobřeží.

Tady býval kdysi břeh Aralského jezera. Teď je jezero 100 kilometrů daleko..

Co způsobuje vysychání?

Aralské jezero leží ve velmi suché až pouštní oblasti a je to jezero reliktní – je pozůstatkem někdejšího oceánu Tethys, který se rozkládal zhruba mezi Afrikou a Euroasií. Jak se Afrika postupně přibližovala k Evropě, oceán Tethys se neustále zmenšoval.

Dnes z něj zbylo Středozemní, Marmarské, Černé a Azovské moře. Kaspické moře a Aralské jezero byly od Černého moře odděleny a protože se obě nachází ve velmi suché bezodtoké oblasti, byla by stejně nakonec odsouzeny k zániku.

Proces vysychání by ovšem i v případě Aralského jezera trval velmi dlouho, protože jezero je napájeno dvěma veletoky, Amudarjou a Syrdarjou. Obě řeky pramení ve vysokých horách a stačily tak jezero zásobovat množstvím vody zejména na jaře a v létě, kdy v horách taje sníh a ledovce.

Zbytky aralské flotily už dávno „kotví“ na suchu.

Pak se ale v Sovětském svazu dalo pár chytrých hlav dohromady a vymyslely skvělý plán, že by se v okolní poušti dala pěstovat bavlna. Bavlník ovšem potřebuje spoustu vody a ta se začala už od 30. let ve velkém čerpat zejména z Amudarji a Syrdarji a jejich přítoků. Vody v obou řekách výrazně ubylo a díky tomu začala klesat i hladina jezera – zpočátku pomalu, později se ale pokles hladiny začal výrazně zrychlovat.

Aralské jezero

Aralské jezero – ekologická katastrofa

Výsledkem je dnešní stav – pravděpodobně nejhorší ekologická katastrofa v celosvětovém měřítku, kterou jednoznačně způsobil člověk. V roce 2004 bylo jezero čtyřikrát menší a pětkrát slanější než v roce 1960. V letech 1961-1970 klesala hladina jezera v průměru o 20 centimetrů za rok, v 70. letech se pokles zrychlil na 50-60 cm za rok a v současnosti je to kolem 80-90 cm za rok.

Během roku 2007 už jezero zabíralo pouze 10% své původní plochy a průměrná salinita jezera byla 100‰ (v roce 1960, kdy v Aralu bylo ještě spousty ryb, byla salinita 10‰).

V současné době je jezero rozděleno na několik samostatných částí. V roce 1987 se totiž jezero rozdělilo na severní a jižní část. U Severního Aralského jezera (též Malý Aral) se díky stavbě přehrady, kterou Kazachstán dokončil v roce 2005, podařilo zvednout hladinu jezera o několik metrů.

Satelitní foto z let 1989 a 2003. 

Salinita poklesla a dokonce se do jezera vrátily i některé druhy ryb. Naproti tomu u mnohem většího Jižního Aralského jezera (Velký Aral) se zdá být jeho osud zpečetěn. V roce 2003 se navíc Jižní Aral rozdělil na západní a východní část.

7 thoughts on “Aralské jezero

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

  2. Petr

    Protože předpokládám, že už soudruzi bavlnu nepěstují, tak kam se poděla všechna ta voda, která šla dříve na zavlažování. Je stále odčerpávána?
    Ocením informaci, díky Petr

  3. Petr D.

    No nejsem si úplně jist, ale myslím, že soudruzi či jejich pohrobci ve Střední Asii pěstují bavlnu dál. Ono zase říct, že všechno bylo špatně, zaorat pole a vyhnat lidi, aby se přestěhovali jinam a dělali něco jiného (a co by jiného dělali?, to taky asi dost dobře nejde.

  4. Kuny

    Soudruzi bavlnu pěstují dál a jelikož je jezero bezodtokové, všechny spláchnuté chemické produkty moderního zemědělství se hromadí pochopitelně v jezeře… Projekt záchrany severní části jezera zatím slaví úspěch a z informací, které jsem našel, je současná hladina stabilizovaná na úrovni 42 m.n.m. Plánovaná další hráz má hladinu zvednout na úroveň 46 m.n.m. Původní úroveň z padesátých let však hovoří o nějakých 53 m.n.m., takže i tak bude mít hladina ke své původní úrovni daleko. Plocha severní části má rozlohu odhadem 10 – 15% původního Aralského jezera, tudíž jedna řeka, Syrdarja, která do něho vtéká a je v podstatě kontrolována výhradně Kazachstánem, má šanci takovéto jezero udržet.

    Jižní části už nejspíše nikdo nepomůže. Po rozdělení na další dvě části (východní a západní) už patrně v dnešní době došlo k úplnému zániku části východní. Západní část (nejhlubší místo) bude možná přežívat jako jakési nestabilní bahniště – bude tam nejspíše sezónně končit tok Syrdarji a případně i Amudarji.

    Osobně se domnívám, že pokud se skutečně projeví naplno předpokládané globální oteplování, mohla by se situace v oblasti jihu zvrátit k lepšímu, protože z principu termodynamiky vyplývá, že čím je soustava teplejší (Země jako celek), tím jsou procesy v ní dynamičtější. Tedy zjednodušeně řečeno, čím bude větší teplo, tím budou větší odpary vody (oceány) a více srážek – pochopitelně je otázka, jak se takováto globální změna projeví lokálně (někde může naopak být větší sucho :-()… V každém případě uvidíme.

  5. adel

    To je strašné. Kdysi to muselo být velmi krásné jezero. Zanedlouho tam bude už jenom poušť. Strašná představa.

    1. Pepa

      Píši svou reakci v době, kdy kremelský zločinec popustil uzdu svým dobyvačným choutkám a rozpoutal otevřený válečný konflikt proti Ukrajině. Ve světle těchto událostí je (alespoň z jeho pohledu) osud Aralského jezera naprosto okrajová záležitost, stejně jako osud milionových mas lidí, které tímhle válečným dobrodružstvím žene do mnohem větší katastrofy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *