Antarktida 2000 – ráj na Zemi

Před několika lety pro normálního člověka nedosažitelný cíl. Dneska si můžete vybrat jestli koupit malý automobil nebo investovat do antarktické expedice, která se Vám navždy vryje do paměti.

Než jsem odjel na sedmý světadíl tohoto světa, tak se mě známý ptali “Co tam budeš dělat ?” a klepali si u toho na čelo jestli jsem se nezbláznil. Každý se loučil a doporučoval různé recepty proti omrzlinám atd. Mimochodem na Antarktidě bylo větší teplo něž ve stejnou dobu u nás doma.

Obrazek

Mnoho lidí mě má za toho, který šel devastovat  tento křehký kontinent. Pravda je, že patnáct tisíc “turistů“ každoročně připluje na Antarktidu , ale to nejsou ti němečtí  turisti, které vidíme u nás na silnici E55. Každý z nich musí podepsat přísné podmínky mezinárodní organizace IAATO a chovat se podle nich. Tučňák nebo jakýkoliv jiný živočich má absolutní přednost. To znamená: pokud jde tučňák, musíte zastavit a nevyrušit ho a dodržovat předepsanou vzdálenost. Vědci z americké stanice Palmer zkoumají vliv turistů a došli k závěru , že pokud IAATO bude regulovat příliv asi 15,000 turistů ročně tak nehrozí žádné nebezpečí.

Tak nasedáme!!  Sednete do letadla a necháte se odvézt na konec světa (Fin del Mundo) do nejjižnějšího města na světě – argentinské Ushuai. Ushuaia je výchozí bod pro plavby na Antarktidu. Kupte si zde lodní lístek na poslední chvíli, který je nejméně o 20% lacinější. Musíte mít štěstí na volnou loď a staňte se tím jedním z mála, kterým se to povede.

Naše loď World Discoverer nás vítá v přístavu. Je to loď pro 140 pasažérů se vším všudy. Jak jsem později zjistil akorát jedna věc lodi chyběla a to stabilizátory. Navečer loď vyplouvá do Drakeovy úžiny nebo-li strážnému andělu Antarktidy. Zde se potopily desítky lodí a je to i dnes obávaný strašák, který odrazuje turisty od této cesty. Zde jsem při nevolnosti zjistil, co je to mořská nemoc a k čemu slouží stabilizátory, které naše loď nemá. Ale to vše patří k dobrodružství. Námořníci nám říkali, jaký máme štěstí na počasí, že je klidné moře. Na zpáteční cestě jsem zjistil, co je to neklidné moře.

Po dvou dnech plavby jsme spatřili první plující ledovce. Byla to senzace, při které se tajil dech. Ledovce větší než loď se plaví na sever, kde pomalu tají.

První výstup byl na ostrov Aitcho. V kajutě jsme se “cibulově” oblékli. Upocení jsme došli na můstek, kde se nastupovalo do Zodiaku. Každý musel mít holinky, jelikož jsme se vyloďovali do vody a kvůli všude přítomnému guano (Tučňákův trus). Vidíme první kolonie tučňáků. Ihned si je zamilujeme. Celá kolonie je neustále plná intenzivního křiku, neboť tučňáci se poznávají po hlase a je životně důležité, aby rodič vydávil svou dávku potravy do správného zobáku mláděte.

Potom následovalo jedno vylodění za druhým. Livingston Island a Deception Island.
Deception Island je jedno z nejzajímavějších míst na Antarktidě. Vulkanický ostrov kde poslední erupce byla před sedmi lety.  Celý ostrov tvoří zborcený sopečný kráter, jenž poskytuje jeden z nejbezpečnějších přírodních přístavů na světě. Stěny kráteru pokrývá silná vrstva černého vulkanického popela. Pendulum Cove je další zastávka na Deception Islandu. Latentní sopečná aktivita, která umožňuje koupání v moři, se stala hlavním magnetem pro turisty. Je to skutečnost poněkud masochistická, protože tok „teplých pramenů” se často náhle střída s ledovou vodou. Jen několik odvážných pasažérů se odvážilo k tomuto kroku. Voda v moři měla -1,5*C. Rychle jsme se svlékli a skočili do této „teplé vody“. Potom jsme ihned přešli do předem připraveného malého bazénu s teplou vodou (jáma vykopaná na sopečné pláži}, kde jsme se ohřáli. Bylo to jako v sauně střídali jsme ledový oceán a teplý bazén. Po vykoupání na nás hodili ručník a rychle nás zodiakem převezli na loď, kde nás čekalo občerstvení v podobě horké čokolády a kořalky.

Cuverville a  Paradise Bay to jsou další zastávky.
Zastavím se u Paradise Bay, to bylo vůbec první vylodění na kontinentu. Zatím jsme se vyloďovali pouze na ostrovech takzvané Antarktida Peninsula. Byla zde argentinská stanice toho času zavřená. Potom jsme vyšli na kopec asi 40 metrů vysoký, kde byl nádherný výhled na zátoku. Potom přišlo to, na co se všichni těšili. Pravá antarktická skluzavka. Sedli jsme na zadek a jeli dolů . Všichni se radovali jako malé děti. Když se mě později známí doma ptali, co jsem tam dělal, tak jsem jim řekl: “Jel jsem přes půl zeměkoule, abych se mohl sklouznout po prdeli na Antarktidě”. Při návratu na loď někdo zahlídl velrybu a začal hon za velrybami. Bylo to senzační, mít takového velkého tvora od sebe pouhý metr.

Port Lockroy – britská základna a jediná antarktická pošta. Tuto základnu obsluhují dva Britové. Seznámili jsme se s jejich nelehkým životem a odeslali jsme pohledy a prohlídli si základnu.

Palmer Station je americká výzkumná základna, kde je mimo jiné nejjižnější akvárium na světě.  Velice laskavý polárníci nás provedli po základně a potom nás pohostili zákuskem a čajem.

Lemaire Channel je nejkrásnější úsek cesty. Tento úzký kanál je po většinu času zamrzlý, ale nám počasí přálo, tak jsme mohli zažít tuto jedinečnou podívanou. Na palubě bylo slyšet jenom cvakající fotoaparáty a antarktické ticho. Po proplutí kanálu Lemaire jsme se dostali do zamrzlého moře, obklopeného na levé straně Palmerovou zemí a na pravé straně Petermanovým ostrovem.

Teďka nás čekalo překvapení největší :
Kapitán prohlásil, že pokud nám to led dovolí, tak doplujeme až na polární kruh. Trochu jsme měli obavy o naše životy, ale věřili jsme našemu kapitánovi. Loď doslova řezala ledy a zvuk, který rozdrcený led vydával, nás znepokojoval. Ale nicméně jsme chtěli dosáhnout této magické linie. Paluba byla plná cestujících po celý den. Ještě po půlnoci jsme se nestačili vynadívat na tuto krásnou podívanou. Do kajuty se nám příliš nechtělo, protože tam se zvuk drtících ledů podobal zemětřesení. Kolem druhé hodiny ranní jsme ulehli a přemýšleli, jestli to dokážeme.
V 6:52 jsme dosáhli Polárního kruhu (66 33.7’S – 67 43.7’W) v místě Matha Strait !!!
Lodní zvon oznámil tuto skutečnost dlouhým troubením. Všichni jsme se sešli na kapitánském můstku a gratulovali naší skvělé posádce v čele s kapitánem Lampem. Byla to náročná noc, ale zařadili jsme se mezi elitu, která se dostala tak daleko na jih a dokázala prorazit led. Měli jsme štěstí, že nám přálo počasí. A ještě něco navíc! Byli jsme první loď v tomto miléniu, která dosáhla polárního kruhu !!!

Neko Harbor a Melchior Islands byla naše poslední zastávka na bílém kontinentě.

A opět vplutí do Drakeovy úžiny. Večer se začalo počasí horšit, tak jsme si vzali několik prášků proti mořské nemoci. Loď se houpala a chůze po ní byla obtížná. Konečně jsme se dočkali nějakého dobrodružství. V kajutě jsme si nachystali věci na případnou evakuaci.
Kolem páté hodiny ranní nás probudil nějaký námořník a začal nám zatloukat okna v kajutě, vítr dosahoval síly 7Bft. Dnešní noc byla hrozná, loď se houpala na všechny strany. Ničemu jsme se nedivili, protože jsme se blížili k nejobavánějšímu námořnímu místu světa k Hornovu mysu. Konečně se po poledni objevil v dálce. Náš kapitán opět bodoval. Přiblížil se k obávanému mysu a my si užívali pohledů na tuto noční můru všech námořníků.

Potom následovala klidná plavba v Beagle kanálu a návrat do argentinského města Ushuaia.

Expedice lodí World Discoverer, která plula pod liberijskou vlajkou a patřila americké společnosti Society Expedition byla fantastická. Důvodů je několik: perfektní kapitán, posádka, lektoři a loď byla perfektní na manévrování a dostala se i tam, kam jiné lodě nemohou. V květnu roku 2000 ztroskotala naše loď, když narazila na korálový útes u Austrálie. Později se loď opravila a v roce 2002 už opět brázdila světové oceány. Poslední loď, která se potopila po srážce s ledovou krou na Antarktidě byla v listopadu 2007 loď Explorer. Naštěstí moře bylo klidné a turisté se zachránili v záchranných člunech.

Pokud tedy nejste polárnici a nemáte ani možnost navštívit nebo pobýt nějaký čas na některé z polárních stanic, vydejte se na Antarktidu lodí. Je to zážitek na který budete vzpomínat dokonce života!!!

Šťastnou cestu!!!

Antarktida 2000 – ráj na Zemi
Libí se vám článek?

1 komentář: „Antarktida 2000 – ráj na Zemi

  • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.