Obsah
Hledáte tip na nevšední výlet v severovýchodní části Republiky? V oblasti Těšínského Slezska najdete tipů dost a dost. A taky jeden turistický chyták – pozvánku do města se zámkem, které však žádný zámek nemá. Ale nezoufejte, Albrechtice toho mohou zvídavým turistům nabídnout mnohem víc.
Měly skončit ve šrotu, místo toho poskytly základ pro neobvyklou rozhlednu
V roce 1980 byly na Hraničním vrchu postaveny hned dvě telekomunikační věže – klasické kovové struktury, ne nepodobné stovkám dalších po ČR. Svému účelu sloužily až do roku 1991, poté začaly pomalu chátrat. Tehdy ještě nebylo zvykem spojovat příjemné s užitečným, jako v případě dnešních vysílačů/turistických rozhleden, přesto na svém místě bez velkého zájmu stály dalších 20 let.
V roce 2011 se jejich majitelé konečně rozhodli udělat onen „radikální řez“ a chystaly se prodat obě stavby do šrotu. Tehdy však město Albrechtice – částečně i díky financím od Evropské unie v rámci přeshraničního programu, obě věže odkoupilo z velmi rozumný peníz a naložilo s nimi po svém: renovovalo je a nakonec spojilo 18 metrů dlouhou ocelovou lávkou ve výšce 25 metrů nad zemí. Tu navíc opatřilo vyhlídkovou plošinou.
Dnes jde vlastně o unikátní dvojrozhlednu, z níž můžete bez problém dohlédnout až do Polska (koneckonců stojí pár metrů od státních hranic), a samozřejmě i na město Albrechtice a úchvatné panorama blízkých Jeseníků. Stojí před vámi jediná malá překážka – 149 schodů, které je třeba cestou nahoru překonat.
Měli byste vědět: Rozhledna v Albrechticích na Hraničním vrchu je bez obsluhy a přístupná po celý rok. Za vstup se neplatí. Neměli byste však chodit nahoru za ztížených světelných podmínek (v noci nebo za mlhy), případně za špatného počasí. Tehdy je vstup jen a pouze na vlastní nebezpečí.
Cestujete-li s malými dětmi, zcela jistě oceníte fakt, že se autem dostanete až těsně pod samotné věže a zaparkovat můžete – opět zdarma – na nedalekém parkovišti.
Když si chcete jen tak trochu zahrát golf
Golf Club Albrechtice se může pochlubit poměrně nedávno vybudovaným golfovým hřištěm (2012), nabízející zázemí pro zkušené hráče i absolutní amatéry, kteří vezmou golfovou hůl do ruky poprvé. Narazit můžete i na víkendové kurzy, určené právě pro náhodné výletníky. A nechybí ani zábava pro děti. A pokud budete mít zrovna tu smůlu a začne vám při výletu pršet, pak v areálu hlavní budovy najdete i vnitřní minigolf a dobře zásobený bufet.
Dřevěný kostelík svatého Petra a Pavla
Najdete ho pár kilometrů od města, přesto cesta sem stojí za to. Dříve na tomto místě stával jiný, ovšem podepsaly se na něm časté povodně. Nějakou dobu tak byla celá oblast bez svatostánku, než konečně v roce 1766 vyrostl kostel celý ze dřeva. I když je poměrně malý a jednolodní, vypadá zkrátka úchvatně. Cibulovitá báň je vidět do daleka a zvenčí vás okouzlí četné vyřezávané prvky a detaily výzdoby.
Navíc v roce 2008 prošel poměrně velkou rekonstrukcí, takže dnes ho opravdu můžete obdivovat v celé jeho kráse. Ovšem pokud se budete chtít podívat dovnitř (na nápaditě vyzdobený sanktusník a další prvky), budete si muset domluvit jeho prohlídku předem na obecním úřadě. Trvat bude asi hodinu a skrze průvodce se o kostelu dozvíte mnoho zajímavého. Platit nebudete nic.
Měli byste vědět: na některých starších mapách lze ve středu města Albrechtice nalézt ikonu zámku, a to při Zámecké ulici, v areálu dnešní zemědělské společnosti. Dnes tu však najdete jen parkoviště aktuálně nepotřebné zemědělské techniky. Dříve tu opravdu zámek stával, dnes tu po něm vak nezbyla ani informační cedule. Proč se tato nepříjemnost na mapách objevila si nejsme tak úplně jistí. Každopádně se vyplatí o ní vědět. I když je pravda, že budova zámku byla zbořena po dlouhých letech chátrání až v roce 1980.