Z Lusaky jsme vyjeli dalkovym busem smer Dar es Salaam. Zbylo mi dost zambijskych kwachu, takze jsem se stacil jeste v Zambii precpat, abych to utratil. Na hranicich jsme prosli v pohode, akorat jsme stravili asi dve hodiny celnim odbavenim, protoze Tanzanci tahli ze
Zambie milion dzusu, jaru na nadobi apod. Jinak to autobus zase svihal po super skvele tanzanske silnici a cela cesta nam nakonec zabrala 28 hodin. V Tanzanii je o hodinu vice, takze jsme preridili cas a uprostred noci (prijeli jsme ve 22:30) jsme nasli ubytovani (150 korun na osobu). A dnes rano jsme akorat stacili vstat, vyfotit si hinduisticky chram, vyborne se nasnidat (kebab – karbanatky, jehneci samosa – mlete maso v pecivu, chapati – chlebova placka) a zamluvit listky na lod na Zanzibar, ktera jede ve 12:00. V Dar es Salaamu, nejvetsim meste Tanzanie, jsme zatim nezahledli nic extra k videni. Je to ale velkomesto, stejne jako Nairobi (narozdil od Lusaky, ktera ma taky dost obyvatel, ale dojmem velkomesta moc nepusobi). Oficialnim hlavnim mestem Tanzanie je vsak Dodoma, schovana kdesi ve vnitrozemi. Do Dodomy vede perfektni silnice z Dar es Salaamu, ale z jinych casti zeme je tam spatne spojeni. Vladni urady se z Dar es Salaamu stehuji do Dodomy uz asi 20 let a stehovani jeste zdaleka neni u konce. Lide jsou v Daru docela rasove namichani, misi se tu cernosi s Indy a Araby. Je tu hodne muslimu a hinduistu. Na pivo jsme zatim nenarazili…Mluvi se tu svahilsky, coz je jazyk, ktery uz Hamady celkem dobre ovlada, jinak je uredni jazyk take anglictina stejne jako v Keni. Par slov ve svahilstine (kiswahili):
kiboko – hroch
simba – lev
punda milia -zebra
tembo nebo ndovu – slon
twiga – zirafa
kwa heri – na shledanou
jambo nebo mambo nebo salama – ahoj
hakuna matata – no problem
pole pole – v pohode, v klidku
choo – zachod (velmi uzitecne slovicko!)
habari – jak se mas? (pozdrav)
nzuri sana – velmi dobre (odpoved na habari – pouziva se misto pozdravu)
moja – jedna (cislovka)
tatu – tri
mzungu nebo muzungu (mnozne cislo wazungu) – beloch (tohle porad slysite, kdyz na Vas mistni cernosi pokrikuji)
A na vice slov se zeptejte naseho lingvisty 🙂
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.
Bože, čtu dítěti na spaní Lvího krále a ani netuším, že čtu i svahilsky, jsem dobrá :).
Sleduji tvojí cestu bedlivě a pravidelně a vidíš, už se mi rozšířily obzory.
V tomto článku se zmiňuješ o výborném jídle a přecpaných „“bříškách““, napadla mě otázka:
Kde a co ti na tvých cestách nejvíce chutnalo, mám na mysli národní jídlo.
Mějte se. Maruš.
Ahoj Marusko! Dik ze nas sledujes. No pokud mam rict, kde mi nejvic chutnalo mistni jidlo, tak asi v Indonesii. Sice jsme porad jedli ryzi, pripadne nudle, ale nestacilo se mi to prejist – Indonesani jedi ryzi smazenou, ktera chutna lepe nez u nas. A nejvic mi v Indonesii chutnala smazena zelenina – cap cay, puvodne jidlo z Ciny. V Africe mi asi nejvice chutnaji samosy – samosa je v podstate plnena tasticka – do testa se zapece bud mlete maso, ryze nebo brambory. Me nejvic chutnaji samosy s masem, s bramborama to taky ujde, s ryzi to ale moc dobre nebylo. Jinak tu jime kebaby (mlete maso), fazole a vcera treba v restauraci moc dobre zeli. Kdyz uz mam ale mistni stravy plne zuby, rad si dam treba klasicky hamburger s hranolky a kolou – ten jsme si dali v Lusace a byl super!