Afrika I. – Přírodní podmínky (Poloha, Povrch, Podnebí, Vodstvo), Historie, Obyvatelstvo

Na tento příspevěk volně navazuje díl Afrika II – Vybrané africké státy

Poloha, rozloha, členitost Afriky (1)

Rozloha: 30 milionů km² → 2. největší světadíl! Afriku „půlí“ rovník. Vzdálenost od rovníku na jih i na sever je zhruba stejná, ale na sever od rovníku leží ⅔ území, kdežto na jih jen ⅓. Nejméně členité pobřeží ze všech kontinentů. Afriku protínají i oba obratníky a nultý poledník.

Všechny fyzické objekty (pohoří, řeky, jezera…), uvedené v textu, musí umět zakreslit do slepé mapy! Číselné údaje znát jen ty tučné a podtržené.

Geologický vývoj:

• Afrika byla dříve součástí jižního kontinentu – Gondwany, spolu s Jižní Amerikou, Antarktidou, Austrálií a Indií. Důkaz: tvar pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Mezi Afrikou a Evropou byl oceán Tethys. Pohybem Africké desky na sever se oceán Tethys neustále zmenšoval, až z něj zbylo Středozemní moře. Při nárazu Africké desky do Eurasijské desky proběhlo (a probíhá) alpsko-himálajské vrásnění. Začalo na konci druhohor. V Evropě zformovalo Alpy, Karpaty a pohoří Balkánu, v severní Africe Atlas.
• Východní Afrika (Somálská deska) se časem odtrhne. Tento proces už v minulosti započal (Madagaskar se už odtrhnul).

Hranice Afriky

• Afrika/Evropa: Gibraltarský průliv (šířka 14.5 kilometru), Středozemní moře (zejména Sicilský průliv – mezi Sicílií a Tuniskem).
• Afrika/Asie: Suezská šíje (průplav), Suezský záliv, Rudé moře, průliv Báb al-Mandab, Adenský záliv.

Členitost Afriky

• Oceány: Atlantský (včetně Středozemního moře) a Indický (včetně Rudého moře). Hranicí mezi nimi je:

1) Suezský průplav – délka 161 km, nemá zdymadla, prokopán téměř na rovině skrze Suezskou šíji.
2) Střelkový mys (Cape Agulhas) – ten leží přesně na 20. poledníku východní délky. Střelkový mys je zároveň nejjižnějším bodem africké pevniny.

Hranicí není mys Dobré naděje, který leží víc na západ!

• Moře: Středozemní, Velká Syrta, Malá Syrta (Gábeský záliv), Sicilský průliv, Gibraltarský průliv, Guinejský záliv (protíná se tu rovník a Greenwichský poledník), Mosambický průliv, Adenský záliv, Báb al-Mandab, Rudé moře, Suezský záliv, Suezský průplav.
• Poloostrovy: pouze jeden větší poloostrov – Somálský (též Africký roh) – 5. největší na světě, 850000 km². Menší poloostrovy – mysy: Zelený mys (Cap Vert – leží na něm Dakar a jmenují se podle něj Kapverdy), mys Dobré naděje (Cape of Good Hope), Střelkový mys (Cape Agulhas), Bílý mys (Ras Ben Sakka, Cap Blanc, v Tunisku)…
• Ostrovy a souostroví:
  • Kanárské ostrovy – součást Španělska! Název podle psů (latinsky canis). Na ostrově Tenerife (největší z Kanárských ostrovů!) leží nejvyšší hora Španělska Pico de Teide (3718 m.n.m., činná sopka, vrhá nejdelší stín na světě). Další Kanárské ostrovy: Gran Canaria, Lanzarote, Fuerteventura… (Méně významné Kanárské ostrovy: Hierro, La Palma, Gomera).
  • Madeira (Portugalsko!), Kapverdy (stát i souostroví), Bioko (stát Rovníková Guinea), Svatý Tomáš a Princův ostrov (stát a zároveň název dvou ostrovů, Svatý Tomáš leží přesně na rovníku!), Svatá Helena (Napoleon!), Tristan da Cunha (nejodlehlejší obydlený ostrov světa, 2120 km od Svaté Heleny a 2740 km od Afriky), Madagaskar (daleko největší ostrov Afriky, 4. největší na světě), Komory (stát i souostroví), Mayotte (zámořský department Francie, součást EU, fyzicky ovšem součást Komor), souostroví Maskarény – ostrovy Mauricius (stát) a Réunion (zámořský department Francie, EU), Zanzibar (součást Tanzanie), Seychely, Sokotra (Jemen, ale řadí se do Afriky, 2. největší ostrov Afriky!), Džerba (Tunisko – letovisko).

Povrch Afriky (2)

• Sever Afriky – převážně plošina (Sahara). Místy jsou na Sahaře pohoří dosahující výšky kolem 3000 metrů – Ahaggar (Hoggar – Tahat 2918 m.n.m.), Tibesti (Emi Koussi 3415 m.n.m.), Dárfúr (Džabal Marra 3088 m.n.m.). V Egyptě leží Kattarská proláklina (-133 m.n.m.).
• Severozápad Afriky – pohoří Atlas, nejvyšší hora Džabal Tubkal 4165 m.n.m.
• Pánve: Čadská, Konžská
• Plošina: Luanda-Katanga
• Další pohoří a hory: Súdánská vysočina (Loma Mansa 1948 m.n.m.), Adamauské pohoří (3008 m.n.m.), Kamerunská hora (osamělá činná sopka, výška 4070 m.n.m.), Dračí hory (Thabana Ntlenyana, 3482 m.n.m.). Východoafrická vysočina – ta se dělí na řadu menších pohoří, jsou tu i sopky. Nejvyšší horou zde je Kilimandžáro-Uhuru 5895 m.n.m. – nejvyšší hora Afriky. Nejvyšší vrchol Kilimandžára se jmenuje Kibo, Kilimandžáro je vyhaslá sopka. Je tu několik malinkých ledovců, které roztají asi kolem roku 2020. Kousek vedle Kilimandžára je Meru (4566 m.n.m.), nejvyšší činná sopka Afriky. Dále je zde pětitisícové pohoří Ruwenzori (též malé ledovce, nejvyšší hora se jmenuje Margherita nebo Ngaliema, měří 5109 m.n.m., jsou tu horské gorily) a přesně na rovníku osamělá Mount Kenya (5199 m.n.m., 2. nejvyšší hora Afriky, malé ledovce). Etiopská vysočina (Ras Dašan 4620 m.n.m.).
• Východoafrická příkopová propadlina: riftové údolí mezi Africkou a Somálskou deskou, hluboké, místy zaplněné vodou (jezera – viz vodstvo). Asi za 50 milionů let se v těchto místech východní Afrika oddělí od zbytku kontinentu. Riftové údolí pokračuje dále přes Rudé a Mrtvé moře. Celková délka tohoto riftového údolí je 6400 kilometrů, průměrná šířka 50 kilometrů (v Etiopii až 480 kilometrů). Rozděluje se na dvě větve – západní (přes jezero Tanganika) a východní (jezero Natron – to je to malé na mapě na hranici Keňa/Tanzanie, mezi Kilimandžárem a Viktoriiným jezerem). Pozor, Viktoriino jezero není součástí riftového údolí!
• Prolákliny:
  • Assalská -155 m.n.m. (Džibutsko) – nejníže položené místo Afriky,
  • Kattarská (Egypt, -133 m.n.m., neprůjezdná pro tanky),
  • Danakilská (Etiopie, -116 m.n.m.).

Podnebí, vegetace a živočišstvo Afriky (3)

• Afrika je nejteplejší světadíl, neboť je symetricky rozložena kolem rovníku. Skoro celá leží v tropickém pásu, jen na severu a na jihu jsou subtropy.
• Teplotní rekordy Afriky:
  • Kebili, Tunisko, 55.0°C. – Naměřeno 7.7.1931 v nadmořské výšce 38 metrů. Dříve udávaný světový rekord +57.8°C z města Al Aziziya (Libye) ze 13.9.1922 byl světovou meteorologickou organizací dne 13.9.2012 (přesně 90 let od měření) oficiálně zrušen! Světový rekord tedy nyní drží Death Valley v Kalifornii.
  • Infrane (Maroko, pohoří Atlas), -23.9°C. V marockém Atlase jsou i lyžařská střediska a sníh zde někdy leží i několik měsíců! Naměřeno 11.2.1935, dle WMO (v atlase je jiný údaj).
  • Dalol (Etiopie) – průměrná roční teplota 34.4°C, světový rekord. Nepříliš hodnověrný údaj.
• Srážkové rekordy:
  • Debunja (Kamerunská hora) – Kamerun, 10287 mm (dle WMO)
  • Wádí Halfa (Súdán, Asuánská přehrada) – 2.54 mm (dle WMO).
• Ledovce v Africe: jsou zatím na pětitisícových horách – Kilimandžáro, Keňa, Ruwenzori, velmi brzy (do roku 2020?) roztají, jsou mrňavé.
• Podnebné pásy v Africe
  • Rovníkový (ekvatoriální) pás = stále vlhký tropický pás. Horko a vlhko po celý rok. Nachází se kolem rovníku, pouze však na západě Afriky (na východě ne – vysoká nadmořská výška!). Tropické deštné pralesy. Gorily (nížinná, horská), krajta…
  • Střídavě vlhký tropický pás – na sever a na jih od rovníku, dále kolem rovníku ve východní Africe (Keňa, Tanzanie – vyšší nadmořská výška), Madagaskar. Horko po celý rok, střídají se tu dvě roční období – období dešťů a období sucha. Rostou zde i opadavé lesy, ale celkově převažují savany. Žijí zde sloni, lvi, antilopy, žirafy… Madagaskar – z východní strany tu jsou i deštné pralesy, na západě spíše savany. Typickými stromy zde jsou baobaby (jeden druh roste i na pevnině, ale na Madagaskaru je několik druhů). Živočišstvo je zcela odlišné od zbytku Afriky (zvláštní zoogeografická oblast), typičtí jsou lemuři a chameleoni.
  • Tropický suchý pás – zhruba kolem obratníků. Horko a sucho po celý rok, jsou tu pouště a polopouště, a to hlavně v západní části Afriky. Typické zvíře velbloud, typická rostlina palma datlová (oázy).
  • Subtropický pás – mírná vlhká zima, horké suché léto. Citrusy, olivy, vinná réva….
  • Příčiny sucha v tropickém pásu:
    • Trvale vysoký tlak kolem obratníků (jasno → málo srážek).
    • Pravidelné větry (pasáty) vanou na jižní polokouli z jihovýchodu (z Indického oceánu) a na severní polokouli nevanou vůbec (asijská pevnina) → vlhkost se nedostane na západní pobřeží.
    • Studené proudy (Kanárský, Benguelský) – vysušují ještě více západní pobřeží (zatímco východní část Afriky omývají teplé proudy – proud Střelkového mysu a Monzunové proudy).

Pouště Afriky

Sahara

• Daleko největší poušť světa. Rozloha cca 8 milionů km² (rozměry 5000 x 2000 km). Srážky do 200 mm ročně (což platí pro pouště obecně). Asi 200000 km² z toho jsou oázy – místa s podzemní vodou. Velké rozdíly teplot (na Sahaře občas i slabě mrzne). Sahara se dělí na spoustu menších pouští – například Libyjská, Arabská (na východ od Nilu), Velký západní a Velký východní erg, poušť Ténéré…
• Sahara má tendenci se rozšiřovat (rozšiřování pouští = desertifikace). Příčinou je hlavně globální oteplování a nadměrné spásání vegetace dobytkem. Vysazování stromů a keřů většinou desertifikaci zpomalí, avšak nezastaví.
• Druhy pouští na Sahaře:

1) Písečná poušť (menšina Sahary!!!) – erg
2) Kamenitá poušť – hamada
3) Štěrkovitá poušť – serir
4) Slaná poušť (s občasnými slanými jezery) – sebka, šott

Sahel (Súdán)

• Přechodné pásmo mezi savanou a pouští, navazuje na Saharu. Častá sucha (někdy i několik let neprší), občasné hladomory (Etiopie, Somálsko). Moc lidí → moc dobytka → nadměrné spásání, eroze + moc dříví na otop a stavbu přístřešků → desertifikace se urychluje. Navíc intenzivní zavlažování způsobuje pokles hladiny spodních vod a zasolování půdy.

Namib – pobřežní poušť v Namibii, rozměry 2000×160 kilometrů. Kalahari – poušť až suchá savana. Na hranici Jižní Afriky a Botswany. Žijí v ní Křováci (asi 40000 lidí).

Nejznámější národní parky v Africe (divoká zvěř)

• Uganda – Ruwenzori (horské gorily)
• Keňa – Masai Mara (žijí tu volně i Masajové, největší migrace kopytníků na světě mezi Masai Mara a Serengeti), Nakuru (nosorožci), Tsavo
• Tanzanie – Serengeti (navazuje na Masai Maru), Ngorongoro (obrovská kaldera – leží v ní mj. i Olduvai – rokle, kde byl nalezen Homo habilis).
• Botswana – Okawango (největší vnitrozemská říční delta na světě), Chobe (sloni)
• Jižní Afrika – Kruger

Vodstvo Afriky (4)

Velkou část Afriky tvoří bezodtoké oblasti – Sahara, Kalahari, část východní Afriky (viz mapa v atlase na straně 17).

A) Řeky

Nil – Kagera

• Délka 6671 km.
• Nejdelší řeka Afriky a 2. nejdelší řeka světa. Má dvě zdrojnice:
  • Bílý Nil (je delší, pramení ve Viktoriině jezeře) a
  • Modrý Nil (kratší, pramení v jezeře Tana). Modrý Nil je mnohem vodnatější (84% vody Nilu!).
• Soutok obou Nilů je v Chartúmu. Bílý Nil má víceméně pořád stejně vody (pramení na rovníku), ale Modrý Nil se v létě rozvodňuje (období dešťů v Etiopii, záplavy červen-říjen). Poslední významný přítok Nilu je Atbara. Směrem k moři pak vody ubývá (v Egyptě nejsou žádné významné přítoky). Delta Nilu (rozloha 30000 km², rozměry 190×160 km) – významné zemědělství. Delta Nilu a okolí Nilu v Egyptě (= úrodná půda) pokrývá jen 3% rozlohy Egypta, zbytek je poušť.
• Řeka Kagera pramení v Burundi a teče do Viktoriina jezera. Kagera má dvě zdrojnice. Ta kratší pramení ve Rwandě. Ta delší a významnější pramení pod názvem Ruvuvu v Burundi. Přesný pramen není zcela jistý!
• Na Nilu je několik významných vodopádů a peřejí (kataraktů). Žije tu krokodýl nilský (ne v Egyptě).
• V Egyptě leží na Nilu Asuánská přehrada („Násirovo jezero“). Délka přehrady je 600 kilometrů (rozloha 4640 km²), jezero sahá až do Súdánu. Postavena v 60. letech. Chrám Abú Simbel rozřezán a přemístěn. Díky přehradě se do Egypta nedostanou záplavy a úrodné bahno.

Kongo – Lualaba

• Délka 4835 kilometrů (2. nejdelší řeka Afriky), průtok 42000 m³/s, plocha povodí 3.8 mil. km² (největší povodí v Africe, 3. největší na světě – 2. je La Plata-Paraná).
• Nejvodnatější řeka Afriky a druhá nejvodnatější řeka světa.
• Lualaba je název nejdelší zdrojnice.
• Odvodňuje Konžskou pánev. Významné přítoky Ubangi a Kasai. Kongo má rovníkový režim odtoku – vyrovnaný stav vody po celý rok. Na Kongu je několik vodopádů. Dva státy v povodí řeky se jmenují Kongo.
• Údajně nejmohutnější vodopády na světě (co se týče průtoku) jsou Livingstonovy vodopády na dolním toku – průměrný průtok 35000 m³/s, výška 40 metrů. Nikde se mi ale nepodařilo najít jejich fotografii a spíše to budou jen peřeje. Další jsou třeba Stanleyovy vodopády.

Niger

• Třetí nejdelší řeka Afriky (délka 4160 kilometrů). Podle Nigeru se jmenují rovněž dva státy – Niger a Nigérie. Ústí deltou do Guinejského zálivu.

Zambezi

• Na hranici Zambie a Zimbabwe leží Viktoriiny vodopády (výška 108 metrů – 2x vyšší a 2x širší než Niagarské!). Na Zambezi jsou dvě veliké přehrady – Kariba (délka jezera 280 kilometrů) a Cabora Bassa.

Další významné africké řeky (v závorce vodní nádrže a vodopády)

• Volta (v.n. Volta),
• Šari (ústí do Čadského jezera),
• Okawango (největší vnitrozemská vodní delta na světě),
• Orange,
• Limpopo (obojí hranice RSA),
• Šebelle (vlévá se do moře v Somálsku),
• Senegal,
• Gambie (podle nich názvy stejnojmenných států).

B) Jezera a bažiny

Většina jezer v Africe je sladkých!

Sladká jezera

• Čadské jezero – Průměrná hloubka jezera je 4 metry, největší hloubka je 10 metrů, rozloha 10000-25000 km². Je velice mělké a vysychá. Je sladké, protože má odtok, ale pouze někdy – když je hladina jezera nejvyšší (některé učebnice nesprávně uvádějí, že je bezodtoké…). Leží na hranici Čadu, Nigeru, Nigérie a Kamerunu.
• Viktoriino jezero (Ukerewe). Rozloha 69000 km² (skoro jako ČR). Největší jezero Afriky a 3. největší na světě. Hranice Keňa/Tanzanie/Uganda. Pramení tu Bílý Nil. „Největší vodní nádrž na světě“ – přehrada Owen Falls – umělé zvýšení hladiny jezera.
• Tanganika – Na hranici DR Kongo, Burundi, Tanzanie, Zambie, rozloha 33000 km². Délka jezera je 600 kilometrů, odtok do povodí Konga (řeka Luluga). Daleko nejhlubší jezero Afriky a druhé nejhlubší na světě, hloubka 1470 metrů. Druhé největší jezero Afriky (a 7. na světě). Hladina je ve výšce 773 m.n.m. → velmi hluboká kryptodeprese!
• Malawi (Njasa). Rozloha 31000 km² (3. v Africe, 10. na světě). Odtok do Zambezi. Hranice států Malawi/Tanzanie/Mosambik. rovněž velmi hluboké (kolem 700 metrů). Malawi je rovněž kryptodeprese (hladina je 500 m.n.m.). Nejvíce rybích druhů ze všech jezer na světě (cichlidy).
• Další jezera:
  • jezero Tana (pramen Modrého Nilu),
  • bažiny Okawango,
  • Kyoga,
  • Albertovo,
  • Edwardovo,
  • Kiwu (poslední 4 kolem Viktoriina jezera).

Slaná jezera

• Turkana (Rudolfovo jezero) – hranice Keňa/Etiopie. Bezodtoké, slabě slané jezero, největší slané jezero Afriky.
• Tunisko, Alžírsko – slané pánve, jezera či bažiny (šoty) – nejvýznamnější je šot al-Džarídv Tunisku.

Historie Afriky (5)

Afrika je kolébkou lidstva, vzniknul zde člověk! Homo habilis – Olduvaiská rokle (kráter Ngorongoro, Tanzanie). Objevil ho Richard Leakey, stáří 2.5 milionu let. Afrika je rovněž kolébkou civilizace! Nejstarší státy na světě vznikly v Egyptě a v Mezopotámii (obojí kolem roku 3000 př.n.l. – sjednocení Egypta).

• Féničané – založili Kartágo (814 př.n.l.). Ve službách faraona pravděpodobně obepluli Afriku (kolem roku 600 př.n.l.).
• Sever Afriky (Středomoří) obsadili později Římané, po nich Byzanc, Arabové a Turci. V Africe vzniklo i mnoho domorodých říší. Nejvýznamnější z nich byla Habeš (dnes Etiopie). V Habeši se ujalo křesťanství a Habeš byla jedinou zemí Afriky, která nebyla nikdy ničí kolonií (s výjimkou italské okupace v letech 1935-1941).
• Východní pobřeží Afriky ovládli Arabové, kteří odsud obchodovali s Indií.
• Evropané začali s kolonizací Afriky v 16. století. Nejdříve obsadili pobřeží. Vozili odsud otroky, které kupovali na pobřeží (sami je nechytali) do Ameriky (Portugalci, Španělé, Britové, Francouzi), kde pracovali hlavně na plantážích a v dolech. Až do roku 1850 Evropané prakticky vůbec neznali vnitrozemí Afriky (A do map se psalo „Hic sunt leones“…).
• 1850-1870   průzkum Afriky cestovateli
  • David Livingstone (Skot), lékař a misionář, objevil Viktoriiny vodopády a jezero Malawi.
  • Henry Morton Stanley (Brit) prozkoumal hlavně povodí řeky Kongo. Nejvíc se proslavil tím, že nalezl v Africe ztraceného Livingstona (u jezera Tanganika – „Doktor Livingstone, nemýlím-li se!“, o Livingstonovi už nebyly 4 roky žádné zprávy).
  • Čech Emil Holub – šel ve stopách Livingstona. Nakreslil první mapu Viktoriiných vodopádů.
• 1870-1914 – kolonizace Afriky. Evropané velmi rychle zabrali celou Afriku (kromě Habeše).

Africké kolonie

• Velká Británie – Egypt, Súdán, Keňa, Uganda, Jižní Afrika, Zanzibar, Nigérie, Ghana…
• Francie – Alžírsko, Maroko, Tunisko, většina Sahary, Senegal, Gabon, Madagaskar, francouzské Kongo.
• Německo – Kamerun (→ Francie), Namibie (→ Jižní Afrika), Tanzanie (jen Tanganika → VB), Togo (→ Francie), Rwanda a Burundi (→ Belgie). V závorce je vždy uvedena evropská mocnost, která získala danou zemi po první světové válce od Německa jako „mandátní území Společnosti národů“ (de facto kolonie – Německo ztratilo po první světové válce všechny kolonie.
• Portugalsko – Angola, Mosambik…
• Belgie – Belgické Kongo (dnes DR Kongo)
• Itálie – Somálsko, Eritrea, Libye
• Španělsko – menší část Maroka, Západní Sahara, Rovníková Guinea

Po druhé světové válce většina afrických zemí vyhlásila nezávislost. Nejvíc jich bylo v roce 1960, kdy získalo v jednom roce nezávislost 16 států („Rok Afriky“). Ve většině afrických států následovaly po osamostatnění velké problémy – občanské války, hlad, nepokoje, pokles životní úrovně. Dnes v Africe klasické kolonie nejsou. Evropané kontrolují některé ostrovy. Svatá Helena je britská, Réunion a Mayotte jsou přímou součástí Francie a EU, Madeira je přímou součástí Portugalska a EU a Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla jsou přímou součástí Španělska a EU.

Nejnovější africké státy:

• Namibie – v roce 1990 získala nezávislost na Jižní Africe.
• Eritrea – v roce 1993 se odtrhla od Etiopie.
• Jižní Súdán – v roce 2011 se odtrhnul od Súdánu.

Obyvatelstvo Afriky (6)

A) Počet obyvatel Afriky

Afrika má dnes 1.1 miliardy obyvatel (2013 – přesně 1100 milionů obyvatel – World Population Data Sheet), je to druhý nejlidnatější světadíl. Nicméně má méně obyvatel než Indie, přestože je 10x větší… Populace Afriky velice rychle roste, průměrný přirozený přírůstek je +2.4% (celosvětový průměr je jen +1.2%).

Nejlidnatější země Afriky (k 1.7.2014, dle CIA)

1. Nigérie                    177 milionů   (7. nejlidnatější země světa)
2. Etiopie                       97               (13.)
3. Egypt                         87              (15.)   Daleko nejlidnatější arabská země!!!
4. DR Kongo                 77               (19.)
5. Tanzanie                    50               (25.)

Nejlidnatější státy světa k 1.7.2014 podle CIA Factbook (v milionech obyvatel)

1. Čína                         1356
2. Indie                        1236
3. USA                          319
4. Indonésie                   254
5. Brazílie                      203
6. Pákistán                     196
7. Nigérie                      177
8. Bangladéš                  166
9. Rusko                        142
10. Japonsko                  127

   Poznámka: U počtu obyvatel se často jedná o více či méně přesné odhady, jelikož evidence obyvatelstva je nepřesná. To se týká zejména afrických zemí.

B) Rasy v Africe

• Sever Afriky – běloši (europoidní) – Arabové, Berbeři. Významná bílá menšina žije i v Jižní Africe (původem z Holandska a VB).
• Východní část střední Afriky – mulati (europoidní x negroidní rasa) – Súdán, Etiopie, Somálsko.
• Zbytek Afriky (kromě Madagaskaru) – černoši (negroidní rasa).
• Madagaskar – Malgašové jsou míšenci negroidní, australoidní a mongoloidní rasy! Původně zde žilo černé obyvatelstvo, v 1. tisíciletí n.l. sem však přišly indonéské kmeny a smísily se s černochy.

C) Jazyky v Africe

Domorodé jazyky

• Sever a východ Afriky → semitsko-hamitské jazyky (jazyková rodina).  atlas – mapa str.28
• Semitské jazyky – arabština (čte se zprava doleva, vlastní písmo)
• Hamitské jazyky – somálština, amharština, berberština
• Černá Afrika – spousty různých jazyků. Nejrozšířenější jsou bantuské jazyky (celkem je jich asi 400!). Nejvýznamnější bantuský jazyk je svahilština, používá se hlavně ve východní Africe (Keňa, Tanzanie). Základ je africký (bantuský), ale smíchali to s arabštinou, perštinou a portugalštinou.
• Madagaskar – malgaština je austronéský jazyk, příbuzný indonéštině a malajštině (austronéské jazyky jsou jazyková rodina – neplést s austroasijskými!).

Evropské jazyky

• Jazyky bývalých koloniálních mocností, které většinou nejsou rodnými jazyky domorodců, jsou však často úřední. Angličtina, francouzština, portugalština. V Jižní Africe je vedle angličtiny (a několika domorodých jazyků) úřední i afrikánština – jazyk Búrů, přistěhovalců z Holandska, germánský jazyk vycházející z holandštiny.

D) “Malé národy“ v Africe

• „malé“ je zde míněno vzrůstem, ale jsou malé i početně.
• Pygmejové – vzrůst do 145 cm. Žili původně v tropických pralesích střední Afriky. Vymírají, protože nejsou biologicky uzpůsobeni k životu mimo prales (nepřežijí např. v savaně) a pralesy se kácí… Je jich asi 150000.
• Hotentoti (=Khoinové) – žijí na jihu Namibie. Vzrůst do 150 cm. Jsou to hlavně sběrači a lovci, je jich asi 70000.
• Křováci (=Sanové). Rovněž malí. Je jich asi 60000 (jiný údaj – 40000). Sběrači a lovci, žijí hlavně v Botswaně (Kalahari).

Hotentoti a Křováci si jsou navzájem jazykově příbuzní (khoisanské jazyky) a mají světlejší pleť než okolní černoši.

E) Náboženství v Africe

• Sever – islám. Pobřeží Středozemního moře, Sahara, většina Sahelu, Somálsko (Arabové, Berbeři…). V Egyptě žije významná křesťanská menšina (koptové).
• Jih – křesťanství a animismus.
• V Etiopii a v Egyptě žijí původní afričtí křesťané, do jiných zemí bylo křesťanství přivezeno Evropany.

Znát hlavní města těchto států:

   Egypt (Káhira), Libye (Tripolis), Tunisko (Tunis), Alžírsko (Alžírsko), Maroko (Rabat, arabsky i Ribát), Senegal (Dakar), Guinea (Conakry), Ghana (Accra), Nigérie (pouze Abuja!), Jižní Súdán (anglický přepis Juba, česky Džuba), Kamerun (Yaoundé), Súdán (Chartúm), Etiopie (Addis Abeba), Somálsko (Mogadišo – v českém přepisu), Keňa (Nairobi), Uganda (Kampala), Tanzanie (pouze Dodoma!, avšak část úřadů stále sídlí v Dar es Salaamu), 2x Kongo (Brazzaville, Kinshasa), Angola (Luanda), Zambie (Lusaka), Zimbabwe (Harare), Mosambik (Maputo), Madagaskar (Antananarivo), Mauricius (Port Louis), Jižní Afrika (Pretoria), Seychely (Victoria).

Datum poslední aktualizace: 29.9.2014