5 největších světových producentů zlata v roce 2008
(v tunách)
1 .Čína 285 tun
2.USA 233
3.Austrálie 215
4.Jižní Afrika 213
5.Peru 180
Svět celkem 2260
5 největších světových producentů zlata v roce 2004
(v tunách)
- Jižní Afrika 341
- Austrálie259
- USA258
- Čína 215
- Peru173
Svět 2430
(Zdroj: http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html )
Zlato (Aurum – Au) je žlutý, poměrně měkký, lesklý a velice stabilní kov, mimořádně odolný vůči korozi. Proto se vyskytuje v přírodě nejčastěji v ryzím stavu. Valouny zlata, nugety, mohou vážit až jeden kilogram! (největší se nacházejí v Kanadě a na Sibiři). Zlato se vyskytuje i v České republice, například v Jílovém u Prahy, ve Zlatých Horách (Jeseníky) a v okolí Kašperských hor, v současné době se však u nás nikde netěží, protože těžba by byla ekonomicky rentabilní. Zlato však těžili v Čechách již Keltové, nejčastěji rýžováním (dodnes se například zlato ve stopovém množství vyskytuje v řece Otavě). Jelikož se vyskytuje v poměrně malém množství a zároveň nepodléhá snadno oxidaci jako například železo, stalo se již ve starověku přirozeným platidlem. Obsah zlata v klenotech neboli ryzost se vyjadřuje v karátech – ryzí zlato má 24 karátů. Zlato je vzácné nejenom na Zemi, ale i v celém vesmíru – na jeden atom zlata připadá ve vesmíru 300 miliard atomů vodíku! Je také vynikajícím vodičem elektrického proudu a tepla. Využívá se k výrobě mincí, šperků, v lékařství, elektrotechnice. Zlato je mimořádně těžký kov, má hustotu 19,320 kg/m3, tedy asi 2,5x více než železo. Teplota tání zlata je 1064oC. Zlato reaguje pouze s lučavkou královskou. Rozpouští se však ve rtuti, čímž vzniká amalgám. Zahřátím amalgámu na teplotu nad 300oC se rtuť vypaří a zbude ryzí zlato. Objevení zlata v nějakém místě obvykle způsobilo zlatou horečku – nejslavnější byla asi na Aljašce (Klondike), v přilehlé části Kanady (teritorium Yukon – Dawson City) a v Austrálii.
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.