10 států s nejdelšími pozemními hranicemi
(délka pozemní hranice v kilometrech, v závorce počet sousedů – nezávislých států)
1.Čína 22,117 km (14)
2.Rusko 20,097 (14)
3.Brazílie 16,885 (9)
4.Indie 14,103 (6)
5.USA 12,034 (2)
6.Kazachstán 12,012 (5)
7.DR Kongo 10,730 (9)
8.Argentina 9,861 (5)
9.Kanada 8,893 (1)
10.Mongolsko 8,220 (2)
11.ČR 2290 (4)
Úvodem je třeba říct, že čísla zde uváděná jsou hodně nevěrohodná. A chyba nebude tentokrát na americké straně. CIA totiž uvádí, že přebírá údaje národních států a že každý národní stát má vlastní metodu měření. Údaje se ale podstatně liší. Tak například délka českých hranic (mimochodem na stát naší velikosti docela dlouhá) je podle údajů CIA 2290.2 kilometru, což přesně odpovídá oficiálním českým údajům (například viz Kapesní atlas světa, Kartografie, Praha 2003). Podle těchto našich údajů měří naše hranice s Německem 810.3 kilometru, s Polskem 761.8, s Rakouskem 466.3 a se Slovenskem 251.8. Takže to máme přesně změřené přesně na desetiny kilometru. Jenže všichni čtyři naši sousedé, včetně Slováků, dodali o hodně jiná čísla! Podle údajů sousedních států měří naše hranice s Německem 646 kilometrů (rozdíl 164 kilometrů!), s Polskem 790 kilometrů (rozdíl 28 kilometrů!), s Rakouskem 362 kilometrů (rozdíl 104 km!) a se Slovenskem 215 kilometrů(rozdíl 37 kilometrů!). Takže podle těchto údajů máme nejdelší hranici s Polskem! Zkrátka, čím více se člověk ponoří do statistických údajů, tím více zjišťuje oprávněnost tvrzení, že statistika je relativně přesný souhrn nepřesných (a v tomto případě opravdu hodně nepřesných) čísel.
Nejdelší hranicí mezi dvěma státy je hranice mezi USA a Kanadou – měří 8893 kilometrů, z toho připadá 2477 kilometrů na hranice mezi Kanadou a Aljaškou. Zajímavé je také pořadí nejkratších jednotlivých hranic:
1.Vatikán/Itálie 3,2 km
2.Monako/Francie 4,4 km
3.Turecko/Ázerbájdžán 9 km (hranice mezi Tureckem a ázerbájdžánskou
enklávou Nachičevan)
Pokud bychom počítali i závislá území, pak nejkratší pozemní hranicí je hranice Španělsko/Gibraltar – 1.2 kilometru. Ještě kratší je hranice mezi Čínou a Macaem (0.34 kilometru!) – je to vlastně hranice vnitrostátní, protože Macao je zvláštní oblastí Číny, ovšem hranice není v žádném případě formální, protože obě části Číny mají jiné zákony, celní předpisy, jinou vízovou politiku apod.
Největší počet sousedů mají shodně Rusko a Čína – 14. Rusko sousedí s těmito státy: Ázerbájdžán, Bělorusko, Čína, Estonsko, Finsko, Gruzie, Kazachstán (6846 kilometrů, nejdelší souvislá hranice mezi dvěma státy na světě, hranice mezi Kanadou a USA je delší, avšak nesouvislá), Severní Korea, Lotyšsko, Litva, Mongolsko, Norsko, Polsko, Ukrajina. Čína má tyto sousedy: Afghánistán, Bhútán, Barma, Indie, Kazachstán, Severní Korea, Kyrgyzstán, Laos, Mongolia, Nepál, Pákistán, Rusko, Tádžikistán, Vietnam. Dále má Čína vnitrostátní hranice mezinárodního charakteru s územími se zvláštním statutem – Hongkongem a Macaem.
V první světové desítce jsou dva státy s nesouvislým státním územím – USA (kromě tichomořských Havajských ostrovů má další část území i přímo na pevnině – Aljašku) a Rusko (Kaliningradská oblast). Takových států je ovšem daleko více, například Španělsko (část na africké pevníně – Ceuta a Melilla),Turecko, Angola (Cabinda), Ázerbájdžán (Nachičevan) a mnoho dalších. Tím se situace se státními hranicemi ještě více komplikuje.
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.
Proč Češi uvádí jinou délku česko-polsé hranice než uvádí Poláci délku polsko-české hranice?
Slyšeli jste někdy o fraktálech? Začalo to měřením hranice a měřením pobřeží. Viz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Frakt%C3%A1l
A již v roce 1938 se podobnémui tématu věnoval český geograf, demograf a statistik prof. Jaromír Korčák. Viz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_Kor%C4%8D%C3%A1k
Ahoj, na Tvoji otázku bohužel neumím odpovědět, nevím, proč Češi udávají jinou délku než Poláci. Údaje se navíc občas trochu liší i v jiných pramenech, což je podivné, neboť délka státní hranice musí být podle mě změřená úplně přesně, jelikož to dělají obvykle vojáci a mají na to přesné mapy. Jinak když zjišťuji čísla pro Kompas, nestačím se někdy divit. Tak například neexistuje ani přesný údaj o rozloze České republiky (našel jsem tři, které se liší o pár kilometrů čtverečních, není jasný ani počet obyvatel České republiky. Existují dvě různé metodiky – jednu používá Český statistický úřad a jinou zase ministerstvo vnitra. A ty se mezi sebou liší o desítky tisíc obyvatel! Jiný příklad: v USA se udává, že USA jsou rozlohou třetí největší zemí světa, protože jsou větší než Čína, podle našich údajů je ale Čína větší. Jak na to Američané přišli, nevím. Možná počítají i rozlohu jezer na hranici s Kanadou nebo pobřežní vody? Podobných záhad je celá řada. Údaje o počtu obyvatel v některých státech se lišily a liší často o mnoho milionů obyvatel (Írán, Nigérie)… Takže ačkoliv jsem zeměpisec a snažím se zjišťovat přesná čísla, někdy to prostě není možné, neboť bych musel být jasnovidec, abych dokázal rozhodnout, který údaj se blíží více pravdě.
duvodu je hodne (jdnoduse: bordel, …). Jeden z nicho sou i ty fraktály.
Mark Buchanan: Všeobecný princip: věda o historii: proč je svět jednodušší, než si myslíme. Praha : Baronet, 2004. ISBN 80-7214-644-0
URL:
http://books.google.cz/books?id=Q9MWAd0A3fwC&printsec=frontcover&dq=v%C5%A1eobecn%C3%BD+princip&source=bl&ots=V6FgyyA0Hw&sig=C-yKmrC8esRCE6w5_8s9AjiKUc8&hl=cs&ei=OwZITdjBE8KUswbGrOmCAw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=3&ved=0CB0Q6AEwAg#v=onepage&q&f=false
Great post.