Jdi na obsah Jdi na menu
 


Novohradské hory (Petr Daubner)

24. 7. 2013

Novohradské hory

   Novohradské hory jsou 11. nejvyšším pohořím České republiky. Leží v jižních Čechách, zhruba mezi Dolním Dvořištěm a Českými Velenicemi, na hranici s Rakouskem. V české části Novohradek je celkem 5 vrcholů, přesahujících 1000 metrů. Nejvyšší horou v české části je Kamenec (1072 m.n.m.), o něco nižší jsou Myslivna (1040 m.n.m.) a Vysoká 1034 m.n.m.). Nejvyšší hora celých Novohradských hor je ovšem Viehberg (1112 m.n.m.), ležící v Rakousku. V Rakousku je také tisícových vrcholů víc než v Česku, celkem 11. V rakouské části Novohradských hor také leží pramen řeky Lužnice (německy Lainsitz), která na svém horním toku zajímavě kličkuje mezi Českem a Rakouskem.

   Vlevo Vysoká (1034 m.n.m.), vpravo Kraví hora (953 m.n.m.)Území Novohradských hor bylo zpočátku osídleno Slovany, a to konkrétně nejdříve kmenem Doudlebů. Teprve poté toto území ovládli Přemyslovci. Později sem ovšem v rámci kolonizace přicházeli Němci, kteří zde postupně převládli. Historicky zajímavým územíčkem je Vitorazsko. Název pochází od hlavního města tohoto území, které se dnes jmenuje Weitra (česky Vitoraz) a leží v Rakousku. Toto území bylo původně součástí Čech, ale Přemyslovci o něj postupně během 12. a 13. století přišli, a celé Vitorazsko se stalo součástí Rakouska. Část tohoto území, tzv. Západní Vitorazsko, získalo Československo v roce 1920 na základě Saintgermainské smlouvy s Rakouskem, která byla našemu jižnímu sousedu vnucena na Pařížské mírové konferenci. Československo se tehdy ohánělo svým „historickým nárokem“ - že to před zhruba před 700 lety (!) bylo naše, hlavním důvodem tohoto záboru však byla místní železniční trať. Československo tehdy získalo celkem 113 km2 území a 11 obcí, z nichž daleko nejvýznamnější byly České Velenice (odtržené násilně od sousedního Gmündu), které byly významným železničním uzlem. A o ten šlo Československu především.

   Katastrofou pak byl pro celý region především rok 1945. Všichni Němci byli z Novohradských hor vyhnáni a oblast zpustla, neboť Čechů, kteří sem po Němcích přišli, bylo velmi málo. Dílo zkázy bylo dokonáno za komunistického režimu, kdy bylo odsunuto z některých obcí i zbývající české obyvatelstvo, neboť tyto obce ležely v ostře střeženém hraničním pásmu. Snad nikde jinde v Česku nenajdete tolik zaniklých obcí. Teprve po roce 1989 se situace zlepšila, a to paradoxně hlavně díky darům z Rakouska, tedy vlastně od Němců, kteří odsud byli vyhnáni. Kostely, kapličky, hroby padlých v první světové válce, to vše se nyní pozvolna obnovuje. Řada nápisů je tu německých. Přibývají i nové usedlosti, které si zde dnes staví Češi.

   Novohradské hory jsou krásné a stále poměrně opuštěné. Což je dobře, davy Sklizeň sena v Novohradských horáchturistů tu nepotkáš. Přece jenom je to od Prahy dost daleko a trvá hezkých pár hodin, než se sem dokodrcáš i autem, natož hromadnou dopravou. Na druhou stranu mají Novohradské hory poměrně hustou síť lesních asfaltových silniček, jako stvořených pro cyklisty. Pro vyznavače cykloturistiky je to tedy učiněný ráj, zvláště když tu je celá řada nových cyklostezek. Nechybí ale ani kvalitní turistické značení pro pěšáky. Tedy u nás. V rakouské části Novohradských hor jsem trochu bloudil, poněvadž tam to mají značeno poněkud chaoticky. Zase jsem si musel říkat: zlaté Česko. Máme opravdu nejlepší turistické značení na světě! Jinak ale 24 let po revoluci už mezi Rakouskem a Českem nejsou vidět žádné rozdíly. I usedlosti na české straně jsou pěkné, nově vybudované nebo opravené. Většina Novohradek je zalesněná, ale je tu i řada pastvin, na kterých se pasou krávy a ovce. Ve zdejších lesích je pak neuvěřitelné množství mravenišť, tolik jsem jich za celý svůj život snad neviděl ani dohromady. Novohradské hory by se klidně mohly jmenovat Mravenčí hory.

   Během výletu do Novohradských hor (19.-22.7.2013) jsem nachodil celkem 120 kilometrů, vylezl jsem na všech 5 českých tisícovek, nakouknul jsem do Žofínského pralesa a zhlédnul jsem pramen Lužnice v Rakousku. Vyšel jsem z Rybníka u Dolního Dvořiště (do Rybníka totiž jede přímý rychlík z Prahy) a došel jsem do Nových Hradů. Nejvíc se mi líbila asi Kraví hora (953 m.n.m.). Na tomhle kopci nad Hojnou Vodou je totiž rozhledna, kterou postavili původně v roce 1988 vojáci jako pozorovatelnu protivzdušné obrany. Rozhledna je dnes ve skvělém stavu a je na ni volný vstup zdarma, hlavně z ní je ale parádní rozhled na všechny strany. Takový rozhled nikde jinde není, protože vrcholy Novohradek jsou všude zalesněné, takže z nich neuvidíš buď vůbec nic, nebo je z nich rozhled omezen jen v určitém směru. Taky se mi líbila moc krajina východně od Dolního Dvořiště, která je méně zvlněná a střídají se tu lesy a pastviny. V krajině jsou i zajímavé památky a historická místa: Svatý Kámen, kde je krásný poutní kostel s pramenem vody, prý léčivé. Kostel v Pohoří na Šumavě, dnes napůl zrekonstruovaný a napůl zřícenina. Tvrz v Tiché, tvrz Cuknštejn u Nových Hradů. Nové Hrady - tohle městečko jsem jen prošel, ale zdejší hrad je moc pěkný, a to tu mají ještě hezký zámek, kostel, náměstí a poblíž Kostel svatého Mikuláše v Horní StropniciNových Hradů je hezké Terčino údolí, park, který nechal zřídit místní šlechtic Jan Nepomuk Buquoy. V tomto parku (je chráněnou přírodní památkou) jsou postupně rekonstruovány různé pavilony a další budovy, které jsou stále v často dezolátním stavu. Mají tu ale například i umělý vodopád. Úplně nejvíc z historických památek se mi ale líbil nádherný románský kostel svatého Mikuláše v Horní Stropnici, krásně zrekonstruovaný. Jediné, co mě docela zklamalo, byl Žofínský prales. Toto nejstarší chráněné území v Česku a druhé chráněných území v Evropě (hrabě Jiří František August Buquoy zřídil zde a v nedaleké Hojné Vodě rezervaci už v roce 1838!) není bohužel veřejnosti přístupné. Prales je obehnán dřevěným plotem. Pokud tento plot přelezeš, zjistíš, že tu stejně není nic moc zajímavého, kromě pár velkých spadlých stromů.

 

Náhledy fotografií ze složky Novohradské hory (Petr Daubner)

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář