Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hřebeny (Petr Daubner)

17. 6. 2013

Hřebeny

   Hřebeny, nazývané též někdy Brdské hřebeny či Hřebeny Brd, je přibližně 35 kilometrů dlouhé pohoříčko, táhnoucí se přibližně od horního toku říčky Chumavy (přítok Litavky) až k Praze-Zbraslavi. Z geomorfologického hlediska jsou Hřebeny podcelkem geomorfologického celku zvaného Brdská vrchovina. Brdská vrchovina jako geomorfologický celek se dělí na tři podcelky: Brdy (v užším slova smyslu), Hřebeny a Příbramskou pahorkatinu. Lidové názvy ovšem neberou toto odborné dělení příliš v potaz a celé Brdské vrchovině (tedy i Hřebenům) se lidově říká Brdy (v širším slova smyslu), čemuž odpovídají i místní názvy, jako například Mníšek pod Brdy. Ve skutečnosti ovšem Mníšek leží pod Hřebeny. Hřebeny se směrem od Jinců ku Praze postupně snižují a zároveň mírně zužují. Tvoří přirozenou bariéru mezi údolími Berounky a Vltavy. Nejvyšší horou Hřebenů je Studený vrch (660 m.n.m.). Celá řada dalších vrcholů Hřebenů měří přes 600 metrů.

   Hřebeny jsem prošel na délku téměř celé, a to nadvakrát:

   1)4.5.2013 - z Hostomic do Stříbrné Lhoty (konečná autobusu PID u Mníšku pod Brdy), 33 kilometrů.

   2)9.6.2013 - ze Stříbrné Lhoty na Zbraslav, 26 kilometrů.

   Počasí nebylo ideální, čemuž bohužel odpovídá kvalita fotek. Prakticky celou trasu jsem šel po červené turistické značce, která vede po hřebeni Hřebenů. Hřebeny jsou celé zalesněné. Ve vyšších částech je hodně bučin, jinde převažují vysazené smrky. Občas jsou z některých kopců nádherné výhledy do kraje. Nejlepší výhled bude patrně z rozhledny na Studeném vrchu. Bohužel, během mé návštěvy byl výhled z rozhledny i odjinud mizerný.

   Osobně se mi mnohem více líbila část Hřebenů mezi Hostomicemi a Dobříší, kde je několik vrcholů, přesahujících 600 metrů. Kolem vrcholů jsou četné balvany, často porostlé mechem, okolo pak nádherné bukové lesy, které miluji. Nejzajímavějšími vrcholy jsou asi Studený vrch (660 m.n.m.) s rozhlednou a Hradec (628 m.n.m.), kde kdysi stávalo keltské hradiště. Od Studeného vrchu na západ Cesta k Cukráku (411 m.n.m.) s vysílačemjsem nepotkal moc turistů, krajina je tu divočejší a přece jenom je to dále od Prahy. Čím dále od Studeného vrchu na východ směrem ku Praze, tím více je tu nejen pěších turistů, ale především cyklistů. Cesta je tu mnohem širší a místy vede červená hřebenovka po velmi kvalitní asfaltové silnici s prakticky nulovým provozem - sen každého cyklisty. Tuto silnici totiž kdysi postavili vojáci, neboť dříve byla i část Hřebenů vojenským prostorem. Těsně před Zbraslaví jsou Hřebeny opravdu hodně úzké a je z nich vidět jak údolí Berounky, tak i údolí Vltavy na druhé straně (mj. vodní nádrž Vrané).

   Nejkrásnější místa Hřebenů: Studený vrch (660 m.n.m.), Hradec (628 m.n.m. - keltské hradiště), poutní místo na vrchu Skalka nad Mníškem pod Brdy, vrch Cukrák (411 m.n.m.) se 193.5 metru vysokým vysílačem.

 

Náhledy fotografií ze složky Hřebeny (Petr Daubner)

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

XXX

Frankie,19. 6. 2013 17:07

Zdar, tak jsem rád, že jsi konečně začal detailně poznávat krásy ČR. Mohu dodat kvalitnější fotku, předpokládám totiž, že se jedná o pohled z Jíloviště na Cukrák, kde ta polní cesta v Jílovišti pokračuje do lesa. Měj se a zastav se taky někdy. Jinak já to tak praktikuji už léta, ale zásadně na kole, chodit mě tolik nebaví. Jezdím po turistických stezkách a když to nejde kvůli terénu, provozuji chvíli cyklokros. Uvítal bych trochu detailnější popis těch Tvých tras, ale je pravdou, že si každý může potřebná infa vyhledat. Měj se.