Jdi na obsah Jdi na menu
 


White Sands (Petr Daubner)

27. 1. 2009

 

White Sands

   V Novém Mexiku existuje úchvatná bílá poušť. Písečné duny jsou tu jasně bílé a bílí jsou dokonce i obyvatelé této pouště -  leguáni, tarbíkomyši či noční motýli. Bílý je samozřejmě i název tohoto území - White Sands.

Obrazek

   Bílé pouště najdeme i jinde. Například v Egyptě se nachází slavná Bílá poušť, kde bílé jsou místní skalní útvary. Nikde jinde však nenajdete tak velké plochy čistého bílého písku, jako v poušti White Sands v americkém státě New Mexico. Zdejší písek totiž není křemičitý, jak je obvyklé u „normálního“ písku. Písečná zrna jsou tvořena sádrovcem a White Sands jsou největší sádrovcovou pouští na světě. Vyplňují část plochého dna v údolí Tularosa. Toto údolí vzniklo jako příkopová propadlina mezi pohořími San Andres Mountains a Sacramento Mountains (nejvyšší hora tohoto pohoří, Sierra Blanca Peak, měří slušných 3,658 m.n.m. Na východních svazích tohoto pohoří se nachází indiánská rezervace Apačů Mescalerů, jejichž nejznámějším příslušníkem, jak známo, byl jakýsi Vinnetou J).Přísně vzato, nejsou ovšem White Sands samostatnou pouští, nýbrž pouze částí mnohem větší pouště Chihuahua, jejíž větší část leží ve stejnojmenném mexickém státě. Severní část pouště však vybíhá až na území USA. Nejbližším velkým městem je El Paso, které už ovšem neleží v Novém Mexiku, nýbrž v Texasu.

   Bílý „písek“ (sádrovec vlastně přísně vzato písek není) se rovněž pohybuje, a tak se vlivem větru mohou některé písečné duny posunout až o 9 metrů ročně. Sádrovec je chemicky vodnatý síran vápenatý - CaSO4 . 2 H20. Ze sádrovce se vyrábí sádra. V sádrovcových vrstvách však také vznikají krasové oblasti - tak například největší jeskyně v Evropě, Optimičeskaja na Ukrajině, je sádrovcová jeskyně. Sádrovec může být bezbarvý, okrový nebo bílý. Špatně vodí teplo, a proto bílé sádrovcové „písečné“ duny jsou překvapivě chladné i v horkém počasí. Sádrovec je rozpustný ve vodě, ve které pak často opět krystalizuje.

   V bílé poušti je překvapivě docela živo. Mnoho jejích obyvatel má bílé, nebo velmi světlé zbarvení, což je pochopitelně důležité hlavně pro menší zvířata kvůli ochrannému zbarvení. Bílí jsou zdejší hlodavci, tarbíkomyši a pytlouni. Nad pouští se totiž prohánějí supi, poštolky a jestřábi, takže tmavé zbarvení na bílém písku by neposkytovalo zrovna dobrou ochranu. Rovněž jeden druh nočního motýla, Tegeticula, je bílý. Tři druhy místních malých leguánů rodu Holbrookia se zase chovají jako chameleoni - dokáží svoji kůži na bílém písku „přebarvit“ na bílo, zatímco ve stínu pak jejich tělo opět ztmavne.  

   White Sands je rovněž chráněné území. „White Sands National Monument“ (National Monument je „národní památka“, má nižší stupeň ochrany než  národní park) byl vyhlášen již v roce 1933. Část tohoto území bohužel okupuje americká armáda, ale zbytek je přístupný turistům. Platí se zde vstupné, to je ovšem lidové i na české poměry - dospělí platí 3 dolary a děti vůbec nic. Vstupné platí 3 dny! (To mi nedá, abych si to neporovnal s Keňou či Tanzanií, kde je vstupné do národních parků na den 10-40 dolarů!). Jezdit sem v červenci a srpnu se kvůli pekelným vedrům nedoporučuje. Ideální pro návštěvu je jaro a podzim.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář