Jdi na obsah Jdi na menu
 


Falklandy (Petr Daubner)

31. 10. 2008

Falklandy

   Falklandy (či Malvíny) jsou souostroví, ležící přibližně na 60. stupni západní délky a 52. stupni jižní šířky. Tvoří je především (vedle mnoha menších ostrůvků) dva hlavní ostrovy - Západní Falkland (West Falkland) a Východní Falkland (East Falkland), které od sebe odděluje Falklandský průliv (Falkland Sound). Celé území má rozlohu 12,173 km2 a v červenci 2008 zde žilo přesně 3,140 obyvatel. Nejbližší pevninou je ostrov Ohňová země (Grande de Tierra del Fuego), který se nachází asi 480 kilometrů na jihozápad od Falkland.

Obrazek

   Falklandy mají studené oceánské podnebí. Převažuje zvlněná kopcovitá krajina, z velké části pokrytá vřesovišti. Častá jsou rašeliniště, naopak lesy se zde nevyskytují. Nejvyšší horou je Mount Usborne (705 m.n.m.) na Východním Falklandu. Většinu roku je mlhavo a deštivo a ostrovy často bičují studené západní větry. V hlavním městě Stanley je průměrná roční teplota 6oC a ročně zde v průměru spadne 635 mm srážek. Sněžit může v kterémkoliv měsíci kromě ledna a února (prostředek „léta“ na jižní polokouli), sníh se však neakumuluje a proto zde nejsou ledovce. Ostrovy obývají velké kolonie ptáků (včetně tučňáků) a na březích se vyskytují rypouši sloní a lvouni.

Obrazek

   Falklandy mají status zámořského území Spojeného království („overseas territory of the UK“). Hlavou země je tudíž britská královna, která je zde zastoupena guvernérem. Hlavní město Port Stanley (často se zkracuje pouze na Stanley) leží na ostrově Východní Falkland a žije v něm více jak polovina obyvatelstva ostrovů. Falklandy mají vlastní jednokomorový parlament (Legislativní rada - Legislative Council), ve kterém zasedá 10 členů a vládu (Executive Council), tvořenou 3 členy. Na Falklandách neexistují žádné politické strany, všichni kandidáti ve volbách jsou „nezávislí“. Země má i vlastní vlajku, které dominuje (vedle nezbytného Union Jacka) ovce. Chov ovcí tvoří totiž hlavní hospodářské odvětví Falkland a louky a pastviny pokrývají 98% plochy souostroví. Velmi důležitý je také lov ryb a dalších mořských živočichů, především olihní. Jelikož ovšem místní rybáři nestačí ani zdaleka všechny ryby vylovit, profituje země hlavně z prodeje rybářských licencí, nikoliv z přímého lovu ryb. Dále Falklandy vydávají vlastní známky a mince a rovněž se rozvíjí turistický ruch. V roce 2001 například navštívilo Falklandy 30,000 turistů, což v absolutním počtu není mnoho, ale vzhledem k počtu obyvatel ostrova (kolem 3,000) je to obrovské množství. Falklandy jsou tedy ekonomicky plně soběstačné s výjimkou obrany. Tu samozřejmě zajišťuje Velká Británie a na ostrovech jsou britské vojenské základny.

  

Historie Falkland a Falklandská válka

   Falklandy objevil britský mořeplavec John Davis v roce 1592, který je zahlédl, když jel okolo, ale teprve v roce 1690 zde přistáli první lidé (rovněž Britové). Ostrovy pak začali osidlovat Britové i Francouzi (ti dokonce založili vůbec první osadu na Falklandách v roce 1764) a krátce byly i ve španělském držení. Již tehdy se staly ostrovy předmětem teritoriálního sporu mezi Španělskem a Velkou Británií, následně pak mezi Argentinou a Velkou Británií. V roce 1820 totiž ostrovy obsadila tehdy již nezávislá Argentina. Argentincům se ale nepodařilo ostrovy trvale osídlit, protože tu v roce 1832 vypukla vzpoura osadníků. Toho využila Velká Británie a v roce 1833 ostrovy obsadila. Od té doby drží Británie tyto ostrovy dodnes. Falklandy mají důležitou strategickou polohu, protože ze svých základen zde může Velká Británie kontrolovat lodě proplouvající Drakeovým průlivem. 8. prosince 1914 se u Falkland udála velká námořní bitva mezi Brity a Němci. Britové tehdy uštědřili Němcům těžkou porážku, když potopili Němcům 4 z pěti lodí, aniž by ztratili jakékoliv vlastní plavidlo.

Obrazek

  

   Argentina se ovšem nároku na Falklandy (respektive na Malvíny, jak jim říkají Argentinci) nikdy nevzdala a v roce 1982 nečekaně udeřila. Vojenská junta, vládnoucí tehdy v této jihoamerické zemi, se rozhodla pro značně riskantní vojenské dobrodružství a 2.4.1982 se na Falklandách vylodily argentinské jednotky. Těžko říct, proč se argentinští generálové domnívali, že Británie nezasáhne. Britové také záhy velmi přesvědčivě dokázali, že na rozdíl od mnoha jiných států neplatí svoji armádu zbytečně a reakce tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové byla velmi rychlá. Britové nejdříve ostrovy obklíčili svým loďstvem a ponorkami a v květnu se na ostrovech vylodili. V tvrdých bojích na souši se vyznamenaly především britské elitní jednotky SAS. Argentinci se nakonec vzdali a ostrovy vyklidily. Celkově si válka vyžádala životy 250  Britů a 650 Argentinců, především však na dlouhou dobu zatížila vztahy mezi oběma zeměmi. Tak například fotbalové zápasy mezi Argentinou a Anglií bývají vždy mimořádně vyhecované a vedle sportovní rivality je důvodem i národní hrdost Argentinců. Vojenská porážka vedla nakonec v Argentině k pádu vojenského režimu. Nicméně ani demokratická Argentina se dodnes svých nároků na Falklandy nevzdala, což je vyjádřeno i v argentinské ústavě z roku 1994. V roce 1995 se ovšem Argentina zavázala, že tyto nároky nebude v budoucnu vynucovat silou. 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář