Historie soustroví Komory

Z fyzickogeografického hledika tvoří souostroví Komory 4 větší ostrovy – Njazidja (Grande Comore – zde leží hlavní město Moroni), Nzwani (Anjouan), Mwali (Moheli) a Mayotte. Stát Komory však tvoří pouze první tři z nich, ostrov Mayotte totiž patří nadále Francii.

Historie souostroví Komory

Francouzi ze své bývalé kolonie odešli, ale referendum na ostrově Mayotte se vyslovilo pro setrvání pod francouzskou správou. To bylo od obyvatel Mayotte velice prozíravé a moudré rozhodnutí. Čísla hovoří jasnou řečí – zatímco Komory patřily v roce 2007 k nejchudším zemím světa (HDP 600 USD na jednoho obyvatele podle parity kupní síly), Mayotte na tom byl daleko lépe (kolem 5000 USD na jednoho obyvatele).

Dějiny nezávislých Komor (nezávislost vyhlášena v roce 1975) jsou vesměs dějinami atentátů, vojenských převratů, útoků žoldnéřských armád a francouzských intervencí. V roce 2006 došlo poprvé v historii země k nevídané události – nový prezident zvítězil ve svobodných volbách a poté řádně nastoupil do prezidentského úřadu! (všichni předchozí prezidenti se ujali moci díky tomu, že jejich předchůdce byl svržen při převratu nebo rovnou zastřelen během výkonu svého úřadu). Není tedy divu, že turisté se do této jinak nádherné tropické země nehrnou. Pro srovnání – sousední Seychely měly HDP na 1 obyvatele v roce 2007  18 400 USD a patří k nejbohatším zemím Afriky, a to zejména díky turistice. Jejich geografická poloha je přitom prakticky stejná jako u Komor.

Moderní Komory

V současnosti jsou Komory federací, oficiální název země je Komorský svaz. Členské státy federace jsou tři – jedná se o výše zmíněné ostrovy. Hlavou státu je prezident, funkce předsedy vlády byla zrušena. Volební období prezidenta je čtyřleté a prezidenti se mají pravidelně střídat podle jednotlivých ostrovů. Prezident je vždy z jednoho ostrova a má dva viceprezidenty – zástupce dalších dvou ostrovů federace.

Úředními jazyky jsou na Komorách komorština, arabština a francouzština. Název země pochází od arabského slova al-kamar (měsíc), který mají Komory coby islámská země i na vlajce (islám vyznává téměř 100 % obyvatelstva). Komořané, tvořící asi 96 % obyvatelstva, jsou míšenci bantuského, malgašského a arabského obyvatelstva. Země nemá prakticky žádné nerostné suroviny. Asi 80% obyvatelstva pracuje v zemědělství. Pěstuje se hlavně vanilka, hřebíček, kokosová palma a ylang-ylang (surovina pro výrobu éterických olejů, používaných v kosmetice), významný je dále rybolov. Negramotná je téměř polovina obyvatelstva.

Základní informace o souostroví

Komory jsou ostrovy převážně sopečného původu, lemované korálovými útesy. Na pobřeží se často vyskytují mangrovové porosty.  Nejvyšší horou je činná sopka Kartala (2560 m.n.m.) na ostrově Njazidja (Grand Comore). Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 3000 mm. Povrch ostrovů pokrývají hlavně savany, pralesy rostou jen ve vyšších polohách. Na ostrovech žije endemický druh lemura, několik druhů ptáků a v pobřežních vodách se vyskytují velké želvy. Ve vědeckém světě se Komory proslavily především v roce 1938, kdy místní rybář chytil u rybu, kterou předtím nikdo nikdy neviděl.

Vědecká pracovnice Morjorie Courtenay-Latimerová ji pak popsala a podle ní dostala vědecké jméno latimérie podivná (Latimeria chalumnae). Objev způsobil vědeckou senzaci, protože se předpokládalo, že lalokoploutvé ryby, ke kterým se latimérie řadí, vyhynuly před 70 miliony lety.  Latimérie je ryba velice vzácná a žije pouze v malé oblasti mezi Madagaskarem a Mosambikem, kde se právě nacházejí Komory. Dorůstá téměř dvoumetrové délky a váží pře 80 kilogramů. Žije ve vodách Mosambického průlivu v hloubkách 70 – 400 metrů. Proč se tato živá fosilie nikde jinde na světě nevyskytuje, je zatím nezodpovězenou vědeckou záhadou.