Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jihovýchodní Evropa (Petr Daubner)

Obsah Učebnice zeměpisu najdete na tomto odkaze: Učebnice zeměpisu

 

13)Jihovýchodní Evropa

   JV Evropa = přibližně Balkán (bez Řecka a kousku Turecka). Balkánský poloostrov je 3. největší v Evropě (1.Skandinávský, 2.Pyrenejský, 4.Apeninský). Všechny státy JV Evropy byly po 2SV komunistické, Jugoslávie a Albánie však nepatřily do sovětské sféry vlivu. Všechny tyto státy jsou výrazně chudší než Česká republika, přičemž Moldavsko je nejchudší zemí Evropy. Nejbohatší zemí JV Evropy je Chorvatsko. Členy EU jsou Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko (od roku 2013).

 

Nejchudší země Evropy v roce 2011 (CIA 2012, HDP na hlavu v USD)

1.Moldavsko                                         3400    (zhruba na úrovni Indie, Vietnamu a Uzbekistánu)

2.Kosovo                                               6500

3.Ukrajina                                              7300

4.Albánie                                               7800

5.Bosna a Hercegovina                       8200

6.Makedonie                                       10500

7.Srbsko                                              10800

8.Černá Hora                                      11700

9.Rumunsko                                       12600    (nejchudší země EU)

10.Bulharsko                                      13800

Chorvatsko                                         18400

Česká republika                                  27400

 

Z první desítky nejchudších zemí v Evropě je jich 9 z JV Evropy! Jedinou výjimkou je Ukrajina.

 

 

Evropské země se záporným přirozeným přírůstkem v roce 2012 (World Population Data Sheet 2012)

   První číslo je přirozený přírůstek v %, druhé číslo je úhrnná plodnost - počet dětí na jednu ženu (pro prostou přirozenou obnovu populace je třeba, aby toto číslo bylo alespoň 2.1, tento údaj je převzat ze CIA 2012).

 

Lotyšsko                              -0.5%                     1.33       

Bulharsko                            -0.5%                      1.43

Srbsko                                   -0.5%                     1.40

Maďarsko                            -0.4%                     1.41

Rumunsko                           -0.4%                     1.30

Ukrajina                                -0.4%                     1.29

Bělorusko                             -0.3%                     1.27

Litva                                     -0.2%                      1.27

Chorvatsko                          -0.2%                     1.44

Německo                              -0.2%                     1.41

Rusko                                   -0.1%                     1.43

Bosna a Hercegovina        -0.1%                     1.28

Itálie                                      -0.1%                     1.40

Portugalsko                          -0.1%                     1.51

Česká republika                    0.0%                     1.27

 

   Jak vidno z tabulky, vymírají především postkomunistické země jihovýchodní a východní Evropy. Celkový úbytek obyvatelstva pak v mnoha těchto zemích ještě posiluje záporné migrační saldo. Vzhledem k úhrnné plodnosti v těchto zemích se jedná o skutečnou demografickou katastrofu. Bohatší země (Německo, Česká republika) tuto populační ztrátu částečně nebo úplně kompenzují imigrací.

 

A)Státy bývalé Jugoslávie

   „Velká Jugoslávie“ existovala v letech 1918-1991 (s výjimkou 2SV). Po 2SV byla Jugoslávie komunistickou zemí, která však nebyla pod vlivem SSSR a spolupracovala se Západem. V čele státu stál až do roku 1980 Josip Broz Tito. Jugoslávie byla po 2SV federací 6 republik, z nichž je dnes 6 samostatných států + přibylo ještě Kosovo (to mělo autonomii v rámci Srbska). Rozpad Jugoslávie započal roku 1991, kdy Chorvatsko a Slovinsko vyhlásily nezávislost. Stát s názvem „Jugoslávie“ („Malá Jugoslávie“) existoval až do roku 2003, kdy byl přejmenován na Srbsko a Černá Hora, tento stát se definitivně rozpadl v roce 2006, kdy Černá Hora vyhlásila nezávislost.

   Státy bývalé Jugoslávie: Slovinsko (viz střední Evropa), Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Makedonie.

 

Chorvatsko

   rozloha: 57000 km2

   počet obyvatel: 4.5 milionu

   dělení Chorvatska: Chorvatsko se dá rozdělit na 3 historicko-zeměpisné oblasti: 1)Slavonie (vnitrozemí, včetně hlavního města Záhřebu), 2)Istrie (poloostrov, téměř celý patří Chorvatsku), 3)Dalmácie (pobřeží Jadranu, je nesouvislé - přerušené výběžkem Bosny a Hercegoviny).

   fyzická geografie: Jaderské moře, poloostrov Istrie, Dalmatské ostrovy (Krk, Cres - oba u Rijeky, Brač, Hvar, Korčula - všechny tři u Splitu, ostrovů je celkově v Chorvatsku asi 1200), Dinárské hory. Řeka Dunaj (na hranici se Srbskem) + přítoky Dráva a Sáva - Sáva protéká Záhřebem). Plitvická jezera (Vinnetou, UNESCO). Vnitrozemí má mírné podnebí, pobřeží subtropické.

 

   hlavní město: Záhřeb (Zagreb) - 700000 obyvatel.

   další města: Rijeka (150000, přístav), Split (170000, UNESCO), Dubrovnik (45000, UNESCO).

   obyvatelstvo: Chorvati 90%, Srbové 4%, ostatní 6%. V Chorvatsku žijí i malé české menšiny. Náboženství: 89% katolíci, 4% pravoslavní, muslimové 1% (všechna data jsou z roku 2001).

   úřední jazyk: chorvatština

   historie: V letech 1102-1918 byla většina území (Slavonie) součástí Uherska. Pobřeží většinou ovládaly Benátky. V letech 1918-1991 bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie, s výjimkou let 1941-1945, kdy bylo nezávislé fašistické Chorvatsko (ustašovci) spojencem Německa. Roku 1991 (25.6.1991, ve stejný den jako Slovinsko) vyhlásilo Chorvatsko nezávislost. V letech 1991-1995 proběhla válka se Srby (boj proti Srbsku, resp. Jugoslávii, i proti domácím Srbům v Krajině). V 1. fázi zvítězili Srbové a odtrhli se od Chorvatska („Republika Srbská krajina“). Ve druhé fázi (1995) Chorvati dobyli Krajinu a většinu Srbů odsud vyhnali. V té době byl v Chorvatsku autoritativní režim (prezident Franjo Tudjman - zemřel v roce 1999). Chorvatsko nechtělo vydávat válečné zločince, a proto mu byl pozastaven vstup do NATO i EU. Chorvatsko nakonec vstoupilo do NATO v roce 2009, roku 2013 se pak stalo 28. členskou zemí EU.

   slavní Chorvati: Josip Broz Tito, Goran Ivaniševič (tenis).

 

   ekonomika: celkově chudší než ČR, je však nejbohatší zemí JV Evropy (viz tabulka výše). Nejbohatší částí Chorvatska je pobřeží (turistika - nejčastější cíl českých turistů!). Velká nezaměstnanost (2011 - 18%).

 

Bosna a Hercegovina

   rozloha: 52000 km2

   počet obyvatel: 4.6 milionu (CIA 2012)

   fyzická geografie: Dinárské hory, řeka Sáva (hranice s Chorvatskem) + přítok Bosna, Neretva. Bosna má krátký úsek pobřeží (dle CIA 20 kilometrů).

 

   hlavní město: Sarajevo (400000 obyvatel, dějiště ZOH 1984)

   jiná města: Banja Luka (200000 obyvatel), Mostar (slavný most).

   obyvatelstvo: Bosňáci (bosenští Muslimové, anglicky Bosniaks - tomuhle názvu se podle CIA dnes dává přednost před Muslims) 48%, Srbové 37%, Chorvati 14%, ostatní 1%. Muslimové 40%, pravoslavní 31%, římští katolíci 15%, ostatní 14% (všechny údaje jsou z roku 2000).

   úřední jazyky: bosenština, srbština, chorvatština

   historie: Bosna a Hercegovina byla od 15. století součástí Osmanské říše. V roce 1908 byla anektována Rakouskem-Uherskem. V Sarajevu byl v roce 1914 (28.6.) spáchán atentát na Františka Ferdinanda d’Este, což byla záminka k 1SV. Atentátníkem byl bosenský Srb Gavrilo Princip. V letech 1918-1992 součást Jugoslávie. V roce 1992 vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost na Jugoslávii. Prosadili ji hlavně Bosňáci, Srbové byli proti → 1992-1995 proběhla válka v Bosně, nejhorší válečný konflikt v Evropě po 2SV. Bojovali proti sobě místní Bosňáci, Chorvati a Srbové, do konfliktu však zasáhlo (na podporu svých soukmenovců) i Srbsko a Chorvatsko, proti Srbům pak na konci války NATO (letecké útoky). Konflikt si celkově vyžádal 250000 mrtvých + několik milionů uprchlíků (!! - do zahraničí i v rámci BaH, v roce 2011 mělo stále ještě 113000 lidí status uprchlíků). V Srebrenici byla spáchána největší masová vražda od 2SV, Srbové tu po dobytí města zavraždili asi 8000 Bosňáků. Válka skončila nerozhodně.

   Válka byla ukončena v roce 1995 Daytonskou mírovou dohodou. V Daytonu (stát Ohio, USA) ji podepsali prezidenti Chorvatska (Franjo Tudjman), Bosny a Hercegoviny (Alija Izetbegovič) a Srbska (Slobodan Miloševič).

 

   Bosna a Hercegovina dnes: Bosna a Hercegovina je formálně federací a skládá se ze dvou státních útvarů: Federace Bosny a Hercegoviny (Bosňáci + Chorvati, hlavní město Sarajevo) a Republiky Srbské (Srbové, hlavní město Banja Luka) + 1 mezinárodně spravovaný distrikt (Brčko - formálně spravovaný jako kondominium oběma entitami, ve skutečnosti stále pod mezinárodní správou). Umělý, zcela nefunkční státní útvar, jsou zde stále rozmístěny mezinárodní jednotky. V čelu státu je tříčlenné předsednictvo (1 Bosňák, 1 Srb, 1 Chorvat), jejíž předseda je formální hlavou státu (předsednictví pravidelně rotuje).

  

   ekonomika: země má velké ekonomické problémy a oficiální míra nezaměstnanosti v roce 2011 zde byla 43%! Oficiální měnou je konvertibilní marka, pevně vázaná na euro.

 

Srbsko

   rozloha: 77000 km2 (bez Kosova!)

   počet obyvatel: 7.3 milionu (CIA 2012 - bez Kosova!)

   fyzická geografie: sever - nížina, jih velmi hornatý. Pohoří Stará Planina - v něm leží, na hranici s Bulharskem, nejvyšší hora Srbska, Midžur (2188 m.n.m.). Řeky Dunaj + přítoky Sáva (soutok s Dunajem v Bělehradě), Tisa (vlévá se do Dunaje před Bělehradem) a Morava (Velika Morava - vlévá se do Dunaje za Bělehradem).

 

   hlavní město: Bělehrad (Beograd) - 1.6 milionu obyvatel.

   další města: Novi Sad, Kragujevac, Niš (všechny cca 150000 - 200000 obyvatel).

   obyvatelstvo: Srbové 83%, Maďaři 4%, Bosňáci 2%, Romové 1%. Srbská pravoslavná církev 85%, katolíci 5%, muslimové 3% (údaje podle censu z roku 2002, evidentně bez Kosova).

   úřední jazyk: celostátně pouze srbština. Ve Vojvodině se však jako další úřední jazyky používají i maďarština, rumunština, slovenština (!), ukrajinština (!!) a chorvatština

  

   historie: v letech 1918-1991 bylo Srbsko součástí „Velké Jugoslávie“. V 90. letech se postupně od Jugoslávie odtrhly Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina a Kosovo (viz níže). Zbytek nesl název Jugoslávie („Malá Jugoslávie“) až do roku 2003, pak se přejmenoval na „Srbsko a Černá Hora“. Černá Hora se oddělila v roce 2006 (shodou okolností ve stejném roce zemřel Slobodan Miloševič ve vězení v Haagu, kde se měl zodpovídat za své zločiny).

  

   státní zřízení: republika v čele s prezidentem. Součástí Srbska je autonomní oblast Vojvodina (cca 20000 km2, 2 miliony obyvatel, hlavní město Novi Sad), kde žije hodně Maďarů a dalších menšin (viz výše - úřední jazyky). Vojvodina má i vlastní autonomní vládu a vlastního prezidenta.

   slavní Srbové: Nikola Tesla (americký vynálezce, je po něm pojmenována jednotka magnetické indukce, značka T, původem Srb, narozený v Chorvatsku), Slobodan Miloševič (hlavní viník zvěrstev v bývalé Jugoslávii), Novak Djokovič (tenis). 

  

   ekonomika: poměrně chudá země, je na tom hůře než Rumunsko (viz tabulka výše). V roce 2011 23% nezaměstnanost!

 

Kosovo

   rozloha: 11000 km2

   počet obyvatel: 1.8 milionu (CIA - 2012)

   fyzická geografie: mimořádně hornatá země (nejvyšší horou je Daravica 2656 m.n.m. u hranice s Albánií).

 

   hlavní město: Priština (200000 obyvatel)

   další město: Prizren (100000)

   obyvatelstvo: Albánci 92%, ostatní 8% (Srbové, Bosňáci…, údaj z roku 2008). Muslimové, menšina srbských pravoslavných a katolíků (čísla CIA neuvádí, pro Kosovo spousta údajů chybí).

    úřední jazyky: albánština a srbština

  

   historie: Historicky bylo Kosovo součástí Srbska - v roce 1389 zde byla vybojována bitva na Kosově poli, kdy byla srbská armáda poražena Turky, a Srbsko se poté stalo součástí Osmanské říše. Během turecké nadvlády se do Kosova začali stěhovat Albánci. V Jugoslávii mělo Kosovo autonomii v rámci Srbska, ale Srbové (Miloševič) ji nakonec zrušili. V roce 1999 vypukla válka v Kosovu (jugoslávská armáda x UCK). NATO zasáhlo na podporu Albánců a jugoslávská armáda musela z Kosova odejít. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost. Dodnes (březen 2013) uznalo Kosovo 100 nezávislých států světa, včetně České republiky a většiny států EU (Kosovo není uznáno např. Srbskem, Ruskem, Slovenskem), není ale členem OSN (nemá zatím dostatečnou podporu). V zemi zůstávají mezinárodní jednotky. Část Srbů byla z Kosova Albánci vyhnána (dodnes žije v zahraničí 18000 uprchlíků, převážně Srbů).  

  

   ekonomika: velmi chudá země (v roce 2011 2. nejchudší v Evropě po Moldavsku - viz tabulka výše). V roce 2011 dosahovala oficiální míra nezaměstnanosti 45%!

   měna: euro 

 

Černá Hora

   rozloha: 14000 km2 (latinsky i anglicky Montenegro)

   počet obyvatel: 650000 (CIA 2012)

   fyzická geografie: Boka Kotorská (Crkvice - nejdeštivější místo v Evropě, 4648 mm - WMO), Skadarské jezero. Velmi hornatá země (nejvyšší horou je Bobotov Kuk 2523 m.n.m. v pohoří Durmitor).

 

   hlavní město: Podgorica (dříve Titograd) - 140000 obyvatel

   další města: Kotor (UNESCO), Cetinje (bývalé hlavní), Budva (letovisko).

   obyvatelstvo: Černohorci 43%, Srbové 32%, Bosňáci 8%, Albánci 5%. Část slovanského obyvatelstva se považuje za Černohorce, část za Srby, žijící v Černé Hoře. Dá se předpokládat, že „Černohorců“ bude na úkor „Srbů“ přibývat (tato čísla jsou z censu z roku 2003, tedy ještě před vyhlášením nezávislosti). Pravoslavní křesťané 74%, muslimové 18%.

   úřední jazyk: černohorština (píše se cyrilicí i latinkou)

  

   historie: Černá Hora byla v letech 1491-1688 formálně součástí Osmanské říše, horské oblasti si však udržely faktickou nezávislost. Od roku 1852 byla Černá Hora knížectvím, od roku 1910 královstvím. Mezinárodně byla nezávislost Černé Hory uznána v roce 1878 (Berlínský kongres). Za válek s Turky zvětšila Černá Hora svoje území. V letech 1918-2006 součástí Jugoslávie (nejdříve „Velké“, pak i „Malé“, v letech 2003-2006 se stát jmenoval „Srbsko a Černá hora“). 2006 vyhlásila Černá Hora nezávislost (po referendu).  

  

    ekonomika: chudší evropská země, která se však v poslední době vzmáhá (v roce 2011 byla bohatší než Srbsko - viz tabulka výše). Rozvíjí se turistický ruch (pobřeží - Budva, Sveti Stefan). Poměrně nízká nezaměstnanost v porovnání se sousedy (2011 - 11.5%).

   měna: euro

 

Makedonie

   rozloha: 26000 km2  

   počet obyvatel:  2.1 milionu (CIA 2012)

   fyzická geografie: hornatá vnitrozemská země (nejvyšší hora Korab 2764 m.n.m. na hranici s Albánií, je zároveň i nejvyšší horou Albánie). Jezera Ochridské a Prespanské. Řeka Vardar (protéká Skopjí, v Řecku se jmenuje Axios).

 

   hlavní město: Skopje - 450000 obyvatel (3. největší město bývalé Jugoslávie, v roce 1963 bylo celé zničeno zemětřesením).

   obyvatelstvo: Makedonci 64%, Albánci 25%, Turci 4%, Romové 3%, Srbové 2%). Pravoslavní 65%, muslimové 33% (čísla dle censu z roku 2002).

   úřední jazyky: makedonština (slovanský jazyk, velmi podobný bulharštině), albánština

   historie: Makedonie vyhlásila nezávislost na Jugoslávii v roce 1991. Rozchod se Srby proběhnul klidně, Makedonie však měla problém s Řeckem, kterému se nelíbil název země a její státní symboly. Řecko blokovalo uznání Makedonie a vyhlásilo vůči Makedonii obchodní embargo. Nakonec Makedonie vstoupila do OSN po názvem FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia, tento název užívá oficiálně OSN dodnes!) a musela si změnit vlajku. Oficiální název státu je ovšem Makedonská republika (tento název už oficiálně uznalo 133 států, ne však NATO a OSN). V roce 2001 vypukly v Makedonii boje mezi Makedonci a Albánci. Nakonec byla situace urovnána, Makedonci ustoupili a Albánci mají od té doby autonomii.

 

   ekonomika: chudší evropská země, nepatrně chudší než Srbsko (viz tabulka výše). Velmi vysoká nezaměstnanost (31 % v roce 2011). Měnou je makedonský dinár.

 

B)Ostatní státy jihovýchodní Evropy

 (mimo bývalou Jugoslávii)

 

Albánie

   rozloha: 29000 km2

   počet obyvatel: 3.0 milionu (CIA 2012)

   fyzická geografie: u pobřeží (Jaderské moře, Otrantský průliv, Jónské moře) nížina, jinak je ale Albánie převážně hornatá. Hory Prokletije (nejvyšší horou Albánie je ale Korab 2764 m.n.m., na hranici s Makedonií - Korab je nejvyšší horou Makedonie i Albánie). Jezera Skadarské, Ochridské a Prespanské, řeka Drin.

 

   hlavní město: Tirana - 500000 obyvatel, leží ve vnitrozemí.

   další města: Skadar (Shkodër), Drač (Durrës) - nejvýznamnější přístav.

   obyvatelstvo: Albánci 95%, Řekové 3% (odhad z roku 1989! - údaje o počtu Řeků kolísají od 1% do 12%!). Muslimové 70%, pravoslavní 20%, římští katolíci 10% (odhad, přesné údaje neexistují). Spolu s Kosovem jediná země v Evropě (kromě Turecka), kde převažují muslimové. Jiný název Albánců - Škipetaři (Shqiperia je albánsky Albánie).

   úřední jazyk: albánština (indoevropský jazyk bez bližších příbuzných).

   historie: jeden z nejstarších národů v Evropě (potomci starověkých Illyrů). Byla součástí Osmanské říše. Během turecké nadvlády většina Albánců přijala islám. V roce 1912 získala Albánie nezávislost. 1939 (už před 2SV) okupována Itálií. Po 2SV komunistická země, v čele stál diktátor Enver Hodža. Nejdříve spojenec SSSR, pak Číny (Albánie vystoupila z Varšavské smlouvy), pak nikoho, úplná izolace. Komunisté vyhlásili Albánii za první ateistický stát, náboženství bylo úplně zakázáno, mešity a kostely byly zavřeny. Byly postaveny miliony bunkrů. Po roce 1991 přechod k demokracii. V roce 2009 vstoupila Albánie do NATO.

   slavní Albánci: Skanderbeg (národní hrdina, bojoval proti Turkům), Muhammad Alí (vládce nezávislého Egypta), Matka Tereza (Albánka narozená ve Skopji), nositelka Nobelovy ceny míru 1979.

 

   ekonomika: chudá evropská země (4. nejchudší v Evropě v roce 2011 - viz tabulka výše), ale zvedá se. V roce 2010 pracovalo 48% obyvatelstva (!!) v zemědělství. Hodně Albánců pracuje v zahraničí. Daleko nejvýznamnějším obchodním partnerem Albánie (vývoz i dovoz) je Itálie. Měna: albánský lek.

 

Bulharsko

   rozloha: 111000 km2

   počet obyvatel: 7 milionů (CIA 2012)

   fyzická geografie: dvě velké nížiny - Valašská (Rumunská) a Hornothrácká. Mnoho vysokých pohoří - Stará Planina (Balkán), Rodopy, Pirin (Vichren 2915 m.n.m.), Rila (Musala 2925 m.n.m. - nejvyšší hora Bulharska i celé JV Evropy!), Vitoša (u Sofie). Černé moře, Burgaský záliv. Řeky Dunaj a Marica.

 

   hlavní město: Sofia - 1.2 milionu obyvatel

   další města: Plovdiv (340000), Varna (300000), Burgas (200000)

   obyvatelstvo: Bulhaři 77%, Turci 8%, Romové 4%, ostatní 1%, neuvedeno 10%. Pravoslavní 59%, muslimové 8%, ostatní 2%, neuvedeno 27%, bez vyznání 4%. (census z roku 2011).

   úřední jazyk: bulharština

   historie: Bulhaři byli původně turkický kmen ze střední Asie. Smísili se s původním slovanským obyvatelstvem na Balkáně. Slované nakonec převážili, ale název národa je podle turkických Bulharů (kteří původně tvořili vládnoucí vrstvu). Ve středověku bylo Bulharsko velmi mocným státem, ale nakonec podlehlo Turkům. V roce 1878 bylo Bulharsko osvobozeno ruskou armádou a získalo autonomii (de facto nezávislost - zjednodušeno). V 1SV i 2SV bylo Bulharsko spojencem Německa, po 2SV komunistická země. Od roku 2004 je Bulharsko členem NATO a od roku 2007 i EU.

 

   ekonomika: Bulharsko je 2. nejchudší zemí EU (po Rumunsku), je výrazně chudší než Česká republika. Slabý průmysl. Pěstuje se tabák, zelenina a ovoce, růže (růžový olej). Poměrně významný turistický ruch, hlavně na pobřeží - Zlaté Písky, Nesebăr (UNESCO). Měna: bulharský lev

 

Rumunsko

   rozloha: 238000 km2 - daleko největší a nejlidnatější země JV Evropy.

   počet obyvatel: 22 milionů (CIA 2012)

   fyzická geografie: Valašská nížina. Karpaty - Východní a Jižní (v nich leží nejvyšší hora Rumunska, Moldoveanu 2543 m.n.m.), Apusenské hory, Transylvánská vysočina. Řeky Dunaj (ústí do Černého moře velkou deltou - přírodní památka UNESCO, propojen s Constantou průplavem), přítok Prut (hranice s Moldavskem), Maruše (přítok Tisy). Na Dunaji leží velká přehradní nádrž Železná vrata (hranice se Srbskem).

 

   hlavní město: Bukurešť (Bucureşti) - 2 miliony obyvatel

   další města: Temešvár (Timişoara - Maďaři), Craiova (univerzita), Constanta (nejvýznamnější přístav) - vše přes 300000 obyvatel.

   obyvatelstvo: Rumuni 90%, Maďaři 7% (hlavně v rumunském Banátu, kolem Temešváru), Romové 3%. Pravoslavní 87%, protestanti 8%, římští katolíci 5%. (census 2002). V rumunském Banátu žije malá česká menšina.

   úřední řeč: rumunština

   historie: Rumuni jsou románský národ. Jsou to potomci romanizovaných Dáků (Dacia). V 15. století vládnul ve Valašsku Vlad IV. (Dracula, krutovláda - nabodával nepřátele na kůly, ubránil Valašsko proti Turkům). Později bylo území Rumunska obsazeno Osmanskou říší. Dnešní Rumunsko se skládá ze tří hlavních historických částí: 1.Valašsko, 2.Moldavsko (dnes jenom část). Tato knížectví se spojila a vytvořila Rumunsko, které získalo definitivně nezávislost v roce 1878. Poslední část, 3.Sedmihradsko, byla připojeno na úkor Uherska po 1SV. Východní část Moldavska obsadili Sověti v roce 1940. Po 2SV komunismus. V roce 1989 (prosinec) proběhla v Rumunsku krvavá revoluce. Komunistický diktátor Nicolae Ceauşesku byl se svou manželkou zatčen, „odsouzen“ a zastřelen. Od roku 2004 je Rumunsko v NATO a od roku 2007 v EU.

 

   ekonomika: nejchudší země EU, výrazně chudší než ČR. Těžba ropy a zemního plynu (těžba ale neustále klesá, dnes pokryje těžba ropy spotřebu Rumunska jen z 50%, těžba plynu kryje asi 80% spotřeby), dále uhlí, železná ruda. Rozvinutý průmysl, hlavně těžký - rafinerie ropy, hutnictví, chemie. Výroba automobilů - Dacia (koncern Renault). Zaostalé zemědělství zaměstnává 30% obyvatelstva! (rok 2010). Pěstuje se hlavně kukuřice, slunečnice, pšenice. Měna: rumunský lei

 

Moldavsko

   rozloha: 34000 km2 - Moldavsko se často řadí do východní Evropy, protože bylo součástí SSSR

   počet obyvatel: 3.7 milionu (CIA - 2012). Velká emigrace do zahraničí (v roce 2012 mělo Moldavsko migrační saldo -1.0%, jedno z nejhorších na světě!), díky čemuž stále klesá počet obyvatel (přirozený přírůstek je zhruba nulový).

   fyzická geografie: vnitrozemská země (o fous). Nížina až pahorkatina (nejvyšší bod státu, Dealul Balanesti, měří 430 m.n.m.). Řeky Dunaj (dotýká se v jednom bodě hranice Moldavska), Prut (přítok Dunaje, hranice s Rumunskem) a Dněstr.

 

   hlavní město: Kišiněv (Chişinău) - 650000 obyvatel

   další město: Tiraspol

   obyvatelstvo: Moldavané (de facto Rumuni) 78%, Ukrajinci 8%, Rusové 6%, Gagauzové 4%, Bulhaři 2% (2004 - census). Pravoslavní 98%, židé 1.5% (2000).

   úřední řeč: moldavština - románský jazyk, zcela totožný s rumunštinou, jen se jinak nazývá.

   historie: území Moldavska (historicky zhruba Besarábie) několikrát změnilo majitele (Rumunsko x Rusko). V roce 1940 zabral toto území SSSR. V roce 1991, v souvislosti s rozpadem SSSR, získalo Moldavsko nezávislost. V roce 1994 se Moldavané vyslovili v referendu proti spojení s Rumunskem.

 

Části Moldavska

   1)Východní část Moldavska, kde převažují Ukrajinci a Rusové, se od Moldavska odtrhla a vyhlásila nezávislost (rovněž 1991) pod názvem Podněsterská republika (zkráceně Podněstří, anglicky Transnistria). Tuto nezávislost nikdo neuznal, fakticky však toto území nezávislé je. Má rozlohu asi 4000 km2 a asi 600000 obyvatel. Hlavním městem Podněstří je Tiraspol.

   2)Gagauzsko - autonomní území v rámci Moldavska, které se, na rozdíl od Podněstří, neodtrhlo. Gagauzové jsou jediným národem turkického původu, který přijal pravoslaví. Mají vlastní parlament i vlajku.

 

   Ekonomika: daleko nejchudší země Evropy (viz tabulka výše), na úrovni chudých rozvojových zemí (v roce 2012 mělo zhruba stejné HDP na hlavu jako Indie a Vietnam). Hodně Moldavanů pracuje v zahraničí. Moldavsko těží nepatrné množství zemního plynu (nestačí ani pro potřebu Moldavska), ropu netěží vůbec. Významné zemědělství. Nejznámější moldavskou komoditou je vinná réva, víno z Moldavska je kvalitní a dováží se i k nám.

 

Datum poslední aktualizace: 4.3.2013

 

Obsah Učebnice zeměpisu najdete na tomto odkaze: Učebnice zeměpisu

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nic jsem tu nenašel

Karel Pavel ,25. 2. 2016 18:03

Není tu nic o cestovním ruchu......

Bobotov Kuk

Jaro Flídr,25. 3. 2013 11:35

Bobotov Kuk celkom iste nieje najvyšší v Čiernej Hore.

Re: Bobotov Kuk

Petr Daubner,25. 3. 2013 13:46

To, že je Bobotov Kuk nejvyšší horou ČH, udává důvěryhodný zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mj.html
A hlavně, na Bobotov Kuk jsem vylezl v roce 2001 osobně. A byla to tehdy nejvyšší hora nejen Černé Hory, ale i celé Jugoslávie (Černá Hora + Srbsko, bez Kosova ovšem). Alespoň to tvrdili místní. Je pravda, že jiné zdroje (např. Wikipedia), uvádí jiné vrcholy na hranici s Albánií. Ale tyto údaje si často odporují.

Re: Re: Bobotov Kuk

Jaro Flídr,25. 3. 2013 19:45

Citujem napríklad z knihy Planine Crne Gore, Podgorica 2010:" Sa vrha Maja Kolata(2 528 mnm) može se preči lako na vrh Zla Kolata(Kolata e keq-2 534 mnm), koji je 6 metara viši. Ova dva vrha su največi vrhovi na teritoriji Crne Gore. Treči po visini je Maja Rosit(2 525 mnm), četverti Bobotov kuk na Durmitoru(2 522 mnm)...
V minulosti bol naozaj Bobotov kuk uvádzaný ako najvyšší, údaje z Proktetijí asi neboli dostatočne známe. Ja som tam bol v roku 2011 a nikdo z domácich tieto nové údaje už nespochybňoval.