Jdi na obsah Jdi na menu
 


Počet dětí na 1 ženu (Petr Daubner)

11. 3. 2008

 

Počet dětí na 1 ženu - 10 prvních zemí 

(všechna data jsou z roku 2007)

 

1. Mali                                    7,38

2. Niger                                  7,37

3. Uganda                               6,84

4. Somálsko                            6,68

5. Afghánistán                         6,64

6. Jemen                                 6,49

7. Burundi                              6,48

8. Burkina Faso                      6,41

9. DR Kongo                         6,37

10. Angola                             6,27

 

Počet dětí na 1 ženu - 10 posledních  zemí  

(všechna data jsou z roku 2007)

 

1. Singapur                             1,07

2. Taiwan                               1,12

3. Litva                                   1,21

4. ČR                                     1,22   !!!

5. Bělorusko                           1,22

6. Japonsko                            1,23

7. Bosna a Hercegovina          1,23

8. Ukrajina                             1,24

9. Moldavsko                         1,25

10. Slovinsko                         1,26 

 

Realita v obou extrémních případech je krutá a nemilosrdná. V nejchudších zemích světa, kde lidé (a děti obzvlášť) umírají velmi často hlady, mají ženy v průměru 6-7 dětí. Velká část těchto dětí zemře a nedožije se dospělosti, protože se zároveň jedná o země s velmi vysokou úmrtností. Naopak národy v postkomunistických zemích Evropy a v některých asijských státech se rozhodly, že dobrovolně vymřou. Jsou to slova cynická, ale jsou podle mého názoru plně na místě. Stačí si uvědomit, že pro pouhou dlouhodobou obnovu populace, kdy lidí celkově nepřibývá ani neubývá, je potřeba dosáhnout průměru přibližně 2,1 dítěte na jednu ženu. Jelikož Česká republika v těchto nelichotivých statistikách zaujala čtvrté místo na světě s průměrem 1,22 dítěte na jednu ženu, znamená to, že proces vymírání Čechů se tím značně urychlí. Kromě toho, že Češi postupně vymřou, jsou s tím navíc spojeny další problémy, a to především ekonomické - nebude na důchody. Anebo se bude muset chodit do důchodu třeba v 70 letech, protože bez ohledu na ekonomický růst nebude mít kdo důchodce živit. To, co se nyní děje v České republice odehrává, je čirá demografická katastrofa. Důsledky budou citelné zejména za nějakých 30 let, až se do důchodového věku dostanou populačně silné ročníky sedmdesátých let. Cynicky řečeno - my dnešní třicátníci buď umřeme hlady, nebo budeme pracovat až do smrti. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Konec, ne katastrofa!

jarda,8. 9. 2008 10:29

Konec české populace... Za harniční hodnotu ze které není návratu a za kterou čeká populaci na daném území zánik (vymření)je považována úhrnná plodnost 1,3!!! Některé aktivity a výroky našich současných politiků ve světle těchto hodnot vzbuzují údiv.